Veřejně prospěšné práce nejsou nucené práce

21. 10. 2011

Internetové diskuze často sklouznou k poněkud extrémním přirovnáním. Přirovnání veřejně prospěšných prací k nuceným pracem je přece jen poněkud přehnané, míní Ondřej Palkovský.

Člověk přihlášený na úřad práce deklaruje, že chce pracovat. Pokud nechce pracovat a chce být místo toho doma, pak nemá na úřadu práce co pohledávat. Vzhledem k tomu, že tito lidé opravdu chtějí pracovat, a bohužel se jim nedaří nalézt práci jinde, budou požádání, aby něco udělali alespoň pro společnost ve svém okolí; práce je dost. Odmítnou-li, nelze než usoudit, že pracovat nechtějí. Nikdo jim nebrání odmítnout; pouze ztratí možnost pobírat dávky, které jsou určeny těm, kteří pracovat opravdu chtějí.

Ano, navrhovaný institut bude věcně vzato totéž, jako kdyby nezaměstnané městská část zaměstnala na poloviční úvazek. Nucená práce je taková, do které vás někdo nutí; alternativou bylo vězení, někdy mnohem horší věci. Nezaměstnanému, který odmítne práci nabízenou městským úřadem hrozí akorát to, že nedostane zaplaceno. Stejně, jako jakémukoliv jiném zaměstnanci nebo živnostníkovi v tomto státě.

Co by se stalo, pokud by tito veřejní zaměstnanci byli nabídnuti soukromým firmám? Výsledek by se podobal odstranění minimální mzdy; vzhledem k tomu, že minimální mzda zlepšuje postavení zaměstnaných na úkor nezaměstnanách, možná bychom se dočkali i snížení nezaměstnanosti. Pokud by stát dále takto zaměstnanému člověk přispíval, bylo by to totéž, jako dotace na pracovní místo, aneb "aktivní politika nezaměstnanosti".

Příspěvky nezaměstnaným mají nepříjemný vedlejší efekt: jejich zavedení automaticky zvyšuje zdanění nezaměstnaných. Nezaměstnaný, který dostává podporu např. 6000 Kč nastoupí do zaměstnanání, kde bude dostávat 8000 Kč. Za 40 hodin práce si tedy vydělá 2000Kč; jeho zdanění dosahuje 75%.

Ač to zní absurdně, chceme-li chudým lidem pomoci, je vhodné pokusit se toto zdanění snížit, například zneatraktivněním nezaměstnanosti; ve vedlejším Německu, které je momentálně velmi úspěšné ve snižování nezaměstnanosti, musí nezaměstnaní dokladovat, na co získané peníze používají; tím jim pobírání dávek znepříjemní a tak zvýší rozdíl mezi tím být zaměstnaný a nezaměstnaný. U nás navrhují dát nezaměstnaným práci; není to nakonec důstojnější?

Nemyslím si, že by většina z nás byla nekvalifikována na to vykonávat podobné práce. Je to práce jako každá jiná. Odpadky doma snad zvládneme uklidit všichni a vysokoškolské tituly nám v tom nebrání. Zbývá tak otázka, zda bude stát schopen rozumným způsobem zorganizovat zaměstnání těchto lidí. Podíváme-li se na to, jak kvalitně dnes stát organizuje jiné věci, měli bychom se asi mít na pozoru. Můžeme však chtít po státu, který není schopen zorganizovat veřejně prospěšné práce takové věci, jako jsou stavba dopravní infrastruktury, komplexní regulace všeho, školství, výzkum nebo zdravotnitcví?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.10. 2011