24. 5. 2016
Policie likviduje největší neoficiální uprchlický tábor v Evropě, kde setrvávalo více než 8000 lidí. Tisíce uprchlíků a migrantů uvízly v provizorním táboře v Idomeni poté, co Makedonie v březnu uzavřela hranice. Autobusy dopravují uprchlíky do nedostavěných táborů nedaleko Soluně.
24. 5. 2016
Nemělo by se tomuto novému politickému jevu spíše říkat "xenofobní populismus", ptá se Andrew Stroehlein:
Important piece. I wonder if "xenophobic populism" works better as a label for the new phenomenon? #xenoPop https://t.co/6683z8Hpyu
— Andrew Stroehlein (@astroehlein) May 24, 2016
Skutečnost, že v Rakousku téměř vyhrál prezidentské volby ultrapravicový kandidát Manfred Hofer, dokazuje, že vzestup ultrapravice je vážný, argumentuje v deníku Washington Post Anne Applebaum. Poukazuje však na nový jev: ultrapravičáci v dnešních Evropě, jejichž popularita roste, jsou zároveň socialisté a etatisté: požadují silnou roli státu. To se týká jak Hofera, který hovoří nostalgicky o "všeněmecké kultuře", ale i např. Viktora Orbána v Maďarsku a Marine Le Penové ve Francii. Hofer odmítá neoliberální hospodářský konsensus a kritizuje zlo mezinárodního kapitalismu.
Vzniká nový, velmi populární směr národního socialismu - nacionalismus založený na přesvědčení, že stát by měl silně zasahovat do ekonomiky a zřejmě i do dalších sfér života společnosti.
Všechny tyto strany, ať jde o Polsko, Francii, Rakousko, Dánsko či Velkou Británii, se samozřejmě stavějí velmi nepřátelsky vůči uprchlíkům. V důsledku emocionálních protiuprchlických nálad začínají tyto ultrapravicové strany také získávat podporu voličů, které už nudí propodnikatelské postoje středolevicového socialismu i pragmatismus centristické pravice.
Centralizace, nacionalizace a uzavření hranic a ochranářství - to všechno se pro lidem, kteří si nepamatují, že už tady tohle všechno bylo, zdá nové a zajímavé. Málokdo si pamatuje, jakou to vyvolalo chudobu a jak obrovskou míru korupce.
Ještě méně lidí si pamatuje na to, co se stalo naposledy, když se sloučily mocné nacionalistické ideologie se státní kontrolou nad ekonomikou. Varování nefunguje a po tolika desetiletích se minulost stala jen otřepanou frází. Teď, v současnosti, lidé chtějí od politiky emocionální uspokojení, nikoliv rozumnou správu hospodářských záležitostí.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Rozhovor Britských listů 58:
20. 5. 2016
I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.
Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE
24. 5. 2016
Armádní tábory, které byly otevřeny v posledních deseti dnech a kam Řekové plánují uprchlíky z Idomeni přemístit, jsou dle dobrovolníků i UNHCR v nepřijatelném stavu. Podmínky pro život v nich jsou výrazně horší než v provizorním kempu Idomeni, jak potvrzují čeští koordinátoři Pomáháme lidem na útěku, kteří nové kempy navštívili.
“V táboře Sindos, kde je již nyní přibližně 500 uprchlíků, není zavedena pitná voda. Do budov, kde mají uprchlíci bydlet, na několika místech zatéká, kolem budov jsou nebezpečné hromady kovového šrotu. Přístup k lékařské péči v těchto nových táborech je naprosto minimální, pouze několik hodin týdně. Navíc strava, poskytovaná armádou, se skládá z jednoho, stále stejného a navíc velmi nekvalitního pokrmu,” říká koordinátorka Marcela Janáčková ze spolku Pomáháme lidem na útěku.
24. 5. 2016
Podle dohody z loňského léta měli být uprchlíci z Idomeni přijati do jednotlivých členských zemí EU, tento příslib však EU nesplnila.
Řecká pořádková policie se pokouší vyprázdnit největší evropský neformální uprchlický tábor v Idomeni, kde na makedonsko-řecké hranici uvízly už dlouhé měsíce tisíce uprchlíků.
Novinářům a aktivistům byl do tábora zakázán přístup, avšak svědci hovoří o tom, že za úsvitu v úterý vstoupilo do tábora asi 400 pořádkových policistů a ti nařídili 8000 uprchlíků, aby odešli. Mnoho odjelo dobrovolně vládními autobusy a do osmi hodin ráno nepřišly zprávy o žádném násilí.
Idomeni byl přechod, kudy v roce 2015 přešly statisíce uprchlíků do Makedonie. Uprchlíci začali tábořit v Idomeni, když loni v listopadu makedonské úřady začaly bránit vstupu do země některým národnostem. V březnu Makedonie hranici uzavřela úplně. Idomeni se stal uprchlickým táborem a symbolem neschopnosti Evropy vyřešit uprchlickou krizi.
Řecké úřady se snaží už týdny přesunout lidi z Idomeni do oficiálních táborů v bývalých vojenských základnách. Mnoho uprchlíků však nechtělo odejít, protože doufali, že se hranice otevře, jiní doufali v pomoc pašeráků a mnozí se obávají věznění ve vládních uprchlických střediscích.
24. 5. 2016
Toto je fašizující titulek serveru Novinky o zásahu řecké policie proti uprchlickému táboru v Idomeni. Dokumentuje, že se veřejný diskurs v České republice, pokud ho tedy Novinky představují, opravdu nebezpečně posunuje k ultrapravici. Titulek připomíná Árijský boj. V článku není ani slova o tom, že Evropská unie porušila mezinárodní právo tím, že uprchlíky nechává uvíznout v Řecku. Zkusme si zaměnit - ponižující - slovo imigrant (Novinky zřejmě záměrně nepoužívají slovo "uprchlík") slovem žid:
Uprchlíci v Idomeni žijí dlouhé měsíce v otřesných podmínkách. Vážně tam onemocněly četné těhotné ženy, jimž v důsledku hrůzných podmínek v těle zemřel nenarozený plod.
Zřejmě nastane už brzo doba, kdy budou Novinky publikovat titulky typu:
"Zřízenci nutí židy k vstupu do plynových komor, avšak židům se tam nechce..."
Není třeba dodávat, že svým podtextem otřesně nenávistný článek, jaký Novinky pod tímto titulkem publikují, dále prohlubuje nesnášenlivou a xenofobní atmosféru v České republice. Což časem skutečně může vést k vzniku koncentračních táborů. Ten, kdo podporuje ultrapravicové tendence a normalizuje je, dává prostor budoucímu vítězství autoritářských ultrapravicových stran.
24. 5. 2016
Skutečnost, že Van der Bellen zvítězil v rakouských prezidentských volbách jen o minimální počet hlasů, znamená, že pro něho nebude vůbec lehké reprezentovat v následujících šesti letech Rakousko. Bude muset čelit hlubokým rozporům ve společnosti, v níž, jak se zdá, za posledních několika měsíců úplně zmizela středová politika, a došlo tak k nejvíce polarizovaným volbám v nedávné historii.
Od druhé světové války dominovaly v Rakousku v politice dvě hlavní politické strany - sociální demokraté a křesťanští konzervativci, píše rakouská komentátorka Julia Ebner.
19. 7. 2016
K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa, anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.
Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.
Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.
Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.
Prosíme, přispějte.
Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.
Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
24. 5. 2016 / Kateřina Duchoňová
Ve vyhrocené společenské náladě, která ostře vystupuje proti příslušníkům jiných kultur či jiných náboženství, se čím dál více objevuje potřeba mezikulturního a mezináboženského dialogu. Informovanost o kulturních specifikách a zvláště o náboženských otázkách je většinou poměrně mizivá, a to potom odpovídá úrovni argumentace.
Zároveň status quo také přispívá k šíření dezinformací, strachu a násilí. Otázkou potom stále zůstává, kdo všechno má na tomto stavu zájem. V médiích se neustále objevují výroky kardinála Duky, prezidenta Zemana, členů Úsvitu přímé demokracie nebo Bloku proti islámu, na zpravodajských portálech je povětšinou možné se dočíst pouze o údajných negativech spojených s uprchlickou vlnou, o dalších útocích na ženy v Německu, o psychoterapeutovi ze Saúdské Arábie, který jako terapeutickou metodu doporučuje bití manželky zubním kartáčkem, o nespokojenosti iráckých křesťanů, kterým byl v České republice udělen azyl, o radikalizaci mladých lidí v západní Evropě a mnoho dalšího.
Samozřejmě soužití různých kultur přináší mnohá úskalí, nelze je zastírat, ale proč se stále generalizuje a neobjevuje se více informací například o aktivitách Sdružení pro integraci cizinců, které pravidelně pořádá interkulturní setkání.
24. 5. 2016
Od minuty 1.55 této reportáže Channel Four News o výsledcích druhého kola prezidentských voleb v Rakousku uvidíte zajímavou sérii záběrů lidí, jací v Rakousku podporují Norberta Hofera ze Strany svobodných:
24. 5. 2016
Německá média informují, že Ankara zakazuje univerzitním učitelům mezi syrskými uprchlíky, aby odcestovali do Evropy. Turecko už pohrozilo zrušením dohody o uprchlících, uzavřenou s EU v důsledku pokračující kontroverze ohledně návrhu bezvízových cest do EU pro turecké občany.
Lucemburský zástupce v EU si stěžoval, že Turecko posílá do Evropy jen "vážné zdravotnické případy uprchlíků jen s minimálním vzděláním". Na totéž si stěžuje Německo.
Podle informací z Německa, z Holandska a z Lucemburska odebírají turecké úřady cestovní povolení těm uprchlíkům, o nichž bylo zjištěno, že jsou to kvalifikovaní inženýři, lékaři či jiní pracovníci s vysokou kvalifikací.
Turecko oficiálně sdělilo Úřadu pro uprchlíky OSN, že podle dohody s EU už nebude dovoleno syrským univerzitním učitelům odcestovat do Evropy.
Podrobnosti v angličtině ZDE
23. 5. 2016
K výraznému posílení ultrapravicové Strany svobodných v Rakousku přispěly středo a východoevropské země. Tím, že blokovaly rozumné rozdělení uprchlíků do všech zemí EU, což by nezatížilo žádnou z nich, přispěly k tomu, že do Rakouska přišlo daleko větší množství uprchlíků, než by tomu bylo, kdyby středo a východoevropské země na řešení uprchlické krize rozumně spolupracovaly. Odporem vůči racionálnímu řešení uprchlické krize si visegrádské země zadělaly na dlouhodobý problém, protože posílením ultranacionalistické, fašistické Strany svobodných ve střední Evropě vzniká pro tento region bezpečnostní a strategické riziko destabilizace. (Totéž samozřejmě platí i pro Německo.)
Alexander Van der Bellen (72), levicový nezávislý kandidát zabránil těsnou většinou, aby se Rakousko stalo první členskou zemí EU s ultrapravicovým prezidentem. Van der Bellen, profesor ekonomie v důchodu, kterého podporovala rakouská Strana zelených, porazil protikandidáta z fašistické Strany svobodných, až teprve po sečtení 700 000 poštou odeslaných hlasů - tj. asi 10 procent volebních lístků.
V neděli získal ve volbách Van der Bellen 48.1% oproti Hoferovým 51.9% .
Po sečtení poštou odeslaných hlasů dostal Van der Bellen celkem 50.2% a Hofer 49.8%. Je to rozdíl pouhých 0,4 procentních bodů.
Podobně jako to dělají i v jiných evropských zemích ultrapravicové a populistické strany, rakouská Strana svobodných zneužívala protievropských a protiuprchlických emocí.
Jak poznamenal jeden komentátor na Facebooku, k výraznému posílení ultrapravicové Strany svobodných v Rakousku přispěly středo a východoevropské země. Tím, že blokovaly rozumné rozdělení uprchlíků do všech zemí EU, což by nezatížilo žádnou z nich, přispěly k tomu, že do Rakouska přišlo daleko větší množství uprchlíků, než by tomu bylo, kdyby středo a východoevropské země na řešení uprchlické krize rozumně spolupracovaly. Odporem vůči racionálnímu řešení uprchlické krize si visegrádské země zadělaly na dlouhodobý problém, protože posílením ultranacionalistické, fašistické Strany svobodných ve střední Evropě vzniká pro tento region bezpečnostní a strategické riziko destabilizace.
Podrobnosti v angličtině ZDE
23. 5. 2016 / Jan Čulík
Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.
Podobně jako drtivá většina českých médií šíří rasistické a xenofobní nesmysly a poplašné neexistující zprávy o uprchlícich z Blízkého východu, britský především bulvární tisk je tvrdě zaujatý ve prospěch odchodu Anglie z EU.
Zjistila to v pondělí zveřejněná studie z Reuters Institute for the Study of Journalism. Zjistila, že 48 procent ze 928 zkoumaných článků o nadcházejícím britském referendu podporovalo odchod Anglie z EU a jen 27 procent podporovalo setrvání Anglie v EU.
Bylo také zjištěno, že tisk daleko častěji cituje konzervatívní než labouristické politiky. Konzervativní politiky citoval ve zkoumaných článcích v 69 procentech případů, labouristy ve 14 procentech.
Paralela s Českou republikou je absolutní.
Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země.
Výmluvným odstrašujícím příkladem jsou v České republice Parlamentní listy, v nichž z komerčních důvodů manipuluje nesmysly hloupější část české veřejnosti oligarcha vydělávající na hazardu. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.
Kdo ví, kdo z nich za pár málo let skončí v koncentráku.
V Británii zuří válka o to, zda budou vládnout mediální oligarchové anebo demokraticky zvolená vláda ZDE
Podrobnosti o britském průzkumu v angličtině ZDE
23. 5. 2016 / Boris Cvek
Předpokládal bych, že pokud někdo bude chtít, aby byl současný prezident Miloš Zeman v příští přímé volbě prezidenta skutečně poražen nějakým umírněnějším kandidátem, bude pečlivě analyzovat myšlení voličů.
Nikdo jiný než voliči nemůže totiž prezidenta zvolit. Nemohou ho zvolit ani argumenty, ani morálka představitelů současného nebo minulého disentu. Demokracie totiž není nějak automaticky vláda těch dobrých a správných, naopak ti dobří a správní musí proměňovat společnost, pokud chtějí vládnout, a musí to udělat tak, aby to společnost přijala dobrovolně. Tedy musí pracovat se společenskou realitou.
23. 5. 2016 / Daniel Veselý
Někteří levicoví komentátoři, příkladně John Pilger, mají za to, že Donald Trump by byl přijatelnější hlavou Spojených států než Hillary Clintonová, která už v praxi názorně předvedla, jak destruktivní by byla její zahraničněpolitická agenda, kdyby se stala prezidentkou USA ZDE . Avšak kontroverzní byznysman, jenž byl zprvu vůči americkému angažmá ve světě zdrženlivý, pro představu odmítl vyloučit nasazení jaderné bomby na Blízkém východě a v Evropě ZDE s tím, že si chce ponechat všechny karty na stole. Nyní se objevila další indicie, jež vnáší více světla do Trumpových vizí týkajících se role Washingtonu ve světě.
23. 5. 2016 / Lukáš Zádrapa
Spojení „pětitisícileté čínské dějiny“, „předlouhá pětitisíciletá čínská kultura“ a další drobné variace na toto téma se v posledních letech staly bez nadsázky zaklínadly čínského vládnoucího režimu. Tato mantra nezaznívá pouze v ČLR při nejrozmanitějších příležitostech a neprostupuje jen textovou produkci domácí, nýbrž je cílena i na zahraniční obecenstvo, a to snad ještě důsledněji, protože tomu se ČLR zpravidla snaží vlastní dějiny představit a zprostředkovat určitý obraz sebe sama. Dříve to bývalo spíše čtyři tisíce let, v současnosti se zase někdy setkáme už i s šesti tisíci lety. Působí to impozantně, dokud si ovšem neuvědomíme, že jsme v prvé řadě obětí propagačního triku.
Je třeba říci, že i kdyby se Číňané chlubili skutečnou délkou svých dějin, která je dost kratší, než jak praví heslo, a starobylostí své kultury, mohli bychom jim s uznáním poklepávat na ramena. Těžko může někdo zpochybnit, že se jedná o jednu z velkých civilizací, která už ve starověku předvedla pozoruhodné kulturní výkony a dosáhla řady úctyhodných výsledků. O to více tedy upoutává křečovitá snaha dnešního režimu posouvat počáteční bod stále do vzdálenější minulosti a čínské dějiny v oficiálním diskurzu prodlužovat. Čím to je, proč to dělá a jak je to vlastně s těmi tisíci let?
23. 5. 2016
Pamatuju si, jak na mě nejvíc mocně zapůsobil Berlín a Londýn, kde mě (odpůrci ať přestanou číst) naprosto a od první chvíle fascinoval multikulturalismus, to jak různé rasy, národy, etnika a náboženské skupiny dokážou žít vedle sebe. Nic takového jsem u nás nezažil a neviděl, o to byly prožitky silnější a o to víc si je živě pamatuji. Úžasný a pozitivní pocit ze světa bez zábran a bez předsudků.
Dobrý den pane Čulíku, v článku "Co vede tolik Čechů že se chovají jako svině?" pokládáte otázku zda-li může někdo vysvětlit, co vede tolik Čechů aby se chovali jako svině?
Já osobně si myslím, že odpověď je nasnadě, píše Michal Dajč. I když to dnes už tolik nevypadá, tak stále je pravda, že většina Čechů nikam nejezdí, nejdál na Slovensko či maximálně těsně do příhraničních oblastí nakupovat. Nemyslím teď že by nejezdili na dovolenou, v tom jsou určitě Češi mistři, vytelit se pár metrů za hotelem na pláži v Itálii, Turecku, Řecku to umí každý idiot. Problém je v tom, že většinu Čechů nezajímá žádný přesah, chtějí jet na dovolenou, tam si "užívat", utrácet našetřené nebo půjčené peníze, aby se mohli cítit jako boháči nebo něco víc? Nevím. Nikoho ale nezajímá a nenapadne jak doopravdy žijí v té které zemi obyčejní lidé jako jsou oni sami. To je ta cesta pochopení mezi národy, názory, mentalitami a i náboženstvími.
23. 5. 2016 / Jan Čulík
Určitá část českého národa se zjevně záměrně a samovolně vylučuje z civilizovaného světa. Děsivé ale je, že netolerantní a xenofobní hysterii zcela plánovitě a systematicky českou společností šíří domácí česká média, a to většinou na základě zkreslených nebo zcela vymyšlených informací. Tak se to stalo i v tomto případě, kdy server Echo 24 zmanipuloval zprávu o antisemitském výroku jedné dívky.
Je ohromující a ostudné, s jakou nenávistnou škodolibostí přinášejí české servery informaci o tom, že vyšlo najevo, že dvaadvacetiletá muslimská dívka, která se vyfotografovala "ve jménu pokoje a lásky" před xenofobní demonstrací ultrapravicových nenávistníků, před časerm jako teenagerka zveřejnila na Twitteru rasistické výroky, jímiž vyjádřila svou nenávist k židům.
23. 5. 2016
Zakia Belkhiri, dívka, jejíž selfie před protimuslimskou demonstrací krajně pravicového belgického hnutí Vlaams Belang se stalo před pár dny hitem sociálních sítí, odůvodnila svůj čin tím, že chce sdílet "radost a mír". Ikonický snímek byl masivně šířen na sociálních sítích a dostal se do mnoha světových médií.
BBC se následně ptala autorky fotografie na její pohnutky. Kromě již zmíněného sdílení radosti a míru Belkhiri e-mailem odpověděla, že chtěla dát najevo, že "věci mohou být jinak, že můžeme žít spolu, nikoliv vedle sebe".
Následně však vyšlo najevo, že dnes dvaadvacetiletá dívka před časem publikovala na svých digitálních profilech nepřijatelné antisemitské výroky. V jednom z tweetů, z listopadu 2012, píše:
"Hitler nezabil všechny židy, nějaké nechal. To proto, abychom věděli, proč je zabíjel."
V jiném postu na Facebooku z března 2014, když jí bylo dvacet, nejprve použila pro židy sprosté slovo a pak dodala: "Jak já je nenávidím".
Než Zakia Belkhiri vymazala svůj účet na Twitteru, pokusila se obhajovat se:
"To byl můj názor před mnoha lety a týkal se tehdy jen sionistů, kteří šíří nenávist a ne lásku, takže všem ostatním židům: pokoj nechť je s vámi."
Zároveň Zakia Belkhiri také znovu zveřejnila už podruhé na Twitteru video z YouTube, na němž dva přátelé, oblečení jako ortodoxní žid a jako muslim v arabském oděvu procházejí New Yorkem a zkoumají tak reakce veřejnosti:
Jenže výše zmíněný "opravný" výrok na Twitteru lidi ještě více rozzuřil. Ptali se "Máš na mysli, že tedy židé sionisté zaslouží smrt"?
Na další dotazy BBC Zakia Belkhiri doposud nereagovala.
Kompletní text v angličtině ZDE
20. 5. 2016 / Dominika Švecová
V pátek dopoledne začalo ve Štrasburku Evropské setkání mládeže 2016, píše ze Štrasburku naše spolupracovnice Dominika Švecová
Internetový deník Echo 24 primitivně manipuluje článkem BBC
23. 5. 2016 / Bohumil Kartous
Nejprve se z ní stala hvězda internetu, když se s hidžábem na hlavě vyfotila s pozadím tvořeným transparenty protimuslimské demonstrace vlámských xenofobů. Jen pár dnů na to je globálně opovrhována za své antisemitské výroky, které ve svém teenagerském věku zveřejnila na sociálních sítích. Z oslavy "radosti a míru" se mrknutím digitálního oka stal další "skálopevný" důkaz pro ty, kdo by místo Židů raději vyhladili muslimy. Že to celé vzniklo jako mediální "hype", zbytečně a oboustranně přehnanými, významově nadopovanými interpretacemi zkreslené simulakrum, si už nikdo neuvědomuje.
23. 5. 2016
Slavný britský režisér Ken Loach (79) ohromil letošní filmový festival v Cannes tím, že vyhrál hlavní cenu, Zlatou palmu, za svůj sociálně realistický film Já, Daniel Blake. Je to sociální drama o invalidním tesaři, který těžce bojuje s byrokracií sociálního systému. Loachovi bude příští měsíc osmdesát let, ale vrátil se zpět k práci z důchodu, aby natočil tento film. Ve festivalovém paláci v Cannes promluvil k publiku.
"Tento festival je pro budoucnost kinematografie nesmírně důležitý," zdůraznil Ken Loach a apeloval na přítomné, aby "zůstali silní".
"Když vládne zoufalství, využívají toho lidé z extremní pravice," řekl Loach. "Musíme říkat, že jiný svět je možný a nutný."
Dodal, že je "velmi podivné," že dostal cenu v Cannes v tak luxusním, celebritálním prostředí, vzhledem k tomu, za jak strašlivých podmínek musejí žít lidé, kteří inspirovali jeho film.
Podrobnosti v angličtině ZDE
20. 5. 2016
Zpráva Evropské unie varuje, že děti se staly preferovanými obětmi kriminálních gangů. Tisíce jich v Evropě zmizely.
Kriminální gangy zneužívají evropské uprchlické krize k tomu, že nutí větší množství lidí do sexuálního otroctví i dalších druhů otroctví. Vyplývá to z analýzy Evropské unie věnované pašování lidí.
V roce 2015 požádalo o azyl v Evropě asi 96 000 dětí bez doprovodu rodičů. Avšak nejméně 10 000 těchto dětí po příchodu do Evropy zmizelo. Německé úřady uvádějí, že se v Německu ztratilo 4700 dětí a ve Švédsku se ztrácí 10 dětí každý týden.
Bodláky Václava Duška
23. 5. 2016 / Václav Dušek
Mít v čele státu prezidentku, úleva! V politickém kompostu stěží nalezneme kandidáta vhodného usednout do pražského hradu, dotýkat se prackama vzácných klenotů z doby našeho slavného panovníka Karla IV., onoho politického orla, milovníka chutného božího vína, rozkvetlých dívek a žen, ostrých mužných soubojů, obdivuhodného stavitele, bystrého buditele, úžasného myslitele, tvrdého uchvatitele, císaře římského a krále českého - od mládí žil opěvovaný rek v tvrdých podmínkách, pražádné rozmazlování, naopak.
23. 5. 2016
Nejoddanější příznivci amerického prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse ho vyzývají, aby se o funkci ucházel jako třetí nestranický kandidát, pokud nezíská nominaci Demokratické strany. V takovém případě by volby zřejmě vyhrál Donald Trump.
23. 5. 2016
Ekonomická krize z roku 2008 je nejdůležitějším z faktorů, které vedly rozvojové země k hledání alternativních zdrojů financování pro sociální a rozvojovou infrastrukturu. Byl to výsledek vysychání dvoustranných půjček a grantů od evropských a asijských zemí, napsal Trevor Hambayi.
22. 5. 2016
Extremističtí duchovní a tajné organizace proměnili Kosovo, kdysi tolerantní společnost, v ohnisko extremismu. Umírnění islámští duchovní proti saúdskoarabským penězům bojují neúspěšně. Vláda Saúdské Arábie investuje do Kosova obrovské finanční částky pro šíření wahhabismu - své extremistické ideologie. 314 lidí odešlo za poslední dva roku z Kosova k islámskému státu - je to největší počet na jednoho obyvatele v Evropě.
Ze saúdských diplomatických depeší, prozrazených r. 2015 serverem Wikileaks, vyplývá, že vláda Saúdské Arábie má tajný složitý systém financování mešit, islamistických středisek a saúdských islamistických ideologů, kteří šíří wahhabismus do Asie, do Evropy i do Afriky. Jen v New Delhi platí saúdská vláda 140 extremistických kazatelů.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Has Kosovo, thanks to Saudi funding, "turned into fertile ground for ISIS"? https://t.co/FkLmIj95lv pic.twitter.com/AIptxNwZ8L
— Andrew Stroehlein (@astroehlein) May 21, 2016
22. 5. 2016
Ukázalo se, že Obama i Clintonová lhali
Edward Snowden požaduje radikální reformu ochrany whistleblowerů v USA. Nový zdroj z Pentagonu totiž zveřejnil ohromující svědectví, že systém je pro americké whistleblowery pastí, navzdory tomu, co tvrdili Obama i Clintonová, že totiž prý v USA existují zákonné záruky ochrany whistleblowerů.
John Crane, bývalý vysoký vyšetřovatel v Pentagonu, dlouholetý tamější náměstek generálního inspektora, obvinil svůj někdejší úřad, že se pomstil whistleblowerovi Thomasi Drakeovi v epizodě, která vysvětluje, proč Snowden zveřejnil své údaje svým způsobem.
Nejenže činitelé z Pentagonu předali Drakeovo jméno trestním vyšetřovatelům, ale zničili dokumenty relevantní pro jeho obranu.
21. 5. 2016
Uprchlíci, utíkající před válkou na Blízkém východě, přinesli do třetího největšího švédského města dynamickou kulturu a oživili tam podnikání
Když loni touto dobou vystoupil Fisal Abo Karaa z vlaku na hlavním nádraží ve švédském městě Malmö, vyčerpaný po dlouhé cestě vlakem a na člunu, vypadal jako všechny ostatní oběti strašlivé války v Sýrii.
Prosadil se v Malmö však až letos v dubnu, kdy tamější hlavní ulice naplnil zvuk syrských dud, bubnů a tance. Tehdy totiž otevřela své dveře Fisalova nová syrská restaurace, Jasmin Alsham, a stala se charakteristickým znakem hospodářského oživení, které do Švédska přinesly syrské peníze.
Fisal Abo Karaa a jeho společníci investovali v Malmö pět milionů švédských korun (14 milionů Kč) a proměnili to, co bývala Pizza Hut, v kopii domu z Damašku. Je to jedna z pěti nových syrských restaurací v Malmö, které tam otevřely za poslední rok. "Říká se tu, že přišli Syřani a chtějí skoupit všechno," vysvětluje Ibrahim, holič a člen kuřáckého klubu Nahawand šiša, kde se setkávají zavedení arabští podnikatelé v Malmö.
RASISMUS VE VELKÉ BRITÁNII:
21. 5. 2016
Oficiální kampaň za odchod Velké Británie z EU se stala terčem obvinění, že "rozdmychává oheň předsudků". Začala totiž šířit obvinění, že pokračující členství Británie v Evropské unii by britské občany ohrozilo "vyšší mírou kriminality z Turecka".
V předvečer fotbalového západu Anglie-Turecko v Manchesteru vydal euroskeptický konzervativní ministr spravedlnosti Michael Gove a kampaň "Vote Leave (Hlasujte pro odchod)" varování, v němž tvrdí, nejenže Turecko v nejbližší době vstoupí do EU, ale že turečtí občané zosobňují jako celek hrozbu britské bezpečnosti.
Brexitoví aktivisté hovoří o "vyšší míře kriminality" v Turecku a o rozšířeném vlastnictví zbraní v té zemi. Dodávají: "Vzhledem k tomu, že je porodnost v Turecku tak vysoká, dá se očekávat, že jen z Turecka v nadcházejících osmi letech přijde do Británie milion osob."
21. 5. 2016
Řečtí soudci vydali verdikt, že syrský azylant nesmí být deportován zpět do Turecka, protože Turecko není bezpečnou zemí. Amnesty International zdůrazňuje, že toto soudní rozhodnutí zpochybnilo celou dohodu EU s Řeckem o návratu uprchlíků do Turecka.
AI poukazuje na to, že uprchlíci v Turecku nemají základní lidská práva a že jim hrozí riziko deportace do Sýrie.
Téhož dne, kdy byl vydán rozsudek řeckých soudců, deportovaly řecké a evropské úřady zpět do Turecka 51 migrantů.
Podle dohody uzavřené mezi Tureckem a EU mohou být migranti přicházející do Řecka deportováni zpět do Turecka, pokud tam nepožádají o azyl anebo pokud je jejich žádost o azyl odmítnuta. Od března, kdy byla tato dohoda uzavřena, bylo deportováno více než 400 osob.
21. 5. 2016
Z 16 populárních evropských destinací pro dovolenou se Praha octla na prvním místě co do láce alkoholických nápojů pro turisty.
Britská turistická instituce Post Office Travel Money zjistila, že soubor dvanácti alkoholických nápojů stojí Brity v Praze jen 29 liber. Jedno pivo je tam stojí 1,26 liber, sklenice vína 1,57 liber a jedna tequila 1,73 liber (Libra je v současnosti cca 34 Kč. V Británii stojí jedno pivo většinou více než 3 libry, v zemích jako Francie či Švédsko až 7 či 9 euro. Alkoholické nápoje jsou v západních zemích ze sociálních důvodů těžce zdaňovány.)
Těchže dvanáct drinků stojí ve španělském pobřežním letovisku 72 liber.
Na druhém místě co do láce alkoholu se octl Budapešť (30 liber), na třetím místě Krakov (34 liber), na čtvrtém místě byla Riga (50 liber) a na pátém Tallinn (53 liber).
Podrobnosti v angličtině ZDE
20. 5. 2016
Turecko uzavřelo uprchlíkům hranice a střílí na lidi, prchající před vražděním v Sýrii. Zároveň pořádá "Světový humanitární summit":
Turkey closes border & shoots refugees dead - yet is hosting the World Humanitarian Summit https://t.co/7a7Erb60aZ pic.twitter.com/ueHskhNQ17
— Andrew Stroehlein (@astroehlein) May 20, 2016
20. 5. 2016
Ljudmila Ulickaja je ruská autorka, spisovatelka a novinářka. Její první sbírka povídek vyšla v roce 1983 u státního vydavatelství dětských knih. Její talent jako prozaičky byl objeven v roce 1992, když vyšla novela Soněčka. Její knihy byly přeloženy do sedmnácti jazyků.
Paní Ulickaja, v jakém stavu je dnes ruská inteligence?
To, co jsme nazývali inteligencí, dnes už neexistuje. Vzdělaní lidé jsou rozděleni na velmi různé skupiny. Někteří intelektuálové zemi opouštějí; jiní se snaží přizpůsobit situaci. Ale celkově depresívní nálada ovlivňuje vzdělané i nevzdělané vrstvy stejně. Myslím, že "požehnaný" podíl 86 % příznivců státu ku 14 % nespokojených neodpovídá skutečnosti. Nevidím tento podíl mezi lidmi, s nimiž hovořím. Považuji tyto údaje za mýtus.
20. 5. 2016
"Tři tisíce dětí je malý počet, když si uvědomíme, že v rámci tzv. Kindertransportů ze střední Evropy přišlo do Británia 10 000 dětí. Tehdy nikdo jejich počty neomezoval, ale doprava dětí ze střední Evropy skončila, protože vypukla válka. Kdyby nebylo Nicholase Wintona, který zachránil na pokraji války z Československa 669 dětí, nebyli bychom mohli tolik přispět této zemi a světu.
Dnešní děti jsou v daleko horší situaci, než v jaké jsme byli my. My jsme byli alespoň v dobrých domovech. Tyhle děti žijí ve strašlivých podmínkách a je velká škoda, že vláda ten návrh je přijmout nepřijala rovnou. Nynější návrh nejde dostatečně daleko. Vždycky jsem měl pocit, že opravdu něco dlužím společnosti za to, že mě zachránila, a vždycky jsem se snažil dělat věci pro jiné. Vždycky si pamatuju, jak lidé pomáhali mě a jak obrovský pozitivní dopad to na mě mělo."
Další svědectví v angličtině ZDE
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
15. 5. 2016
V dubnu 2016 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 55 080 Kč. Příjem z reklamy byl 6254 Kč.
Zůstatek byl koncem dubna 2016 128 923.08 Kč.
Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.