CDS - časovaná bomba připravená k výbuchu

1. 11. 2011

KD│ Evropská dluhová krize stojí poslední v dlouhé řadě podobných krizí: Argentina 2001. Rusko 1998. Mexiko 1994. Seznam sahá daleko do historie. Dluhové krize jsou asi stejně přirozeným jevem jako zemětřesení, nicméně tato je v něčem odlišná - a možná nebezpečnější, napsal fyzik Mark Buchanan.

Izraelská vojákyně uvězněna za to, že prozradila izraelskou politiku vraždění palestinských extremistů

1. 11. 2011

Izrael odsoudil bývalou vojákyni na čtyři a půl roku do vězení za to, že předala tajné dokumenty novináři, který je použil k odhalení údajné politiky izraelské armády zabíjet palestinské extremisty v rozporu s rozhodnutím soudů.

Anat Kammová, 24 let, byla odsouzena za to, že ke konci své povinné vojenské služby zkopírovala 2085 vojenských dokumentů na disk a předala je Uri Blauovi, investigativnímu novináři v deníku Haaretz.

Její případ vyvolal v Izraeli skandál - částečně proto, že byla čtyři měsíce tajně držena v domácím vězení a izraelská média o tom nesměla psát, a také proto, že se to považuje za útok na svobodu tisku.

Žižek na Wall Street

1. 11. 2011 / Slavoj Žižek

Překlad projevu Slavoje Žižeka, Occupy Wall Street (11. 10. 2011)

Všichni jsme poražení, ale ti skuteční poražení jsou finančníci na Wall Street. Byli zachráněni pomocí miliard našich peněz. Nám říkají socialisti, ale tady pořád existuje socialismus pro bohaté. Říkají, že nerespektujeme osobní vlastnictví, ale finanční krize v roce 2008 zničila více těžce nabytého osobního vlastnictví než kolik bychom toho my zde byli schopni zničit po celé týdny. Říkají vám, že jsme snílci. Skuteční snílci jsou ti, kdo si myslí, že věci mohou pokračovat donekonečna stejným způsobem jako dosud. My snílci nejsme. My se probouzíme ze snu, který se mění v noční můru.

O vlasteneckých dušičkách

1. 11. 2011 / Karel Dolejší

Před pár dny jsem na jinak celkem oblíbené rozhlasové stanici s překvapením zaslechl, jak redaktor blahopřeje českému státu k svátku. Činil se přitom, jako by hovořil k nějaké skutečně existující bytosti; jakoby přednášel veřejnou modlitbu ke starobylému a mocnému bohu, jenž sídlí vysoko na nebesích, hluboko v podsvětí, či snad dokonce na samotných Bahamách.

Američané by chtěli zpět Reagana

1. 11. 2011

Pokud by mohli nějakým způsobem vrátit zpět bývalého prezidenta, Američané by raději měli v úřadu Republikána než Demokrata. Ukázal to včera zveřejněný průzkum zpravodajského pořadu 60 Minutes a časopisu Vanity Fair, v němž zvítězil Ronald Reagan.

Naivita

1. 11. 2011 / František Řezáč

Divím se, že po dvaceti letech kapitalismu může být někdo tak naivní jako autoři článku, spíše apelu, píše František Řezáč.Právě se oslavuje dvacáté výročí kuponové privatizace. Ta přinesla několika lidem bohatství, jiným svými důsledky bídu. Bídou je i financování kultury. Spoléhání na dobrovolné dárce a na, cituji z článku, "mecenášství a sponzoring ze strany jednotlivců či malých živnostníků...", je omylem, kterého se od tzv. sametové revoluce asi část kulturních pracovníků neumí vzdát.

Měli by si vzpomenout, komu svými hlasy pomáhali po celá ta léta k moci. Znám ve svém okolí dost lidí z kultury, kteří se doslova štítili levice ( a veřejné podpory kultury! ) Když se jim po zániku Občanského fóra zošklivila ODS, volili postupně ODA, Čtyřkolalici, Unii svobody, Bursíkovy Zelené a hýkali blahem při každém výroku uctívaného "knížete".

Nuže, všechny tyto dámy a pány, kteří vám, mistři kultury, slibovali, máte nyní ve vládě nebo v pozicích, kde je peněz dost, jenom se podívat: ZDE

ani jeden z nich to nedokázal

1. 11. 2011 / Jan Těsnohlídek


v pondělí ráno na autobusový zastávce je
všechno jasný -

narodil jsem se jako robot

budík mi nařizuje kdy vstát
autobus
eskalátory metro eskalátory
tramvaj
výtah - -

nechávám semafory aby

mi ukazovaly cestu

Z autorovy sbírky RAKOVINA, která právě vyšla a je možno si ji objednat ZDE

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Moskva nabízí EU finanční pomoc

1. 11. 2011

V případě, že by se EU obrátila na Moskvu s žádostí o finanční pomoc, Rusko zváží tuto žádost a vyčlení na tyto účely zhruba deset miliard dolarů. Vyplývá to z vyjádření zástupce ruského prezidenta Arkadije Dvorkoviče.

