Pomlouvat Romy není odvážné. Je to rasismus

18. 11. 2013

Rasismus je o moci, nikoliv o barvě kůže.

Výraz "Nejsem rasista, ale..." je kouzelnou větou pro všechny příležitosti, píše v deníku Guardian komentátor Gary Younge. Účelem té věty je odstranit jed z nevyhnutelné urážky, která má následovat. Je to nutné prohlášení o tom, jak jsem osobně nevinný, než spáchám svévolnou špinavost.

Nikdo vlastně dneska není vůbec už rasista. Rasismus ale tak nějak pořád existuje a nachází si své oběti. Málokdo pochybuje, že určité názory jsou všeobecně rozšířené a určitá praxe trvá dál, i když skoro nikdo nepřizná, že takové názory má či že takové věci dělá. Diskriminační systém dál existuje, ale, kupodivu, nikdo ho neprovozuje. Takže za jeho existenci nepřijímá odpovědnost nikdo, obětí, které trpí jeho důsledky, je mnoho.

A tak je tomu za poslední týden v Británii s Romy. Náměstek premiéra Nick Clegg samozřejmě provedl ono osobní prohlášení, jak je vlastně nevinný. "Jsem liberál," řekl.

Stali jsme se 17. listopadu 2013 terčem hrubé agrese

18. 11. 2013

Není tak veliký problém si otestovat úlohu medií v tomto režimu. Kdyby všichni, kteří se na dezinformování lidí podílejí, měli k dispozici finanční prostředky jen ve výši, jako má chudá čtvrtina národa, začali by si vážit života, lidí a chovali by se lidsky.

K památníku na Národní třídě jsme položili věnec se stuhami se jmény desítky iniciativ a hnutí, které se hlásily k nápisu na věnci. Snaha zakrýt nápis ,"Obětem režimu po roce 1989" byla až dojemná a KDU-ČSL se pokusila svou kyticí zakrýt věnec iniciativ a hnutí celý.

V případě, že seřadíme informace o chudé části obyvatel republiky a pravděpodobný vývoj jejich kupní síly, vkrádá se myšlenka o vyhlazovacím táboře.

Naše poznatky ze včerejška, a to z reakcí té jedné skupiny ,,lidí" ( nápis 1/4 rohlíku seniorům na den v otázce valorizace penzí vyprovokoval u řady pánů agresi na hranici fyzického útoku, pomineme-li hrubé a vulgární urážky), dávají oprávněné obavy, že takový stav i bez ostnatých drátů není nereálný.

za inicitivu Ne základnám,

Eva Novotná, mluvčí

Australská výzvědná služba odposlouchávala indonéského prezidenta

18. 11. 2013

Z tajných dokumentů, které zveřejnily společně Guardian Australia a televize ABC, vyplývá, že australské výzvědné služby v roce 2009 patnáct dní odposlouchávaly osobní telefonní rozhovory indonéského prezidenta Susila Bambanga Yudhoyony a zaměřily se také na mobilní telefony jeho manželky, vysokých ministrů a důvěrníků jeho vlády. Australský premiér Tony Abbot se odmítl vyjádřil k výzvědným záležitostem. V důsledku zveřejnění těchto informací došlo k vzniku napětí v diplomatických vztazích mezi Austrálií a Indonésií. Indonésie odvolala svého velvyslance z Austrálie. Bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer uvedl, že Edwardem Snowdenem - zdrojem těchto dokumentů - hluboce pohrdá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zemanovci na odchodu z politické scény?

18. 11. 2013 / Michael Kroh

Parlamentní volby přinesly mnohá překvapení. Jedním z nich byl mizerný výsledek Strany práv občanů Zemanovci, která se nejenže nedostala do sněmovny, ale zůstala i hluboko pod třemi procenty zaručujícími pravidelný příděl financí ze státního rozpočtu. Hranici pro symbolický jednorázový příspěvek překročila strana o jedinou setinu procenta. Co se stalo se stranou, která byla ještě v létě považována za černého koně voleb?

