Assange pochválil "odvážný" čin Ekvádoru

16. 8. 2012

V prohlášení vydaném na ekvádorském velvyslanectví v Londýně přivítal Julian Assange "odvážný čin" Ekvádoru a dal ho do protikladu s neochotou Británie a Austrálie mu pomoci:

"Jsem vděčný ekvádorskému lidu, prezidentu Rafaelu Correovi a jeho vládě. Nebyla to Británie ani má rodná země, Austrálie, které by vystoupily na mou obranu před pronásledováním, ale odvážný, nezávislý latinskoamerický národ.

Kdyby se aspoň udržovalo

16. 8. 2012 / Marek Řezanka

Kolem takzvaných církevních restitucí se vytvořilo dusno na úrovni deštného pralesa. Bohužel místo věcných diskusí a debat, které by v souvislosti s nimi byly na místě, převládl náboj ryze emoční a iracionální. Každý, kdo se proti podobě zákona o "vyrovnání" s církvemi vyslovil, byl onálepkován v lepším případě jako demagog, v horším jako gangster, totalitář či přímo fašista. Proč tolik povyku bez argumentů?

Je směšné, pokud vláda obviňuje opozici z populismu, když ta kritizuje její kroky. O formě, jak to dělá, lze jistě vést polemiky, co je šťastnější, a co méně šťastné, ale vytváření obrazu, kde zodpovědná vláda, dělající vše z ušlechtilých pohnutek a myslící ve dne v noci na své nebohé občany, je dehonestována podlou opozicí, která nic z toho, co říká, nemyslí vážně a jde jí pouze o její vlastní blaho, už není ani počinem kýčovým. To by si lidé nesměli pamatovat výrok premiéra Nečase po akci skupiny ZTOHOVEN, jež rozesílala politikům falešné esemesky. Premiér odhalil podfuk jednoduše. Zná přece ministra Kalouska a ví, že ten by ho k nějaké morální obrodě nikdy nenabádal. Na to se v jeho myšlení i slovníku orientuje až moc dobře.

Ekvádor poskytl Julianu Assangemu politický azyl

16. 8. 2012

Uvedl to ve čtvrtek ekvádorský ministr zahraničí Patiño. Dodal k tomu: "Můžeme konstatoval, že existuje riziko, že bude politicky pronásledován... Věříme, že Velká Británie poskytne nutné záruky, aby mohly obě vlády adekvátně a řádně respektovat mezinárodní právo a právo na azyl. Doufáme také, že vynikající vztahy mezi oběma zeměmi budou pokračovat."

Británie splní svou "závaznou povinnost" vydat Juliana Assangeho do Švédska navzdory rozhodnutí Ekvádoru poskytnout mu politický azyl, konstatoval posléze mluvčí britského ministerstva zahraničí. Pokračoval: "Jsme zklamáni prohlášeníM ekvádorského ministra zahraničí, že Ekvádor nabídl Julianu Assangemu politický azyl. Podle našich zákonů vyčerpal pan Assange všechny možnosti odvolání a britské úřady mají povinnost ho vydat do Švédska. Tuto povinnost splníme. Rozhodnutí ekvádorské vlády z dnešního odpoledne na tom nic nemění. Dál budeme usilovat o řešení prostřednictvím vyjednávání, které nám umožní splnit naše povinnosti podle zákona o deportaci osob do zahraničí."

Zdroj: ZDE

Azyl pro Juliana Assangeho:

Ekvádor jednal správně, když se postavil proti Spojeným státům

16. 8. 2012

Assange má důvodnou obavu z politického pronásledování, pokud by byl deportován do Švédska, argumentuje Mark Weissbrot, jeden z ředitelů Centra pro výzkum hospodářství a politiky ve Washingtonu. Všichni uznávají, že by tam byl okamžitě uvržen do vězení. Vzhledem k tomu, že Assange nebyl obžalován z žádného trestného činu a švédská vláda nemá žádný legitimní důvod, proč by ho měla nechat deportovat do Švédska, už toto samo o sobě je určitou formou perzekuce.

