Paradoxní Klaus

30. 9. 2011 / Jan Molič

Tradiční hodnoty

Klaus rád hájí "tradiční hodnoty". Ostatně, vzal si k ruce pana Hájka. Co se týče těch hodnot, Boris Cvek o nich již napsal článek, v němž dobře vystihl, že není vůbec jasné, co tradiční hodnoty jsou. Je naopak jasné, že si z historie můžeme vybrat právě takové tradiční hodnoty, které se nám zrovna hodí.

V současné době morálního marasmu je po tradičních hodnotách velká poptávka. Nelze se divit, že je prezident u lidí úspěšný, když jde záměrně proti proudu a říká to, co chtějí lidé slyšet. Jenže tradiční hodnoty ve spojení s Klausem vytvářejí podivnou kombinaci:

Totiž, vyšší hodnoty a Klausův kapitalismus bez přívlastků jdou proti sobě. Aby se něco dalo dobře prodat, musí se jít s cenou dolů. A proto jakékoli hodnoty budou v kapitalismu postupně devalvovány, včetně hodnot tradičních. Vše se musí učinit prodejným. I původně konkrétní pojmy budou proto vyprazdňeny a nabudou nejasných, a často i opačných významů.

Jak může potom Klaus hájit ideologii volného trhu a zároveň volat po vyšších hodnotách?

Tradiční rodina

Často se z Hradu argumentuje tradiční rodinou. Zamysleme se nad tím, co je to tradiční rodina? Na první pohled je to jasné jako tradiční výchovný prostředek (facka): Muž, žena a alespoň tři děti, vyrůstající v láskyplném prostředí. Chcete-li vidět obrázky, otevřete si libovolný katalog libovolného hypermarketu; bývají plné rozesmátých tradičních rodin.

Skutečnost je ale odlišná. Dalo by se říci, katalogové rodiny jsou spíše snem než-li realitou. Za střízliva najdeme okolo sebe akorát vysokou rozvodovost, nízkou porodnost a děti, na které nemají rodiče čas, neboť řeší své kariéry a vydělávání peněz.

Pokud tradiční rodiny ještě existují, co nyní způsobuje jejich rozpad? Domnívám se, že opět Klausův dravý kapitalismus. Zaměření se na kariéru a peníze má za následek, že lidé nemají čas nejen na své děti, nýbrž i na rodinu, příbuzné a známé. Vzdálenější příbuzní se často scházejí už jen jednou za rok, přičemž pomalu mizí důvody proč se scházet (když "z toho nic není"). Pamětníci tvrdí, že za nenáviděného socialismu se lidé více navštěvovali, více žili pospolu.

Tradiční rodina bývá definována také místem. Lidé někde mají své kořeny. Problém nastává, pokud v dané lokalitě nelze sehnat práci. Dle Klause by se v takovém případě měli lidé "prostě" odstěhovat jinam. Otázkou je, zda migrace za prací pomáhá soudržnosti rodin? Nemyslím si to.

Ostatně, čistě z ekonomického hlediska nejsou rodiny pro stát výhodné. Tvoří jakousi šedou ekonomiku. Jejich členové si navzájem pomáhají, aniž by z toho státu plynuly daně. Zejména pro kapitalistický stát bude výhodnější, když rodiny rozbije. Ani sdílení prostředků v rodinách nezpůsobuje růst HDP. Tudíž bude lepší prodat zboží a služby každému jednotlivci zvlášť (například každý aby měl své auto, nikoli aby ho rodina sdílela). Nakonec i pocit bezpečí, který původně rodiny skýtaly, atomizace společnosti rozrušuje. Lidem lze potom snáze prodat různé pojistky a hypotéky.

Takže - jaké tradiční rodiny? Žijeme přeci v kapitalismu, pane prezidente!

Tradiční kuponová privatizace

O tradici kuponové privatizace ani nemá smysl psát. Jen mne napadá otázka, zda se v této souvislosti Klaus považuje za pokrokáře či za tradicionalistu?

Tradiční národ a EU

Prezident se netají odporem vůči EU. Jako by si neuvědomoval, že důvod vzniku EU byl původně především ekonomický: otevřely se hranice, vznikla nová odbytiště, padly ekonomické bariéry. To vše nikoli kvůli rozbití národních států, ale za účelem minimalizace nákladů a maximalizace zisků, po kterých sám prezident volá. Chce-li Klaus národní suverenitu, pak chce vlastně regulaci trhu.

Ale což, stejně zůstává jen u slov - nebo snad - provedl někdy opravdový krok? Dobrá, otálel podepsat Lisabonskou smlouvu. Všichni ale věděli, že dřív nebo později ji podepíše. Přitom nemusel.

Navrhl někdy omezení dovozu z Číny? Postavil se opravdu za české zemědělce? Za české malovýrobce? Za český průmysl? Ne. Stál ovšem na počátku destrukce národních podniků, destrukce zemědělství a povětšinou rozprodeje národního majetku do zahraničních rukou. Stalo se tak v době, kdy jsme ještě nebyli členy EU, tak jaképak národovectví?

Mimochodem, s ekonomickou globalizací souvisí multikulturalismus. Divím se proto, když nyní ultra-pravice adoruje zrovna Klause; jako by si ti lidé neuvědomovali, že "levná pracovní síla z východu" je tu právě proto, že je levná. Dokud nebude trh aspoň trochu regulován, případně Češi nebudou ochotni pracovat ještě za méně, nemohou příznivci ultra-pravice čekat "rasově čistý stát".

Ekologisté a environmentalisté

Opusťme tradice a podívejme se na globální oteplování. Nechci však polemizovat o globálním oteplování, v tom samozřejmě prezident může mít pravdu, běží mi o jeho výpady vůči lidem, kteří propagují šetrnější přístup k přírodě a jejím zdrojům.

(mimochodem, všimněte si, jak se Klaus potřebuje vyjadřovat k jakýmkoli teplým tématům, nejen ke globálnímu oteplování)

Klaus nemá ekologisty rád. Obviňuje je z toho, že vytvářejí umělý tlak na společnost, a že globální oteplování používají jako uměle vytvořenou zbraň (za účelem vlastního obohacení).

Cožpak si ale pan prezident neuvědomuje, že environmentalismus je nové odvětví trhu? Ovšemže jeho aktérům jde hlavně o zisk! Environmentalismus není žádné zlo, vznikl proto, že se na trhu objevila poptávka po šetrnějších technologiích - a tak vznikla nabídka. Nic víc. Klaus jako by chtěl trh zakonzervovat, zamezit vzniku nových tržních odvětví, a tedy trh regulovat?

Závěr

Zda si Klaus neuvědomuje svou rozporuplnost, a nebo zda si ji naopak uvědomuje a záměrně hraje před lidmi divadlo, netuším. Dobrý strom se však pozná podle ovoce, dobrý politik podle činů. A výsledky těch činů bohužel vidím všude okolo sebe.

Vytisknout