Exekutoři dnes napadli seniorku slzným plynem

17. 4. 2013 / Jan Čulík

Titíž už dříve šikanovali, psal s odkazem na soud reportér Jindřich Ginter, věnující se problematice exekucí.

TV Nova ve středu informovala, že exekutorští vykonavatelé nastříkali seniorce do očí slzný plyn, strkali do ní. Pracují v zájmu nejdravějšího exekutorského úřadu v ČR, který operuje z Přerova. Informace je ZDE

Tentýž exekutorský úřad, jak zjistil Ginter, byl za podobné hrubé praktiky kritizován už dříve, ale nic se nestalo, byl jen napomenut, i když ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že praxe přerovských exekutorských vykonavatelů přesahuje hranice nepřípustnosti.

Exekutor zabavoval věci neprávem. Soud ho jen napomenul ZDE

Exekutor šikanoval, potvrdil soud. Mohl ho ale jen pokárat ZDE

Tohle je rovněž důležitá informace pro lidi, v souvislosti s níže uvedeným, upozorňuje Ginter:

Dlužníci utíkají k příbuzným, ti riskují ztrátu majetkuZDE

Ve středu o půlnoci končí hlasování o novinářskou cenou Open Society Fund, kterou má dostat autor článků, které za poslední rok měly největší společenský dopad, nebo zásadně přispěly k posílení práv občanů. V posledních dnech se soutěž změnila v těsný souboj dvou osobností, Matěje Hollana, který píše pro Respekt a Ihned.cz, a Jindřicha Gintera z Práva. Hlasovat je možno ZDE

Chcete-li, vyšlete hlasováním varovný signál podvodné justici i parazitickým exekutorům v ČR

16. 4. 2013 / Jan Čulík

"Hlasujte, články kterého novináře podle vás za poslední rok zásadně přispěly k posílení práv občanů," vyzývá občany Open Society Foundation." Středa je posledním dnem tohoto občanského hlasování o novinářskou cenu. Hlasovat je možno ZDE

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík se obrací na čtenáře, aby uvážili, zda je rozumné, aby (pokud to už neučinili) hlasováním podpořili Jindřicha Gintera, novináře z deníku Právo, který se ve spolupráci s Britskými listy specializuje na exekutorskou problematiku, na zadluženost občanů a na podvody českých právníků.

Domnívám se, píše Jan Čulík, že případné vítězství Jindřicha Gintera by vyslalo varovný signál podvodným právníkům i parazitickým exekutorům v ČR.

Čechů v hmotné nouzi přibývá a agresivita v ČR sílí

17. 4. 2013

Čechů v hmotné nouzi přibývá, stát o to víc škrtl peníze invalidům, varuje v zítřejším Právu Jindřich Ginter ZDE

Agresivita mezi dlužníky a vykonavateli exekutorů se vyhrocuje poslední tři roky s tím, jak mnozí lidé toho moc nemají, píše dále Jindřich Ginter. Policie nemůže rovnou jezdit ke všem exekucím, protože na to nemá lidi. V následujících záběrech exekutory Vránova úřadu napadali vynervovaní dlužníci, v druhé konfliktu se již snažila obě skupiny od sebe oddělit policie. Tato autentická videa, pořízená z místa exekutory, jsem zveřejnil už v únoru 2011, s tím, že se proti tomu poté ohradilo ministerstvo spravedlnosti, že takové záběry na veřejnost nepatří. A proč ne?

VIDEA ZDE ZDE

Většina lidí by uvítala, kdyby u exekucí v bytech asistovala automaticky police, jako to bylo dříve. Vyplývá to z ankety Práva na serveru Novinky.cz, které se účastnilo bezmála deset tisíc čtenářů a na otázku, zda by "Měla policie automaticky asistovat u všech terénních exekucí, jako to bylo dříve?" , odpovědělo 85 procent hlasujících, že ano. Jenže to není reálné, když jen Vránův exekuční úřad v Přerově dělá na 70 tisíc terénních exekucí ročně!

