Několik otázek pro ty, kteří podporují vyhlášení palestinského státu v OSN Fatahem

26. 9. 2011 / Daniel Veselý

Co říkají stoupenci Abbásova snažení protlačit v OSN nezávislost Palestinců na to, že jeho prezidentský mandát vypršel již před několika lety, tudíž Abbás ani není zmocněn k vyjednávání -- a Izrael by toho mohl později využít, aby dál blokoval další palestinské nároky? Co říkají na to, že Fatah nezastupuje všechny Palestince, hlavně legitimní nároky asi pěti milionů uprchlíků, kteří jsou v průběhu současných vyjednávání úplně ignorováni? Co říkají na to, že by "suverénní" palestinský stát kvůli izraelským obstrukcím, osadám či silnicím pro osadníky slovy reportéra Roberta Fiska vypadal jako "rozbité přední sklo havarovaného vozidla?" Co otázka Jeruzaléma, alokace pitných zdrojů atd.?

Jistěže příznivci Abbásových snah mohou namítnout, že jeho úsilí prosadit palestinskou státnost v OSN je velkým diplomatickým úspěchem Palestinců na globálním kolbišti, plodem momentální spolupráce Fatahu a Hamasu, či dokonce možným prvním krokem, jak napravit 63 let trvajících křivd spáchaných na tomto etniku, a to s obrovskou mezinárodní podporou. Vědí ovšem, že de facto stejní lidé, kteří se nyní údajně bijí za práva 11 milionů lidí bez domova, byli podle tzv. palestinských dokumentů ochotni Izraeli a Spojeným státům vycházet vstříc vůči jejich diktátu mnohem úslužněji, než bylo dosud známo, aby tak zaprodali práva obyčejných lidí? Znají skutečnost, že Fatah úzce spolupracoval s CIA na veznění a údajném mučení svých politických odpůrců? A nebyl to náhodou Fatah, který tak tragikomicky selhal především v 90. letech minulého století při prosazování palestinských nároků a který byl nakonec v demokratických volbách celkem pochopitelně poražen Hamasem? Jaké konkrétní záruky tedy Fatah může obyčejným Palestincům (vyjma poloviny všech Palestinců žijících v diaspoře) nabídnout, aby se opět nezaprodal a nezacyklil v dalším "mírovém procesu"? Mám za to, že neexistuje zásadní rozdíl mezi Abbásem, Netanjahuem nebo Obamou. Všem jim jde pouze o mocenskou prestiž, politické body a vlastní vavříny, na kterých by si pohodlně ustlali.

Ano, pro řadu z nás to může být pouze etický problém, jemuž je třeba nadřadit "vyšší zájem", v tomto případě entuziastickou podporu Fatahu a jeho úsilí v OSN. Je třeba zavřít oči nad domnělými újmami a hledět směle vpřed na budoucí úspěchy, jichž bude dosaženo při budování vytouženého státu.

Jsem jiného názoru a preferuji cestu drobné mravenčí práce, jež nese plody sice zdánlivě nezralé, ale náchylné ke zrání. Tedy podporovat a prohlubovat sankční kampaň BDS vůči Izraeli, která má čím dál větší podporu a úspěchy v mnoha zemích na celém světě. Ekonomicky a diplomaticky ostrakizovat pokračující izraelskou kolonizaci cizího území a výstavbu ilegálních osad, pořádat stále více osvětových kampaní a pokračovat v nenásilných protestech, které se za nezájmu médií odehrávají na Západním břehu, a prosazovat ideu jednoho státu, kde by měli Židé, Palestinci, beduíni či křesťané stejná práva a povinnosti.

Vytisknout