Blahořečení papeže má na veřejnoprávní televizi své místo

2. 5. 2011 / Jan Potměšil

Vážený pane Cveku,

Musím krátce zareagovat na Váš článeček "Z České televize se stalo Radio Maryja" -- považuji Vaši reakci za přehnanou, podobně jako text Jana Kozáka "Česká televize považuje ČR za misijní území". Myslím, že blahořečení papeže, který byl prvním slovanským papežem, který 3x za obrovského zájmu věřících navštívil ČR, který významně přispěl k pádu komunismu a který je autoritou i pro řadu ne-katolíků má ve veřejnoprávní televizi své místo.

Za příznačné považuji, že se na Britských listech neobjevil článek pohoršující se nad přímým přenosem svatby prince Williama a Kate Middletonové (v sobotu dokonce reprízovaný) na ČT24, ač obdivovatelů britské monarchie je v ČR hádám méně než katolíků a ač se princ William ani jeho nastávající nevyznamenali ničím jiným než tím, že se berou.

Ani jsem si nevšiml, že by diváci (nebo Vy nebo pak Kozák) požadovali prokládání svatby reportážemi o krizi monarchie či o výstřelcích a nectnostech členů britské královské rodiny -- do podobného formátu se to totiž nehodí.

Požadavek na stejné zastoupení událostí ze života jiných církví či náboženských společenství ve zpravodajství pak poněkud kulhá -- mají tato společenství osobnosti stejného formátu jako byl Jan Pavel II.? Mají stejné zastoupení mezi věřícími, resp. občany? Jsou lokálně i globálně stejně významné jako římskokatolická církev? V podobné logice často volají po přiměřeném zastoupení v televizi např. představitelé malých stran na okraji politického spektra, a přesto z pochopitelných důvodů nejsou přenášeny jejich programové sjezdy apod.

Přirovnání ČT k radiu Maryja pak už považuji za úlet a pokus o kladení rovnítka mezi zaprděný, nesnášenlivý, do sebe zahleděný, nereformní katolicismus a církev jako celek, což považuji za nefér. Myslím, že je dobré vzít na vědomí, že v české (a podstatně více mezinárodní) společnosti jsou lidé, které blahořečení zajímá (bral jste v potaz i jejich názor a preference?) a kteří jistě nebrání ostatním sledovat třeba oslavu britské monarchie či poslední sjezd ODS nebo ČSSD.

Já Vám přeji celý víkend s Williamem či Sobotkou, Vy zas přejte nejen mně přenos z Vatikánu, který rozhodně nebude tak častý jako svatby královské rodiny (Jan Pavel II. je přece jen jeden) či sjezdy a šarvátky našich politických hvězd, které mě otravují po zbytek roku.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.5. 2011