Putinovi předali žádost krymských úřadů o vstup do Ruské federace

6. 3. 2014

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi doručili dnes žádost o nejvyššího sovětu Krymu o vstup do Ruské federace. Informovala o tom televize Rossia-1 s odvoláním na Putinova tejemníka Dmitrije Peskova.

Nejvyšší sovět autonomní republiky Krym dnes přijal rozhodnutí o vstupu republiky do Ruské federace. O tom informovalo tiskové centrum krymského parlamentu. Zároveň se obrátil na prezidenta RF a Federálnímu shromáždění RF s žádostí o zahájení procedury vstupu Krymu do Ruské federace.

Předloha zákona o vstupu zahraničních regionů do Ruské federace by mohla být ruskou Státní dumou schválena příští týden, informoval agenturu ITAR-TASS předák strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov.

Úplná procedura předpokládá, že iniciátorem jsou vládní orgány části jiného státu, které se obrací na ruského prezidenta. Prezident o žádosti informuje Státní dumu, horní komoru parlamentu - Radu federace, vládu, provádí konzultace s těmito orgány. V případě souhlasu prezident předloží návrh federálního ústavního zákona, který specifikuje status, název a právní náležitosti.

Ale podle strany Spravedlivé Rusko je přijetí části jiného státu do Ruské federace možné i když chybí příslušná mezinárodní smlouva. A to buď pokud na příslušném území proběhne referendum o připojení k Rusku, nebo existuje žádost legitimních orgánů o připojení k Rusku.

Zdroj v ruštině: ZDE

Pomozte nám prosím s výzkumem

Vyplňte dotazník týkající se vašich politických názorů a názorů na současnou podobu KSČM

4. 3. 2014

Postgraduální studentka na univerzitě v Glasgow Lani Seeliger píše diplomovou práci o tom, proč je v České republice tak populární Komunistická strana Čech a Moravy. Připravila dotazník, jehož vyplnění vám zabere asi dvacet minut. Prosíme, vyplňte nám pro tuto vědeckou práci náš dotazník.

Podrobnosti a dotazník naleznete ZDE

Děkujeme

Jan Čulík

šéfredaktor

Technická poznámka: Programátor měl problémy upravit existující dotazníkový systém, tak, aby se při záporné odpovědi na nějakou otázku dalo přeskočit několik irelevantních otázek (například, odpovíte-li, že jste nikdy nehlasovali pro KSČM, mělo by být možné přeskočit otázky, v kterých letech jste pro KSČM hlasovali). V těchto případech prosím zvolte odpověď "Otázka je irelevantní". Děkujeme.

