Petr Nečas měl velké štěstí

31. 10. 2011 / Michal Rubáš

Šéf české exekutivy vystupoval při páteční oficiální státní návštěvě Washingtonu jako ohromený turista. Překvapilo ho, že bydlel v hotelu, kde byli předtím ubytováni důležití lidé, a po setkání s Obamou se s tváří prožitkového dovolenkáře vyznával, že i chvíle strávená v Bílém domě mu bude zážitkem na celý život.

Premiér před cestou za oceán očividně nevěděl, co jej v zemi s nejdelší neoliberální tradicí může potkat. Mám teorii, že onu směs osobního polichocení a úlevy, již český ministerský předseda nakonec ve Spojených státech pocítil, lze vysvětlit tím, že někdy před nástupem do letadla sledoval zpravodajství některého západoevropského média veřejné služby, jež skoro nikdy neinformuje tak vyváženě ani s takovým smyslem pro spojenecké závazky jako Česká televize.

Mohl se tak snadno dozvědět, že v zemi s nejsvobodnějším trhem našeho civilizačního okruhu stojí lidé u kontejnerů za supermarkety zdaleka nejdelší fronty na prošlé banány a že manažeři těchto supermarketů nebo bank si v pracovní době klidně sázejí na úmrtí svých zaměstnanců, protože nevědí, co s penězi (a také proto, že přitom vyhrávají statisícové částky).

Nečas se vrátil v pořádku. Bydlel v domě, najedl se z talíře a nikdo si na něj určitě nevsadil. Asi proto měl takovou radost.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 31.10. 2011