Odmítám se "distancovat" od romských útoků. Nemám totiž proč

23. 8. 2011 / Josef Banom

Diskuze v seriózních denících se posunula k takovému extremismu, že polovina příspěvků by v normálních zemích byla správci vymazána a jejich autoři stíháni. Tady už nejde o svobodu slova, ale o podněcování k rasovému pogromu. Hraje se na nejnižší pudy člověka, jako jsou nenávist a touha po odplatě, xenofobie a rasismus. Zdá se, že část veřejnosti ztrácí schopnost normálně přemýšlet a jako ovce v davu se poddávají nenávistné opilosti, bohatě živené médii. A stejně jako opilí alkoholem i oni, tentokrát opilí nenávistí, ztrácejí schopnost rozpoznat, co je správné a co ne.

Podobným procesem muselo procházet Německo před nastolením fašismu a po něm. I tam, jinak obyčejní a nenásilní lidé, zmasírováni ideologií a médii ztratili schopnost vnímat svět tak, jak je a připojili se k nenávistné doktríně, zaměřené proti jinakosti.

I já, jako každý normální člověk odmítám jakékoliv násilí a tedy i to, které se stalo v Novém Boru a v Rumburku. A přeji si, aby byli viníci tvrdě potrestáni. Jako Rom ale odmítám hrát hru na vinu a nevinu, hru, která je mi vnucována veřejným diskurzem v době zvýšeného napětí mezi komunitami s jinou barvou kůže, obzvláště, pokud se jedná o vinu či nevinu kolektivní. Nebudu se distancovat od něčeho, co jsem nejen nezavinil, ale ani jsem neměl možnost nijak ovlivnit. Nejsem zodpovědný za činy jiných. Stejně jako ostatní Romové po celé ČR.

Vytisknout