Sobotka: EU podepíše asociační dohodu s Ukrajinou

6. 3. 2014

• Parlament na Krymu hlasoval, že Krym vstoupí do Ruské federace a 16. března bude uspořádáno referendum, které to má potvrdit. Zpravodaj BBC v Simferopolu hovořil namátkově s různými Rusy na Krymu a argumentuje, že krymští Rusové drtivou většinou chtějí autonomii, nikoliv však stát se přímou součástí Ruska.
• Ukrajinští, evropští a američtí politikové plánované referendum odsoudili. Podle Baracka Obamy by referendum "bylo znásilněním ukrajinské ústavy a porušilo by mezinárodní právo".
• Pentagon posílá 12 stihaček F-16 a 300 příslušníků amerického vojenského personálu pro společné cvičení NATO, posílá také letadla do Litvy.
• Četné země zrušily plány na vyslání vládních a královských delegaci na paralymické hry v Soči.
• Summit EU skončil dohodou zahájit malé kroky v reakci na ruskou intervenci na Ukrajině s varováním, že sankce mohou následovat.
• Šéfové EU souhlasili se suspendováním vyjednávání o bezvízovém styku pro Rusy.
• Americký ministr zahraničí John Kerry seznámil ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s postoji EU a USA. Lavrov je má odvézt ruskému prezidentu.
• Před dvěma dny oznámil Kreml, že se názory Číny ohledně Ukrajiny shodují s ruskými. Nyní tvrdí Bílý dům, že Čína také souhlasí ohledně Ukrajiny s americkými postoji.
• Delegaci pozorovatelů z OSCE bylo zabráněno vstoupit na krymské území.
• Lavrov a Kerry dnes znovu jednali v Římě, nedohodli se.
• "Červenou čárou" je pro Německo invaze ruských vojsk do východní Ukrajiny, napsal na Twitteru z Bruselu reportér Guardianu Ian Traynor.
• Krymský vicepremiér Rustam Temirgaliev se vyjádřil, že jedinými zákonnými armádními sbory na Krymu jsou nyní ruská vojska. Ukrajinská vojska se musí rozhodnout: odevzdat zbraně, odejít z funkcí, nebo přijmout ruské občanství a vstoupit do ruské armády. Pokud nesouhlasí, "nabízíme jim bezpečný odchod na ukrajinské území".
• EU podepíše s Ukrajinou asociační dohodu s příští ukrajinskou vládu, která vznikne po volbách, řekl bulharskému novináři Georgii Gotevu v Bruselu Bohuslav Sobotka.
• Regionální parlament na Krymu hlasováním schválil připojení Krymu k Ruské federaci a oznámil, že se k tomu bude konat 16. března referendum - dříve, než původně plánováno.
• Krymský vicepremiér oznámil, že referendum jen potvrdí rozhodnutí parlamentu, a zdůraznil, že Krym je součástí Ruské federace "ode dneška". Jeden ukrajinský ministr hlasování odmítl jako nelegitimní.
• V Bruselu jednají představitelé EU o tom, jak na krizi reagovat. Očekává se, že pohrozí sankcemi.
• Rusko přislíbilo zjednodušit systém, v jehož rámci budou moci získat Rusové žijící na bývalých ruských či sovětských územích ruské občanství.
• Večer se má znovu sejít v New Yorku Rada bezpečnosti OSN a jednat o Ukrajině.
• Z průzkumu státního úřadu pro zjišťování veřejného mínění VTsIOM provedeného 1. a 2. března vyplývá, že 71 procent respondentů v Rusku zastává názor, že by Rusko mělo aktivněji hájit zájmy Rusů na Krymu a jen 17 procent Rusů si myslí, že Rusko by nemělo vejít v konflikt s ukrajinskými úřady. Výsledky jsou obdobné jako výsledky průzkumu z r. 2009, kdy 73 procent Rusů vyjádřilo názor, že Rusko musí více hájit zájmy Rusů na Krymu a jen 15 procent Rusů bylo proti aktivnějšímu hájení těchto zájmů. Průzkum také zjistil, že 67,8 procent Rusů podporuje Vladimíra Putina. Je to jeho největší popularita za poslední dva roky.
• Referendum na Krymu bylo přesunuto z 30. března na 16. března. Byla také změněna otázka, Rusové na Krymu budou dotazováni, zda se chtějí připojit k Rusku. Předchozí otázka měla být jen o autonomii. Pro připojení Krymu k Rusku hlasovalo také 78 z 81 poslanců krymského parlamentu.
• Reportér deníku Guardian Ian Traynor konstatuje, že v Bruselu budou považovat rozhodnutí přesunout krymské referendu na 16. března a změnit otázku za štváčské. Pochybuje ale, že by se EU během dnešních jednání zmohla k jakékoliv akci. Nejprve v Bruselu jednají "východoevropští" členové EU s polským premiérem Tuskem a ten se snaží vytvořit mezi nimi konsensus, který bude prezentován západním členům EU.

Rusko: Ukrajina se nestane členem NATO

6. 3. 2014

V Moskvě jsou si jisti, že se Ukrajina nestane členem NATO. "Myslím, že k tomu za žádných okolností nedojde. Je to nemožné", cituje agentura Interfax vyjádření náměstka ministra zahraničí Vasilije Nebenzi.

Ruský představitel prohlásil, že "na Západě chápou, co by pro Rusko znamenal vstup Ukrajiny do NATO".

Zdroj v ruštině: ZDE

Ukrajina: Nebude řešení, dokud Západ nepochopí své minulé chyby

6. 3. 2014

Západní politikové většinou vykreslují celou kontroverzi ohledně Ukrajiny jako naprosto jednostrannou - všechno je to vina Ruska. Avšak krymská krize má přímé vazby na pošetilé kroky, které Západ učinil po pádu Sovětského svazu, píše v deníku Guardian bývalý australský premiér Malcom Fraser (v letech 1975-1983).

Po pádu Sovětského svazu mnozí doufali, že bude možno odložit ideologii studené války a že mocnosti začnou spolupracovat pro lepší svět. Role NATO skončila.

Střet na Krymu je ovoce západní expanze

6. 3. 2014

Úsilí zvnějšku ovládnout Ukrajinu přivedlo fašisty k moci a zemi dostalo na pokraj konfliktu

Je známo, že diplomatická prohlášení jsou pokrytecká a řídí se dvojím metrem. Avšak západní kritika ruské intervence na Krymu nyní dosáhla extremní míry sebeparodie. Dosud nekrvavá intervence je "neuvěřitelným aktem agrese", vyjádřil se americký ministr zahraničí John Kerry. V jednadvacátém století se prostě neprovádějí invaze na základě "naprosto vymyšlené záminky", zdůrazňoval Kerry a spojenci Ameriky souhlasili, že došlo k nepřijatelnému porušení mezinárodního práva, za něž bude Rusko muset "platit".

