Edy Balog: K boxu mě přivedl Bruce Lee a jeho křik

5. 5. 2011 / Pavel Pečínka

Kick-boxer Edmund "Edy" Balog slouží u Městské policie v Karviné. Svoje umění využívá podle hesla "Pomáhat a chránit". Je rád, že může jít příkladem.

Patříte prý k maďarským Romům, kterých u nás, pokud vím, tolik nežije. Jak jste se dostal na Ostravsko?
Jmenuji se Edmund Balog, narodil jsem se v Košicích jako prvorozený syn Edmunda a Julie Balogových. Mám bratra a sestru. V Karviné bydlím 29 let, mám tady své zázemí, práci, rodinu a přátele. Ano, patřím k maďarským Romům. Na Karvinsko jsem se dostal díky tomu, že rodiče se tam přistěhovali za prací.

Dalo by se nějak pohovořit o vašich dosavadních působištích?
Po vyučení jsem měl problém najít si práci. Takže mi nezbývalo nic jiného, než si dodělat maturitu se zaměřením na ochranu osob a majetku.

Co vás přivedlo k zájmu o bojová umění? Byl jste třeba v dětství nějak diskriminovaný spolužáky a tohle měla být obrana?
Vzpomínám na dobu, když začínala éra VHS kazet a můj otec se večer díval film, kde hrál Bruce Lee. Ten mě večer v mých třech letech vzbudil svým bojovným křikem. A od té doby jsem těm věcem naprosto propadl! Jako malý kluk jsem byl tiché dítě, které spíš připomínalo holčičku. Takže málokdo tušil, že můj život změní právě bojové umění. Doba, kdy jsem se potřeboval začít bránit, přišla s nástupem do první třídy základní školy.

Kdy jste se tomuto sportu začal věnovat profesionálně, ve kterých klubech a jaké styly ovládáte?
V sedmnácti letech jsem začal ochutnávat, co je to kontaktní sport. Proto jsem začal dělat kick-box. Během toho roku jsem se zúčastnil všech možných turnajů jak na Moravě, tak v Čechách, kde jsem pak vybojoval v Praze titul mistra České republiky v roce 1999. Zapsal jsem se tak mezi nejmladší bojovníky, do historie a také do knihy nazvané Byli při tom. Učil jsem se styly jako box, taekwon-do, karate shotokan, judo a thai-box.

Můžete popsat některé soutěže či turnaje a vaše případná ocenění?
Mám za sebou asi stovku zápasů. Jak už jsem řekl, na mistrovství České republiky roku 1999 v Praze to bylo 1. místo, dále na mistrovství světa v Rakousku roku 2001 3. místo, mistrovství ČR v Olomouci v roce 2002 mi přineslo 1. místo. No a dál to bylo 3. místo na mistrovství světa v Belgii v roce 2003 a 1. místo na Mistrovství ČR v Olomouci ve stejném roce.

Hodily se vám už někdy tyto zkušenosti, musel jste se třeba na ulici bránit napadení?
Nebudu tvrdit, že ne. Ale problém si vždycky našel mě, nebezpečí jsem já sám nevyhledával. A jiné východisko ze situace pak ani nebylo.

Požádal vás už někdo, abyste ho některé z těchto věcí naučil, aby se sám mohl bránit?
Devět let jsem vedl v Karviné školu se zaměřením na kick-box a thai-box spolu s mým otcem a trenérem boxu Miroslavem Přibylem. Měli jsme mnoho zájemců o toto bojové umění. Nejenom kluků, ale i dívek. Kromě toho jsme se zúčastňovali turnajů, které se konaly na Moravě, v Plzni a v zahraničí.

Trénujete stále mladé? Vidíte mezi Romy zájem o tento druh sportu? Myslíte, že se jim to bude v životě hodit?
Samozřejmě rád předám lidem, kteří mají zájem se něco naučit, svoje zkušenosti. Romům i Neromům.

(Vyšlo v Romano hangos 2/2011 ZDE.)

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 5.5. 2011