Bývalý britský velvyslanec v Moskvě:

Britské ministerstvo zahraničí "riskuje, že poruší kvůli Assangemu mezinárodní právo"

16. 8. 2012

Britské ministerstvo zahraničí riskuje porušení mezinárodního práva, pokud uskuteční svou hrozbu zrušení diplomatického statutu ekvadorského velvyslanectví v Londýně, aby mohlo nechat zatknout Juliana Assange, varoval bývalý britský velvyslanec v Moskvě.

Sir Tony Brenton, který působil jako britský velvyslanec v Moskvě v letech 2004-2008, varoval, že "svévolné" zrušení diplomatického statusu budovy, v níž se skrývá Julian Assange, by "znemožnilo" fungování britské diplomatické služby v zahraničí. Uvedl: "Kdyby bývali Rusové v minulosti měli právo prostě vstoupit na naše velvyslanectví a někoho tam zatknout, byli bychom ve velmi nebezpečné situaci."

Informace pro nostalgiky

16. 8. 2012 / Jan Čulík

Docela užitečnou a zajímavou informací pro mě bylo, jak obrovské iluze si lidé po třiadvaceti letech pěstují o husákovském režimu. Je to pochopitelné - je to reakce na systematickou antikomunistickou propagandu v médiích, která jde lidem na nervy - zvlášť když vidí, že se jim DNES vede špatně a DNEŠNÍ "demokratická" vláda je nedůvěryhodná. Za komunismu také lidé nevěřili vládní propagandě, když Rudé právo psalo, že na Západě je nezaměstnanost - kupodivu, bylo to pravda.

Uznávám, že některým lidem to málo, které za husákovského režimu existovalo, stačilo (existenční zajištěnost, když jste drželi pusu, minimální, ale spolehlivý sortiment výrobků - nostalgici už zapomněli, jak lidé v osmdesátých letech manickým způsobem sháněli konzumní zboží ze Západu, texaskami počínaje...) Samozřejmě, každý má právo těšit se jakoukoliv iluzí, takže nikdo nebere čtenářům právo myslet si, že za Husáka bylo v Česku krásně. Až na to, že moje zkušenost tomu neodpovídá.

A analyzoval jsem situaci v Československu stejně bedlivě jako dneska.

Obávám se, že z toho vyplývá poněkud deprimující závěr, že blbé to bylo v Česku tehdy, stejně jako je to blbé dnes, dnes ovšem zase jinak.

Rozdíl je jen v tom, že tehdy se nedalo nic dělat, protože Československo bylo kolonií Sovětského svazu, kdežto dnes záleží jen na Češích, jak si ve své zemi uspořádají společnost a život. Bohužel, nedělají nic.

Víte všichni, že kdyby se konaly každý týden na Václavském náměstí demonstrace statisíců nespokojených občanů, vláda by padla a došlo by k reformám. Vzhledem k tomu, že se takové demonstrace nekonají, nelze než dospět k závěru, že jsou Češi s dnešním režimem spokojeni.

Idealizaci husákovského režimu však neomlouvá nic.

Mimochodem, je vlastně pozoruhodné, když si přečtete ty staré analýzy, jak celá řada způsobů chování úřadů vůči občanovi, popisovaná v těchto článcích z doby husákovského režimu, přežívá ve zvyklostech českých úřadů a politiků, často jen velmi mírně pozměněna, dodnes.

Posuďte tři mé články z konce osmdesátých let:

Vánoce v Praze r. 1988 ZDE

1988: Československo na rozcestí ZDE

Pražská zima 1988-1989: Přehled událostí ZDE

ZDE je svědectví o tom, jak jsem osobně prožil dobu rozkladu husákovského režimu koncem osmdesátých let.