Že taková tvrzení pronášejí státy, které uskutečnily nejhorší čin nevyprovokované agrese v moderní historii na základě vymyšlené záminky - proti Iráku v protizákonné válce, v níž do současnosti podle odhadů zahynulo 500 000 lidí, které provedly invazi do Afghánistánu, provedly krvavou změnu režimu v Libyi a zabíjejí tisíce lidí útoky bezpilotními letadly v Pákistánu, v Jemenu a v Somálsku, a to všechno bez schválení Rady bezpečnosti OSN, je horší než absurdní, píše v deníku Guardian Seamus Milne.

Letecký úder NATO usmrtil pět afghánských vojáků

6. 3. 2014

Nejméně pět vojáků z afghánské armády bylo usmrceno leteckým úderem NATO ve východním Afghánistánu a osm dalších vojáků bylo zraněno, informuje BBC. Byli usmrceni v ranných hodinách ve čtvrtek v okrese Čarch v logarské provincii. NATO potvrdilo tento "nešťastný incident" a uvedlo, že útok vyšetřuje.

NATO je v Afghánistánu podle mezinárodního práva protizákonně a svou přítomností tam porušuje svou chartu, která jeho členským zemím umožňuje pouze zásah na obranu vlastních členů, nikoliv výboje do zahraničí, poznamenává Jan Čulík.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Hitler byl plodem Versailleského systému"

6. 3. 2014 / Karel Dolejší

V některých rebelantských textech se objevují bonmoty právě toho typu, jaký jsem použil v nadpisu. Skutečnost je však vrstevnatější než všechny bonmoty a vyžaduje mnohem odstíněnější přístup, než nasypání popela na vlastní hlavu.

Je do značné míry pravda, že bez nespravedlivě protiněmeckého uspořádání po I. světové válce by se Hitler k moci nejspíš nedostal. Nemyslím ale, že by zmíněný bonmot ocenili lidé v Československu v roce 1938, v Polsku v roce 1939 či v SSSR v roce 1941. Museli totiž jednat zde a nyní a nemohli změnit minulost.

Co je horší, Rusko nebo Amerika?

6. 3. 2014 / Jan Čulík

Zdá se že znovu, pod vlivem nekritické protiruské propagandy v pražských médiích, značná část české veřejnosti má tendenci obhajovat ruský zásah na Krymu a zpochybňovat lidové povstání v Kyjevě, protože v něm hráli výraznou roli i neofašističtí aktivisté. Myslím, že je to ideologická zaslepenost podobná, jakou vidíme u nekritických antikomunistů náruživě kopajících do komunistické mrtvoly ještě čtvrt století po pádu komunismu.

Kde je na Ukrajině nezávislá justice?

6. 3. 2014 / Boris Cvek

Chtěl bych se podělit o několik myšlenek, které mne napadají v souvislosti s celým děním na Ukrajině. Současná "revoluce" bývá přirovnávána k sametové revoluci u nás. Jenže u nás proběhla např. generální stávka a protestovalo se po celé zemi. A šlo také o zásadní změny, např. zrušení vedoucí úlohy KSČ, zboření železné opony atd. Nikdo soudný podle mne nemůže očekávat, že na Ukrajině zkorumpovaný režim pana Janukovyče nahradí nějaké švédské reálie.

Mimochodem pro potlačení korupce je důležitá práce nezávislé justice a veřejné správy, na Ukrajině ale justice i veřejná správa zřejmě slouží těm, kdo jsou zrovna u moci, tedy nějakým oligarchům, ať už těm nebo oněm. Události na Majdanu na tom nemohou nic změnit, leda že by justice byla nahrazena nějakým typem lidového soudu a lynče.

LIdé v tísni a Zaoraná politika

6. 3. 2014 / Milan Daniel

Výběr zraněných bez politického klíče

Na základě rozhodnutí vlády má dnes odletět do Kyjeva již druhý letecký speciál. Má přivézt dalších patnáct zraněných Ukrajinců, kteří se budou léčit v pražských nemocnicích. Většina z těch, kteří před týdnem přiletěli prvním letadlem je v takovém zdravotním stavu, že budou moci odjet domů, někteří prý dokonce i autobusem.

Akci realizuje a přímo v Kyjevě organizuje humanitární organizace Člověk v tísni. Podle informací z jejích webových stránek s ní ukrajinští lékaři nespolupracují a aktivisté ČvT si kandidáty na převoz vybírají sami, patrně v součinnosti s českým zdravotnickým týmem, který je v místě rovněž přítomen.

Pokladní v Makru podaly hromadnou stížnost

6. 3. 2014

tisková zpráva Odborového svazu pracovníků obchodu

Strach a obavy o pracovní místo -- to jsou důvody, proč zaměstnanci mnohdy mlčí o problémech na pracovišti a nesnaží se je řešit. O to unikátnější je situace z karlovarského Makra, kde skupina pokladních po třech letech neustávajících problémů podala na praktiky svých nadřízených oficiální stížnost, kterou podepsalo téměř celé oddělení.