V Londýně odstoupil sám děkan svatopavelské katedrály

1. 11. 2011

Graeme Knowles, děkan svatopavelské katedrály, odstoupil pod tlakem ostré kritiky anglikánské církve a jejího postoje vůči antikapitalistickým demonstrantům. Je to velmi významná funkce - jeho nástupce musí jmenovat královna.

Anglikánská církev si neporadila se vznikem antikapitalistického stanového tábora na prostranství před katedrálou, který tam funguje už čtrnáct dní. Demonstranti původně chtěli protestovat proti londýnské burze na blízkém náměstí Paternoster Square, ale to je soukromým pozemkem a odtamtud byli vyhoštěni, tak se utábořili před katedrálou sv. Pavla, hned na vedlejším náměstí. Pracovníci katedrály s nimi sympatizovali, avšak děkan Knowles rozhodl, že z bezpečnostních a hygienických důvodů není možno dál v katedrále udržovat běžný provoz a katedrálu poprvé od druhé světové války uzavřel, čímž ovšem přišla o denní příjem 20 000 liber (cca 550 000 Kč).

Miloš Pick, foto Štěpán Kotrba

Za Milošem Pickem

31. 10. 2011 / Jaroslav Ungerman

V neděli 30. října 2011 se naplnila životní cesta Miloše Picka. Čtenáři Britských listů ho znají z mnoha článků, které zde publikoval. Byli to právě oni, komu se svěřoval se svými obavami z oslabování sociálního státu. Také se svými nadějemi či vizemi o tom, kde a jak hledat cestu k lepší budoucnosti. Vůbec poslední z článků Miloše Picka - Quo vadis, homo sapiens - vyšel právě v Britských listech.

Írán kvůli obvinění z vražedného spiknutí požaduje omluvu a odškodnění

31. 10. 2011

Írán vyvíjí protitlak vůči úsilí Spojených států v souvislosti s údajným vražedným spiknutím posílit sankce proti Teheránu. USA tvrdí, že vysoce postavení íránští představitelé byli zapojeni do pokusu o vraždu saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu. Írán nyní požaduje veřejnou omluvu a náhradu neupřesněných finančních škod, které podle něj kvůli obvinění, jež označuje za falešné, zemi vznikly. Stanici NBC News to sdělil íránský diplomat.

Zodpovědně zdráv a mrtev

31. 10. 2011 / Petr Wagner

Hodně se nyní mluví o tom jak nemocnice dělí pacienty. Například Karvinská nemocnice.

Zase je třeba se na věc podívat ze širšího pohledu. Z hlediska pojišťovenské matematiky jsou dva excelentní pacienti. Jeden je mladý, zdravý a pokud možno hodně vydělávající, teda vzhledem k zastropování tak max do 80 000 měsíčně..... No a druhý je mrtvý.

V Libyi zvítězila svoboda a demokracie?

31. 10. 2011 / Milan Daniel

Neřeším, jestli Libye či Libyjci o něco přišli, i když válka samozřejmě obyčejným lidem bere. Mně samotnému však něco chybí -- informace, proč stojím prostřednictvím své země, své vlády a svých zástupců v Evropském parlamentu jednoznačně na straně zločinců. Nejméně dvě velké země Evropské unie plus Spojené státy se postavily na stranu lybijských vzbouřenců bojujících proti režimu Muammara Gaddafiho.

Proč?

31. 10. 2011 / Jiří Jírovec

Položil jsem si tuto otázku v minulosti mnohokrát, když jsem se snažil pochopit, proč je moje vnímání světa v takovém rozporu s tím, co nám předkládají oficiální media. Obecnou odpověď mi na tuto otázku dává ve svém článku Petr Koudelka Přečtěte si z něj tento odstavec:

Především ze všech stran...

30. 10. 2011 / Tomáš Koloc

Odpověď na článek Borise Cveka Jak uchopit vznik Československa

Když jsem nedávno poprvé navštívil město, kde se narodila Božena Němcová a kde zemřela její babička, s dojetím jsem si prohlížel vídeňský parlament, v němž ve stejné době, kdy byl jeho sekretářem pozdější velký filosof Rudolf Steiner, zasedali pánové Rieger a Grégr, na které učenec vzpomíná ve svých pamětech jako na "ztělesněné češství". Ve stejné době ve Vídni působili otec psychoanalýzy Sigmund Freud z Příbora u Nového Jičína, objevitel rychlosti zvuku Ernst Mach z Pohořelic u Brna, architekt Adolf Loos z Brna, básník Josef Svatopluk Machar z Kolína, zakladatel fenomenologie Edmund Husserl z Prostějova, spisovatel Karl Kraus z Jičína či hudební skladatel Gustav Mahler z Kaliště u Německého (později Havlíčkova) Brodu.

