Pár poznámek k historii Svobodné Evropy

24. 10. 2011 / Jan Čulík

K článku Jiřího Tieftrunka je nutno dodat několik slov.

Hudební vysílání československé redakce Svobodná Evropa bylo od šedesátých let pro komunistický režim velkým problémem. Spousta mladých lidí totiž omylem psala se žádostmi o písničky do pražského rozhlasu, často s prosbou, aby z pražského rozhlasu předali jejich přání do mnichovské redakce RSE. Pod tlakem obrovské popularity hudebního vysílání Svobodné Evropy byl pražský rozhlas donucen začít vysílat ve stejnou dobu obdobné hudební vysílání pod názvem Mikrofórum. Byla to obdobná situace, jako v Británii, kdy pod tlakem popularity pirátských rozhlasových stanic, vysílajících rockovou hudbu z lodí umístěných v mezinárodních vodách, byla BBC donucena založit rockovou stanici BBC Radio 1.

Dnes dávno zapomenutá diskdžokejka RSE Rozina Jadrná-Pokorná byla v Československu skutečně nesmírně populární. Je spojena s neuvěřitelným, romantickým příběhem. Jeden mladý posluchač v Československu se na dálku do ní přes rádio zamiloval, emigroval, odjel do Mnichova a oženil se s ní. Byl to Karel Pokorný, který přijal její jméno a začal si říkat Karel Jadrný. Byl to zakladatel intelektuálního exilového nakladatelství Arkýř, v němž v osmdesátých letech vyšly pozoruhodné texty. Rozina Jadrná pak vážně onemocněla a zemřela mu v náručí.

Co se týče sporů, o nichž Jiří Tieftrunk píše, nešlo mimochodem jen o spory mezi Čechy a Slováky v redakci, ale o velké spory mezi staršími členy a příchozími po roce 1968. Ti byli často obviňování, že jsou "komunisti". Hodně by o tom mohl svědčit Milan Schulz. I Milan Schulz však z vysílání vyloučil rozhovor s písničkářem Jaroslavem Hutkou, v němž Hutka naznačoval, že komunistická diktatura se zase tolik neodlišovala od života v západních demokraciích.

Dále je důležité si uvědomit, že vedení redakce bohužel často praktikovalo cenzuru, jí byla proslulá zejména Olga Valeská-Kopecká, v osmdesátých a devadesátých letech zástupkyně šéfredaktora. S cenzurou měli problémy Karel Jezdinský i Karel Kryl a po r. 1990 i já sám - Svobodná Evropa totiž vyjednávala s českou vládou o financování z ČR a bála se kritizovat Václava Klause.

Začátkem devadesátých let Olga Kopecká cenzurovala příspěvky nejen Jana Čulíka, ale i Jiřího Peheho a Václava Žáka. Významným cenzorem, který se choval jak komunistický svazák ("Co to ten Čulík zase napsal!") byl Jan Jůn.

Naproti tomu Radko Kubičko vždy prosazoval otevřenost. Ten dokonce vysílal v devadesátých letech v sobotních vysíláních (kdy v redakci nikdo nebyl) namísto repríz Čulíkovy investigativní bloky tajně, bez vědomí vedení redakce.

Blok informací o cenzuře ve Svobodné Evropě v devadesátých letech vyšel v knižním souboru z Britských listů ...jak Češi myslí, (ed. Jan Čulík), Milenium Publishing, Chomutov, 1999, str. 261-284, v Britských listech je k dispozici ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE (vždy na konci každého vydání).

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 24.10. 2011