Putinova doktrína

6. 3. 2014

KD│ Zatímco svět zůstal bez dechu a zdálo se, že kvůli Krymu bezprostředně hrozí válka, Vladimir Putin zůstával odhodlaně zticha. Nyní ruský prezident toto ticho prolomil. "Rusko neuvažuje o anexi Krymu," řekl novinářům v Moskvě uvolněný Putin. Avšak ruské použití ozbrojené síly v několika posledních dnech porušilo suverenitu a integritu Ukrajiny - a nejen na Krymu, konstatuje ukrajinský komentátor Deutsche Welle Bernd Johann.

V Sevastopolu vykládají z lodí další ruské jednotky

6. 3. 2014

V Sevastopolu v Kozáckém zálivu vykládají z výsadkových plavidel Černomořské flotily, včetně obří lodi Azov, více než 50 kusů bojové techniky a kolem 500 ruských vojáků. Informovalo o tom internetové vydání ukrajinského periodika "Občanská obrana".

Nezvěstní na Ukrajině - naléhavý apel o pomoc

6. 3. 2014 / Amy Mackinnon

Otec ukrajinské studentky v Glasgow je mezi stovkami nezvěstných osob v Kyjevě. Alice Supronová prosí o naléhavou pomoc při hledání jejího otce, který byl naposledy spatřen před čtrnácti dny. Přicházejí nepotvrzené zprávy, že Ukrajinci jsou unášeni a mučeni muži s ruským přízvukem. Podle lidskoprávní organizace EuroMajdan SOS bylo usmrceno nejméně 90 osob a 292 osob se pohřešuje.

Oleksej, 58, byl naposledy viděn, jak se svým přítelem Sergejem Testovem prochází parkem Družby národů v Kyjevě dne 16. února. Když se toho dne večer Oleksej nevrátil domů, jeho manželka vyvolala poplach.

Neshody mezi USA a EU ohledně sankcí proti Rusku se prohlubují

6. 3. 2014

Německo stojí v čele úsilí zaangažoval Rusko diplomaticky. Odmítá požadavky Washingtonu, aby byl Kreml od vnějšího světa izolován. Neshody mezi Evropskou unií a Amerikou ohledně toho, jak reagovat na Putina, se prohlubují. Jeden vysoký činitel ze skupiny G7 řekl deníku Guardian, že státy ze skupiny jsou znepokojeny americkým nátlakem požadujícím zavedení hospodářských sankcí proti Rusku. "Toto není čas pro hospodářské sankce," řekl zmíněný činitel. "Nehoní nás čas a měli bychom si dát pozor, abychom si neznepřátelili druhou stranu."

Byli odstřelovači v Kyjevě najati "někým z nové koalice"?

5. 3. 2014

• Moskva dnes začala operovat záznamem telefonního rozhovoru mezi komisařkou pro společnou obrannou a zahraniční politiku EU Catherine Ashtonovou a estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem. V nahrávce se hovoří o tom, že odstřelovače, kteří v klíčový okamžik protestů vedli palbu do demonstrantů, měl najmout někdo z opozičních kruhů. Ashtonová se k autenticitě telefonátu odmítá vyjadřovat, estonské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, podle nějž záznam je autentický, ale jeho skutečný význam byl zkreslen. Ministr Paet se má dnes večer k záležitosti vyjádřit na tiskové konferenci v Tallinu, informuje mj deník Guardian.

  V rozhovoru říká estonský ministr zahraničí Urmas Paet toto od minuty 8'20" ve výše uvedeném videu:

  "Značně znepokojující bylo, že tatáž Olga mi také řekla, že veškeré důkazy ukazují, že lidé, kteří byli usmrceni odstřelovači z obou stran, mezi policisty a lidmi na ulicích, a že to byli titíž odstřelovači, kteří usmrcovali lidi na obou stranách... také mi ukázala fotografie, řekla, že jako lékařka je schopna svědčit, že je to tentýž rukopis, je to tentýž typ kulek a je opravdu znepokojující že nyní, nová koalice, nechce vyšetřovat, k čemu přesně došlo, takže teď je stále silnější a silnější povědomí, že za odstřelovači nebyl Janukovyč, ale byl to někdo z nové koalice."

  Mluvčí úřadu Ashtonové konstatoval v oficiálním prohlášení:

  "Nemůžeme se vyjadřovat k prozrazeným materiálům, ale náš postoj k násilným činům je velmi jasný - že by měly být vyšetřovány."