Český helsinský výbor - monitoring pracovní inzerce

Každý osmý inzerát je diskriminační

16. 8. 2012

Český helsinský výbor provedl malý průzkum pracovních inzercí, který po roce od provedení průzkumu ochránce přivedl podobné výsledky - přes 12% z celkového počtu analyzovaných inzercí jsme shledali závadných (diskriminační). K nejčastějším důvodům stále patří věk a pohlaví. Inzeráty jsou formulovány tak, že např. starší/mladší uchazeče či ženy/muže mohou odradit od toho, aby se na avizovanou pozici hlásili. Zaměstnavatel má plné právo vybrat si do svého týmu osoby podle svého uvážení, nesmí s nimi však zacházet diskriminačně. Zajímavé je zjištění, že u pracovních míst manuálního charakteru převažovala diskriminace na základě pohlaví, zatímco u pracovních pozic vedoucích či tvůrčích pracovníků se častěji objevovala diskriminace na základě věku.

Nepřesnosti v Českém rozhlase

16. 8. 2012

Stanovisko Národního kontaktního centra -- ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k pořadu Českého rozhlasu 1 Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 14. 8. 2012 s Cyrilem Höschlem

Dne 14. 8. 2012 proběhl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o jeho prohlášení, že v ČR není dost žen-expertek na vědecký výzkum, a proto o jeho dalším směřování rozhodují zejména muži. Rozhovor byl i o tom, zda by se mělo ve vědě dbát na rovné zastoupení mužů a žen.[1]

NKC -- ženy a věda vítá, že se média a významné osobnosti české vědy i vědních politik, jako je Cyril Höschl, otevřeně začínají věnovat a vyjadřovat k problematice genderové rovnosti ve vědě a zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vědy.

Rády bychom poukázaly na zásadní aspekty řečeného.

Z důvodu nízké obeznámenosti s problematikou genderové rovnosti i postavení žen v české vědě byly v pořadu uvedeny některé nepřesnosti, k nimž cítíme potřebu se alespoň z části vyjádřit:

Sýrie: Assadova letadla bombardovala civilisty v městě Azaz

16. 8. 2012

Právě v den, kdy OSN vydalo analýzu, že masakr v syrském městě Hula byl válečným zločinem, jehož spáchání nařídil syrský prezident Assad, nejméně třicet osob, včetně dětí, usmrtila Assadova letadla, která bombardovala civilisty v městě Azaz, které ovládají vzbouřenci.

Varování, že se situace v Sýrii radikalizuje

16. 8. 2012

Podle zpráv společnosti BBC se vydaly desítky Britů z Velké Británie do Sýrie na podporu povstání proti prezidentu Bašaru al Assadovi. Někteří z nich mají vazby na extremistické islamistické organizace. Khalid Mahmood, labouristický poslanec za Birmingham Perry Barr, vyjdářil znepokojení, že situace má potenciál vytvořit novou generaci džihádistů.

"Jsem silně znepokojen, protože jsem svědkem téhož, co se dělo na začátku války v Afghánistánu, kdy jsme podporovali mudžahídy proti Rusům," uvedl v rozhlase BBC. "Chtěli jsme Rusy vyhnat a ozbrojovali jsme lidi, povzbuzovali jsme je, aby vedli proti Rusům svatou válku."

Ruské nebezpečí

16. 8. 2012 / Oskar Krejčí

Milosrdný čas se spolu s hloupostí oficiózní propagandy svorně postaraly o to, že rusofobní nálady u veřejnosti vycházejí z módy. Jinak je tomu v případě části subkultury mladší generace vojenských a diplomatických byrokratů. V tomto případě se zdá, že rusofobie zůstává jak nepřiznaným předpokladem výběrového řízení, tak i součást výchovy a vzdělávání na pracovišti. Podstatnější je, zda střední Evropě skutečně z Ruska plíží nějaké nebezpečí. V této chvíli se hrozbách z Ruska hovoří především ve třech souvislostech: ve spojení s vojenskou, energetickou a informační bezpečností

ANGLIE:

V důsledku hospodářské krize zřejmě spáchalo 1000 lidí sebevraždu

16. 8. 2012

Bolestná hospodářská krize v Británii a rostoucí nezaměstnanost zřejmě dohlada více než 1000 lidí v Anglii k sebevraždě. Vyplývá to z nové vědecké studie, informuje konzervativní deník Daily Telegraph.

