Zneužívání sociálních dávek?

25. 10. 2011

Sociolog Ondřej Lánský ve svém příspěvku zpochybnil ekonomické důvody, které podle Nečasovy vlády vedou k omezování sociálního systému. Ve svém příspěvku se podrobně věnoval procentuálnímu vyčíslení podílu sociálních dávek na státním rozpočtu: výdaje na dávky, které jsou velmi často označovány za zneužívané jako příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, o kterých rozhodují pověřené obecní úřady, celkově tvoří cca 0,4 % státního rozpočtu. Dávky státní sociální podpory, jako přídavek na dítě, porodné, dávky pěstounské péče, tvoří 3,5 % státního rozpočtu. Celkové státní výdaje na tzv. sociální dávky tvoří přibližně 9 % státního rozpočtu, přičemž kvalifikovaný odhad jejich zneužívání se pohybuje kolem 0,35 %.

Ondřej Lánský na závěr svého příspěvku uvedl, že vzhledem k nízkým částkám, které lze posoudit jako neoprávněné čerpání sociálních dávek, je zneužíváno spíše samotné téma než sociální dávky. Upozornil také na širší souvislosti nevyvážených státních rozpočtů a na to, že je nutné se zaměřovat nejen na výdajovou ale také na příjmovou stránku rozpočtu: "Jak již upozornilo několik ekonomických expertů, Česká republika má velmi zvláštní daňovou soustavu, která je světově ojedinělá: čím jste bohatší, tím platíte menší procento daní. Ve skutečnosti by problémy státního rozpočtu vyřešilo spíše zavedení daňové progrese než kriminalizace chudoby. V makroekonomickém pohledu jsou navíc zneužité sociální dávky méně nebezpečné než velké objemy peněz, které si mezi sebou rozdělují korupčníci. Malé objemy zneužívaných sociálních dávek jsou totiž stejně využívány k domácí spotřebě a pohánějí tak motor české ekonomiky, zatímco velké korupční balíky jsou většinou vyvedeny do daňových rájů a z domácí ekonomiky bez jakéhokoli přínosu odchází."

Antropoložka Tereza Dvořáková z FHS UK, která na toto téma realizuje výzkum, uvedla, že pro žadatele o sociální dávky je systém jejich distribuce nepřehledný a v některých případech si ani žadatelé, ani pracovnice oddělení hmotné nouze nemohou být jistí, zda jim bude v příštím měsíci vyplacena dávka hmotné nouze a v jaké výši. Žadatelé se také setkávají s řadou obstrukcí a překážek. Situaci jim ztěžuje silné hierarchické postavení úředníků nad žadateli. "Není žádoucí, aby si žadatel například stěžoval na rozhodnutí o dávce, které mu odbor vystaví. Nejen, že je s takovým žadatelem administrativně více práce, ale také proto, že v takovém případě jsou to pracovnice, které musí vysvětlovat a dokládat svým nadřízeným, z jakého důvodu rozhodly tak, jak rozhodly. Tvorba dokumentů je tak jednou z klíčových aktivit pracovnic. Precizování dokumentů a podpis žadatele, že se vzdává práva na dovolání, jsou pak jedním z nástrojů, jak se odvolání vyvarovat," doplnila k tématu Tereza Dvořáková.

Advokát Pavel Čižinský, mluvčí ProAltu, polemizoval se současnými pokusy některých orgánů činných v trestním řízení stíhat zneužívání sociálních dávek jako trestný čin podvodu: "Bylo by nejen nespravedlivé ale i nelogické, aby zneužívání dávek bylo trestáno přísněji než neplacení daní."

V závěrečné diskuzi se účastníci shodli, že nezaměstnaní jsou pravděpodobně tou skupinou českého obyvatelstva, na kterou reformy Nečasovy vlády dopadají nejtvrději. Shoda zavládla i v tom, že současná kriminalizace chudoby rozhodně není výsledkem ekonomických úvah, nýbrž že její příčiny jsou politické a sociálně-psychologické.

Na semináři vystoupili: Anna Šabatová (předsedkyně Českého helsinského výboru), Tereza Dvořáková (doktorandka antropologie na FHS UK), Pavel Čižinský (advokát, mluvčí ProAlt), Ondřej Lánský (sociolog, mluvčí ProAlt). Moderoval: P. Eichler

Vytisknout