  Korespondent listu The Telegraph Damien McElroy hovořil s lékařkou Olgou Bogomolcovou, na jejíž svědectví se estonský ministr odvolává. Ta k tomu podle britského reportéra uvedla toto:

  "Nikdo, kdo jen vidí rány, když ošetřuje oběti, nemůže rozhodnout o typu zbraní. Doufám, že mezinárodní experti i ukrajinští vyšetřovatelé rozhodnou, o jaké druhy zbraní šlo, kdo se podílel na zabíjení a jak se to dělalo. Nemám žádná data k tomu, abych cokoliv prokázala. Náš národ se musí ptát, kdo byli vrazi, kdo je požádal, aby přišli na Ukrajinu. Potřebujeme dobré odpovědi na základě odborných znalostí." Dodala, že nemůže sdílet tvrzení pana Paeta, že za majdanským masakrem stála osoba z protivládní opozice. "Myslím, že něco takového lze říci jen na základě faktů. Není to dobré tohle dělat. Mělo by to být založeno na faktech." Dodala, že ji nová kyjevská vláda ujistila, že bylo zahájeno vyšetřování, ale sama s ním nebyla zatím ve styku. "Řekli mi, že zahájili trestní proces a když to řekli, já jim věřím. Policie mi k tomu nedala žádné informace."

  Nejzajimavější na tomto celém incidentu však je, že ruská tajná služba (nebo ukrajinská tajná služba, věrná Janukovyčovi) zjevně odposlouchává telefonní hovory mezinárodních politiků a diplomatů úplně stejně jako Američané, jak to odhalil Edward Snowden. A zajímavé také je, že ruské tajné službě nevadí to zveřejněním tohoto audiozáznamu přiznat, poznamenává Jan Čulík.

Co Kerry řekl ve středu večer na tiskové konferenci:

5. 3. 2014

Co řekl John Kerry na tiskové konferenci ve středu večer, po jednání s ruským ministrem zahraníčí:

• "Všechny strany se dnes dohodly, že je důležité rozhodovat o těchto otázkách prostřednictvím dialogu. Dnes jsme zahájili proces, který, jak doufáme, nás během nadcházejících pár dní přivede na cestu de-eskalace."
• Na otázku, proč se ruský a ukrajinský ministr zahraničí nesetkali, odpověděl Kerry, že to nebylo v úmyslu, ale že přivezl ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščysiu letecky do Paříže, "protože to bylo ukrajinské rozhodnutí a my to respektujeme".
• Kerry popřel, že se Evropská unie není schopna dohodnout na sankcích.
• Kerry uvedl, že bylo učiněn "konkrétní" pokrok: "Osobně mám pocit, že přivezu prezidentu Obamovi něco konkrétního, o čem můžeme hovořit, a jsem přesvědčen, že ministr zahraničí Lavrov je úplně ve stejném postavení vůči prezidentu Putinovi."
• Kerry požadoval, aby Rusko vstoupilo do přímého dialogu s Ukrajinou, aby stáhlo svá vojska z Krymu a přijalo na Ukrajinu mezinárodní pozorovatele. "Ruské znásilnění sjednotilo svět v podpoře ukrajinského lidu," řekl.

Neutrální Ukrajinu, nebo studenou válku

5. 3. 2014 / Karel Dolejší

Událostmi na Ukrajině byl Kreml přinucen jednat předčasně. Místo aby se svými záměry v klidu vyčkával, až se Američané postupně stáhnou z Evropy a dostanou do potíží v Asii a Africe, jak si sami dopředu naplánovali, musel kvůli revoluci v Kyjevě čelit hrozbě mířící na strategickou námořní základnu v Sevastopolu. (Údajná ochrana menšin, jíž se intervence na Krymu navenek odůvodňuje, má mírně řečeno mnohem menší význam.)

Ukrajinský velvyslanec v Bělorusku: Na stole je rozmístění prvků americké protiraketové obrany na Ukrajině

5. 3. 2014

Velvyslanec v Minsku Michail Ježelj dnes prohlásil, že na jednacím stole je možnost rozmístění americké protiraketové obrany na Ukrajině - výměnou za finanční pomoc.

"Je to otázka rozhovorů", sdělil ve středu velvyslanec v Minsku novinářům na dotaz, zda takový krok připadá v úvahu.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Ukrajinské ministerstvo zahraničí: Nevedeme žádná jednání o protiraketové obraně

5. 3. 2014

Ukrajina a USA nevedou jednání o rozmístění protiraketové obrany na ukrajinském území, komentovalo ministerstvo zahraničí vyjádření minského velvyslance. Ředitel oddělení informační politiky Jevgenij Pěrebejnos to sdělil agentuře Interfax-Ukrajina.

"Informace o tom, že probíhají jakési rozhovory o rozmístění systémů protiraketové obrany na území Ukrajiny, neodpovídá skutečnosti. Žádné takové rozhovory neexistují a neexistovaly ani v náznaku", řekl Pěrebejnos.

Podle jeho slov vedou oba státy rozhovory o finanční pomoci a ty neobsahují žádné další podmínky.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Ukrajina, radar USA a Pravda vítězi

6. 3. 2014 / Oldřich Průša

(V titulku není překlep)

Ano, bude to o protiraketové obraně USA /radar/ a Ukrajině, i o barevných revolucích a arabském jaru. Nejen.

Ať nám ti v našich sdělovadlech hlásají, co chtějí (J. Fištejn, J. Leschtina, L. Dvořák, Š. Pánek a jeho člověci v tísni,) a zaměstnanci ČT filtrují a papouškují jednostranné informace (A. Dergam, B. Závitkovská, I. Zítková, K. Fagošová a další), které mj. zprostředkovávají zpravodajové (Karas, Pohanka, Sántó, Černohorský atd. včetně těch speciálních J. Štětina, P. Procházková). Sekunduje řada "zcela nezávislých", přesto někým placených, politologů a dalších analytiků v čele s diplomatem/diletantem (nehodící se škrtněte) V. Votápkem. R. Joch a J. Šídlo mají asi dovolenou. A to si nepamatuji jména těch redaktorek a komentátorů nečeských jmen. Snad se tedy neurazí ti, které jsem opomněl jmenovitě. Nechci je v žádném případě zahnat do bezvýznamnosti ani jinak upozaďovat.

Česko: Myš, která řve. Hystericky a hloupě

6. 3. 2014 / Jan Čulík

Neměl jsem a nemám žádné iluze o českých médiích, je však pro mě šokující, i když nepříliš překvapivé, že v nynější ukrajinské krizi se znovu prokázalo, jak patologicky nízká je úroveň osob, píšících do českých sdělovacích prostředků. Každý musí být doslova šokován vlnou nenávisti a hysterie vůči Rusům a Rusku, jaká se v těchto dnech lavinovitě šíří českými sdělovacími prostředky. Co si asi mohou tak o Češích a jejich úrovni myslet Rusové, kteří žijí v České republice? Nemohou mít pro Čechy, kteří tento hnus dopustí, nic než pohrdání.

Obrázek z cesty na Krym

6. 3. 2014

Obrázek z cesty na Krym 2012 A co by tomu všemu řekl Čechov ze své vily v Jaltě? Fandil by Putinovi nebo Majdanu? ptá se Ivan Černý.

V Jaltě jsme byli předloni, mají tam třímetrového Lenina. Bydleli jsme dva dny u vysloužilého kapitána ze sovětské ponorky -- nevím jestli to byl to Ukrajinec nebo Rus. Mluvili jsme rusky, ukrajinsky neumím a stejně si myslím, že je ten jazyk ruštině hodně blízký.

Po cestě k moři jsme přecházeli silnici, byl tam pomníček s nápisem "Prosti synok, čto my těbja něuběrežili". Pak výlet do Voroncovského dvorce, lev co ho chtěl koupit Churchill ale Stalin mu ho nedal, kopie Bachčisarajské fontány a recitace naší průvodkyně " Polu milord, polu kupec, polu mudrec, poluněvěžda, polu podlec -- no jesť naděžda, čto polnym budět nakoněc". Aj Petri s Krymskými Tatary a jejich skvělým žrádlem.

Jakou měli a mají spisovatelé svobodu slova?

5. 3. 2014 / Daniel Strož

Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR se před nedávnem obrátil na některé spisovatele s anketou "Současní spisovatelé a cenzura". Zveřejňuji zde své odpovědi v naději, že na zajímavé anketní otázky případně odpoví i další autoři, kteří doposud nebyli přímo osloveni. Odpovídat je možno do 13. března 2014, mailová adresa je kanda@ucl.cas.cz

Strava založená na bílkovinách je "tak škodlivá jako kouření"

5. 3. 2014

Lidé středního věku, kteří pojídají stravu bohatou na bílkoviny, tedy maso, vajíčka, mléko a sýr, mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu než ten, kdo se tomuto druhu stravy vyhýbá. Riziko rakoviny je obdobné, jako když někdo kouří 20 cigaret denně. Studie je založena na zkoumání 6381 lidí ve věku padesáti let a starších. Odborníci na stravování však varují, že je zapotřebí ještě dalších studií.

Záporný dopad konzumace bílkovin byl téměř úplně anulován, pokud bílkoviny pocházely z rostlinných zdrojů, jako jsou fazole či luštěniny.

Strava obsahující vysoké procento bílkovin je definována jako strava, která obsahuje 20 procent bílkovin. Lidé by se měli omezit na ne více než 0,8 gramů bílkovin denně na jeden kilogram tělesné váhy, to je 48 gramů bílkovin na osobu vážící 60 kg a 64 g na osobu vážící 80 kg.

"Lidé musejí přejít na stravu, kde jen 9 až 10 procent kalorií pochází z bílkovin." "Kus kuřete k obědu může obsahovat až 50 gramů bílkovin.

Naopak u lidí nad 65 let je intenzivní bílkovinová strava ze zdravotního hlediska pozitivní, protože v tomto věku lidé začínají ztrácet váhu. Pro lidi nad 65 let snížila strava bohatá na bílkoviny riziko smrti z různých příčin o 28 procent a riziko rakoviny o 60 procent. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Cell Metabolism.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Proč ČTK manipuluje českým veřejným míněním proti Ruské federaci ?

5. 3. 2014

Ekonomický časopis Euro již 24.2.2014 v článku Škodovka utlumuje, Krúpa nakupuje upozornil na propad tržeb Škody Auto a dalších českých firem na Ukrajině v souvislosti s nepokoji v kyjevských ulicích. ČTK se zveřejněním těchto informací nespěchala. Pozdržela negativní ekonomické informace až do 3.3. 2014, kdy nepřímo obvinila z propadu tržeb českých firem na Ukrajině ruskou stranu. Učinila to prohlášením "Konflikt na Krymu se již dotýká i českých firem na Ukrajině". Zatímco informace o negativním vlivu kyjevských nepokojů na ekonomiku českých firem nechávala česká masmédia bez povšimnutí, tytéž informace účelově zmanipulované proti Ruské federaci, přebraly a zveřejnily 3.3.2014 významná česká masmédia včetně veřejnoprávních. O objektivnosti zpravodajství ČTK nechť si tedy každý utvoří svůj vlastní názor, upozorňuje Petr Černý.

Tvrzení, že se nemá v práci chlastat, není populismus

5. 3. 2014

Hnutí ANO v brífinku vysílaném ČT předkládá návrh na zákaz požívání alkoholických nápojů při výkonu mandátu na půdě PS ČR. Je to počin chvályhodný, nicméně navrhované řešení je v intencích používaných v protialkoholických léčebnách a proto ne příliš adekvátní. Léčba alkoholiků se zde rovněž, z části, řeší odstavením pacientů od zdroje. Podobně zní i předkládaný návrh. To jsou ovšem pacienti, lidé s diagnózou, kteří se léčí. Nic proti nim, život je složitej, píše Karel Kmoch.

Násilnosti v Iráku dalece převyšují násilí na Ukrajině

5. 3. 2014 / Daniel Veselý

Zatímco dění na Krymu a Ukrajině obecně sledujeme takřka hodinu po hodině, neutuchající násilí v zemi mezi Eufratem a Tigridem, jíž čeští vojáci ZDE, potažmo česká diplomacie tolik "pomáhala", co do počtu obětí v únoru sedmkrát převyšuje počet zabitých během násilností na Ukrajině ZDE, nepočítaje 300 usmrcených při bojích irácké armády s islámskými militanty v irácké provincii Anbar. Mám za to, že je celkem skandální, že události na Ukrajině, na jejichž běh máme pramalý vliv, úplně zatmívají dění v Iráku, který byl dlouhá léta centrem naší a světové pozornosti.

Po revoluci na Ukrajině jsou na řadě Bělorusko, Kazachstán, nebo Ázerbajdžán?

5. 3. 2014 / Jimi Dabrundašvili

Po nepokojích a násilí na Ukrajině odstoupí ukrajinský prezident, proběhnou nové volby. Opakování podobných událostí zřejmé zkusí opoziční síly v zemích bývalého Sovětského svazu, například Bělorusko, Kazachstán, nebo Ázerbájdžán. Kde také vládne represivní režim.

Afghánistán a "fair play"

5. 3. 2014 / Miloš Kaláb

Jak ironická je situace s daty, kdy vycházejí mnohé dnešní časopisy, zejména týdeníky. 1. března jsme měli ve schránce týdeník Maclean's s datem vydání 10. března t.r. Kromě olympijských her se zabývá situací v Afganistánu v době, kdy je pozornost deníků soustředěna na Ukrajinu. Možná ale, že pro jisté kruhy je tak tomu lépe, jinak by se mohli aspoň někteří novináři a čtenáři pozastavovat nad smlouvou, pod níž by americká vláda ráda viděla podpis afghánského prezidenta. 

Česká televize -- tentokrát vidět, místy neslyšet

5. 3. 2014 / Oldřich Průša

My koncesionáři ani za omluvu nestojíme?

Situace Ukrajiny je ve středu pozornosti. Televizi máme ukrajinské problematiky plnou, až po okraj. Kompetentně i naopak. Zaujatě i občas nestranně. Se znalostí věci i bez, i nahoře bez. Mnohokrát jsme slyšeli a bylo opakováno, že prezident Putin mlčí. Čekalo se jeho vystoupení. Mnohými netrpělivě. Z britských zdrojů bylo překrouceno vyjádření jednoho /snad člena Dolní sněmovny / hovořícího o tom, že je Putin iritovaný, na slova, že je fyzicky a mentálně ve špatném stavu.

