Referendum o ruštině jako úředním jazyku separatistické Jižní Osetie

14. 11. 2011 / Tomáš Koloc, Jimi Dabrundašvili

Podle Rádia Svobodná Evropa v Jižní Osetii už téměř nikdo z mladé generace nechce mluvít osetinským jazykem a osetinsky (indoíránským jazykem příbuzným perštině, který není nijak příbuzný s gruzínštinou, a s ruštinou patří do stejné indoevropské jazykové rodiny, což v praxi znamená, že jsou si podobné asi tak jako čeština a hindu) mluví jenom starší lidé a lidé žijící ve venkovských horských oblastech.

Proti snaze o zavedení ruštiny jako výhradního úředního jazyka země zvedlo hlas několik představitelů osetinské inteligence. Například vydavatel jediných místních novin Xurzagini v osetinském jazyce, redaktor Ijuri Gabaev, považuje situaci za alarmující: "V osetinském jazyce už neexistuje žádná literatura a napravit to bude velmi obtížné".

V rámci gruzínské autonomie měla Jižní Osetie své školy s osetštinou jako vyučovacím jazykem a úřední byly oba jazyky (osetština i gruzínština). Osetinci stejně jako Abcházové do konce 50. let minulého století používali gruzínskou abecedu. Nyní používají azbuku. V gruzínských knihovnách můžete najít slovníky, historické knihy, učebnice a školní příručky v osetštině. V Severní Osetii, která je od 20. let 20. století integrální součástí Ruské federace, toto neexistuje, protože severní Osetinci podlehli rusifikaci daleko dříve.

Po rozpadu Sovětského svazu, který udržoval alespoň zdání péče o národnostní menšiny, projekty na emancipaci menšin na území Ruska ustaly.

Stejně jako v Osetii se vytrácí znalost regionálního jazyka u druhé separatistické národnosti postsovětské Gruzie, Abcházů, kteří jsou však, na rozdíl od Osetinců, s Gruzínci úzce příbuzní.

Vytisknout