POZVÁNKA:

Martinské klavírní slavnosti 2011

31. 10. 2011

Neobvyklý repertoár v kontrastu se slavnými skladbami bude znít ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze od 11. listopadu do 6. prosince 2011. Pozvání na první ročník Martinských slavností klavíru přijali čtyři vynikající klavíristé mladší generace z Čech a Slovenska: Martin Kasík, Ladislav Fanzowitz, Karek Košárek a Ivo Kahánek.

Blumenfeld, Godowsky, Janáček, Liszt, Ljapunov, Musorgskij, Prokofjev, Rachmaninov, Šostakovič - hudba všech těchto autorů zazní v rámci prvního ročníku tohoto festivalu.

Festival Martinské klavírní slavnosti 2011 je úzce spjat s iniciativou Stop grantokracii, která prosazuje šetrné hospodaření s veřejnými prostředky nejen v oblasti kultury.

Více informací ZDE.

Neházejme šlendrián na náboženství

31. 10. 2011 / Boris Cvek

Trochu jsem byl překvapený, když se v Otázkách V. Moravce jen tak mluvilo o tom, že severoevropské země mají tzv. protestantskou etiku, a proto jsou tak rozpočtově ukázněné, mají vysoké daně, sociální stát a dobře fungují. Na jihu Evropy jsou prý katolíci, kteří mají zpověď, a tak mohou rozkrádat a korumpovat. Jenže zrovna Řekové třeba nejsou katolíci, nýbrž ortodoxní, i když i ortodoxní mají institut zpovědi. Ale co třeba takoví Bavoři, kteří jsou katolíci a fungují skvěle? Nebo naopak jižanské státy USA, které jsou baštou protestantismu a těžko je lze považovat za sociální státy švédského typu?

USA stáhnou pravidelné jednotky z Iráku, plánují však posílit základny v Kuvajtu

31. 10. 2011

Obamova administrativa plánuje posílit americkou vojenskou přítomnost v Perském zálivu, poté co letos stáhne zbylé jednotky z Iráku. S odvoláním na úřední a diplomatické zdroje o tom informoval list New York Times. Změna může zahrnovat umístění nových bojových jednotek v Kuvajtu s úkolem reagovat na bezpečnostní kolaps v Iráku nebo vojenskou konfrontaci s Íránem.

Grantokracie, nebo efektivní financování?

31. 10. 2011

V oblasti kultury -- podobně jako ve vědě či vzdělávání -- hraje stát (kraje, města, obce, EU ...) nezastupitelnou roli a je proto přirozené, že nemalá část financování kultury pochází z veřejných rozpočtů. V posledních letech, mj. v souvislosti se vstupem ČR do EU, lze pozorovat výrazný posun od institucionálního financování ke grantovým podporám jednotlivých projektů. Díky snadné a masivní dostupnosti grantů nejrůznějších úrovní vznikla v ČR řada pozoruhodných kulturních počinů a kulturní scéna se výrazně obohatila, o tom není sporu. Ovšem původní, přímočará myšlenka finanční pomoci veřejně přínosným projektům, které by jinak nevznikly, začala se proměňovat a mizet. Z grantů se stal průmysl, napsali Martin Víta a Miloň Čepelka.

Petr Nečas měl velké štěstí

31. 10. 2011 / Michal Rubáš

Šéf české exekutivy vystupoval při páteční oficiální státní návštěvě Washingtonu jako ohromený turista. Překvapilo ho, že bydlel v hotelu, kde byli předtím ubytováni důležití lidé, a po setkání s Obamou se s tváří prožitkového dovolenkáře vyznával, že i chvíle strávená v Bílém domě mu bude zážitkem na celý život.

Libye - kdo má pravdu?

30. 10. 2011

K článku o 16 skutečnostech, o které Libye přijde (na nějž nás upozornil jeden redaktor amerického Hlasu Ameriky) poslal čtenář Jan Lichovník z téže stránky ostře kritické reakce anonymních čtenářů, zřejmě z Libye:

1. Elektřina nikdy nebyla zadarmo.

2. Žádné islámské banky tady nemáme, ani jednu, pokud chcete půjčku, musíte platit úroky, proto si nikdo půjčky nebere.

