Theresa Mayová se ve středu stane britskou premiérkou

11. 7. 2016

Dosavadní britský premiér David Cameron vydal prohlášení, v němž chválí rozhodnutí Andrea Leadsomové nekandidovat na úřad britského premiéra. Znamená to, že se premiérkou od středy stává dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová.

Mayová proslula svým tvrdým postojem vůči imigrantům, zejména zavedla předpis, že britští občané si nemohou do Británie přivést své manžely či manželky ze zemí mimo Evropskou unii, pokud nevydělávají nejméně 18 900 liber ročně (pokud má rodina děti, vydělaná částka musí být ještě vyšší). Předpis postihuje desetitisíce britských rodin. Mayová chce také zrušit Zákon o lidských právech.

Komentátoři srovnávají Mayovou nikoliv s Margaret Thatcherovou, ale s labouristickým premiérem Gordonem Brownem. Oba pocházejí totiž z rodin duchovních, vyrůstali v atmosféře vyžadující tvrdě morální chování a oba jsou poslední železnou touhou vládnout a ovládat. O Mayové je známo, že je velmi neochotna přenechávat jakékoliv rozhodnutí podřízeným. Musí neustále vědět, co podřízení dělají, a probírá s nimi všechny podrobnosti. Stejně jako Brown vyžaduje Mayová bezpodmínečnou loajalitu.

Brexit: Jaká je to pro zbohatlíky všechno zábava a legrace!!

11. 7. 2016

Brexit je pro skupinku anglických zbohatlíků nástrojem pro to, jak si uchovat moc

Brexit je protielitářská revoluce, v jejímž čele stanuli příslušníci elity - šlo o puč, který provedla jedna skupina absolventů luxusních soukromých škol proti druhé, napsal v deníku Financial Times Simon Kuper. Byli to bohatí studenti v Oxfordu, členové tamějšího zbohatlického Bullingdon Clubu.

Jejich zájmem bylo řečnictví. Od doby, kdy jim bylo šest let, byli tito lidé vzdělávání, aby uměli dobře mluvit a psát. Tito zbohatličtí synové chtěli sami vládnout Británii: nechtěli, aby byla jejich moc jakkoliv omezována ze zahraničí. Euroskepse příslušníků britské Konzervativní strany byla a je nástrojem, jak zachránit pro sebe vlivné politické a mocenské posty. Bylo to podobné, jako když pařížští taxíkáři bojují proti příchodu internetové taxíkářské společnosti Uber.

Rozhovor Britských listů 65:

Karlovy Vary 2016: Chaos a dobré české filmy

8. 7. 2016



O letošním karlovarském filmovém festivalu hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů dokumentaristka Dominika Švecová s Janem Čulíkem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

George Soros: Britské hlasování pro brexit by paradoxně mohlo znamenat výrazné posílení EU

11. 7. 2016

Vřava po referendu lidem v Británii osvětlila, oč vystoupením z EU přijdou. Pokud se tato nálada rozšíří i do zbytku Evropy, pak by to, co se zdálo jako nevyhnutelný rozpad EU, mohlo naopak vytvořit pozitivní dynamiku směřující k silnější a lepší Evropě, píše finančník George Soros na stránkách Project Syndicate.

Tento proces by mohl začít v Británii. Všelidové hlasování nelze zvrátit, avšak kampaň za sběr podpisů by mohla proměnit politickou krajinu tím, že odhalí nový zápal pro členství v EU. Stejný přístup by se pak dal opakovat i ve zbytku Evropské unie, čímž by vzniklo hnutí za záchranu EU prostřednictvím její hluboké restrukturalizace. Jsem přesvědčen o tom, že až se budou v nadcházejících měsících vyjevovat důsledky brexitu, bude stále větší počet lidí dychtivě toužit se k tomuto hnutí připojit.

Kompletní článek v češtině na stránkách Project Syndicate ZDE

Britští právníci požadují vytvoření komise o důsledcích brexitu. Pak má o něm hlasovat Dolní sněmovna

11. 7. 2016

Více než 1000 britských právníků podepsalo dopis britskému premiéru Cameronovi. Naléhají, aby dovolil parlamentu rozhodnout, zda má Británie odejít z EU.

Dopis charakterizuje referendum jen jako poradenské, protože bylo založeno na "zkreslených faktech a na slibech, které nelze splnit". Právníci argumentují, že před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy musí mít Dolní sněmovna právo volně o tom hlasovat.

Iniciativu zkoordinovali prominentní právníci z Anglie, z Walesu, ze Skotska a ze Severního Irska.

