Monitor Jana Paula:

Slovanská epopej v Praze, co dál?

11. 11. 2011 / Jan Paul

Slovanskou epopej tvoří 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů a Moravanů. Po druhé světové válce byly značně poškozené převezeny do Krumlova, zrestaurovány a pak vystaveny na zdejším zámku. Čapek ve fejetonu píše, že už tehdy vzbudila otázka kvality Muchovy epopeje v české umělecké obci jisté uleknutí a protesty. Již tehdy mělo české umění pochyby o tom, že by bylo nutné stavět zvláštní budovu pro dílo, které je po stránce umělecké velice sporné.

Čapek píše : " Epopej byla vystavena ve Veletržním paláci, aby se vidělo, jakého ohlasu dojde. Byl smíšený a ne zrovna veliký. Odborná kritika se nerozezvučela ani hlučně, ani nadšeně, a kde se psáti musilo, psalo se rozpačitě. Nuže kam nyní s tím darem? Velká malířská práce, která nedosahuje žádoucích uměleckých hodnot, je nabídnuta městu darem, a město je nyní postaveno před otázku, jak se za dar odvděčiti postavením zvláštního muzea. Trochu rozpačitá a trapná věc, trampota pro město, které má kvůli tomu nákladně stavěti, a trampota pro umění, které se nechce k této věci hlásiti a bude nadarmo protestovati".

Každopádně Muchův danajský dar je stále zde a posledních pět monumentálních pláten Slovanské epopeje si Galerie hl. města Prahy odvezla z Moravského Krumlova včera téměř konspirativně, patrně z obavy před protesty místních obyvatel. Ředitel galerie Milan Bufka Moravskému Krumlovu už před časem skrze média vzkázal, že není o čem jednat a že není jeho povinností informovat vedení Moravského Krumlova, co po 1. listopadu se Slovanskou epopejí bude. Každopádně zápůjčka trvající 48 let skončila, a obrazy jsou majetkem hlavního města Prahy.

Podle starosty Moravského Krumlova odvezla Praha Muchovy obrazy do mnohem většího provizoria. Zdá se mi, že není daleko od pravdy, Muchovo dílo bude prozatím instalováno ve Velké Dvoraně Národní galerie v Praze, kde by ji veřejnost mohla spatřit již v druhé polovině prosince, pokud se podaří zajistit potřebné úpravy. Praha chce potom plátna někde dlouhodobě vystavit, jedna z možností je Fantova kavárna pražského hlavního nádraží, anebo výstavba zvláštní galerie, kterou si autor přál, ale na kterou nyní nemá Praha peníze.

Definitivní místo pro umístění Slovanské epopeje mělo být podle Alfonse Muchy absolutně minimalistické a dostatečně prostorné, aby umožnilo všem plátnům vytvořit jejich individuální atmosféru a vyniknout bez nějakých dalších rušivých vlivů. Ředitel Galerie hl. města Prahy Milan Bufka však nepředpokládá, že by Praha v nejbližších letech pavilon pro umístění epopeje postavila. Nejlepší by podle něj bylo dílo vystavit v jízdárně na Pražském hradě, ale tuto možnost Správa Pražského hradu zamítla, asi i zde se naplňují někdejší slova Josefa Čapka, že dílo je sporné kvality.

Běda, kam s tím? Napsal tehdy Josef Čapek a svůj fejeton končí slovy: "Nikam se to nevejde, a neví se co s tím, řekne jednou průvodčí cizinců, a tak pro to musili postavit extra budovu a teď sem na to vodíme cizince. Ha, zvolá cizinec, to je náramně interesantní!"

Vytisknout