Film Lidice vlastně brání serioznějším úvahám nad českou historií
16. 7. 2011 / Jan Čulík
Spisovatel Zdeněk Mahler nalezl příběh. Vyprávěl ho kdysi Josefu Škvoreckému a toho ten příběh natolik zaujal, že z něho udělal absurdní epizodu v obou svých velkých románech, zabývajících se novodobou českou historií, Mirákl i Příběh inženýra lidských duší. O co šlo?
Jeden lidický občan ve rvačce zabil před válkou syna a byl odsouzen na několik let do vězení za zabití. Protože byl ve vězení, paradoxně se tak stalo, že při likvidaci Lidic německými nacisty r. 1942 nebyl jako ostatní lidičtí muži zastřelen. O likvidaci Lidic nevěděl a když byl po vypršení trestu z vězení propuštěn, vrátil se do Lidic a nemohl uvěřit, nemohl se vyrovnat s tím, že vesnice už neexistuje.
U Škvoreckého tato stručná historka slouží k ilustraci absurdity života ve dvacátém století.