V dopise se praví: Referendum nedosáhlo hranice, která se normálně požaduje v referendech celostátního významu, totiž 60 procent hlasujících občanů nebo 40 procent voličů. Výsledek referenda ovlivni generaci lidí, kteří nebyli dostatečně staří na to, aby směli v referendu hlasovat. Postavení Skotska, Severního Irska a Gibraltaru vyžaduje zvláštní jednání, neboť jejich obyvatelstvo nehlasovalo pro odchod z EU. Hlasování v parlamentu by se mělo konat s větším porozuměním hospodářských dopadů brexitu. Proto navrhujeme, aby vláda utvořila, co nejrychleji, královskou komisi či jinou nezávislou komisi, která by situaci analyzovala a zveřejnila informace o výhodách, nákladech a rizicích aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy. Hlasování parlamentu by se mělo konat až poté, co tato komise zveřejnila své závěry."

Tragický pád britských médií

11. 7. 2016

Jak je možné, že v zemi, která vytvořila BBC a týdeník Economist selhali před referendem o Brexitu novináři tak katastrofálně? ptá se Steven Barnett v časopise Foreign Policy.

Britská novinářská práce dokáže být velmi kvalitní. V nejhorším případě však je britský žurnalismus opravdu otřesný. Před pěti lety byl svět právem šokován zjištěním, že Murdochův tehdejší bulvární nedělník News of the World odposlouchával mobilní telefony politiků a celebrit.

Před referendem o brexitu dne 23. června britská mainstreamová média dramatickým způsobem selhala. Nejsilněji bylo slyšet ostře protievropské deníky Daily Mail, Sun, Daily Express a Daily Telegraph. Většina britských celostátních deníků nedělala nic jiného než že publikovala zkreslené informace, polopravdy a otevřené lži. Byla to zuřivá propagandistická kampaň, v níž byla fakta a střízlivá analýza obětována ideologicky motivovaným cílům šéfredaktorů a jejich majitelů.

Británie, brexit a Evropská unie: 17 bodů, v nichž David Cameron spektakulárně selhal

11. 7. 2016

Britští politikové nejsou zrovna chytří. Jeremy Kinsman, bývalý Vysoký komisař ("velvyslanec", v rámci Britského společenství národů) Kanady v Británii, popsal v dopise Davidu Cameronovi v pozoruhodných 17 bodech, jak drasticky kampaň za zachování britského členství v Evropské unii selhala. Není snad třeba dodávat, že totéž varování je ještě stokrát platnější pro Českou republiku:

1. Referenda jsou jadernými zbraněmi demokracie. V parlamentních systémech jsou zbytečná. Při referendech odpovídají občané jednoduchou, binární odpovědí "ano-ne" na složité otázky. Podléhají emocím a propadají amoku. Ničivý dopad referend trvá po celé generace.

2. Nikdy nepořádejte referendum, pokud si nejste jisti výsledkem. Vy jste toto referendum uspořádal z důvodů taktického politického manévrování, jen proto, abyste něco udělal proti úzkostným pocitům v anglické konzervativní straně (záměrně zdůrazňuji "anglické"), že podporu mezi vašimi voliči získává euroskeptická strana UKIP. Váš příslib, že uspořádáte referendum, vám pomohl získat ve volbách neočekávaně většinu. Také ten příslib skoncoval s vaší kariérou a vážně ohrozil zájmy vaší země.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

19. 7. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Intelektuální podnět vydavatele Parlamentních listů

7. 7. 2016

Ivo Valenta, jeden ze spolumajitelů "informační agentury" Parlamentní listy, odhlali ledví svého intelektu, když sdílel tuto pozoruhodnou úvahu nad historickou paralelou příchodu Cyrila a Metoděje coby šiřitelů víry z tehdy kulturně zcela odlišné Soluně do českých zemí. Maně připomněl nedávno zesnulého Umberta Eca, jenž se snažil v jednom ze svých fejetonů vysvětlit italskému fašistovi a předsedovi Ligy severu Umbertu Bossimu, že je velmi diskutabilní, pokud se chce považovat za Kelta a že možná kdejaký Sicilan má více nordické krve než on. Eco už není, kdo to vysvětlí panu Valentovi? Najde se někdo trpělivý?

