Václav Klaus, církve a český "sociální stát blahobytu"

30. 9. 2011 / Miloslav Štěrba

Prezident má veškeré informace o dění v této zemi, má možnosti poznávat sociální postavení půlmilionové armády nezaměstnaných, sociálně vykořeněných, většiny pracujících za menší než průměrnou mzdu a často jen na hranici bídy a zoufalství. Ohrožovaných, jak to prokazují výzkumy, obavami ze ztráty zaměstnání, stále více deptaných zprávami o zdražování základních potřeb, platbami za zdravotní služby, za studium, stále rostoucími cenami energií atd. Dnes se mezi tyto chudé lidi už řadí i lidé s postižením nebo vyžadující léčbu, na kterou nebudou mít peníze. A donekonečna vydíraných lidmi typu "nejlepšího ministra financí v regionu".

Václav Klaus bouří proti "blahobytu" sociálního státu, a přitom za léta svého působení nebyl schopen odsoudit nehoráznosti doslova zločinného obohacení některých tzv. VIP, nedokázal nic vykonat v boji proti korupci a likvidaci českého průmyslu a zemědělství. V cizině zostuzuje občany své země hloupostmi, a doslova je lidem pro smích.

O to víc by se měli zamyslet církevní funkcionáři, kteří se otírají o světskou slávu, což zcela odpovídá jejich prioritám nyní představovaným miliardami restitucí. Zapomněli, a to trvá už léta, že pro většinu křesťanů je nepřijatelná kooperace s vydřiduchy, jak je také možné označit dnešní vládní garnituru. Jak si vyložit slova Václava Klause o sociálním státě, že "při setkání s představiteli církve se často shodujeme v tom, že je tento trend mimořádně nebezpečný a že je nezbytné se mu aktivně postavit"? Proč se má znovu katolická církev zaplést s mocí do té míry, že se odtrhne od přirozených kořenů, od většiny občanů, pro něž je sociální stát i v dnešní okleštěné podobě ještě stále nadějí? Nadějí na slušný život. Abychom po dvaceti letech usilování o "pravdu a lásku", nemuseli konstatovat, že KSČM už má větší popularitu (např. na Moravě) než rodná strana prezidenta. Abychom nemuseli hledět tváří v tvář problémům, které nikdo neřeší, a které už jednou přivedly tuto zemi k totalitě.

Vytisknout