Studie, která analyzuje vývoj jevů v určitých časových obdobích, srovnávala počet uskutečněných sebevražd s počtem, předpokládaným podle statistik z doby před hospodářskou krizí. Odráží obdobný vývoj jinde v Evropě, kde počet sebevražd také vzrostl.

Výsledk studie byl zveřejněn v časopise British Medical Journal. Bylo zjištěno, že v letech 2008-2010, v době hospodářské krize, spáchalo v Anglii sebevraždu o 846 mužů a o 155 žen více než v normální době.

V letech 2000-2010 byl doprovázen každý roční nárůst nezaměstnanosti o 10 procent nárůstem počtu sebevražd mužů o 1,4 procenta.

Australský Nejvyšší soud odmítl žalobu od tabákového průmyslu

16. 8. 2012

Australský Nejvyšší soud potvrdil, že vejde v platnost dosud nejtvrdší zákon omezující reklamu na cigarety a odmítl v této věci žalobu tabákového průmyslu. Cigarety se budou smět v Austrálii prodávat jen v balíčcích olivové barvy, na nichž nebude logo cigaretové firmy, ale jen malými písmeny její název. Velkou většinu prostoru na krabičkách cigaret zaujmou drastické fotografie lidských orgánů, zničených kouřením, a varování, že kouření usmrcuje.

Tabákové společnosti argumentovaly, že zákon ničí hodnotu jejich obchodních značek, pokud zakáže, aby používaly nadále své barvy a grafické tvary, avšak australský Nejvyšší soud to odmítl. Cigarety se v Austrálii v balíčcích z uniformní olivové barvy a s drastickými fotografiemi budou prodávat od prosince. Vláda se snaží zabránit tomu, aby kdokoliv mohl předstírat, že kouření, které způsobuje množství předčasných úmrtí, je nějakým způsobem módní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Británie vyhrožuje Ekvádoru, že zatkne Assange na půdě ekvádorského velvyslanectví

16. 8. 2012

Británie sdělila ekvádorským úřadům, že je přesvědčena, že má právo vstoupit na ekvádorské velvyslanectví v Londýně a zatknout Juliana Assange, zakladatele WikiLeaks, který se tam zdržuje poté, co požádal ekvádor o politický azyl. Oznámil to ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino. Dodal také, že Ekvádor oznámí své rozhodnutí ve věci azylu pro Assange ve čtvrtek v 7 hodin ráno (ve 14 hodin středoevropského letního času).

Pattino také zveřejnil podrobnosti dopisu, který obdržel od činitelé britského velvyslanectví v hlavním městě Ekvádoru Quito.

V dopise se praví: "Měl byste si být vědom toho, že v Británii existuje právní důvod, totiž Zákon o diplomatických a konzulárních úřadech z r. 1987, který nám umožňuje podniknout na území dnešního ekvádorského velvyslanectví akci, která povede k zatčení pana Assange."

WikiLeaks protestují proti "vydírání" od britské vlády

16. 8. 2012

Britské ministerstvo zahraničí varovalo ekvádorské velvyslanectví v Londýně, že britský ministr zahraničí má pravomoc požádat soud, aby mu dovolil poslat policii na území ekvádorského velvyslanectví a zatknout Assange. Ministr zahraničí by musel u soudu prokázat, že došlo k porušení mezinárodního práva a že Ekvádor porušil Vídeňské konvence tím, že poskytl Assangeovi na velvyslanectví v Londýně útočiště. Britské ministerstvo zahraničí je přesvědčeno, že to dokáže lehce. V dopise se praví, že velvyslanectví by o razii bylo informováno týden předem a britští policisté by nezkoumali ani neodnášeli žádné ekvádorské dokumenty a diplomatická imunita ekvádorských diplomatů by nebyla porušena.