16 skutečností, o "které Libye přijde"

27. 10. 2011

Text zveřejnilo newyorské nakladatelství a portál www.disinfo.com

Ostře kritické reakce anonymních čtenářů, zřejmě z Libye, jsou ZDE

1. V Libyii se neplatí za elektřinu, elektřinu mají všichni občané zdarma.

2. V Libyi se neplatí žádné úroky za půjčky, banky v Libyi vlastní stát a podle zákona všichni občané dostávají půjčky s nulovými úroky.

3. Vlastnit dům či byt se v Libyii považuje za lidské právo.

4. Všichni novomanželé v Libyi dostávají od vlády částku v hodnotě 50 000 amerických dolarů na koupi svého prvního bytu či pro začátek do rodiny.

100 čelných ekonomů apeluje na britského ministra financí, aby zastavil škrty

30. 10. 2011

Sto čelných ekonomů naléhavě apeluje na britského konzervativního ministra financí George Osborna, aby zabránil nové ekonomické krizi, na jejímž pokraji Británie stojí, a stimuloval ekonomiku.

Ekonomové požadují tato opatření:

  • Okamžité zastavení škrtů na ochranu pracovních příležitostí ve veřejném sektoru
  • Nové kolo kvantitativního uvolňování (=tištění peněz), které by mělo financovat tisíce nových pracovních příležitostí, především v ekologickém průmyslu
  • Zvýšení sociálních dávek pro lidi s nízkými a středními příjmy, aby se posílila koupěschopnost obyvatelstva
  • Zdanění finančních transakcí v londýnské City, z něhož by se financovaly investice v dopravě, v energetice a do bytového fondu

Britské ekonomice v současnosti hrozí, že se úplně zastaví. Vážně poklesly spotřebitelské výdaje, protože příjmy obyvatelstva nedrží krok s inflací, a občané s nižšími a středními příjmy jsou obětí tak velkého poklesu životní úrovně, jaký nezažili po celá desetiletí.

Ekonomové varují britského ministra financí, že tvrdohlavě prosazovaná politika škrtů povede k výraznému zvýšení britského deficitu. V jejich prohlášení se praví:

"Nezaměstnanost v Británii je nyní nejvyšší za posledních 17 let. Hospodářský růst se téměř úplně zastavil."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Spory o Evropskou unii možná rozštěpí britskou vládu

30. 10. 2011

Liberálnědemokratický náměstek britského premiéra Nick Clegg ostře zaútočil na konzervativní euroskeptiky ve vládní koalici. Charakterizoval jejich pokusy zrušit členství Británie v Evropské unii, případně "odebrat Bruselu pravomoci rozhodovat o Británii" jako "ekonomickou sebevraždu". Za posledních cca 14 dní se vztah Británie vůči Evropské unii stal hlavním britským vnitropolitickým tématem.

Minulé pondělí se vzbouřilo v Dolní sněmovně proti premiéru Cameronovi 81 konzervativních euroskeptiků, kteří požadovali referendum o odchodu Británie z Evropské unie. Pozoruhodně, dává televize BBC i pravicový tisk nyní velký prostor nacionalistickým prohlášením různých politiků i členů veřejnosti, kteří argumentují, že chtějí, aby Británie "byla globální mocností" a že k tomu "Británie nepotřebuje Evropskou unii". Je zjevné, že jde o jakýsi zastuzený pocit méněcennosti některých Angličanů, kteří svým fangličkářstvím zůstali kdesi v devatenáctém století a mrzí je, že po r. 1945 Británie nenávratně ztratila své impérium i svou globální moc a stala se nepříliš významnou zemí na okraji Evropy.

Jak uchopit vznik Československa

29. 10. 2011 / Boris Cvek

Je dnes zajímavou otázkou, jak vlastně na začátku 21. století uchopit výročí vzniku Československa, tzv. "první republiky", což je státní svátek, který nyní slavíme. Boj za "naši republiku" se odehrával v rámci premiérového světového konfliktu, který navždy zničil iluze "dospívajícího" lidstva o věku rozumu, o konci válek a o osvíceném bratrství aspoň všech Evropanů, když už ne všech lidí.

Oproti nacistickému Německu, které mělo vzniknout na základě poválečného uspořádání Evropy, jehož součástí byl i vznik Československa s utlačovanými menšinami (zejména tou německou), bylo Rakousko-Uhersko, proti němuž Masaryk a jeho druhové úspěšně vybojovali samostatné Československo, vyspělý, tolerantní a moderní stát. Úžasná radost Čechoslováků nad vznikem Československa byla vždy poněkud krátkozraká a byla výsledkem masarykovského boje proti teokracii, kterou Rakousko-Uhersko možná bylo někdy před Josefem II., nikoli však na začátku 20. století.