Volby v 90. letech - Díl třetí

Antikomunismem ke komunismu

17. 4. 2013 / Věra Říhová

Pan Drábek nám názorně předvedl politický absurdistán, když cestou tvrdého pravičáckého antikomunismu vytvořil pro vybrané skupiny občanů pravý nefalšovaný komunismus, vytvořil pro ně absolutně bezpeněžní systém - práce zadarmo a životní potřeby hrazené SKartou z bezplatného účtu nebo poskytované kolektivně, živit tyto zaměstnané nezaměstnané bychom měli podle potřeby a zásluh kolektivně prostřednictvím vlastní rodiny a městských rozpočtů.

Pan Drábek nám na vybrané skupině občanů názorně předvedl, jak vypadá komunismus v praxi, a jeho představa straší dodnes v hlavách všem papalášům, politrukům a kádrovým oporám socialismu. S touhle Drábkovou praxí lze snadno strašit nejenom mládež a malé děti, ale hlavně živnostníky a drobné podnikatele : "Takhle dopadnete, když nás nebudete volit, takhle dopadneme všichni, když budete volit komunisty".

Shodou okolností ještě jedna aktuální reakce související s prací Jindřicha Gintera

Lidi moc šancí proti molochu nemají

17. 4. 2013

S velkou institucí, jako jsou dopravní podniky, energetici či mobilní operátoři se v Česku soudí ročně kolem 50 tisíc lidí. Obvykle kvůli sporu o dluhy. Spor vyhraje jen deset procent občanů. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa.

O tom už dva roky píše Jindřich Ginter z Práva, nominovaný na novinářskou cenu Open Society Fund. Hlasování občanů pro kandidáty končí ve středu o půlnoci. Hlasovat můžete ZDE.

Šéfredaktor Britských listů se domnívá, že by případné vítězství Jindřicha Gintera podstatnou měrou v české společnosti přispělo k medializaci témat, jimiž se novinář dlouhodobě zabývá, a mohlo by pomoci i jejich řešení. Snad to není příliš naivní.

"Setkal jsem se s případem, kdy mobilní operátor uzavřel smlouvu o mobilních službách formou elektronického dotazníku, ve kterém bylo v závěru skryto poučení pro adresáta, že pokud neodpoví a nebude reagovat, má se za to, že smlouvu uzavřel, " uvedl Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Jedná se o tzv. tichý souhlas, na jehož úskalí rovněž Ginter také ve svých článcích poukazoval:

Tichý souhlas s podmínkami bank může přijít draho ZDE

"Mobilní operátor pak na uvedenou službu zavedl mobilní číslo, které adresát nabídky nikdy reálně nepoužíval. Operátor následně začal na tuto v podstatě nerealizovanou a neplatně sjednanou službu vystavovat vyúčtování. Dotčený občan na každé doručené vyúčtování odesílal písemnou reklamaci, na kterou operátor několik měsíců nereagoval. Díky existenci písemných reklamací advokát poškozeného občana u soudu snadno prokázal neplatný vznik smluvního závazku, a tedy i neplatnost vyúčtování," dodal advokát Jelínek.

POHŘEB THATCHEROVÉ:

"Smím zpívat 'Čarodějnice je mrtvá?' - 'Ne, madam, to nemůžete.'"

17. 4. 2013

Extrovertní žena v červených šatech oslovila před pohřbem Thatcherové policistu před londýnským parlamentem: "Smím zpívat 'Čarodějnice je mrtvá?' - "Ne, madam, to nemůžete." - zpráva na Twitteru od jednoho reportéra deníku Guardian. Ten list dnes píše o "dnešním londýnském pohřbu kontroverzní političky".

Bombové atentáty v Bostonu, aneb jak se do lesa volá...

17. 4. 2013 / Daniel Veselý

Zatímco zahraniční a čeští komentátoři hromadně odsuzují bombové útoky spáchané během bostonského maratónu, jež si vyžádaly několik mrtvých a mnoho zraněných, vesměs ignorují naprosto zásadní otázky, které by měly být bez okolků vyřčeny: Jaká je motivace pachatelů? Mají snad pro své konání konkrétní důvod? Je přirozeně na místě nejprve vyjádřit soustrast nad zbytečně zmařenými lidskými životy a nesmyslné krveprolití odsoudit, nicméně to, jak se domnívám, nestačí.

Antiantikomunismus, aneb Taková šílená différance

17. 4. 2013 / Karel Dolejší

Dějiny krutě parodují "hegelovskou" systematiku dosti často, ale toho, čeho jsme právě svědky v České republice v souvislosti se sporem o ÚSTR(k), se zase tak úplně obvykle nedopouštějí. Podle Hegela, který to ovšem tvrdil pouze na jednom místě svého filosofického díla a už desítky let právě a jedině to po něm polovičaté hlavy stále dokola opakují, prý dějinná dialektika kráčí v rytmu teze, antiteze a synteze. Nejdříve se totiž prosadí nějaké tvrzení, pak je napadeno, aby nakonec došlo k vyrovnání obou hledisek, pouze částečně pravdivých, a celý proces začal nanovo. České dějiny nicméně právě v praxi přinášejí postupné ideologické změny, ve kterých byl minulý společenský systém nejprve vykreslován jako úplně dobrý, pak jako úplně špatný a nakonec z toho vyleze zase úplně dobrý (přinejmenším prý ve srovnání s dneškem). Logikové ovšem už také desítky let namítají "dialektickým logikům" dovolávajícím se drze Hegela, že negace negace nepřináší nic nového, jen oprašuje nezměněné původní tvrzení. Quod erat demonstrandum (Což mělo být dokázáno).

Řízení prostřednictvím chaosu

17. 4. 2013 / Oskar Krejčí

Vše je na první pohled prosté: stačí si přečíst koncepci NATO schválenou na summitu v Lisabonu (2010) a je jasné, jak Západ vnímá svět a co se chystá dělat. Jak je to ale se závazkem z této strategie, že Aliance bude plnit své cíle "vždy v souladu s mezinárodním právem" třeba při pohledu na situaci v Sýrii? Každodenní praxe nabízí jediný závěr: číst oficiální dokumenty nestačí.

Kravíny a ÚSTR

17. 4. 2013 / Milan Daniel

Jeden kravín mám u baráku. Prodává se v něm stavební materiál a motorky. Další kravín, který jsem dnes míjel, když jsem jel ke třetímu kravínu, obsahoval polský nábytek a zahradnické potřeby. K tomu cílovému kravínu jsem jel pro stavební materiál z demolice. Velkokapacitnímu zařízení pro ustájení dojnic někdy ze sedmdesátých, možná osmdesátých let minulého století už chyběla střecha, k nebi trčely jen trámy střešní konstrukce. "Vypadají docela zdravě", prohodil jsem k šéfovi demoliční firmy. "Jsou netknuté", odpověděl. "Všechno dřevo je už prodané". "A proč se to bourá?", zajímalo mne. "Koupil si to tu jeden bohatý pán", pravil. "Bude tu stavět dům". Nevím, kolik je v zemi české, markrabství moravském a vévodství slezském bývalých kravínů. Kravínů, které spolutvořily páteř českého zemědělství. Kravínů, v nichž bylo ustájeno takové množství hovězího dobytka, že se obyvatelé historických zemí nemuseli ptát na původ masa, pili české mléko a máslo, byť téměř jediné na trhu, vonělo.

Kravíny a kraviny

17. 4. 2013 / Karel Dolejší

Pan Milan Daniel v souvislosti s probíhajícím sporem o ÚSTR(k) ostalgicky vzpomíná na reálsocialistické kravíny. Působí to zajímavě; leč jako student elektrotechniky jsem v těch krásných kravínech během praxe nějaký čas pracoval a mé vzpomínky na zvířecí koncentráky zdaleka tak idylické nejsou. Vychrtlé krávy uzavřené celé dny v těsných boxech bez možnosti pohybu, maximálně vystresované, krmené plesnivými granulemi, čenichy do krve odřené od napáječek a surový personál, který zvířata po libosti nakopával, případně odtáhl uhynulé tele za ocas doprostřed haly a nechal je tam ležet do konce směny.

Významný izraelský "nový" historik Ilan Pappé bude poprvé přednášet v Praze

17. 4. 2013

Českou republiku poprvé navštíví přední izraelský historik Ilan Pappé. 22. - 24. dubna bude mít několik veřejných přednášek na téma jednostátního řešení v Izraeli/Palestině, "nových" historiků (historie, politika, etika), ale také na téma pokračujícího etnického čištění v Palestině a předstírání mírového procesu. Přednášky proběhnou v angličtině. Pro českou akademickou scénu a širokou veřejnost se jedná o naprosto výjimečnou příležitost vyslechnout si a podebatovat s tímto významným historikem přímo v Česku.

Velká samota duše II.

17. 4. 2013 / Antonín Líman

Řeč náčelníka Seattla (Seathl, nebo See-ahth), přes veškeré pochybnosti o původním znění, byla vesměs přijata původními obyvateli Severní Ameriky jako pravdivá, neboť přesně a výmluvně reprezentuje jejich city o lidské správě věcí a o naší Matce zemi. Buckminster Fuller ji nazval "jedním z nejhlubších poselství všech dob". V její nynější podobě najdete řeč, jež se Seattlovi připisuje na webu národa Squamish. Je třeba ji číst s porozuměním, že její význam již daleko přesáhl historická omezení a souvislosti. Je třeba jí naslouchat srdcem. Šťourání se v detailech, úvahy o tom, do jaké míry ji zapisující americký lékař zkreslil či zjednodušil je nesmyslné. Víme, že Indiáni byli neuvěřitelní kouzelníci mluveného slova, a pokud doktor Henry Smith provedl ve svém zápisu nějaké změny, bylo to spíš ochuzení náčelníkovy vzletné retoriky a vynalézavosti jeho metafor. Text, který máme k dispozici dnes je tedy text složený z přínosu více lidí, ale to rozhodně neubírá na původní autenticitě náčelníkova slova. Máme na vybranou: buď uvěříme učeným historikům -- kteří pravost náčelníkovy řeči zpochybňují --, a jsou známí též jako Idiots savants, Fachidioten, či Eggheads, anebo se zaposloucháme do hluboké moudrosti slov, která jakoby zněla z hloubi věků a nahání nám husí kůži.

Massa Bob vědět, co náčelník chtít říct

17. 4. 2013 / Karel Dolejší

Jakkoliv jsem text pana Límana označil za podnětný a svou výhradu za výhradu částečnou, došlo na obsáhlou polemiku.

Myslím ale, že není příliš důležité přít se o to, kolik lidí se obdivuje tzv. Poselství náčelníka Seattla jako literárnímu artefaktu, v zásadě obdobným způsobem, jako třeba minimálně stejně vlivné knize a teď už i filmu Požehnej mi, Ultimo. Zde i tam přece vůbec nevadí, že předmětem zájmu je literární literatura. Problém ale nastává v okamžiku, kdy takové dílo vezmeme příliš vážně a začínáme tvrdit, že je tato fiction čehosi pradávného zcela autentickým výrazem. Že ten, kdo překládal neúplné poznámky k proslovu jednoho slavného indiánského náčelníka do pidginu, tzn. zjednodušeného neliterárního jazyka vzniklého za účelem obchodu a neznajícího žádné jemné významové odstíny, zachoval původní smysl natolik, že květnatá angličtina, kterou známe z výsledného literárního zpracování neúplných zápisků, je víceméně autentickým zachycením původního znění v indiánském jazyce. To by ovšem znamenalo nejen věřit, že massa Bob vědět, co náčelník chtít říct, ale massa Bob taky muset být moc moc geniální spisovatel v pidgin. Howgh.

Den palestinských politických vězňů

17. 4. 2013

Tisková zpráva ISM Česká republika

Mezi oficiálními mezinárodními dny jej v kalendáři Organizace spojených národů nenajdete, nicméně sedmnáctý duben je neformálně připomínán jako "Den palestinských politických vězňů". Má veřejnost upozornit na osudy tisíců Palestinců, kteří jsou často bez soudu vystaveni v izraelských věznicích mučení a jinému nehumánnímu zacházení.

Dokládání faktur za energie místo průkazů přináší rizika

17. 4. 2013

Tisková zpráva Šance pro budovy

Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který by vlastníkům nemovitostí umožnil prakticky ve všech případech nahradit průkazy energetické náročnosti při prodejích a nových pronájmech posledními třemi ročními vyúčtováními za energie, má svá rizika. Průkazy energetické náročnosti slouží k objektivnímu porovnání nabízené nemovitosti, roční vyúčtování za energie tuto informaci však poskytnout nedokáží.

"Urban culture je duší města", říkají organizátoři pop-up klubu Blink Excelent

17. 4. 2013

Tisková zpráva klubu Blink Excelent

Praha se stává opravdovou metropolí evropského charakteru -- od středy 17. 4. zažije tři dny předních interpretů urban culture. Pop-up klub Blink Excelent v Holešovické tržnici přiváží mistry evropského beatboxu Bauchklang (AT), legendy amerického rapu Onyx nebo zahájení českého kola celosvětového ilustrátorského souboje Secret Walls.

Kardinální chyba kardinála Duky

16. 4. 2013 / Marek Řezanka

V neděli 21. 4. uplyne rok od mohutné nenásilné protivládní demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Kdo by zapomněl, jak občany, kteří se této demonstrace zúčastnili, tituloval kardinál Duka, pro něhož všechny tyto "podvratné živly" představují lůzu, mohl si postoj kardinála Duky připomenout v posledních dnech.

Povyk kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) by mohl být člověku vlastně k smíchu, nebýt politického rozměru, který se mu dostává. Silná slova používají premiér i kardinál. Jakou roli mají kardinál s premiérem hrát v případě jmenování a odvolávání ředitelů vědeckých ústavů? Jsou to snad historici na slovo vzatí? Jistě, když před časem premiér Nečas hovořil o stadiu boje s korupcí, přirovnal boj opozice k partyzánštině těsně před skončením války. Nehledě na okolnost, že poněkud toto stadium nevystihl, historikem Petr Nečas skutečně není. A nechce-li politizaci inkriminovaného úřadu, neměl by se angažovat způsobem, jakým se angažuje.

Ideologický karikaturizmus

16. 4. 2013 / Lubomír Brožek

"Realita (jak ji vnímáme) možná není nic jiného než vrcholná ideologie..." Pravil kdysi Theodor W. Adorno. Není, myslím, od věci si čas od času tuhle větu připomenout. Zvláště tehdy, když nám začne realita připadat poněkud rozostřená, zdeformovaná. Tak nějak nepochopitelně neuchopitelná. Jako by svět, který jsme znali a orientovali se v něm, postihlo nečekané zemětřesení (zatím asi tak 7 stupňů Richterovy škály). Což leckomu parádně pocuchá nervy. Ale i kdyby měl psychiku s vitalitou železného muže a nervy jako Frištenského šlachy, kde brát čas dohledat všechno, co bylo rozmetáno, vykořeněno, zašantročeno. A zapomenuto. Nemluvě o lapkovských tlupách, které za velkého časotřesení táhnou krajinou jako lačné vlčí smečky. Také realita. Anebo ideologie?

Předváděcí akce jsou zločiny a stát má povinnost proti nim zasáhnout

16. 4. 2013 / Boris Cvek

Často se setkávám s názorem, že staří lidé, kteří jsou různě ponižováni a okrádáni na předváděcích akcích, si za to mohou sami, neboť tam nemají jezdit. Jako by problém byl v tom, že je někdo slabý a neodolá z různých důvodů (třeba z různých psychických důvodů, které snižují jeho schopnost uvažovat čistě racionálně -- a kdy ostatně lidé uvažují čistě racionálně?) zločincům, zatímco zločinci jsou v pořádku. Kdyby mě někdo pobodal, jak jdu opilý v noci z restaurace, tak by se řeklo stejnou logikou: nemáš opilý chodit v noci. Nemělo by to být ale tak, že stát musí zaručit bezpečnost svých obyvatel a že když někdo páchá zločin, má být potrestán? A to, co se děje na předváděcích akcích, to prostě zločiny jsou. Stát naprosto selhává, pokud tvrdě nezasáhne.

Autorka šokujících Šmejdů natočila šikanu, vydírání a okrádání důchodců ZDE

Egypt: Další hladové bouře na obzoru. USA poslaly humanitární pomoc - slzný plyn

16. 4. 2013 / Karel Dolejší

Do egyptského přístavu Suez počátkem dubna dorazila zásilka 140 000 granátů se slzným plynem. Má islamistickému režimu pomoci vypořádat se se situací, která mu pomalu, ale jistě přerůstá přes hlavu. A není to tak docela jen jeho zásluha. Svými chybami, často vynucenými, situaci zhoršil, nicméně jako celek ji nezavinil a ani ji nemohl vyřešit.

Jsou příležitosti, kdy je nutno opakovat některé triviality prakticky do omrzení. Například tuto: Jestliže země dlouhodobě nedokáže vyprodukovat dostatek potravin k uživení vlastního obyvatelstva a zahraničním obchodem ani turistikou si nevydělá na zbytek svých potřeb, politika ani ideologie s tím nic nenadělají. Sekulární nebo náboženský charakter státu, typ politického systému, levicová nebo pravicová vláda, míra přerozdělování ve prospěch znevýhodněných - to vše nakonec má jen druhořadý význam. Když cena fazolí fava, druhé nejdůležitější potraviny hned po chlebu a pro nejchudší jediného zdroje proteinů, letos stoupla o 40%, takže polovina Egypťanů si je už vůbec nemůže dovolit, nevyřeší to ani ústavní reforma, ani svržení islamistů.

Záskok za komedianty

15. 4. 2013 / Marek Řezanka

"Vydírají, ironicky se posmívají, urážejí ředitele této instituce, a to už od ledna tohoto roku," posteskla si Monika Pajerová. Týkala se snad následující slova odvolání ředitele Národního divadla Ondřeje Černého v září 2012 či dubnového odvolání šéfa Opery Národního divadla Roka Rapla novým ředitelem Národního divadla Burianem?

Ale kdež. V případě všech různých organizacích jsme si zvykli, že ředitelé odcházejí, aby se zvolalo, ať žije ředitel. Dokonce i tehdy, kdy to nedává žádný smysl -- a kdy má člověk pocit, že se nejednalo vůbec o správný krok a že -- třeba pro kulturu -- to bude mít dopady ne dvakrát blahé.

Proč tedy nyní tolik povyku -- chtělo by se dodat - pro nic? V čem má Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) své výjimečné postavení? Má snad jeho ředitel být neodvolatelným, kdyby stokrát neodváděl kvalitní práci? Z jakého titulu?

Rasismus je nepřípustné šíření záporné vlastnosti od pochybného jednotlivce na celou komunitu

15. 4. 2013 / Jan Čulík

K tomu Ginterově "rasismu" - nevím, jestli je, nebo není rasista. ale když tepete iDnes za to, že používají "Romové" a nahrazujete to slovem "Židé", když se udělá totéž s Ginterovým článkem, bude to znít asi takhle: "Sociální dávky zneužívají i majetné židovské rodiny", píše Josef Švéda.

K tomu poznamenává Jan Čulík:

Tři osoby byly usmrceny a více než 100 lidí bylo zraněno při explozích během závěru bostonského maratonu

15. 4. 2013

Výbuchy zlikvidovaly karnevalovou atmosféru jedné z největších sportovních událostí v USA. Vyvolaly paniku a zmatek. K třetímu výbuchu došlo u Knihovny Johna F. Kennedyho v centru města. Příčina explozí dosud nebyla identifikována. Komisař Bostonské policie doporučil občanům, aby nevycházeli na ulici. K první explozi došlo asi ve 14.50 místního času asi dvě hodiny poté, co maraton dokončili jeho vítězové.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hrozné drama: Zvítězí ve Venezuele chauvismus, nebo brazilský sociální model?

15. 4. 2013 / Karel Dolejší

V neděli venezuelští voliči zamířili k volbám, aby po úmrtí Huga Cháveze vybrali nového prezidenta. Do křesla usedne buď Chávezem samotným vybraný následník Nicolás Maduro, nebo opoziční kandidát Henrique Capriles Radonski. Zatímco Maduro se samozřejmě prezentuje jako věrný pokračovatel Cháveze, Capriles Radonski prosazuje politiku, která se velmi podobá brazilskému modelu - tedy kombinaci otevřené ekonomiky s masivními státními sociálními programy. Jako guvernér caracaské městské části Baruta Capriles Radonski například založil síť bezplatných klinik.

Jak bylo zničeno české zemědělství

14. 4. 2013 / Jan Sláma

Jako chlapci mi uvízla v paměti cedulka na dveřích lékařů polikliniky, že pacienti jsou pojištěni, tedy neplatí, pokud jsou členové JZD třetího nebo čtvrtého typu. Ale za to číslo už neručím.

Bylo to v dobách kdy se vesnice měnily, kdy se přecházelo na kolektivní hospodaření, kdy zejména v pohraničí, po odsunu vylidněném, se zakládaly Státní statky. Ještě dlouho potom, co hlavní vlna kolektivizace proběhla zůstávali v mnoha vesnicích soukromí zemědělci, kteří z těch či oněch důvodů do družstva nevstoupili.

Do mé třídy se mnou chodila jedna dívka z takové rodiny. Vzpomínám si, že vypadala zedřeně. Hubená, skoro vyzáblá, v chudobných šatech. Dobře se neučila. Dnes to vidím tak, že si do školy šla spíše odpočinout.

Dobré mravy a lidská důstojnost v Česku bez soudní ochrany

14. 4. 2013 / Aleš Uhlíř

Chtěl bych čtenáře Britských listů upozornit na jeden nález Ústavního soudu, přesněji řečeno na odlišné stanovisko soudce Ústavního soudu prof. JUD. Jana Musila, CSc., který se s nálezem III.ÚS 678/11 ze dne 8. 9. 2011 neztotožnil a svůj odlišný názor podrobně rozvedl. Ústavní nález nevyhověl stěžovateli, který se u obecných soudů neúspěšně bránil výpovědi z nájmu bytu.

Stěžovatel dostal výpověď z nájmu z důvodu neplacení nájemného, které nemohl dočasně platit, protože byl hospitalizován na psychiatrické klinice. Obecné soudy se vůbec nezabývaly závažnými otázkami, kupř. zda taková účelová výpověď není nezákonným výkonem práva v rozporu s dobrými mravy (ustanovení § 3 občanského zákoníku), zda nebyly dotčeny existenční podmínky důstojného lidského života nebo zda nebylo porušeno právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Tisíce lidí protestovaly v Londýně proti dědictví Margaret Thatcherové

14. 4. 2013

< Tobě bylo jedno, když jsi nám lhala, nám je jedno, že jsi umřela, praví se na transparentu, který nesli fanoušci FC Liverpool na zápase v Readingu.

Policie zatkla devět osob za přestupky proti veřejnému pořádku během převážně pokojné demonstrace v centrálním Londýně, jíž se v dešti účastnily na Trafalgarském náměstí v sobotu asi tři tisíce osob. Na demonstraci dohlíželo 1700 policistů! Účelem bylo "oslavit" smrt Thatcherové. Několik málo lidí skandovalo obscénnosti a na policii účastníci hodili asi dvě lahve. Skandování "Maggie, Maggie, Maggie, dead, dead, dead!" ("Maggie, Maggie, Maggie, dead, dead, dead") se z davu ozvývalo sporadicky.

Demonstrace, jíž se účastnily osoby různého věku a obou pohlaví, byla v podstatě pokojná. Trvala až do pozdních večerních hodin.

"Někteří lidé mají hluboce a intenzivně pociťovanou nenávist k Thatcherové a k tomu, co dělala, ale většina z nás je tu z mladé generace na protest proti pokusům establishmentu detoxifikovat Thatcherovou a její politiku. Tak je pro lidi velmi důležité, je to pro ně katarze, aby vyjádřili svůj nesouhlas," řekl Marcus Schneider, čtyřiadvacetiletý videoeditor ze severního Londýna.

Až do pozdního večera tancovali demonstranti pod bdělým okem stovek policistů ke zvukům bubnů.

Jedna vysoká policejní činitelka varovala případné demonstranty, že budou při středečním pohřbu Thatcherové zatčení, pokud "znepokojí" truchlící při pohřbu, anebo je rozhněvají. Christine Jonesova varovala, že podle kontroverzního odstavce 5 britského zákona o veřejném pořádku má policie možnost zasáhnout i proti nenásilným akcím, pokud povedou k "šikanování, znepokojení či hněvu" jiných občanů.

Pozoruhodné na protestech proti zkreslování odkazu Margaret Thatcherové je, že v dnešním internetovém světě se vládcům a establishmentu nepodařilo udržet jednotnou propagandu, poznamenává Jan Čulík. Nejsilněji zkreslovala fakta česká média, která hned po zprávě o úmrtí Thatcherové zahájila bezostyšnou, lživou kampaň, zkreslující dopad a význam politiky Margaret Thatcherové (záhada, že v ČR z postkomunistických zemí vládne v médiích zřejmě nejintenzivnější a nejiracionálnější antikomunistická nenávist, je v zahraničí často diskutována). Ani v ČR se však toto lhaní neudrželo jako nenarušený diskurs. V mezinárodních médiích, zejména mimo v Británii převládly informace o protestech proti Thatcherové, například v rakouském deníku Kurier vyšla k článku o protestech proti Thatcherové velká fotografie od tiskové kanceláře Reuters, se slovní hříčkou IRON LADY, RUST IN PEACE (ŽELEZNÁ LADY, REZAVĚJ V POKOJI) - je to slovní hříčka na "rest in peace" - odpočívej v pokoji. Novináře, kteří jsou mimo ČR o hodně méně úplatní a propagandističtí než v českém prostředí, zaujaly právě především britské protesty.

Ze zpětného pohledu po čtvrt století od pádu Margaret Thatcherové je nejděsivější na jejím "dědictví", jak její kontroverzní myšlenky rozvinuli její následovníci, zejména ostře kontroverzní konzervativní (nikoliv labouristický, to je mýlka!) premiér Tony Blair a pak nynější "dětský" ministerský předseda David Cameron, který je natolik produktem soukromé anglické střední školy, že je naprosto izolován od vnějšího světa (mimo jiné i svými miliony), zůstává kdesi ve věku čtrnácti let a dělá při rozhodování chyby, které pak musí rušit (jeho vláda provedla už asi dvacet obratů o 180 stupňů). Nesmyslný princip "kitchen economics" "kuchyňské ekonomiky", které hokynářova dcera zavedla do společnosti, tvrdě zreglementoval život. Už neexistuje filozofie, umění, společenské vědy, morálka, humanita. Jediným měřítkem všeho je, jestli něco vydělává. Co nevydělává, je nelegitimní. Největší katastrofu způsobili tímto způsobem myšlení Thatcherová a její následovníci kulturní nadstavbě země, včetně univerzit, které jsou v hluboké provozní i myšlenkové krizi. Přitom kuchyňská ekonomika Thatcherové nezlepšila ekonomickou situaci Británie - ta se dále propadá do ekonomické nevýkonnosti, zadluženosti a nezaměstnanosti, prostě jen s tím, že opustila všechny lidské hodnoty a opakuje mantru volnotržního principu.

To se zdá býti přesně v linii "dědictví" Margaret Thatcherové, protože ta paní byla tak hloupá, nerozuměla umění, nerozuměla humanitě, jediné, co znala, a co prosazovala proti všem, byla její "kuchyňská ekonomika".

Historie Thatcherové a jejích následovníků je varujícím znamením dnešní doby: nemusíte nic moc umět, nemusíte mít rozhled ani moudrost, ale pokud jste sociopat a jste ochotni prosazovat své postoje s neomezenou agresivitou, všichni ostatní slušní lidé vám ustoupí a vy jste vítěz. O čtvrt století později vás budou oslavovat jako velkého státníka.

Vláda sociopatů je na postupu a Thatcherová byla jejich matkou.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Potíže s daňovými ráji

14. 4. 2013 / Miloš Kaláb

Většina příjmů podléhá ve většině států daním z příjmu. To znamenám, že se fyzická či právnická osoba musí rozloučit s částí získaných peněz. Je to nepříjemné, ale je to potřebné - jinak by nemohl stát zajišťovat svou bezpečnost ani bezpečnost občanů, zdraví, vzdělání, dopravu a mnoho dalšího. Zřejmě se přes toto vědomí lidé a společnosti snaží své příjmy zatajit a předejít tak jejich zdanění. Jednou z možností je přesunout své příjmy to tzv. daňových rájů.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.