2. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 5. 2002

Svobodu, kterou nyní máme, jsme si nijak nevybojovali ani nezasloužili

Za svůj minulý článek v Britských listech 8. dubna jsem to na diskusním fóru i v osobní poště pěkně schytal. Přitom jsem nenapsal nic tak strašného. Co jsem vlastně řekl. Za prvé to, že když není z čeho volit, tak i nevolit je volba. A za druhé, že demokracie není jen to, že jdu jednou za čtyři roky k volbám. Rozhodně jsem se nepostavil proti institutu voleb jako takovému. Kdybychom byli v situaci, že by u nás rostla silná populistická strana a hrozilo by, že se dostane k moci, rozhodně bych k volbám šel.
Sloupek

Moc pekny clanek. Dekuji.

Je tu jeste jedna moznost, k tomu jaky postoj k volbam zaujmout:

Voleb se zucastnit, ale zamerne vhodit do urny neplatny hlas (napr. prazdnou obalku).

Narozdil od pasivniho pristupu, ktery se da vysvetlit vetami "Nezajima mne to; celej tenhle cirkus mi muze byt ukradenej; polibte mi sos.", rika tenhle pristup "zastupitelska demokracie je ten nejlepsi system z tech vsech spatnych. Chci se na spravovani veci verejnych timto zpusobem podilet. Bohuzel, zadna strana z tech, co se mi nabizi neprekonala mou soukromou latku zvolitelnosti".

Je smutne, ze ve vetsine demokratickych zemich voli vetsina lidi ve volbach nikolive stranu dle sveho presvedceni, ale tu stranu/kandidata, ktera/y jim vadi nejmene - t.j. jakesi 'nejmensi zlo'. 'Mam neblahy pocit, ze velikost toho nejmensi zla' je od voleb k volbam vetsi. K tomu, aby znacna cast populace k urnam poslusne dokracela, je nutny bubak. Pestovani bubaku maji v popisu prace mainstreamova media.

Vyrobni proces takoveho klasickeho bubaka je vetsinou jednoduchy. Mainstreamova media si najdou mluvku, ktery ma k dokonalosti daleko, obcas rekne neco pekne blbeho, ale obcas taky uhodi hrebicek na hlavicku - nejlepe politicky nekorektne. No a takovehle vejlupek je akorat poradne obalen bahnem a byva mi podsunuto cosi, co sice rekl, ale v trochu jinem kontextu a na zaver se mu da nejaka nalepka. Nalepka, ktera je spojena s necim velmi negativnim z minulosti. A mame bubaka na straseni neposlusnych vovecek (tedy pardon volicu) jak na vystavku.

Metoda straseni bubakem je povetsinou prostinka. Neposlusnym oveckam se hroziva sloganem "Kdo nevoli, voli bubaka". Vse byva jeste umocneno nejakym figlem ve volebnim systemu. Napriklad limitem na vstup strany do parlamentu. Zastrasovani ovecek pak dostava rozmer "Nevol male strany, tvuj tak hlas spadne do odpadkoveho kose, a pozor!!!! v kosi je taky kus bubaka!"

V plne nahote se tenhle smutny princip projevil pred tydnem ve Francii, kde se nyni mohou levicovi demonstranti ukricet a dusuji se, ze pujdou volit zkorumpovaneho Chiraca. Je to uplne ukazkovy pripad toho, jak se obcane nechavaji vydirat timto principem mensiho zla. Dnesni Francie je zaroven i ukazkou toho, do jake miry se nechavaji lide takovymto vydiranim zastrasit. Doslo to dokonce tak daleko, ze centrala Socialisticke Strany byla zaplavena kajicne omluvnymi dopisy od lidi, kteri se k volbam poslusne nedostavili.