Sentimentální utopie alias Čas nikdy nenalezený, aneb Co jsi neztratil, to nemáš

18. 11. 2013 / Karel Dolejší

Bretaň, tyto francouzské Slušovice, čelí masivní krizi potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Tisíce pracovních míst zanikají, protože v zásadě stejné zboží lze produkovat výrazně levněji v Polsku či na Ukrajině, a to ať už vláda v Paříži udělá cokoliv, co je dosud ještě v její moci. Žádný "levicový" mandarín ovšem Bretoncům zatím nevysvětlil, že se jim vlastně vše jen zdá, neboť pouhý "mýtus konkurenceschopnosti" zde předstírá, že je třeba na globálních trzích čelit zostřující se cenové konkurenci v měřítku celých států. Kdopak by potom ještě věřil, že zaměřit se na potravinovou soběstačnost via průmyslové zemědělství znamená čelit poměrně nízko posazenému mzdovému stropu, který je natvrdo dán hranicí rentability odvětví - že tento strop zde byl dávno překročen a exportní dotace ze státní kasy nemohou růst donekonečna. Bretonci tohle vše zatím netuší, zůstávají tedy v zajetí blahé nevědomosti, postmoderně revoltují a navazují antagonistickou kooperaci se zaměstnavateli. Ještě si totiž nenechali žádným "levicovým" koryfejem objasnit, že postmodernismus z nich dělá bezdomovce a nezbytně vede k apolitickému individualismu. A tak prostě žijí v přesvědčení, že bojují za svá pracovní místa, jak nejlépe je to v dané situaci možné.

Z ideologické perspektivy českého intelektuálně "levicového" establishmentu žádná bretaňská krize ani revolta nemohou nikdy existovat. A jestliže už přece existují, tím hůře pro fakta. Je přece nutno se zálibně shlížet v reformním kapitalismu let sedmdesátých, případně v "socialismu" Třetího světa konce let devadesátých. V každém případě naši představivost musí povinně poutat cosi, co tu kdysi dávno nikdy nebylo.

Čelem vzad! Přímo hleď!

Špatná právní ustanovení v ČR brání postiženým, aby dosáhli spravedlnosti soudem

18. 11. 2013

Vážený pane Čulíku,

musím konstatovat, že jste mě publikováním mého příběhu velmi mile překvapil a děkuji Vám, píše Petr Stanislav. Děkuji Vám ale nikoli za sebe, ale za případné čtenáře mé zkušenosti pro které může být varováním a poučením. Vaše poznámka za mým příběhem je nepříjemně pravdivá. Vím, že nic nemůže nahradit přiměřené zdraví a život, který alespoň já osobně považuji za Dar. Ale dovolte, prosím, ještě malou poznámku, která dokreslí závěr mé zkušenosti.

Neozval jsem se proti otrokářským praktikám zaměstnavatele, a zničilo mi to zdraví

18. 11. 2013

K příspěvku Jana Čulíka "Co takhle založit odbory?"

Nevím, jakým způsobem své zaměstnance "drží na uzdě" společnost Ahold, ale mohu posoudit způsoby jednání u jisté německé firmy, u které jsem měl tu čest pracovat v letech 1993 až 1996. Jedná se o firmu, která dodnes v ČR působí v oblasti skladování zboží, resp. příjmu, skladování kompletace a expedice zboží několika desítek západoevropských výrobců. Jako skladník jsem manipuloval s potravinami, alkoholem, cigaretami, drogérií, kosmetikou a mnohým dalším, píše Petr Stanislav.

Lékařství se vrací o sto let zpět

18. 11. 2013

Jednu z nejvážnějších hrozeb v historii lékařství představují superbakterie, odolné vůči antibiotikům, varují znovu vážně odborníci v britském lékařském časopise Lancet. Upozorňují na to, že pro jednotlivá národní zdravotnictví bude nesmírně obtížné vyrovnat se ve věku superbakterií s rostoucími náklady na zdravotní péči u rychle stárnoucí populace.

Náměstek hlavního zdravotníka britské vlády, profesor John Watson, konstatoval: "Obávám se, že až půjdu za dvacet let do nemocnice na operaci kyčle, mohl bych dostat infekci, která povede k vážným komplikacím a možná i smrti, protože antibiotika už nebudou fungovat tak, jak fungují dnes."

Jak byl pan Tusk rád

17. 11. 2013 / Cyril Podolský

"Vyhodili vám pokladní ze supermarkétu, poněvadž jí sebrali židli a ona nemohla za tou pokladnou stát. Natejkaly jí prej nohy." Povídal pan Pejčoch svým třem kamarádům u stolu, v hospodě U Tradáka. Byl podzim a od řeky to sem zaléhalo lehkým šuměním řeky.

"Vyhodili vám pokladní ze supermarkétu, poněvadž jí sebrali židli a ona nemohla za tou pokladnou stát. Natejkaly jí prej nohy." Povídal pan Dufour svým třem přátelům u stolu, v kavárně U Traversiho. Byl podzim a od moře sem zaváněl čerstvý slaný vítr.

Dezorientovaný národ sobě

17. 11. 2013 / Lubomír Brožek

To, co považoval za normální život, byl ve skutečnosti obyčejný maniodepresivní syndrom.

Jacob van Blom

Jedna nepravda ze sebe rodí tisíce jiných a jedna libovůle zruší na tisíce práv.

Karel Havlíček Borovský

17. listopadu měla svátek Mahulena. Někde se slavilo. Někde se mlčelo. Někde se zpívalo. Někde se spílalo. Někde se kladly věnce. Obyčejní lidé obvykle věnce nekladou. Kladou otázky. Reálné otázky. Většinou však virtuálním adresátům. Neboť žijeme převážně ve virtuálním světě, v němž hledáme azyl.

Kam jdeme, čtyřiadvacet let po listopadu 1989?

17. 11. 2013 / Boris Cvek

Pád normalizačního režimu před 24 lety a všechny ty události s ním spojené jsou samozřejmě formující zážitek pro můj život: bylo mi 13 let a brzy jsem měl začít i pod vlivem oněch událostí číst Patočku a Nietzsche a další a další bez jakýchkoli zákazů a cenzury. Jenže ono to stejně nikoho vlastně nezajímalo. Cestovat jsem mohl, ale na Západ jsem se poprvé dostal až ve 30 letech (2006), a to do italské Verony na vědeckou konferenci. Když jsem náhodou potkal lidi, kteří na Západě po pádu železné opony byli, měl jsem vždy pocit, že tam prostě jen chtěli být, třeba za cenu spaní ve spacáku někde v parku -- být na tom místě, kam se 40 let nesmělo. Nikdy jsem neměl pocit, že by generaci, která žila 30-40 let izolovaná v minulém režimu, cestování na Západ nějak změnilo k lepšímu.

Neřeknu, kam jdeme, ale začíná to na p...

17. 11. 2013 / Petr Wagner

V té době mi bylo třicet. V práci se mi dařilo a jezdil jsem, jak pracovně, tak s ČSTV (lezení) do západní ciziny. Na Národní jsem se ocitl asi jednak spontánně, ale hlavně pro ponuku svého bratra. Pracoval v disentu, později byl náměstkem ministra zahraničí Dientsbiera.

Kromě nějaké rány pendrekem, která mně díky kožené bundě po tátovi nijak zase extra nebolela, jsem to spíš bral jako happening. A tak jsme s kámošem chodili celý týden, až jsme si TO vyzvonili. Co, moc nevím dodneška a určitě jsem to nevěděl tenkrát. Prostě nás štvali neschopní nekompetentní lidé a to byl asi hlavní motiv.

PŘEČETLI JSME:

Erik Best: To, co se děje za hranicemi, ovlivňuje poměry v ČR

17. 11. 2013

Podle názoru Erika Besta Češi často nepoznávají, že to, co se děje za hranicemi ČR, je důležitější, než co se děje v této zemi. "Češi mohou ovlivňovat jen trochu z toho, co se děje tady. Obecně jsou problémy na Západě, jako dluh, války. Kapitalistický systém pokulhává a to jsou věci, které mají vliv na život v ČR i na rozhodnutí ČNB," poznamenal.

" Češi nepochopili, že když přijde mezinárodní kapitál, jeho cílem je dělat podfuk na zákazníka. Češi si myslí, že kapitalismus funguje lépe, nevědí, jak funguje na Západě. Kapitalismus nefunguje správně. Nefunguje to tak, že kdo prodává dobré zboží, má vydělávat," řekl Best s tím, že současný systém na Západě je globalizovaná korupce.

Zdroj: ZDE

Kryl výběrově

17. 11. 2013



Dobrý den, od rána slyším v rádiích oslavné tirády a písně nostalgicky navozující atmosféru listopadu 89. V jednom z pořadů ČRo dokonce i Kryla - ne ovšem reflexi toho, co po té slavné revoluci nastalo, ale píseň Bratříčku, zavírej vrátka. Nejslavnější bard nesmí při takové oslavě chybět - tož to uděláme tak, jakoby píseň napsal k hrozbě ruské invaze v době, kdy jsme s Havlem o tu demokracii bojovali.

Těm, kteří zapomínají, se proto sluší připomenout, jak ostře viděl Kryl realitu jen čtyři roky poté, co se mohl vrátit. Jak realisticky ji viděl v době, kdy jsme něčemu takovému stále ještě odmítali uvěřit..., píše Milan Daniel.

Maďarský autor donucen uprchnout v osmdesáti ze své země

17. 11. 2013

Maďarský spisovatel Akos Kertesz (80) dostal v Kanadě politický azyl. Musel uprchnout z Maďarska, a azyl v Kanadě obdržel, přestože Kanada Maďarsko považuje za bezpečnou zemi, upozorňuje Miloš Kaláb.

Kertesz je veřejný intelektuál, autor více než dvacet knih, her a stovek esejů. Je nucen v osmdesáti zahájit nový život v zemi, jejímž jazykem nemluví. Je to děsivé, napsal kanadský časopis McLean's, nikoliv však tak děsivé, jako, když vám ve vlastní zemi vyhrožují a nadávají kolemjdoucí, lidi, které vůbec neznáte.

Varšava: Rozvojové země zuří, že je Západ zradil ohledně globálního oteplování

17. 11. 2013

Rozvojové země zahájily na mezinárodních rozhovorech ve Varšavě vášnivý útok po katastrofálním tajfunu Haiyan, který zničil Filipíny, na nejbohatší země světa, že neplní své přísliby v rámci boje proti globálnímu oteplování.

Na Filipínách usmrtil podle nejnovějších odhadů tajfun Haiyan více než 3600 osob. Rozhodnutí několika hlavních světových ekonomik odložit plnění příslibů snížit emise uhlíku vedlo v předvečer klíčových rozhovorů na summitu o globálním oteplování ve Varšavě ke konfliktu mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi.

Skutečný příběh Romů v Británii:

Vylučováni, ignorováni a zanedbáváni

16. 11. 2013

Nejsou k dispozici empirické důkazy, že Romové páchají zločinnost. Dave Brown, šéf organizace Migration Yorkshire, která studuje romskou populaci, ale nedostává na to od vlády žádné peníze, poukazuje na to, že jeho výzkumní pracovníci nenašli žádnou vazbu mezi Romy a kriminalitou. Ve čtvrti Page Hall si nikdo nepamatuje, ani komunitní politici, že by kdy byl nějaký Rom policií zatčen. Ani si nikdo nepamatuje, že by kdy došlo mezi romskou komunitou a místním obyvatelstvem k jedinému násilnému incidentu. Policie v Jižním Yorkshiru dostala před deseti týdny pravomoc požadovat, aby se skupiny lidí, shromažďující se v ulicích, rozešly, ale neví, kolikrát tu pravomoc zatím použila. Ingmireová uvádí, že od roku 1997, kdy pracuje pro Roma Support Group, zaznamenali případ jen jednoho Roma, podezřelého z trestného činu - a pak se ukázalo, že byl nespravedlivě obviněn.

Ústředí největší romské charitativní organizace v Británii je velká budova ve východním Londýně, ale její oficiální adresa je poštovní schránka. Strach z útoků proti romské komunitě v Británii je reálný, píše v týdeníku Observer Mark Townsend. Jestlipak o tomto článku budou tak nadšeně informovat Novinky a IDnes, jako psaly o údajném "napětí" mezi "Brity a Romy" v Sheffieldu?

Jen několik hodin poté, co se bývalý britský ministr vnitra David Blunkett vyjádřil, že přijezd romských přistěhovalců by mohl vyvolat nepokoje, dostali v Roma Support Group email, který jejím pracovníkům doporučoval, aby "šli do prdele: všechny země v Evropě vás nenávidí a my také."

RASISMUS:

Novinky si "krádeže páchané slovenskými Romy" v Sheffieldu vymyslely

16. 11. 2013 / Jan Čulík

"Hluk a krádeže působené gangy mladých slovenských Romů na předměstí anglického Sheffieldu vyvolávají mezi místními napětí," píše ve shrnutí článku z deníku Guardian server novinky.cz. Potíž je, že se v analýze deníku Guardian o žádných krádežích páchaných Romy nemluví.

Deník Guardian výslovně píše, že sheffieldská policie nemá statistiky zločinnosti, ale podle dostupných informací

"nedošlo k podstatnějšímu zvýšení kriminality od té doby, co se sem přistěhovalo velké množství slovenských Romů. Jde spíš o antisociální chování než o krádeže či trestné činy," sdělil deníku Guardian místní policista.

Kde si tedy Novinky ty krádeže vycucaly z prstu?

Když do nemocnice, tak radši ke svým

18. 11. 2013 / Jan Mrskoš

V souvislosti s diskuzí o Sanitce mně upozorňuje v dopise z Kanady přítel Miloš Kaláb na 71030 poznámku Jana Čulíka o chování našich soudruhů na služebních cestách dříve na Zapadě v případě nehody, nemoci ("Dovezte nás co nejrychleji na naše socialistické velvyslanectví!"), a dodává, že to bylo spíše asi z obav, že by nemohli zaplatit za zdravotní péči na Západě.

Připomnělo mi to historku o zranění thajského prince v roce 1949 při automobilových závodech Grand Prix v Brně na Masarykově okruhu.

Přízrak komunismu

18. 11. 2013 / Jiří Bátěk

V nedávné době jsme byli svědky šíření mobilizačních hesel o komunismu či apelu na nutnost čistého štítu lidí, kteří dnes vstupují do politiky (viz vytažení spolupráce Babiše s StB, která se uskutečnila před nějakými cca 30 lety).

Koutek reklamní tuposti:

Pro ránu je jako dělanej...

18. 11. 2013 / Tomáš Koloc

Nemůžu si pomoct, ale kdykoli projdu kolem českého řeznictví, zazní mi v hlavě legendární píseň o čuníkovi z povídky Na brigádě, která je součástí filmové prvotiny Tomáše Vorla Pražská pětka. V závěru povídky slaví družstevníci i "reakcionáři" v hospodě dožínky, a jakmile přinesou pohoštění, odsoudí muzika pod vedením Vlastimila Zavřela čuníka refrénem: Jé jé/ať je praštěnej/pro ránu je jako dělanej...

PŘEČETLI JSME:

Václav Žák: Lustrace byly součástí mocenského zápasu

16. 11. 2013

V Chartě 77 byly, stručně řečeno, dvě skupiny disidentů. Jedni rozuměli Chartě jako zápasu za lidská práva. Druzí, pod praporem generála Pinocheta, jako svaté válce proti komunismu. Střet se projevil hned po sametové revoluci. Zatímco první skupina disidentů, která byla zastoupena, jak ve federální tak v české vládě i v poslaneckých sborech se snažila, aby se po volbách v roce 1990 s komunisty zacházelo podle teze prof. Šamalíka, že listopad 1989 osvobodil i komunisty, starala se druhá o zúčtování s minulostí.

Pragmatici věděli, jak toho využít. Josef Zieleniec mi tenkrát řekl: Vy jste pitomci. My se teď trochu povozíme na komunistech a vás to smete. Lustrace se prodávaly jako "vyrovnání s minulostí" a ochrana nového demokratického režimu. Ve skutečnosti šlo o kartu v mocenském zápase.

Zdroj: ZDE

Z reakcí pod článkem o Romech v deníku Guardian

16. 11. 2013

I'm a community nurse currently looking after an elderly member of an Eastern European Roma family. 3 generations under one roof (private rent - no access to council housing) in what I'd class as very cramped conditions, but what they say is a massive improvement on the conditions they were living in. The main earner is in low paid unskilled employment although he was a skilled worker in their home country, they claim minimal benefits and all the children are in full time education. My patient who is disabled has experienced racism locally to the extent that going out alone isn't an option now. I have only ever found them to be warm, funny, polite and generous. One of my favourite visits of the week. I'm continually impressed by the respect and care they show for their elderly. I can't blame anyone, even if they're not as lovely as this family, for wanting a better life for their children.

Jsem komunitní zdravotní sestra, která se v současnosti stará o jednoho starého člena romské rodiny z východní Evropy. Tři generace žijí pod jedinou střechou (platí soukromou činži, nemají nárok na státní byt) a podle mě žijí ve velmi přeplněných poměrech, avšak oni říkají že je to obrovským způsobem lepší, než byly podmínky, v nichž žili dříve. Hlavní osoba, která pro rodinu vydělává, pracuje v špatně placeném nekvalifikovaném zaměstnání, i když byl ve své rodné zemi kvalifikovaným pracovníkem. Dostávají minimální sociální pomoc a všechny děti pravidelně chodí do školy. Můj pacient, invalida, se tu stal terčem rasismu, a to do takové míry, že vyjít sám na ulici pro něho nyní není možné. Jsou vřelí, zábavní, zdvořilí a velkomyslní. Je to jedna z mých nejoblibenějších vizit týdne. Dělají na mě obrovský dojem tím, jak se starají o své staré lidi. Nemůžu obviňovat nikoho, ani ty, kteří nejsou tak sympatičtí jako tato rodina, že chtějí pro své děti lepší život.

Sto let od prvního vydání Hledání ztraceného času

16. 11. 2013 / Boris Cvek

Včera jsem se k usvědčení své nevědomosti dočetl v The Times Literary Supplement, že ve čtvrtek uplynulo rovných 100 let od prvního vydání prvního dílu monumentálního románu Marcela Prousta (1871-1922) Hledání ztraceného času (À la recherche du temps perdu), totiž Světa Swannových (Du côté des chez Swann). Další díly jsou tyto: Ve stínu kvetoucích dívek (À l'ombre des jeunes filles en fleurs, 1918), Svět Guermantových (Le Côté de Guermantes, 1920/1921), Sodoma a Gomora (Sodome et Gomorrhe, 1921/1922), Uvězněná (La Prisonnière, 1923), Uprchlá, Zmizelá Albertina (La Fugitive, Albertine disparue, 1925) a Čas znovu nalezený (Le temps retrouvé, 1927).

Křesťané jsou ohroženi v zemích, kde jsou menšinou

15. 11. 2013

To ve svém projevu na Georgetown University ve Washingtonu konstatovala britská ministryně baronka Warsi. Apelovala na politiky v zemích, jako je Pákistán, aby "určili tón" pro toleranci náboženských menšin. Baronka Warsi řekla v rozhlase BBC: "Jsem znepokojena, že v místech, kde vzniklo křesťanství, je nyní pronásledováno. Pluralistické společnosti jsou nesmírně plodné - všechno, od ekonomiky přes školství, se v nich vyvíjí lépe, a proto je v zájmu nás všech, aby směly křesťanské komunity dál existovat i v regionu, kde vznikly. Každý desátý křesťan žije v situaci minority a velké množství příslušníků této minority je dnes pronásledováno. V některých případech se křesťané stávají terčem "kolektivního trestu" většinovými skupinami za to, co se považuje za nespravedlnost, páchanou západními mocnostmi.

Uvedla, že 83 procent států má ústavu, která zaručuje svobodu vyznání, avšak toto ustanovení nehájí. "V USA byl proveden velmi zajímavý výzkum, z něhož vyplývá, že po extremistickém incidentu veřejnost zachází s menšinou podle toho, jaký tón v zemi určí politikové."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Mexiko potlačuje svobodu projevu

15. 11. 2013

Dokumentární film režiséra Roberta Hernandeze Presumed Guilty (Považován za vinného) získal r. 2011 americkou cenu Emmy. V Mexiku překonal v kinech všechny kasovní rekordy a vyvolal zuřivou debatu o nefunkčním mexickém soudnictví. Film líčí děsivý příběh pouličního prodavače Antonia Zuñigy, který byl dvakrát neprávem odsouzen za vraždu. Nyní je film v Mexiku zakázán a režiséru je vyhrožováno smrtí.

Jako prodávat Karlštejn

15. 11. 2013 / Antonín Líman

Kdesi jsem četl, že na jednom sjezdu německých kurfiřtů a biskupů urážel jeden z německých velmožů krále Jana Lucemburského. I přistoupil k němu jeden z pánů české delegace, vyťal mu strašný políček a řekl: "Takhle,vzácný pane, o mém králi mluvit nesmíš."

Bretaň se bouří proti politice prezidenta, kterého si zvolila

15. 11. 2013

Francouzský prezident Francois Hollande tvrdí, že to nejhorší z ekonomické krize už má země za sebou a čeká ji lepší budoucnost - ačkoliv má rekordní nezaměstnanost, rostou daně a ekonomický růst je slabý. Národ však zůstává malomyslný a v Bretani, předním zemědělském regionu, došlo na masivní protesty. Bretaň trápí propouštění a zavírání podniků v kombinaci se zvyšováním daní. Bývala baštou socialistů, ale podobně jako Skotsko nebo Wales postupně mobilizuje lidi všech společenských vrstev pod národní prapor - proti vládě, kterou vloni pomohla zvolit.

Takový normální průmyslový chov v bezvědomí

15. 11. 2013 / Sandra Wain

Obsah pojmu normalita může podléhat amortizaci jako všechno ve světě trvale narůstající entropie. Je pak možné, že se chováme úplně normálně, nebo nám normalita dokonce imponuje.

Možná i toužíme žít normálním životem normálních lidí, kteří se nám zdají být šťastní, nebo v normalitě chceme dokonce vyniknout. To vše nás aktivuje a oživuje, aniž bychom si všimli úpadku, který je oné normality obsahem.

Připadá vám také normální, když lidé zrychleně stárnou a chřadnou celý život vsedě? Čím dále tím více sedí ve škole, v zaměstnání, při dopravě i při trávení volného času. Pokud jsou zaměstnaní, musí být za to neskonale vděční, neboť na ulici je dosti nevlídně, sychravě, špinavě i také nebezpečně. Umělý chov lidí je klimatizovaný.

Pražští novináři znovu píší o "samozvancích"

14. 11. 2013 / Jan Čulík

V rámci ctihodné tradice z počátku roku 1977, kdy tehdejší Rudé právo zaútočilo na signatáře Charty 77 v článku nazvaném "Ztroskotanci a samozvanci", označily dnes pražské Lidové noviny velké množství občanů, kteří protestují proti "satirickému představení" v Národním divadle, vysmívajícímu se prezidentu Zemanovi, také za "samozvance".

Zrušení víz do Kanady

15. 11. 2013 / Jiří Jírovec

Když byla víza v roce 2009 zavedena, pokusil jsem se vysvětlit, jak to je s imigrací do Kanady. Mimo jiné jsem napsal:

Politický asyl je úzkoprofilové zboží, protože jeho udělení přece jenom vrhá špatné světlo na zemi, odkud žadatel přichází. Nepříjemné to je zejména v situaci, kdy se jedná o takzvanou demokratickou společnost a třeba spojence v NATO.

Kanada mohla prohlásit, že ČR je "bezpečná země", což by vyhovovalo českým politikům, protože tím by jim pravoslavně demokratická země potvrdila, že je všechno v pořádku. Takové řešení by ale nadále vedlo k žádostem o asyl a posléze by vrhalo špatné světlo na schopnost kanadských politiků definovat, co je a co není bezpečná země. Proto nastoupila viza, která zabíjejí víc než dvě mouchy jednou ranou.

Česká vláda se snažila o malou domů nabídkou zrušení přímých letů z Prahy do Toronta. Tím by se zdánlivě vyřešila otázka, proč má uprchlíka přijmout zrovna Kanada a ne jiná svobodná země, někde na trase. Bude-li český občan přestupovat třeba ve Frankfurtu, měl přece o asyl požádat tam.

V nedávné době se například nedalo emigrovat z Československa do Švédska přes Dánsko, ale pouze přes NDR. Pak ještě existovalo pravidlo 24 hodin, strávených na švédské půdě, které znamenalo, že žadatel, který omylem požádal o politický asyl hned na hranici, mohl být nevpuštěn za závoru, ale vrácen na loď, kterou přijel. Po 24 hodinách neřešily žádost pohraniční orgány, ale policie a případně soudy a právníci.

Podle dalšího vypečeného pravidla nezakládá právo na politický asyl situace, která postihuje populaci en bloc. Třeba občanská válka. To, že v ČR nemají rádi Romy, není pro imigračního úředníka argument, ledaže žadatel dokáže, že individuálně trpěl víc než jiní soukmenovci a že se dostatečně liší od průměru.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

17. listopad | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egyptská revoluce | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák