Jen další komplikace penzijní reformy

2. 5. 2011 / Jiří Baťa

Titulkem mám na mysli prohlášení exministra dopravy Víta Bárty, že druhým pilířem důchodové reformy by měl být kromě komerčních fondů i státem garantovaný fond. Podle něj by tento fond sice nebyl pro klienty příliš výnosný, ale za to bezpečný.

Stále nechápu, proč se -- v tomto případě V. Bárta -- stále někdo snaží uvažovanou důchodovou reformu co nejvíce zkomplikovat. Snad proto, že čím je něco složitější, tím více se dá v tom zmatku méně vyznat. Tím více, že pan Bárta myšlenkou státem garantovaného fondu vytváří další "pilíř", který by měl důchodovou reformu stabilizovat, ale hlavně "uklidnit veřejnost", že se jim nabízí i taková možnost. Ale hlavně tím chce dát najevo, že je ochoten (na základě kritiky vlády) v rámci tripartity jednat i s odbory. Nejsem si zcela jistý, že odbory budou jeho návrh akceptovat.

Zaráží mne však zjištění, že se pan Bárta ztotožňuje s myšlenkou komerčních fondů, notabene hned několik, protože se o nich zmiňuje v množném čísle. Možná, že mu na nich ani tolik nezáleží, ale zřejmě chce "držet basu" s vládním návrhem, případně aby"příliš nevyčníval z koaliční řady" a nepopudil tak své koaliční partnery s ústupem z jejich (VV) proklamované podpory vládnímu prohlášení či programu vlády (reformám).

Souhlasím a podporuji všechny dosavadní názory těch, kteří nesouhlasí s komerčními penzijními fondy, respektive s názory, že současný stávající (státní) systém sociálního a důchodového zabezpečení je zcela vyhovující (tedy jak pro koho, pro protagonisty soukromých fondů jistě ne), že vždy (dříve) plnil svou funkci, že měl (dříve) vždy dostatečné finance (včetně potřebných rezerv) a že tedy není z obecného hlediska žádný faktický důvod tento systém měnit, notabene jej doplňovat o soukromé fondy, navíc s povinnými odvody a zcela nejistými výsledky.

Pokud by se mělo něco změnit z důvodu stávajícího (občany nezaviněného) nedostatečného finančního krytí důchodového systému (z důvodů rozfofrovaných peněz našimi (ne)odpovědnými politickými představiteli, tj. vládou), pak to je zvýšení nějakého procenta (?) v odvodech do tohoto systému. Myslím si a jsem o tom přesvědčen, že by to ti potenciální důchodci spíše pochopili, než vytváření několika pochybných pilířů s ještě pochybnějšími soukromými penzijními fondy. Těm co budou na svůj důchod ukládat své peníze přece nejde ani tak o výnosy (které "slibují" soukromé fondy při nákupu jejich akcií), jako o jistoty. A soukromé fondy jistoty ani nedávají, ani je nikterak nemohou garantovat.

Koaliční vládou proklamované fondové "připojištění" (přilepšení), kterým by si měli potenciální důchodci vylepšit své finanční možnosti a jistoty na důchod, dnes přece také existuje a navíc ve velmi početném zájmu. Pak to nechce nic jiného, než dopilovat drobné nuance stávajícího systému, možná trochu zapracovat na stávajícím důchodovém připojištění a otázka důchodové reformy je vyřízena.

Jenže to by nemělo ten potřebný efekt, to by se musely eliminovat "něčí" snahy o komerční fondy, případní majitelé soukromých fondů by se museli smířit, že přijdou o tučné "vývary", zkrátka ti "nezávislí" propagátoři myšlenky soukromých fondů (netřeba jmenovat) by se zlou pochodili. Nejen oni, ale celá koaliční vláda a s nimi spřízněné duše.Vždyť oni by tím nesplnili programové prohlášení vlády, kterým se tak vehementně zaklínají. Takže vláda, resp. zainteresovaní ministři bojují dál, třeba na truc odborům, na truc opozici, na truc všem (budoucím důchodcům), kteří by na jejich pilířích nejspíše doplatili. Je třeba doufat, že na to ti rozumní těm nerozumným (spíše přechytralým) nepřistoupí.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.5. 2011