Kdybych byl Francouz, urcite bych se druheho kola presidentskych voleb zucastnil, protoze se od natury zajimam o to, kdo bude v zemi vladnout a jak. Ale take bych zcela urcite do urny vhodil prazdnou obalku, protoze ani jeden z kandidatu by mi nebyl dost dobry. V parlamentnich volbach v CR urcite volit budu. O tom, jestli do obalky vlozim nejaky listek budu muset jeste popremyslet.

Jen uplne na zaver jedna mala poznamecka, o vliv na vyrobni proces bubaku byva casto rvacka mezi vsemi velmi mocichtivymi. Duvody jsou myslim vicemene jasne. Nekde tomu byvalo tak, ze na vytvareni bubaku bylo zrizeno cele jedno ministerstvo - rikalo se jim Ministerstva propagandy. Ale to byl jeste bubakotvurci starovek - tenkrat to jeste nazyvali temer pravym jmenem, a vse bylo prilis "na rane" v jedne budove. V dnesni bubakotvorne pokrocile dobe jsou uz i takove zeme, kde jsou bubakotvurci rozlezli se do vsech ministerstev. Napr. v soucasne Britanii jsou velmi dobre uchyceni na ministerstvu dopravy. Prepisovat historii se jim myslim sice jeste nedari, ale za to jsou velmi zrucni v pohrbivani zprav behem medialne nabitych dnu.

No a pak taky existuje jedna zeme, kde v dobach, ve kterych se lame chleb vlivu na tvorbu bubaku, rapidne roste poptavka po spacich pytlich.....

(Z Fóra Britských listů)

30. 4. 2002

Ostrov českého tisku (k brněnské konferenci o českém tisku, která proběhla 12. dubna 2002)

Kraj Vysočina stále odolává odprodeji českých novin, a stal se tak snad posledním ostrovem českého tisku v ČR: Silný nástup pasovského vydavatelství na Moravu, které se datuje k loňskému roku, pravděpodobně předznamenává konec českého tisku vůbec nebo správněji řečeno českých vydavatelů. Pasovští skupují jednotlivé okresní týdeníky, aby z nich na základě jejich předplatitelů vytvořili deník shodný s deníky v Čechách či jim podobný. Nezávislé Jihlavské listy však zatím přežily, navzdory pokusům zabránit jim v přístupu do tiskárny anebo informovat předplatitele prostřednictvím PNS (!) že už nevycházejí...
2. 5. 2002
Guy de Maupassant

Postřílet pár Arabů? Ale, ale, ale... Vy nad tím sice tady můžete ohrnovat nos, ale tam se to tak nebralo. Ty slepice jsme totiž nutně potřebovali. To, co nám servírovali v kantýně šestého husarského, se žrát pomalu nedalo. A když už těm třem chlápkům s utěrkama na hlavě stejně nebylo pomoci, vzali jsme si pár věcí k tomu - dva berany a trochu toho zlata. Půl roku jsme si pak s klukama měli o čem vyprávět. Jestli se to vyšetřovalo? Ne, proč? Kdo?

2. 5. 2002
Více než milion lidí se včera účastnilo v Paříži pokojných demonstrací proti Jean-Marie Le Penovi. (Podrobnosti v angličtině např. zde v listě Times.)
2. 5. 2002
"Tenhle vtip," povídal reportér britského listu Colletovi, "vyprávěl v sedmdesátých letech černošský britský televizní komik Lenny Henry: 'Politik Enoch Powell nám chtěl každému dát 1000 liber, abychom odjeli domů. Sem s nimi. Mně to totiž do Dudley stojí autobusem jen padesát pencí.' To přece shrnuje celé fiasko repatriační politiky British National Party. Rasisti prohráli a černoši žijí v Británii natrvalo. Není to docela zábavný vtip?" - Mark Collett je studentem na Leeds University. Dnes kandiduje za rasistickou British National Party v anglických komunálních volbách. Včera jeho portrét publikoval deník Guardian; shrnujeme ho.
2. 5. 2002
Motto: "My jsme vždycky byli nesmírně posedlí s tím, jak jsme ve světě všude strašně známí a populární, a trávíme líčením této své mezinárodní popularity obrovské množství času, takže jsme neměli zatím kdy udělat něco s tím železničním přejezdem v Libni, kde když jede vlak, tak se zavírají šraňky jako na venkově." (Jan Werich)