Server WikiLeaks vydal rozhořčené prohlášení, v němž požaduje rezignaci britského ministra zahraničí Williama Haguea a obviňuje Británii, že se snaží "zastrašit" Ekvádor, aby Assangeovi azyl neposkytl:

"Cílem této hrozby je ovlivnit blížící se rozhodnutí Ekvádoru, zda poskytne Assangeovi azyl tak, aby Ekvádor rozhodl podle přání Velké Británie a jejích spojenců.

WikiLeaks odsuzuje nejsilnější možnou měrou toto rozhodnutí Británie Ekvádor zastrašovat.

Hrozba tohoto druhu je nepřátelským a extremním činem, který je nepřiměřený okolnostem a je to bezprecedentní útok na právo žadatelů o azyl po celém světě.

Upozorňujeme veřejnost, že tyto neuvěřitelné činy se dějí ve snaze zadržet osobu, která nebyla v žádné zemi obžalována z žádného trestného činu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Amerika a Čína používají na veřejných prostranstvích technologii k automatické identifikaci lidských tváří

16. 8. 2012

Jeden softwarový technik nedávno napsal na facebooku, že navštívil Disneyland a s přítelkyní nasedli do zábavního vozíku. Když vystoupili, bylo jim nabídnuto, aby si koupili svou fotografii, a přiloženy k tomu byly už údaje, které je indentifikovaly, spolu s jejich úvěrovou kartou. Softwarový technik tyto údaje nikomu neposkytl a dospěl k závěru, že je Disneyland mohl získat pouze prostřednictvím technologie, která identifikuje lidské tváře, píše Naomi Kleinová v deníku Guardian.

Pak to bylo oficiálně potvrzeno. Firma Disney skutečně ve spolupráci s americkou armádou používá technologii na automatickou identifikaci občanů podle jejich tváře.

Po likvidaci protestů hnutí Occupy byly v New Yorku i jinde na veřejných prostranstvích v USA - a také v Číně - rozmístěny nové zvláštní kamery, které umožňují identifikaci zabíraných osob prostřednictvím technologie identifikující jejich obličeje. Všechno se to děje, aniž by bylo soukromí či totožnost občanů chráněno zákonem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Čechách skoro nikdo žádné církve nepotřebuje

16. 8. 2012

Oceňuji odvahu p. Hořínka (v článku "Jsem pro restituci církevního majetku"), se kterou se odvážil zastávat církevních restitucí v médiu, kde se zdají být jen samí odpůrci, píše Jana Danielová. A chápu do značné míry i jeho postoj. Mně také vadí, že stát, který od mládí hojně pomáhám financovat svými daněmi a pojištěními a stále přibývajícími poplatky všeho druhu, zastává a propaguje hodnotový žebříček, se kterým naprosto nesouhlasím a s žalem sleduji, jak jím jsou deformovány mé děti a nejen ony, ale i moji mladší a méně vzdělaní přátelé a spolupracovníci. Mluvit o hodnotovém žebříčku je eufemismus, dnes existuje jen jedna validní hodnota -- peníze, majetek -- a té se jako nejvyššímu božstvu čím dál nepokrytěji vše podřizuje. To je snad to nejhorší, co s námi ten vytoužený kapitalismus provedl. Byli jsme varováni, ale nevěřili jsme tomu.

Většina

16. 8. 2012 / Filip Mahďák

Ano dříve se Většina lidí měla lépe. Na úkor menšiny. Většina měla lázně, zajištěnou práci, léky zdarma, chalupu, zahrádku, byt, rohlíky a pivo za pár haléřů. Menšina zatím četla a protože neměla nic lepšího na práci přečetla nakonec celou knihovnu, potom vysedávala u výslechů, aby tajným zástupcům Většiny vysvětlila co se dočetla. Někteří potom za to byli biti, některé odeslali do vězení, někteří ty výslechy nepřežili, někteří museli emigrovat, nebo přinejlepším pracovat v zaměstnáních neodpovidajících jejich profesnímu zaměření a kvalifikaci.

Lidi před volbami vydírají podnikatelé

16. 8. 2012

Vážený pane Čulíku,

nedá mi to nereagovat na poslední větu vašeho článku v BL "Umíme vůbec číst, uvažovat a diskutovat o věcech bez rudé clony před očima?", v níž píšete: "...národ neustále znovu a znovu nepoučitelně při volbách hlasuje pro zkorumpované pravicové strany." Ono je to všechno trochu složitější, píše Milan Svoboda. Uvedu příklad:

Takového podnikatele by si měli hýčkat

16. 8. 2012

Reaguji tímto na článek pana Svobody "Lidi před volbami vydírají podnikatelé". Domnívám se, že se jedná o přesně ten případ "rudé clony" o které mluvil Jan Čulík. Představa, že každý podnikatel je zločinec a (vy)odírá své zaměstnance (ještě by se mělo ve stylu RP psát, že také trochu páchne, jak se to onehdy psalo o židech) je bohužel velice rozšířená a má to jistě své důvody. Nicméně těch gaunerů je méně než těch poctivých ale bohužel ti jsou více vidět, píše Jan Neumann.

Podnikatel živí své zaměstnance?

16. 8. 2012

Čtenář BL Jan Neumann ve svém příspěvku "Takového podnikatele by si měli hýčkat" tvrdí, že podnikatel své zaměstnance živí. Není to poněkud jinak? ptá se Jan Tůma. Zaměstnanci přece za svůj plat musí odvést podnikateli protihodnotu ve formě práce, jejíž hodnota musí pokrýt nejen získanou odměnu za práci, ale i zisk pro podnikatele. Kdo koho tedy vlastně živí?

Lidi v Československu chtěli v roce 1989 pokračování Pražského jara

16. 8. 2012

Váš článek je velice objektivní a jako takový se mi líbí, píše František Mlejnek. Doplnil bych ho ze svého pohledu. Jsem od mala levicově zaměřený člověk, který věří v ideály a nutnost budování sociálně spravedlivé společnosti, i když je to možná stejně marné jako boj s kuřáky nebo lidmi, kteří nedodržují pravidla silničního provozu. Ale ten boj nutný je, protože jak je vidět ze současné podoby této společnosti, jsou-li možnosti takového boje omezovány nebo se šíří pocity marnosti, pak prožíváme chronickou krizi, která u nás trvá setsakramentsky dlouho a cestu z ní nevidím.

O placení za podporu určitého politického názoru

15. 8. 2012 / Boris Cvek

Před pár lety mi vyprávěl jeden z mých bývalých studentů, že vstoupil do jedné z hlavních českých stran kvůli stokoruně, kterou mu za to slíbili, a že tento mechanismus umožňuje v té straně vytvářet bezduché většiny, volící do místních stranických funkcí kohokoli, kdo si je koupí (zejména blbce a podvodníky, za nimiž stojí nějaké kradené peníze a vyšší zájmy velkých tunelů). Vrtěl jsem nad tím hlavou a chtělo se mi zvracet.

Dnes však čtu přímo na Novinkách.cz, že prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý chce dát možnost brigádníkům si "přivydělat" tak, že za každý podpis, který pro něj získají, jim dá 20 korun.

Helmut Schmidt, státník, který má stále co říci

15. 8. 2012

V ohlase na můj článek mně čtenář Milan Marek napsal, že "...přes celkově kladný dojem z Vašeho článku musím konstatovat, že kromě několika významných Mistrových myšlenek je Váš referát doplněn zejména bulvár zajímajícími a nepodstatnými informacemi. Mě, a věřím, že nejenom mě, by spíše než ta vata zajímaly ony '...velmi zajímavé a vtipné odpovědi'".

Přiznávám, že pan Marek má pravdu, píše Jan Mrskoš. Můj prvotní záměr byl, přepsat to, o čem se tam mluvilo, více méně. Když jsem to ale začal sumírovat, zdálo se mi, že to v mém přepisu zdaleka tak vtipné a zábavné není, jako z úst Mistra. A tak jsem to upravil jako úvod pro ty, kteří si ty vtipné odpovědi sami mohou v němčině poslechnout. Pravda ale je, že mnohé z Mistrových myšlenek stojí jistě zato, aby se to dostalo i k těm, kteří si to v originále poslechnout nemohou. K tomu mě pohnul také názor Jana Přikryla, který píše redakci BL:

Britská vláda by měla oživit ekonomiku stejným rozhazováním peněz jako při olympijských hrách

15. 8. 2012

Britská vláda nám ukázala, že umí utrácet okázale, když si zamane. Stamiliony liber (miliardy korun) vydala pro olympijské hry na několik málo budov, na získávání medailí a na zábavu pro svět. Jestliže se britská vláda odváží vydat 9,3 miliard liber (300 miliard Kč!) na olympijské hry, krátkodobou záležitost několika dní, jistě může udělat totéž pro britskou ekonomiku, píše konzervativní komentátor Simon Jenkins v deníku Guardian.

Britská hospodářská politika je jako olympijský park bez sportovců. Zůstává v naprosté nehybnosti. Více než 325 miliard liber (10 400 miliard Kč) "napumpovala do ekonomiky" Anglická ústřední banka, jenže to jsou peníze, které se do ekonomiky nedostaly. Jsou v bankovním sklepení. Mým poučením z olympijských her by bylo vyjít do ulic a napumpovat to do ekonomiky pořádně. Ekonomika je hluboce v pasti nedostatečné likvidity, potřebuje nadaného génia, jako byl Danny Boyle, autor zahajovacího večera při olympijských hrách, který dokázal vyplýtvat šedesát milionů liber jen na tři hodiny štěstí.

Hlavní téma letošní americké prezidentské kampaně: Sobectví, nebo solidarita?

15. 8. 2012

To, že si republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney zvolil Paula Ryana jako svého zástupce do prezidentských voleb, podtrhuje základní otázku, která charakterizuje letošní americkou prezidentskou kampaň: Mělo by se základním standardem pro naši společnost stát sobectví, anebo stále ještě věříme ve společenskou solidaritu?

Nikdo v této prezidentské kampani nezpochybňuje ani osobní svobodu, ani volné podnikání. To jsou základní principy, které platí. Jenže nejméně po dobu posledních sta let rozumíme v Americe tomu, že kapitalismus a svobodu existují v širším kontextu - ve složitém lidském kontextu skutečného světa, píše komentátor Eugene Robinson v americkém deníku Washington Post. Někteří lidé vstupují do života handicapováni nevýhodami a je v národním zájmu, abychom jim otevřeli dveře příležitostí. Někteří lidé udělají chybu a je v národním zájmu, aby dostali druhou šanci. Někteří lidé jsou příliš mladí, příliš staří nebo příliš nemocní, aby se sami o sebe dokázali postarat, a je v národním zájmu zajistit jejich prospěch.

Přehled finančních příspěvků z mobilu na provoz Britských listů

9. 8. 2012

Viz obrázek. Vím, jsme uprostřed léta, ale prosím, nezapomínejte na finanční příspěvky. Minimální míru finančních příspěvků pro provoz BL potřebujeme.

Informace, jak finančně přispět mobilem, jsou ZDE.

Někteři čtenáři si stěžovali, že minimální darovací částka 149 Kč je příliš vysoká. To je pravda, ale musíte si uvědomit, že my platíme z toho daru mobilní firmě poplatek a čím je darovaná částka menší, tím je ten poplatek percentuálně vyšší. Nemá cenu, aby čtenář velkou částku svého daru mobilní firmě, což by byl případ u menších částek. Raději s darem počkejte pár týdnů a pak pošlete větší částku, manipulační poplatek je v tom případě menší. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat i na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 nebo úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Díky

Jan Čulík, šéfredaktor

Jsem pro restituci církevního majetku

15. 8. 2012

Jsem katolík, chodím do kostela i několikrát týdně, takže budu nejspíše označen za "praktikujícího katolíka". Nebudu předstírat, že rozumím právním otázkám a nechci se handrkovat o to, kolik se toho má vrátit, kolik vyplatit apod. Chtěl bych se vyjádřit k tomu co považuji za podstatné - odluce církví od státu, píše Slavomír Hořínka.

Připadá mi, že pozice odpůrců jsou v zásadě ideologické. Do nikoho nevidím, je to můj dojem. Přijde mi, že ti, kdo nechtějí, aby církve měly vliv na společnost, jim nechtějí za žádnou cenu dát do rukou prostředky, kterými by mohly disponovat. Lhostejno, jestli jim po právu náleží nebo ne. Docela nechápu, proč se to neřekne naplno. Místo toho upozorňují jen na chyby, které se v církvích samozřejmě jako všude jinde ve společnosti vyskytují.

Duchovní bankéři

14. 8. 2012 / Václav Dušek

Pastýře nepotkáš, vše prý jest spaseno! Bankéřské špičky kléru dostávají Tanec svatého Víta z nepochopení společnosti; lid této země z větší části nesouhlasí s opožděnou platbou a navracením majetku církvím, tedy konkrétní církvi. Urputnost advokátů zrazujících Krista nezná mezí, cizí jim není ani lež, historické dojmologie; peníze nejsou ani špinavé ani nesmrdí! A protistrana pálí stejnými ostrými i otrávenými náboji ztracena ve víru vlastní nesoběstačnosti; zbožná přání v době zbožního růstu nepovolí nikomu kratochvíle!

Na panenských lukách, Slzičky Panny Marie hořce pláčou. Proč medle nehovoří o zásadních lidských věcech? Nemohou? Jazyková mdloba zůstane bez odezvy na pouti životem v poušti vyprahlosti ducha -- plums!

Církevní restituce: Elementární nepochopení nebo neznalost některých faktů

15. 8. 2012

Dovolil bych si stručně a fakticky reagovat na příspěvek pana Slavomíra Hořínky, který předestírá některé (často opakované) systémové argumenty pro vydání majetku církvím, protože vychází z elementárního nepochopení nebo neznalosti některých faktů, píše Václav Drda.

Financování církevních nemocnic a škol je zabezpečeno naprosto stejným způsobem, jako instituce státní a privátní, není tedy nutné se obávat nutnosti závislosti na finančních zdrojích církví.

Důchodkyně -- bezpečnostní riziko pro ČR

14. 8. 2012

Jsem v důchodu, chci mít informace, nechci si dát nic nabulíkovat a proto jsem aktivistkou a nyní i mluvčí iniciativy Ne základnám. Na to, abych tady nechtěla radar nemusím být ani příliš levicová, píše Eva Novotná. To, že mi na galerii poslanecké sněmovny zakázali sedět vedle manžela, protože by to vyhodnotili jako bezpečnostní riziko pro dole sedící poslance, jsem ještě brala s humorem.

Mohou demokracii prospívat neinformovaní jedinci?

14. 8. 2012 / Boris Cvek

V čísle ze 16. prosince 2011 časopis Science zveřejnil článek Couzina et al. s názvem "Uninformed individuals promote democratic consensus in animal Groups" ("Neinformovaní jedinci podporují ve skupinách zvířat demokratický konsensus"). V zásadě tento článek pomocí teoretických výpočtů a na experimentech s rybami ukazuje, že jedinci, kteří nejsou dostatečně informovaní (jde tedy o jakési "ignoranty"), dokážou ve skupině výrazně zmírnit vliv úzké skupiny, jež chce manipulovat ostatní ke svému prospěchu. V komentáři k tomuto článku, řazenému v Science pod obor psychologie, autoři West a Bergstrom ("Can ignorance promote democracy?" "Může nevědomost podpořit demokracii?") shrnují přínos článku takto: "Couzin et al. ukazují, jak přítomnost neinformovaných činitelů může podporovat demokratické výstupy v rozhodování kolektivu." Zajímavé na tomto se mi zdá několik věcí.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2012

8. 8. 2012

V červenci 2012 přispělo finančně na Britské listy 214 osob bankovním příkazem celkovou částkou 51 590.99 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v květnu 2012 částkou 6814 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.7. 2012 částku 197 126.12 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.