Obhajoba zvrácenosti

6. 10. 2011 / Pavel Urban

Premiér Nečas obhajuje bratry Mašíny, jejich skupinu a jejich odboj. Jiří Baťa ho má za úchylného, protože "svými výroky obhajuje násilí, teror, vraždy, schvaluje loupeže a přepadání ozbrojených stanovišť ... agitka pro nacionalisty, neofašisty, stejně tak pro potenciální teroristy, vrahy a lupiče. Mají-li tito lidé důvod k nějakému, byť zvrácenému boji za ještě zvrácenější cíle, nechť jsou prosím chápáni, že na jejich straně je pravda, pochopení, ospravedlněné a opodstatněné jednání." Podobně by bylo možné chápat násilné trestné činy ve Šluknovském výběžku za předpokladu, že by se jejich pachatelé přihlásili, aspoň dodatečně, k boji za nějaký cíl.

Tak tomu opravdu je. S jedním malým rozdílem. Současnému režimu lze vytknout ledacos, ale své odpůrce neposílá ani na šibenici, ani do uranových dolů. Pokud by neofašisté či jiní teroristé udělali dnes to, co kdysi bratři Mašíni, pak by to byli oni, kdo tu válku začal. Tehdy to naopak byli komunisté, kteří po převzetí moci začali zavírat a brzy i popravovat. A to ve jménu války proti kapitalismu, se kterou se nijak netajili. Naopak. Militantní slovník tehdy pronikl i do oblastí čistě mírových. Kdo nevěří, ať si prolistuje tehdejší noviny. Nebo předmluvy a doslovy v publikacích jinak zcela nepolitického zaměření.

Podobný styl zavedl do českého tisku už Protektorát. O existenci druhé světové války ovšem nikdo nepochybuje. Stejně tak nikdo, snad kromě německých pamětníků, nepochybuje, že Němci, kteří za války nebojovali proti režimu, stáli, byť třeba nechtěně, na jeho straně. Existence domácí války v Československu na začátku padesátých let je ovšem odmítána, neboť ji chybí některé formální náležitosti.

Dobrá, válka to nebyla. Ale co to tedy bylo ? Ani odpůrci bratří Mašínů většinou nepopírají, že tehdy občas někoho popravili za nic (to se týkalo zejména vojáků), odsoudili k dlouhým letům "na uran" pro nepochopení doby (například lidi, kteří se odmítali vzdát svého majetku a zákon byl teoreticky na jejich straně) nebo zatkli za projev názoru někoho, kdo se pak vrátil domů v zaletované rakvi, případně vůbec. Když se zeptáte pamětníků, proč to tolerovali nebo dokonce podporovali, dostanete odpověď v duchu "taková (složitá) byla tehdy doba." Nu, byla. Ale složitost sama o sobě teror nevytváří. Nebylo by tedy jednodušší přiznat onu válku ?

Nebylo.

Válka je dnes slovo mimořádně ošklivé. Tak ošklivé, že na pouhá nečinnost vůči ní je jaksi špatná a může se stát zdrojem mindráků. Proto dnes válčí pouze ti druzí. "Naši" vedou bezpečnostní operace, humanitárně bombardují, chrání civilisty. Nebo, jako v tomto případě, žijí ve složité době. Formální rozdíly se vždycky najdou. Na podstatě věci podobné eufemismy nic nezmění, ale sebeúcta neutrálů zůstává nedotčena.

K obhájcům domácí války z přelomu padesátých let patří kromě viditelné pravice i nepříliš viditelné zbytky skalních stalinistů. Kteří nepochybují ani o tehdejší válce, ani o její správnosti. Jedno je na těchto lidech sympatické : přiznávají minulost a nepředstírají, že s ní nemají nic společného.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 6.10. 2011