Zajímavé frankofonní kanadské filmy v Karlových Varech

9. 7. 2016 / Jan Čulík

Nevím, čím to je, jestli výjimečnou efektivitou francouzského PR oddělení kanadského ministerstva kultury, ale na letošních Karlových Varech jsem se opakovaně setkával s dobře natočenými frankofonními filmy z Kanady. Překvapující, vzhledem k tomu, že v pětatřicetimilionové Kanadě žije jen necelých 5,5 milionu francouzsky hovořících občanů. Asi nejzajímavější z těchto kanadských frankofonních filmů byl snímek Juste la Fin du Monde (Je to jen konec světa 2016), adaptace divadelní hry J.-L. Lagarceho, kterou natočil režisér Xavier Dolan a dostal za ni Velkou cenu na letošním filmovém festivalu v Cannes. Film je pronikavou studií jednotlivých členů nefunkční rodiny, do níž se z blíže neurčeného jiného města vrací po dvanácti letech nepřítomnosti třiačtyřicetiletý úspěšný autor divadelních her Louis, homosexuál, s cílem rodině oznámit, že umírá. Jenže octne se v rozhádaném klubku individualit, mezi svou sebestřednou stárnoucí matkou, sestrou, bratrem a jeho manželkou. Film je studií především bratra Antoinea, který se vůči všem chová nesmírně agresivně, každý výrok každé jiné osoby interpretuje zásadně negativním způsobem, obviňuje všechny z manipulace a když si stěžují na jeho nesnesitelné chování, dělá bolestínské scény, že ho neférové obviňují. Louis zjistí, že komunikace není možná a po intenzivní expozici četných rodinných traumat v nepřetržitých hádkách z rodiny rychle odchází, aniž by jim řekl, proč vlastně přijel.

Obama oznámil rozmístění dalších 1000 vojáků v Polsku. Vládnou úzkostné obavy z oslabení Západu v důsledku brexitu

9. 7. 2016

Barack Obama oznámil, že Spojené státy umístí dalších 1000 amerických vojáků v Polsku s cílem posílit východní křídlo Severoatlantické organizace. Zdůraznil, že americko-evropská solidarita nebue oslabena brexitem.

Na summitu NATO ve Varšavě vydalo NATO a EU své první společné prohlášení o bezpečnostní spolupráci. Obě organizace se zavázaly, že budou spolupracovat především v oblasti hybridní války a kybernetické války. Zároveň budou provádět námořní operace proti neregulérnímu příchodu uprchlíků.

Činitel NATO uvedl, že britské hlasování pro brexit poskytlo Evropské unii "novou energii pro proces, který vedl k této dohodě", jejímž cílem je odstranit dojem, že je jednota Západu ohrožena. Po varšavském summitu zintenzivní NATO spolupráci se Švédskem a s Finskem, které nejsou členy Severoatlantické organizace.

Brexit vyvolal v Evropě výrazné zvýšení podpory pro Evropskou unii

8. 7. 2016

Navzdory tomu, že se očekávalo, že vítězství brexitu posílí v Evropě euroskeptické a ultrapravicové strany, došlo k přesnému opaku. Čtrnáct dní po britském hlasování pro odchod z Evropské unie vzrostla v Německu popularita kancléřky Angely Merkelové na nejvyšší míru za posledních deset měsíců. Téměř dosáhla její popularity před uprchlickou krizí. Strana Merkelové CDU také zaznamenala vzrůst podpory o 2 procentní body a podpora ultrapravicové euroskeptické strany Alternative fuer Deutschland poklesla o 3 procentní body na 11 procent.

V Holandsku poklesla podpora pro ultrapravicovou stranu Svobody Geerta Wilderse na nejnižší úroveň od loňského podzimu, přestože jeho strana tam stále zůstává nejpopulárnější. V Rakousku chce nyní 52 procent občanů zůstat v EU a jen 30 procent Rakušanů by hlasovalo pro odchod z EU. Před týdnem bylo v Rakousku pro setrvání v EU 51 procent občanů a 49 procent chtělo EU opustit.

V Dánsku stoupla podpora pro členství v EU z 59,8 procent z doby před britským referendem o breitu na nynějších 69 procent. Podpora pro referendum o odchodu Dánska z EU poklesla z 40,7 procent na 32 procent. I 68 procent Finů nyní chce zůstat v Evropské unii.

Jen ve Francii zůstává podpora pro Nacionální frontu Marine Le Penové nezměněna. Italové podporují antiestablishmentové Pětihvězdičkové hnutí, avšak 66 procent Italů chce zůstat v EU a jen 26 procent Italů by z EU odešlo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dva dobré americké filmy: Jak se nestat excentrikem - a film o zázračnosti kažodenního života

8. 7. 2016 / Jan Čulík

Při sledování filmů na festivalu v Karlových Varech mi často chyběla sevřenost a strukturovanost dobře napsaných a natočených příběhů, jak je na ně člověk zvyklý v nejlepších dánských nebo i amerických seriálech (jak obrovský je rozdíl mezi rozplizlostí některých filmů zde v Karlových Varech a vynikajícím způsobem napsaným scénářem mnohahodinového amerického seriálu o zkorumpovanosti vrcholné americké politiky House of Cards.) I do Karlových Varů však zdá se proniklo několik dobrých nových amerických filmů a aspoň o dvou z nich chci psát teď.

Problém jak se nezkompromitovat současnou tvrdě konzumní společností, kterou ovládají oligarchové a podnikatelské zájmy, a zároveň se neproměnit v pošuka na okraji společnosti, nastoluje dobře napsaný a dobře natočený americký film Matta Rosse Captain Fantastic (do češtiny přeložený jako Tohle je náš svět, 2016). Film přijde v České republice do distribuce a opravdu stojí za zhlédnutí.

Proč nová ruská puška používá náboj NATO?

8. 7. 2016 / Karel Dolejší


Nová ruská odstřelovačská puška SK-16 vyvíjená koncernem Kalašnikov experimentuje s řadou v Rusku méně obvyklých přístupů - například se snaží odstranit nedostatky spojené u samonabíjecích zbraní s funkcí plynového pístu, který negativně ovlivňuje přesnost zbraně ZDE. Kromě moderního vzhledu ovšem pozornost vyvolá především fakt, že nová ruská puška je komorována pro náboj 7,62 x 51 mm NATO.

Masakr policistů v Dallasu

8. 7. 2016

Pět policistů bylo usmrceno a šest dalších zraněno poté, co se ve čtvrtek večer střílelo během demonstrace proti násilí v americkém Dallasu ve státě Texas. Policie obklíčila podezřelou osobu v druhém patře parkoviště nedaleko školy El Centro College. Podezřelá osoba střílela na policii a tvrdí, že po městě rozmístila bomby. Police zadržela tři další osoby: ženu, která byla zatčena nedaleko parkoviště a dva lidi z automobilu.

Policie je přesvědčena, že útok zorganizovali čtyři lidé, avšak nespekuluje o motivu útoku. Zadržené osoby s policií nespolupracují. Byla zraněna také jedna civilistka, nikoliv však vážně.

Existuje ještě NATO?

8. 7. 2016


Smlouvy se uzavírají proto, aby vůli proměnily v závazek. Ale co se stane, když se tohle změní? Britští voliči právě předvedli jeden příklad - jakkoliv špatně informovaný - když popřeli myšlenku, že smlouvy o Evropské unii dodávají jejich zemi hodnotu. Jakkoliv to může být nepříjemné, existuje důvod pohlédnout kriticky na ještě starší dohodu, která zavazuje národy Západu: Severoatlantickou smlouvu, napsal Jochen Bittner.

V čele Británie po hlasování pro brexit stane žena... spíš dračice

8. 7. 2016 / Jan Čulík

V situaci, kdy údajně nejracionálnější volbu šéfa Konzervativní strany je Mayová, je opravdu načase pro Skotsko odejít co nejrychleji, míní skotský deník The National:

Ukázalo se, že do čela Konzervativní strany se po rezignaci Davida Camerona dostane žena - buď to bude "strašná ženská" (jak ji nazval nestor Konzervativní strany Kenneth Clarke), dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová (která usiluje o zrušení Zákona o lidských právech a zavedla předpis, podle něhož si nesmí britský občan do Británie přivézt manžela či manželku ze zemí mimo EU, pokud nevydělává cca 18 600 liber ročně), případně vysmívaná pracovnice ministerstva energetiky Andrea Leadsomová (je proti sňatkům homosexálů, v nynější kampani si přikrášlila životopis a má pověst rekordně nejhorší náměstkyně ministra).

Mayová byla proti brexitu, zejména z bezpečnostních důvodů, protože věděla jako ministryně vnitra, že odchodem z EU bude bezpečnost Británie ohrožena, Leadsomová stoupencem brexitu, i když to není zrovna jasné - novináři našli její starší výroky, podle nichž se Leadsomová prý vyjadřovala o tom, jak ekonomicky prospěšné je členství Británie v Evropské unii.

Hlavní aktivisté pro brexit, Boris Johnson a Michael Gove se do užšího výběru pro šéfa Konzervativní strany nedostali. Gove zejména proto, že na poslední chvíli zradil Johnsona, a stal se tak nedůvěryhodným.

