BUDE TOUTO CESTOU NÁSLEDOVAT ČESKO?

Jak se americké vysoké školství dostalo komercionalizací do slepé uličky

28. 4. 2011

Americký Project on Student Debt (Projekt o studentské zadluženosti) odhaduje, že každý průměrný student ukončil své studium ve Spojených státech r. 2009 s dluhem ve výši 24 000 dolarů. V srpnu 2010 překročily studentské půjčky v Americe zadluženost společnosti na úvěrových kartách a přiblížily se k celkové částce 1 bilionu dolarů.

Od r. 1978 se zvýšilo americké univerzitní školné o 900 procent, o 650 procent nad inflaci. Pro srovnání, ceny domů a bytů, "bublina", která téměř zlikvidovala americkou ekonomiku, stouply za tutéž dobu jen o padesát bodů nad inflaci. Zaměstnavateké přitom už nemají příliš velký zájem o absolventy univerzit. Nezaměstnanost absolventů univerzit se od vzniku nynější krize r. 2007 zdvojnásobila. Vznikla nejzadluženější mladá generace v historii, která nemůže sehnat zaměstnání, aby se osvobodila od dluhů.

Je pozoruhodné, že navzdory tomu jsou studentům stále ještě na školné poskytovány půjčky. V Americe existuje tzv. Student Loan Asset-Backed Security (SLABS), kterážto instituce vydává zvláštní obligace, které jsou zdrojem financí pro studentské půjčky. V prvním čtvrtletí r. 2010 se obchodovalo s téměř 250 miliardami těchto obligací. Donedávna nesplacené studentské půjčky také garantovala bankám americká federální vláda. V současnosti dosahuje výška studentské zadluženosti více než 800 miliard dolarů a federální vláda za to přímo nebo nepřímo nese odpovědnost.

Situace je velmi podobná situaci těsně předtím, než zkolaboval trh s nemovitostmi.

Zatímco dluh za univerzitní školné pro čtyřleté studium vypadá riskantně, školy, provozující dvouleté kursy mají apokalyptícká čísla: 96 procent jejich studentů si bere půjčku na školné a do patnácti let se z nich 40 procent dostane do situace, kdy dluhy už není schopno platit.

Je zajímavá otázka: Co se stane, když absolventi univerzit prostě nebudou dál schopni splácet svůj dluh za univerzitní školné ve větších počtech? Počet bankrotů absolventů univerzit od r. 2005 systematicky vzrůstá. V roce 2008 dosáhl počet absolventů univerzit, kteří nejsou dále schopni půjčky splácet, 13,8 procent. Vzhledem k tomu, že stále menší počty studentů mají příjem, který jim umožňuje splácet univerzitní školné, hromadné bankroty se zdají nevyhnutelné.

Proč se americké univerzitní školné za posledních čtyřicet let zdesetinásobilo? "Prostě proto, že to univerzity mohly udělat," zní odpověď. Ale ty peníze nejsou investovány do kvalitní výuky. Na amerických univerzitách studenty drtivou většinou dnes vyučují postgradální studenti, kteří přežívají z minimální mzdy. Protože je k dispozici jen minimum skutečných univerzitních zaměstnání, noví držitelé doktorských titulů, s břemenem obrovského dluhu ze svých studií, nemají jinou možnost než přijmout dočasná výpomocná vyučovací místa, na nichž jsou mzdy stlačovány konkurencí od postgraduálních studentů. Namísto aby zvýšené školné vedlo ke zvýšení kvality univerzitní výuky, vedlo to k opaku.

Školné se především investuje do manažerských míst. Dnešní americké univerzity jsou řízeny korporátními manažery jako soukromé podnikatelské firmy. A manažeři také dostávají astronomické platy. A zatímco výrazně poklesl počet regulérních profesorů na amerických univerzitách, výrazně stoupl počet astronomicky placených manažerů.

Americké ministerstvo školství odhaduje, že do roku 2014 bude na amerických vysokých školách více manažerů než profesorů.

Když vedou univerzity korporátní manažeři, univerzity jsou řízeny jako korporace a hlavní strategií univerzity se tak stává závod o peníze a o granty od vlády a od soukromých firem. Cílem univerzitního vzdělání přestalo být vytváření dobře vzdělaného občanstva. Namísto toho máme dnes, jak napsal Bousquet: "podnikatelskou chtivost, ješitnost, a koníčky manažerů: Digitalizujte výuku! Vybudujme nejlepší plavecký stadion/golfové hřiště v našem státě! Přiveďte více studentů k Bohu!"

Tyto nákladné projekty jsou součástí dalšího cyklu: korporátní univerzity musejí být konkurenceschopné v závodě získat studenty, z nichž se stanou bohatí absolventi, tak musejí investovat do nákladných projektů nadstandartu, na to potřebují víc peněz a na to potřebují studenty platící stále vyšší školné. A pokud učební program v oblasti humanitních studií nedokáže přinášet zisky, pak bude zrušen. Studenti tomu dobře rozumějí a podnikatelská studia se rychle stala na amerických univerzitách nejpopulárnějším oborem.

Jestliže univerzitní školné v Americe astronomicky vzrostlo a množství peněz vydávaných na výuku pokleslo, tržní hodnota univerzitního diplomu poklesla a většina studentů už nemůže považovat univerzitní vzdělávání za období intelektuálního dobrodružství, pak je jedna věc jasná: vysoké školství se stalo podvodem.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 28.4. 2011