Moderátorka televize Russia Today v osobním vystoupení odsoudila invazi na Krym

4. 3. 2014

Informaci o tomto vystoupení i s citacemi přineslo podvečerní zpravodajské vysílání rozhlasu BBC. Informovalo, že reportérku z televize Russia Today za to nevyhodili. Vydala tiskové prohlášení, v němž se praví, že její reportéři "mají právo na vlastní úsudek a názor". Reportérka je však "zřejmě nepříliš dobře informovaná o situaci, kterou ve vystoupení popsala, proto ji posíláme na Krym".

Vladimír Putin ospravedlňuje vojenské akce na Krymu

4. 3. 2014

Argumenty z Putinova úterního projevu a z jeho následné tiskové konference:

Hlavní body z Putinova projevu a tiskové konference - přehledně:

4. 3. 2014

• Rusko si vyhrazuje právo použít síly na Krymu a ve východní Ukrajině v případě "protizákonného chaosu", ale pouze jako poslední možnost. Putin zdůraznil, že Rusko nemá v úmyslu provést invazi na Ukrajinu ani anektovat nějaké území.
• Rusko nebude válčit proti ukrajinskému lidu. Případné vojenské akce budou podniknuty na ochranu ukrajinského lidu, neexistuje žádný scénář, kde by ruská vojska střílela "na ženy a děti". Putin vyjádřil jistotu, že ruské převzetí Krymu se nepromění ve válku. Ozbrojené síly Ruska a Ukrajiny "jsou bratři ve zbrani". "Známe se všichni osobně."
• Putin popřel, že rusky mluvící vojáci okupující klíčové vojenské základny na Krymu jsou ruské jednotky. Charakterizoval je jako "místní sebeobranné sbory". Na námitku, že jsou jejich uniformy velmi podobné uniformám ruským, řekl, že "takové uniformy se dají koupit všude".
• Putin zdůraznil, že jakékoliv akce podniknuté Ruskem budou legitimní, na rozdíl od akcí Západu. Putin poukázal na to, že Západ jednal bez souhlasu OSN nebo zkreslil rezoluce RB OSN při vojenských akcích proti Libyi, Afghánistánu a Iráku.
• Viktor Janukovyč je legitimním prezidentem Ukrajiny. Janukovyč ale nemá "žádnou politickou budoucnost". Rusko mu poskytlo azyl, protože "by ho jinak zabili".
• Rusko neuzná výsledky voleb na Ukrajině, pokud se budou konat za nynějších podmínek "teroru".

Další podrobnosti ZDE

O Karlu Krylovi

4. 3. 2014 / Boris Cvek

Před deseti lety jsem napsal poměrně rozsáhlý text k desátému výročí úmrtí Karla Kryla a vydal jsem ho ve svém časopise Téma pod názvem "Nejtěžším zločinem je hlásati lásku". Dovoluji si jeho část po deseti letech nabídnout čtenářům Britských listů jako jeden z možných způsobů vzpomínky na tuto mimořádně důležitou osobnost české kultury 20. století.

Dohoda o Ukrajině?

4. 3. 2014 / Karel Dolejší

Ruský prezident Vladimir Putin právě v souladu s předem oznámenými termíny nařídil jednotkám účastnícím se minulý týden vyhlášených manévrů, aby se vrátily na základnu. Co to znamená? Může to znamenat hned několik různých věcí.

Ušetří Dientsbier se Stropnickým Česku stovky miliard?

3. 3. 2014 / Milan Daniel

Na vyhodnocení nabídek na dostavbu Temelína pracuje v ČEZ údajně tým stovky lidí, jejichž práce stála minimálně desítky (možná více než sto) milionů korun.

Podle ministrů Dientsbiera a Stropnického však dalšího zkoumání netřeba. V rozhovoru pro aktuálně.cz Dientsbier prohlásil, že "si nedovede představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti."

Putin nás nevede zpět do 19. století? My tam stále ještě jsme

4. 3. 2014 / Tomáš Fiala

V posledních dnech se objevila v médiích řada komentářů a názorů reagujících na napjatou situaci na Krymu. Putin je (dle mého názoru právem) označován za agresora, současně se (dle mého názoru právem) v této souvislosti poukazuje na vojenské akce USA například v Afganistánu či Iráku.

Na blogu serveru Aktuálně se objevil článek "S Putinem do 19. století?" Jeho autor mimo jiné píše: (cituji)

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2013

14. 1. 2014

V prosinci 2013 přispělo finančně na Britské listy 234 osob bankovním příkazem celkovou částkou 73 570,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2013 částkou 2419,46 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2013 372 181,08 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.