Ať už se do premiérské funkce a do čela Konzervativní strany dostane kdokoliv, je nesporné, že to bude znamenat výrazný posun Konzervativní strany k výstřední ultrapravici.

Stovky uprchlíků čekají na srbsko-maďarských hranicích, pomoc přišla i z ČR

8. 7. 2016

Praha/Brno: Balkánská uprchlická trasa je sice od března oficiálně uzavřená, na cestě jsou ale stále stovky lidí - jak již čeští dobrovolníci upozorňovali dříve, situace nahrává především pašerákům. Stovky lidí teď čekají především na srbsko-maďarské hranici u města Subotica. Část jich přichází z Řecka přes Makedonii, část pevninskou trasou z Turecka přes Bulharsko a srbský Dimitrovgrad. “V současné chvíli mapujeme situaci u hraničních přechodů Horgoš a Kelebija. Na místo jsme vyslali koordinátora, který dovezl také část našich sbírek a na místě zakoupil potřebné deky, spacáky a stany za peníze, které nám dárci posílají na účet”, přibližuje situaci Zuzana Lenhartová, předsedkyně spolku Pomáháme lidem na útěku.

Předepisování antidepresiv jako výraz bezmocnosti

7. 7. 2016 / Jan Čulík

Chodím v Karlových Varech věrně na promítání filmů, neflákám se, už jsem jich zhlédl více než dvacet. Přitom se ale stupňuje má frustrace - celá řada filmů zde letos promítaných by tady neměla být, jejich úroveň nedosahuje ani základní filmařské kvality. Netuším, čím to je - že v čele festivalu už nestojí Eva Zaoralová, která byla proslulá svými dramaturgickými schopnostmi - prostě uměla nacházet dobré filmy? Anebo se od finanční krize v roce 2008 rozložilo filmové financování a dobří filmaři si už ani neškrtnou? Anebo zavládl ve světě takový chaos, že se to projevuje i u filmových tvůrců, kteří nejsou schopni vytvořit základní smysluplnou filmovou strukturu?

Uznávám, že spousta lidí chce asi natáčet filmy, ale je jen málo vyvolených. Opravdu nestačí vytvořit nějakou scénu a namířit na ni kameru nebo kamery. Tak nevznikne film. To se týkalo například filmu gruzínské režisérky Rusudan Glurjidze Dům těch druhých, o tom, jak se do oblasti, z níž bylo vyhnáno původní obyvatelstvo, nastěhovali uprchlíci odjinud. Přiznám se, že mi film připadl natolik zmatený, že si pouhých čtyřiadvacet hodin po jeho zhlédnutí jen těžko vybavuji, co se vůbec v tom filmu odehrávalo. Stejně problematickým shledávám finský film Nejšťastnější den v životě Oliho Makkiho. Je to film o tom, jak finský boxer, zřejmě tamější národní hrdina, trénuje na mistrovství světa v hokeji, které pak prohraje. Film naprosto o ničem. Bez jakéhokoliv přesahu. Proč nás organizátoři letošního karlovarského festivalu nutí se na takové filmy dívat?

Přímá demokracie v praxi aneb yes, we could...

7. 7. 2016 / František Řezáč

V roce 2011 se v Plzni zvedla vlna odporu proti záměrům společnosti Amadeus zbořit plzeňský Dům kultury a postavit na jeho místě hrůzné zelené monstrum Corso.  http://www.blisty.cz/art/58028.html

Mladí architekti společně s autorem původního projektu "domu hrůzy u Radbůzy" panem Markem Hrubcem rozjeli petici proti jeho zbourání. Nehezký dům se ovšem od svého vzniku v sedmdesátých letech minulého století stal oblíbeným místem setkávání všech generací, tanečních, koncertů, politických mítinků po revoluci v listopadu 1989 a také výstav a veletrhů, které se konaly ve foyer a na terasách kolem. http://www.blisty.cz/art/70264.html

Celý objekt byl vlastně jen torzem původního záměru architekta, protože v době stavby chyběly peníze na jeho kompletní dokončení včetně výškové budovy hotelu. Původní petice proti zbourání vzbudila aktivitu lidí, i dědečků a babiček, kteří po panelákových sídlištích sbírali podpisy, protože si chodili do pasáže Domu kultury Inwest posedět a popovídat při levném občerstvení. A chodili taky do tamního divadla malých forem, nesoucím jméno Miroslava Horníčka. Petice byla neúspěšná, drzý Amadeus dům zboural. Ovšem, tím  plzeňskou veřejnost definitivně n...al.

