Komunismus, bolševismus nebo totalitarismus?

16. 8. 2011 / Daniel Veselý

Souhlasím s výtkou pana Řezáče na mou adresu, že bych si měl nejdřív ujasnit pojmy, než začnu "vyvracet mýty." Problém je v tom, že mnou citovaný americký historik William Blum, jenž psal o mýtu berlínské zdi, nazýval režim panující v 50. letech ve Východním Německu "komunistickým." Jde o to, jak toto slovo chápe on a jak my.

Blum coby člověk levicového smýšlení, jenž není zatížen "komunistickou" minulostí, zkušeností ani předsudky, slovo "komunismus" pravděpodobně chápe úplně jinak než my -- s tím, že na základě jeho textů u něj asi převažují sympatie vůči tomuto termínu nad antipatiemi, přestože si je vědom represivních aktivit systémů, které se honosily adjektivem "komunistický".

Přiznám se, že nejsem expert na komunismus, ale osobně se domnívám, že v žádné zemi, které povšechně nazýváme "komunistickými", žádný komunismus, tak jak ho chápal Karl Marx, nikdy uskutečněn nebyl. Existovaly a existují tam byrokratické elity, jež s pomocí represivního aparátu ujařmily a pacifikovaly většinu obyvatelstva včetně dělnické třídy. Někteří, třeba řada marxistů, tyto systémy nazývají "státně kapitalistickými ZDE." Často jsem se ve svých textech uchyloval k výrazu "bolševický", když jsem psal třeba o režimech panujících ve východoevropských satelitech Sovětského svazu, byť jsem si vědom toho, že možná mylně. Mám v tom trochu zmatek.

Osobně dal bych přednost poněkud neutrálnímu označení "totalitní režimy." Existence jedné vládnoucí politické platformy včetně existence represivního aparátu tu je neoddiskutovatelná, nicméně míra útlaku závisela na jednotlivých fázích režimu. V Československu se komunisté poté, co se ujali moci, zmocňovali země terorem, který ale v polovině 50. let kulminoval, a léta 1963 až 1969 řada pamětníků považuje za přijatelnější než období po listopadu 1989. Obdobný vývoj vidím i v dalších východoevropských satelitech SSSR -- tvrdá fáze stalinského útlaku pominula poté, co "totalitní elity" získaly naprostou kontrolu nad tou kterou zemí.

Co je ale skutečně zajímavé -- hovoříme-li o skutečně třeskuté době na přelomu 40. a 50. let na východ od železné opony -- těmto totalitním režimům ze Západu hrozilo skutečné nebezpečí; nebyl to jen výplod paranoie Kremlu ani jeho vazalů. Od svého nevlastního dědečka vím, že na začátku 50. let coby jediný pilot československé armády sestřelil v československém vzdušném prostoru americké letadlo ZDE , které nereagovalo na jeho předchozí varování, a tuto událost popisuje i ve své knize ZDE.

Dále - podstatou tzv. operace Splinter Factor, o níž vedle Bluma píše třeba Stewart Steven (Stewart Steven: Operation Splinter Factor. New York: J. B. Lippincott Company, 1974), byla destabilizace moskevských vazalských režimů prostřednictvím špionáže s efektivním využitím Stalinovy paranoie. Tato akce přispěla dokonce k rozpoutání politických procesů, během nichž byli za domnělé zločiny souzeni předáci komunistických stran včetně Rudolfa Slánského. Zajímavá byla postava špiona Noela Fielda, který měl americké občanství a který představoval jakousi spojnici mezi těmito divadelními procesy napříč východním blokem. Reportérka The New York Times Flora Lewis a český historik Karel Kaplan naopak tvrdí ZDE, že naivní a idealistický Noel Field byl zneužit Sověty, aby na základě jeho svědectví a v jeho nepřítomnosti mohli provést politické čistky v čele komunistických aparátů v Maďarsku, Československu, Polsku a Maďarsku.

Jak vidno, historie není vůbec černobílá, podobně jako hodnocení a chápaní jakékoliv terminologie.

Pozn. JČ: Výraz "komunismus" se běžně používá v západním mediálním i akademickém diskursu pro režimy, které byly před rokem 1989 součástí sovětského bloku. Je to zkratka a myslím, že se nemusíme bouřit, že podle oficiálního marxleninského učení měl komunismus teprve nastat někdy v utopické budoucnosti. To, že západní diskurs tuto zkratku běžně používá (a česká média ho převzala) mj. také naznačuje, že západní diskurs automaticky nepřebírá marxistickou interpretaci historie.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 16.8. 2011