"Už to začíná, pane Svačina",

26. 9. 2011 / Jiří Baťa

Petr Gazdík (TOP 09/STAN) na dotaz Oldřicha Dandy (Právo, 24. září 2011), zda se tato koalice dohodne na svém prezidentském kandidátovi odpověděl, že: "...Náš kandidát na Hrad je jasný a je jím Karel Schwarzenberg. On to zatím nepotvrdil, logicky vyčkává, a oznámí svou kandidaturu, až se bude vědět, zda se bude volit přímo či nepřímo." Poněkud podivuhodná taktika, když pan Gazdík na jiném místě říká, že:

"My říkáme, že podpoříme přímou volbu, ať bude se změnami pravomocí prezidenta, či bez nich". Na co tedy "logicky vyčkává" pan Schwarzenberg? Chce tím snad naznačit, že by do nepřímé volby nešel? Pokud má on a strana TOP 09 zájem o jeho kandidaturu na post prezidenta, mohlo by být přece úplně lhostejno, zda bude volba přímá či nepřímá! Jak z odpovědi vyplývá, o nějakou koaliční shodu na kandidátovi z ODS a VV nemá TOP 09 zájem, ba přímo ji odmítá.

Nicméně v případě "jasného kandidáta" TOP 09 je dost "nejasné", zda je to kandidát vhodný a pardon, upotřebitelný. Tuto pochybnost takticky obešel pan Gazdík, když na dotaz O. Dandy: "Nestydíte se za své partnery z TOP 09? Karel Schwarzenberg usnul na konferenci v Bělehradě přímo na jevišti a Miroslav Kalousek profackoval, jak řekl, drzého spratka na ulici", pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 (ne)odpověděl: "Nestydím. U té situace jsem nebyl a nedokážu posoudit, zda ten člověk překročil hranici vkusu nemorálnosti a zda takový zásah byl výchovný, nebo zda selhal pan ministr!"

Ať dělám co dělám, na otázku o spícím knížeti na konferenci v Bělehradě odpověď nenacházím. Pokud bych však vzal tuto odpověď vyloženě sarkasticky, mohl bych se domnívat, že tak mluví na adresu knížete pána, což by si on jistě nedovolil. Ani se jeho neodpovědi nedivím, k tomu se jen velmi nesnadno nachází relevantní a přijatelná odpověď. No a to konstatování "Nestydím", také o něčem vypovídá. Obecně řečeno, oni se de facto nestydí za nic a je jedno, zda lžou či se přetvářejí, nebo dělají věci, které jsou amorální nebo asociální.

Pro potřeby volby prezidenta, resp. již k samotným kandidátům, by měly být stanoveny kritéria veřejného, společenského a zásluhového charakteru, které by měli splňovat potenciální kandidáti. Bylo asi na místě tyto kritéria stanovit dříve, než se budou kandidáti registrovat. Je pro to několik důvodů. Tak např. u samotného Karka Schwarzenberga je hned několik důvodů, které by jej měly předem diskvalifikovat jako kandidáta na post prezidenta.

Především poznamenávám, že ctím jeho stáří, (sám jsem stejně starý), nicméně jeho osobní indispozice (není nutné jmenovat), z velké části přičítané právě stáří, které pak zcela nekontrolovatelně (jinak to ani nejde) projevuje na veřejnost, jsou natolik markantní, že v případě výkonu funkce prezidenta by byly tyto jeho "slabosti" centrem všeobecné domácí, tím více mezinárodní pozornosti, ne-li kritiky (její charakter ani nezmiňuji), což se mimo jiné projevuje už dnes v jeho roli ministra zahraničních věcí (viz faux pas v Bělehradě). Renomé ČR by to rozhodně nepřidalo.

Jistě, každý jsme nějaký, ale předpokládám, že by jak sám dotyčný, tak i ostatní (včetně jeho příznivců) měli být natolik soudní a uvědomovat si, že existují jisté hranice možností, kdy lze tu kterou funkci vykonávat, notabene, má-li dotyčná osoba vystupovat v roli reprezentanta a představitele státu. Kromě jiného osobně nevidím zvláštní mimořádnou záslužnost, přednosti a tím méně předpoklady, že by K. Sch. měl být zas až tak "jasným kandidátem" na post prezidenta. Spíše naopak.

Do jisté míry chápu zájem a potřebu jeho kandidatury ze strany jeho partajních soukmenovců z TOP 09, bohužel tyto zájmy nejsou zájmem celospolečenským. Stejně jako v případě volby V.K. na funkci prezidenta, (notabene dvojnásobné), nebylo přihlíženo k veřejným či společenským zájmům, ale zcela nepokrytě zájmům politickým, ekonomickým a potažmo (soukromo) finančním, ani v případě kandidatury pana K. Schwarzenberga tomu není či nebude jinak. Předpokládám, že není nutné tento názor zdůvodňovat a dále rozvádět.

Další z uchazečů-kandidátů na post prezidenta je prakticky neviditelný, nevýrazný a málo slyšitelný (a když už, tak už je lepší jej neposlouchat), senátor a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Člověk, který pokud něco dokázal, tak jen úspěšně převléci kabát se znakem KSČ v klopě za znak Modrého ptáka tamtéž. Mají-li být jeho zcestné a falešné činy v rovině čistě partajních a osobních zájmů deklarativní pro jeho kandidaturu na post prezidenta, pak stejně tak může kandidovat např. Melčák, Drobil, Dalík a podobně "zasloužilí". Osobně bych zastával názor, jak se říká: "Ševče, drž se kopyta!", tedy v případě pana senátora P.Sobotky "bílého pláště a fonendoskopu".

O prezidentské korýtko se hodlají ucházet i představitelky předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a již dříve rovněž "jako že" kandidátka na prezidentský stolec, Jana Bobošíková. Myslím si, že by bylo dost odvážné, ale i sympatické, kdybychom zaměnili prezidentskou pánskou garderóbu za ženskou, je to dnes velmi "in" a vedle prezidentek 12 států, by i naše prezidentka mohla oživit scénu nejvyšších představitelů států. Leč chyba lávky, ani jedna z nich nemá (z mého pohledu) potřebné předpoklady a ani svými osobními a charakterovými vlastnostmi či zásluhami nejsou ideálními kandidátkami na tuto funkci. A jenom šarm nestačí.

Kromě výše uvedených je i několik dalších možných kandidátů, z nichž by potřebným předpokladům (z mého pohledu) na tento post odpovídal pouze Miloš Zeman. Avšak vše zde uvedeno je pouze osobní názor, úvaha či předpoklad, což v reálném čase při sestavování návrhů a kandidátů na prezidentský post může být všechno úplně, ale úplně jinak. Protože cesty, resp. uvažování politiků jsou nevyzpytatelné. To se znovu ukáže, jaké jsou jejich úmysly, představy, záměry, jak silné jsou lobbyistické zájmy, jak dalece bude či nebude potlačena korupce a jak bude fungovat osvědčená "kmotrovská" taktika a její vliv na politickou scénu.

Co vím jistě pak je to skutečnost, že první dva jmenovaní (a první zvlášť) se na post prezidenta opravdu, ale opravdu nehodí. Jenže s tímto názorem mohu být sám, mohou nás být desítky či stovky, ale co to je proti Gazdíkovi, Kalouskovi, Hegerovi, Drábkovi, Beserovi atd. Ti mají od této funkce zcela jiné očekávání a představy, než my občané. Snad jen ta přímá volba má šanci to zvrátit. A v to také doufám!

.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 26.9. 2011