Následovala pod vedením aktivistů Martina Marka https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Marek a Petra "Permi" Vaňka petice za uspořádání referenda, která byla přes houževnatý odpor Amádea a jeho spřízněnců na plzeňské radnici úspěšná. Referendum taky. Mimo jiné proto, že se sbírání podpisů a hlasování zůčastnili lidé všech generací, nabuzení původní neúspěšnou peticí proti bourání DK Inwest.

Dnes zeje na místě bývalého domu hrůzy "hrozná" díra. Amadeus tam provozuje parkoviště, občas tam vystupují se svými kunsty a šprunky cirkusy a různí komedianti a kapely. Comedia non est finita...

Lepší díra než zelené monstrum, které by tam strašilo na věky. Prázdný prostor dává šanci, že se na onom prokletém místě postaví něco krásného. Šanci mladým, nadšeným architektům, kteří už mají spoustu nápadů, jak zachovat jedinečný prospekt od Hlavního nádraží k Západočeskému muzeu. Rád bych se po něm někdy prošel. Yes, I have a dream...

Chilcotova zpráva je v zásadních věcech irelevantní

Je hanbou mezinárodního společenství, že je Tony Blair stále na svobodě

7. 7. 2016 / Daniel Veselý

Zatímco ve Velké Británii byla zveřejněna dlouho očekávaná Chilcotova zpráva zohledňující úlohu Velké Británie ve válce v Iráku ZDE, samotný Irák se vzpamatovává z nejděsivějšího bombového útoku od zahájení angloamerické invaze v roce 2003, který si vyžádal 250 lidských životů. Přestože výsledky vyšetřování Johna Chilcota a jeho spolupracovníků nejsou ničím přelomovým, mohou v budoucnu přednímu architektovi iráckého tažení - Tony Blairovi - přivést nejeden problém.

Hmňo, máme rádi, když to můžeme mocensky kontrolovat

Proč ČR oficiálně nepodporuje Wikipedii?

7. 7. 2016 / Bohumil Kartous

V ČR, a to pouze z domácích zdrojů, směřuje ročně 13,5 miliardy korun. Největšími příjemci jsou sportovní asociace, kterým vévodí fotbalová asociace. Jde o směšný spolek, který pravděpodobně nejlépe vykresluje populární přepis telefonních odposlechů lidí, kteří jsou na fotbal, zdroj jistého ekonomického a mocenského benefitu, přisáli. Ivánku, kamaráde, hezky nám ten stát sype. Největší a nejdůležitější neziskový projekt poslední civilizační éry, jednoznačně nejdůležitější pro sdílení informací, naplňování té pozitivní potence, kterou internet nese, znalostní opora všech, kdo používají internet, je v ČR bez podpory. Jak to, že stát mrhá prostředky v prokazatelně korupčním prostředí a dovolí si nepodporovat projekt, který představuje bázi poznání současnosti?

Jak přerámovat opovrženíhodný akt v hrdinství

Petr "Jirásek" Mach a psaní soudobých dějin evropských...

7. 7. 2016

Tímto způsobem komentoval předseda české pravicově extremistické strany Svobodní zbabělý úprk Nigela Farage před odpovědností za významný podíl na tom, že se většina občanů Velká Británie rozhodla v referendu - proti všem výstrahám ostouzených expertů - pro odchod z EU.

Zavádění přímé demokracie podle triviálních pedagogických principů

Přímá demokracie jako lék proti Brexitu a dalším populismům

7. 7. 2016 / Bohumil Kartous

V některých anglických a velšských obcích hlasovali lidé převážně pro vystoupení země z EU, ačkoliv je jejich ekonomika na spolupráci s EU závislá. Může za to "přímá demokracie", jak se začalo mnohde tvrdit? Měli bychom omezovat možnost společnosti podílet se na zásadních rozhodnutích, která ovlivní jejich život? Nebo je na vině diletantství, s jakým vnímáme demokracii a způsob jejího fungování, způsob učení se demokratickým principům? Chováme se skutečně hloupě. Asi bychom nikoho nenechali řídit letadlo, když před tím nepilotoval ani na trenažéru. V otázkách řízení společnosti to ale děláme a pak si stěžujeme, když dojde na katastrofu. To je tak blbé...

Strana Alternative für Deutschland se octla v krizi

7. 7. 2016

Jörg Meuthen z vedení strany AfD vyzval k nulové toleranci proti antisemitismu v této straně, avšak nepodařilo se mu získat dvoutřetinovou většinu, které je zapotřebí k vyloučení Gedeona ze strany. Gedeon nakonec v úterý ze strany rezignoval, avšak bylo to příliš pozdě na to, aby to zabránilo středečnímu protestu třinácti poslanců AfD.

Skandál ohledně antisemitismu se považuje za vážnou ránu pro Frauke Petry z vedení strany, která je obviňována, že Gedeona ochraňovala.

Methuen a Petry spolu vzájemně soupeří ohledně toho, kdo bude ultrapravicovou stranu AfD zastupovat ve všeobecných volbách v Německu r. 2017. Methuen během skandálu opakovaně požadoval, aby byla Petry, která vede parlamentní skupin AfD v Sasku, v Badensku-Württembersku dána na index.

Petry se předtím pohádala s jiným představitelem umírněněnjšího křídla AfD. Zakladatel strany Bernd Lucke rezignoval z jejího politického klubu v červenci 2015 po sérii konfliktů s Petry na protest proti rostoucím "xenofobním a proruským tendencím" v této straně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bodláky Václava Duška

Operetní diplomacie v zemích úsměvů

4. 7. 2016 / Václav Dušek

Baba Vanga, super věštkyně, zaručuje konec EU skomírající s vyplazeným jazykem po vydařeném kousku zvaném Brexit. Pro tisk se bábuška hodí – kam se hrabou zprávy utajených špionážních celebrit. Více by neodhalil ani náš slavný špion Karel Koecher, který byl spolu s manželkou a dalšími osobami vyměněn na mostě Glienicker brücke za sovětského disidenta Natana Šaranského. Zaručené informace různých služeb, se kterými obcházelo světem strašidlo lží - zbraně hromadného ničení má pod palcem nevyzpytatelný Saddám Husajn, ostatně libyjský smrtonosný vůdce Muammar Kaddáfí odhalen tajnými službami v posledním okamžiku před zkázou světa; potvrzeno diplomatickými ouklejkami s háčky v koutcích. Teroristi nemají nárok na život, basta! Vyřízeno k dennímu pořádku. Zda-li v Iráku a Libyii vše vzkvétalo pod růžovým nebem a zlatavým sluncem, to lze asi stěží tvrdit.

Jan Hřebejk Čechům a Slovákům: "Vzbuřte se!"

5. 7. 2016 / Jan Čulík

V pondělí byly na karlovarském filmovém festivalu nejlepší české filmy. Zahraniční snímky, které jsem shodou okolností zhlédl, ať to byl estonský film Zmatené dny (2016), o zlaté mládeži vyžívající se v nekonečných mejdanech a pitkách, anebo polský film Spojené státy lásky (2016), o čtyřech Polkách, majících milostné a partnerské problémy na malém polském městě začátkem devadesátých let, byly v podstatě jen chaosem nestrukturovaných, nesourodých scén, kdy prostě tvůrce namíří kameru na určitou skutečnost a nechá ji běžet, aniž by příběh či tvar filmu jakkoliv utvářel. Často mě napadá u těchto nudných, mnohdy téměř úplně nesrozumitelných filmů, jak asi vypadá scénář. Platí jedno docela dobré pravidlo: Jestli sledujete film a po půlhodině se v něm stále nic neděje, už se v něm nic až dokonce skoro určitě nestane. Otázkou však je, proč jsou takovéto filmy vybírány na festival.

Konečně varování: BBC nemůže vysílat jen dva druhy protikladných lží

5. 7. 2016

V Británii konečně začíná debata o tom, jak spektakulárně selhala společnost BBC i další média při informování během kampaně o referendu za brexit. BBC totiž byla svázána svými předpisy o nestrannosti a držela se přísně zásady "pět minut pro pana žida, pět minut pro pana Hitlera". Přitom rolí veřejnoprávních, a vlastně jakýchkoliv slušných médií, je ověřovat nehorázná tvrzení aktivistů z obou stran proti faktům.

BBC měla prezentovat vlastní, nezávislý proud analýzy obsahující nestranná a ověřitelná fakta, nikoliv dávat bez korekce prostor nesmyslům a lžím aktivistů z obou stran.

Problémem ovšem je, že vstupujeme do "postpravdivé" éry, kdy většině občanů už nezáleží na faktech - jednají čistě na základě frustrace, zloby, předsudků, emocí a příslušnosti k davu. Budou vnímat sdělovací prostředky, které je budou upozorňovat, že při své jednání občané ignorují fakta?

Další hluboký film o nepoznatelnosti skutečnosti kolem nás

4. 7. 2016 / Jan Čulík

Pravděpodobně nejhlubším filmem, který jsem za poslední dva dny zhlédl v Karlových Varech, byl libanonský snímek režiséra Vatche Boulghourjlana Tramontane. Film je shodou okolností příbuzný Zelenkovu snímku Ztraceni v Mnichově, neboť diváka také varuje, že skutečnost kolem nás, a především minulost je závislá na desítkách nejrůznějších subjektivních interpretacích a je zřejmě nepoznatelná.

Film je příběhem nadaného čtyřiadvacetiletého libanonského zpěváka a hudebníka, slepce Rabiha, jehož sbor a hudební skupina byla pozvána na turné po Evropě. Rabih jde proto žádat o pas a na místním pasovém úřadě proto předloží svou občanku. Nic netušícímu mladíkovi oznámí pasoví úředníci, že jeho občanka je padělaná. Málem ho zavřou, a jen po jeho protestech, z nichž je zjevné, že o falešné občance nic nevěděl, mu úředníci doporučí, ať si přinese rodný list, anebo pokud ho nemá, si ho nechá znovu vystavit podle matriky v porodnici, kde se narodil. V porodnici, kde se Rabih údajně narodil, však o jeho narození nemají vůbec žádný záznam. Je možné, že záznamy byly zničeny předchozí válkou - situaci je však možno lehce napravit, nechť si Rabih a jeho matka nechají udělat zkoušku DNA.

Ztraceni v Mnichově: Výborný Zelenkův film varuje před falešnými konstrukcemi skutečnosti

2. 7. 2016 / Jan Čulík

První film, o němž tu budeme referovat z letošního karlovarského filmového festivalu je "zcizovací", vážná komedie Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově (2015). Je to film, který se povedl: navzdory zdánlivě levným, "studentským" vtípkům vede nakonec k vážnému zamyšlení nad skutečností, v níž žijeme a nad nespolehlivostí faktů. Snímek svou strukturou silně připomíná obdobnou demystifikační komedii film britského režiséra Michaela Winterbottoma Cock and Bull Story (Ptákovina a bejkovina, 2005), o níž se dočtete v Britských listech ZDE. Petr Zelenka bohužel se diskuse po promítání v Karlových Varech neúčastnil, takže nebylo možno se ho zeptat, zda se inspiroval tímto britským pokusem ztvárnit ve filmu nesmrtelný Sternův román. Struktura obou filmů je však podobná. Ztraceni v Mnichově mají možná ještě závažnější historický tón než Winterbottomův film.

Vlk z Královských Vinohrad: poslední film Jana Němce už nepřináší nic nového

2. 7. 2016 / Jan Čulík

Je známo, že hlavní soutěž na filmovém festivalu v Karlových Varech je většinou relativně slabá, protože pokud máte dobrý nový film, pošlete ho do Cannes, do Berlína, do Benátek nebo do Karlových Varů? Festival je ale cenný jako přehlídka nejlepších filmů vzniklých po světě za poslední rok, které se tu promítají mimo soutěž. Přesto se v Karlových Varech možná pošetile a tvrdošíjně snažím dívat se na filmy v hlavní soutěži, a tak jsem v sobotu zhlédl i poslední film nedávno zemřelého filmového režiséra a bouřliváka Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad, který byl - zřejmě z piety - vybrán i do letošní hlavní soutěže.

Film Vlk z Královských Vinohrad není o dnešní době. Je to svědectví starého muže o desetiletích jeho života od roku 1968. Je to film frustrovaný a osobní. Tématem je minulost. Nic vlčího ve filmu není, ani ty Královské Vinohrady. To je jen v názvu, což je trochu málo.

Chudák Němec v podstatě už nikdy za život nenatočil nic, co by se vyrovnalo jeho vrcholným dílům ze šedesátých let, Démanty noci, O slavnosti a hostech, Mučedníci lásky a dokument ze srpna osmašedesátého roku Oratorium pro Prahu. Bylo by možná zajímavé vidět, jak by se jeho dílo vyvíjelo, kdyby nedošlo k invazi v roce 1968, která jeho filmovou kariéru zničila.

Vynikající analýza o Karlu Koecherovi

2. 7. 2016

Benjamin Cunningham, novinář žijící v Praze, publikoval nyní v deníku Guardian rozsáhlou a pozoruhodnou analýzu života jediného východoevropského špiona, který kdy pronikl do nejužšího ústředí CIA, Karla Koechera. Pracoval na ní přes rok, loni na jaře se v této věci setkal i s Janem Čulíkem. Analýza je v angličtině ZDE

K tomu, Jan Čulík, Případ Karel Koecher ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2016

1. 6. 2016

V květnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 339 Kč.   Příjem z reklamy byl 16 913 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2016 130 685,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák