30. 12. 2014
Problém je, že jsem stále v kleštích, píše Hugo Fibiger. Paní nechcípá mrazem (teploty se během posledního týdne propadly hluboce pod bod mrazu), jen díky mojí prodlužovačce, ale sociálka nemůže v té věci nic udělat. Mně stojí ta pomoc 500 Kč týdně, + náklady za sanaci havárie odpadu a náklady za nákupy a pomoc s údržbou domácnosti, protože paní je v tuto chvíli prakticky bez prostředků, které prostě nemám, ale nemohu si dovolit paní odstřihnout, protože by umrzla. Sociálka nemůže nijak pomoci, protože ani na dávku v hmotné nouzi paní nedosáhne, neboť po odečtení všech poplatků (když ovšem nedluží, jakože dluží, kam se podívá, a dluhy se do životního minima nezapočítávají) dosahuje na životní minimum 2500 Kč.
Tedy, když paní odpojím od elektřiny, kterou si nemohu dovolit platit v těchto mrazech, paní umrzne. Sociálka jí nemůže pomoci, protože paní odmítá domov důchodců, protože tam nemůže mít kočičku, o kterou se příkladně stará.
Pravdou nakonec asi je, že za současný neřešitelný stav opravdu mohu nejpravděpodobněji především já sám, protože paní pomáhám z inkriminovaného stavu naprosté nouze...
Poznámka redakce BL: Nemůžeme než znovu bohužel apelovat na čtenáře Britských listů, zda by panu Fibigerovi aspoň minimálně finančně nepomohli. Je nám líto, že tyto finanční apely přicházejí s tak železnou pravidelností. Pokud chcete v této věci pomoci, prosím, pošlete příspěvek na účet Britských listů v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 a označte ho variabilním symbolem 3012. Děkujeme.
Řešení to samozřejmě není, protože co dál? Všichni nám přesvědčivě vysvětlili, že se nedá dělat nic.