Chystá mafiánský kapitalismus válku?

25. 10. 2011 / Petr Koudelka

Jak se to stalo? Jednoduše. Pustíte si televizi a běží reklama na krásně propečené hamburgery. Za čtvrt hodiny vysílají ve stejné televizi film o strašlivé škodlivosti hamburgerů a sekané, které způsobují obezitu a ohrožují život. Nepozastavujeme se nad tím. Ve světě, kde je něco takového možné, a takových situací jsou tisíce, si nevšimneme toho, že zločinné síly ovládají justici, vládu, parlament a hospodářství. Zločinci sedí vedle ostatních, vedle bezvýznamných nul, a poroučí.

Kupodivu se stalo, že se lidem otevřely oči a proti mafiánskému kapitalismu protestují po celém světě. Chtějí spravedlnost a odmítají neuvěřitelnou sociální nerovnost. Chtějí, aby zase začaly platit zákony, ústavy a listina lidských práv a svobod. Jeden z našich novinářů, kterého znám možná třicet let, napsal, že demonstrace nemají smysl. Že zuřit nad nadnárodními monopoly je zbytečné. Stejně prý bychom "kočár zvaný svět" neuměli řídit. Pepíku Klímo, ten kočár se řítí do propasti, je nejvyšší čas ho zastavit.

Chci tím říct, že média v této zemi nám soustavně lžou, že novináři -jak se budou později hájit- neříkají celou pravdu. Považují za důležité podporovat ty, kteří je platí, pravicové politiky, řízené mafiány. Když investigativní novinář odhaluje jednoho mafiána, jeden prokazatelný způsob korupce, tváří se, že bojuje za spravedlnost. A zatím jenom exhibuje, předvádí sám sebe a svou schopnost jít do konfliktu, který není zásadní. Zásadní jsou jenom ty, které se nedostanou na veřejnost. Mafie, ovládající justici i policii, to nedopustí.

Ve filmu Bílá stuha režiséra Haneckeho, který zvítězil před dvěma lety na festivalu v Cannes, byla popsána společnost, kde nebývalá míra lží a přetvářky udělala i z dětí zločince. Nesmělo se říci, jak je to doopravdy, nesmělo se připustit, v jaké lži se žije.

Když se podíváme kolem sebe, není snad jediná událost, která by nebyla lživá. Jak to bylo doopravdy se sametovou revolucí, jak to bylo s privatizací, s rozdělením moci a majetku? Jak to bylo s 11. září? A z poslední doby: proč se bojovalo v Libyi? Jak zabili Kaddáfího? Nebo: jak je to s naším dluhem, jak je to opravdu se zdravotnictvím, kolik máme nezaměstnaných, jaká je průměrná mzda? Lži a neúplné informace, zamlčovaná pravda. Ve filmu Bílá stuha se tak pokřivená skutečnost stává náhle až předehrou ke světové válce.

Myslíte, že je to možné? Že nás mafiánský kapitalismus může dovést až k válce? Ne, není to možné, je to skutečné. Ani jsme si nevšimli a z hlídkování bezpilotních letadel NATO v bezletové zóně v Libyi se staly ozbrojené zásahy a válečné akce. Ve zprávách se vedle sebe ocitly jako rovnocenné informace o povinnosti přezout autům zimní gumy, a zprávy z bojiště. Z jednoho z bojišť, na kterém právě válčíme.

Dvě věci mě přesvědčily o tom, že mafiánský kapitalismus se nezastaví ani před válkou: boje v Libyi, kterých jsme si skoro nevšimli, a neskutečná trvalá slepota českých novinářů.

Válka může mít mnoho podob. Na konci filmu Bílá stuha říká vypravěč:

"Prvnímu, kdo řekl 'válka', všichni odporovali. Ale jednou to slovo padlo a upínaly se k němu naše myšlenky."

Vytisknout