1. 11. 2011 / František Řezáč
Divím se, že po dvaceti letech kapitalismu může být někdo tak naivní jako autoři článku, spíše apelu, píše František Řezáč.Právě se oslavuje dvacáté výročí kuponové privatizace. Ta přinesla několika lidem bohatství, jiným svými důsledky bídu. Bídou je i financování kultury. Spoléhání na dobrovolné dárce a na, cituji z článku, "mecenášství a sponzoring ze strany jednotlivců či malých živnostníků...",
je omylem, kterého se od tzv. sametové revoluce asi část kulturních pracovníků neumí vzdát.
Měli by si vzpomenout, komu svými hlasy pomáhali po celá ta léta k moci. Znám ve svém okolí dost lidí z kultury, kteří se doslova štítili levice ( a veřejné podpory kultury! ) Když se jim po zániku Občanského fóra zošklivila ODS, volili postupně ODA, Čtyřkolalici, Unii svobody, Bursíkovy Zelené a hýkali blahem při každém výroku uctívaného "knížete".
Nuže, všechny tyto dámy a pány, kteří vám, mistři kultury, slibovali, máte nyní ve vládě nebo v pozicích, kde je peněz dost, jenom se podívat:
ZDE