Snad žádné zahraniční noviny netisknou články o tom, jak je národ, v němž ty noviny vycházejí, mezinárodně milován (nebo že je aspoň mezinárodně milováno jeho pivo!). To snad dělají jen české noviny: hoví tak domácímu komplexu méněcennosti. Dnes se pěkně v tomto smyslu vyznamenala Mladá fronta Dnes. Citujeme však jen začátek jejího článku od Jana Rybáře, který když byl na stáži na Glasgow University, napsal obstojnou dizertační práci o konfliktu v Severním Irsku (viz zde). Bohužel, jak se zdá, je zpět v ČR (a v redakci MFD) už příliš dlouho, takže se mu prostředí vráží do hlavy... :( (To je novina, Honzo!, že se cizince někdy umějí naučit i česky...! To české čtenáře jistě pobaví a poučí...) Je to trapné, když propadáme stereotypům. MFD potřebuje z komerčních důvodů ohlupovat čtenáře lidovými příběhy, tak proč se tomu nepropůjčit. Škoda, že prostředí v MFD dokáže zničit pověst i potenciálně dobrých novinářů, jakým býval bezpochyby i Jan Rybář... (JČ)

2. 5. 2002

K absurdnímu konci dospěl záměr ministerstva vnitra zakázat maskování účastníků demonstrací. Nikdo z poslanců ve druhém čtení nepřednesl takový pozměňovací návrh, který by značně nedokonalou formulaci předlohy opravil do korektní a vynutitelné podoby, zato poslanec Dalibor Matulka (KSČM) navrhl, bezpochyby v dobré víře, změnu, která ještě více odhaluje chybnou úvahu předkladatele.

Matulka správně upozornil, že policie nemůže zasahovat proti shromáždění jako takovému (na to jsme poukazovali v Britských listech zde), a rovněž správně argumentoval, že tuto formulaci nelze dost dobře vykládat tak, že zásahem proti shromáždění se rozumí zásah proti kterémukoli jeho účastníku. Co však navrhl, není o mnoho lepší: Podle jeho návrhu by se museli odmaskovat jen ti účastníci shromáždění, proti nimž je prováděn zákrok. To by znamenalo, že pokud policie demonstranty honí po náměstí, nejde o služební zákrok a demonstranti si mohou ponechát šátek na obličeji; odmaskovat se musejí, až když je policisté dostihnou a začnou jim např. nasazovat pouta, neboť až tehdy dojde, v souladu se zákonem o policii, ke služebnímu zákroku.

Výsledek je tristní: pokud Matulkův pozměňovací návrh neprojde, dostane se do zákona nevynutitelné ustanovení, které nerespektuje stávající legislativu, pokud poslanci návrh schválí, bude ustanovení vynutitelné, ale zato zcela zbytečné.

1. 5. 2002

Zaregistrujte se na stránkách např. www.spamcop.net. Dostanete individualizovanou e-mailovou adresu, na kterou posílejte okamžitě poté, co jste je dostali, spamy, které vám zaplňují e-mailovou schránku, v příloze jako attachment. Je důležité přeposlání spamů neodkládat. Protispamová služba je zdarma.

1. 5. 2002
Minister vnútra Ivan Šimko prehlásil, že po jeho opatreniach sa policajti už v službe "neodvážia" požívať alkoholické nápoje. I keď na druhej strane uznáva, že ich kontrola mimo pracovného času je problematická. Nie sme si istí, či politikom uvádzaný argument, že už dlho nezavinili ochrancovia zákona nijakú nehodu, pričom predtým bola skoro každý týždeň, je dôvodom na oslavu. Naviac nejde zďaleka o jediné boľavé miesto, v dôsledku ktorého radový občan hľadí stále na muža v uniforme veľmi často podozrievavo. Nie ako na zdroj svojej ochrany, ale skôr potenciálnej "buzerácie".
2. 5. 2002
OSN v úterý přiznalo porážku ohledně pokusu vyšetřovat údajný masakr v uprchlickém táboře Dženín poté, co izraelská vláda riskovala hněv mezinárodního společenství v důsledku toho, že vyšetřování situace v táboře znemožnila. Generální tajemník OSN Kofi Annan odsoudil rozhodnutí Izraele spolupracovat s vyšetřováním, pokud nebude splněna celá řada poždavků, o nichž konstatují vyšetřovatelé, že jsou nerealizovatelné. Romano Prodi, předseda Komise pro Evropu, přijal neúspěch snah zjistit, k čemu ve skutečnosti došlo v táboře Dženin, s velkým znepokojením. Konstatoval, že je nepřijatelné, že vyšetřovacímu týmu z OSN bylo zabráněno ve vstupu do tábora. (Informace v angličtině viz např. zde).
2. 5. 2002

V době, kdy se zdálo, že společné úsilí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a akreditovaného certifikátora zabrání využívání elektronického podpisu v samém zárodku, vzpamatovala se První certifikační autorita, a. s., a rozhodla se vydat zákazníkům místo nepoužitelných kvalifikovaných certifikátů bezplatně certifikáty nové. Rovněž opravila formulář, takže zákazníci už mají správný vzor pro zapsání adresy a mohou si zvolit, k jakým účelům chtějí svůj certifikát používat.

Jeden problém však přetrvává: jako standardní hodnota je předvoleno, že certifikát nelze využívat k šifrování, avšak nešifrovaná komunikace s úřady je ekvivalentní situaci, kdy by občan dostával úřední poštu na korespondenčních lístcích. Šifrování důležitých sdělení by mělo být samozřejmostí a je velkou chybou české legislativy, že na tuto možnost nepamatuje když ne jako na povinnou náležitost, tak aspoň jako na podporovanou možnost.

Náš seriál o elektronickém podpisu bude samozřejmě pokračovat; v dalších dílech se pokusíme s úřady pomocí takto podepsané pošty komunikovat.

29. 4. 2002

Historik Bořivoj Čelovský vydal v nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy v druhém, podstatně rozšířeném vydání svou publikaci z loňského podzimu Konec českého tisku (ISBN 80-86101-51-7). (O prvním vydání, varujícím, že zahraniční, zejména němečtí tiskoví magnáti ovládli více než 85 procent českého tisku, a o tom, že firma Passauer Neue Presse vlastní nyní už nejen veškerý český, ale i moravský regionální tisk, jsme referovali v Britských listech dne 25. 9. 2001 zde, zde a 10. 10. 2001 zde.)

Ve druhém, rozšířeném vydání své knihy publikuje Bořivoj Čelovský mj. informace o tom, jak se Kanada brání tomu, aby sousední Spojené státy ovládly veškerý kanadský tisk (od roku 1965 nejsou náklady na reklamu, uveřejněnou v tisku, který v Kanadě vydávají zahraniční majitelé, uplatnitelné při daňovém přiznání jako výdaje - což znamená, že pro Američany je nevýhodné vydávat v Kanadě noviny), dále informace o tom, jak se proti zahraničnímu vlastnictví tisku brání různé evropské země, zejména Francie, kapitoly o divoké privatizaci (rozkradení) českých deníků, jako MFD, Právo, Zemské noviny či Večerník Praha, historii toho, jak se z pokusů vytvořit z Lidových novin kvalitní a inteligentní deník postupně stal Němci ovládaný bulvární plátek, dokumentaci k četným případům cenzury v českém tisku, vlastněném Němci, kdykoliv se Čelovský někde chtěl varovně zmínit, že český tisk drtivou většinou ovládají německé firmy, anebo jako historik psát o sudetoněmeckém problému jinak než prosudetoněmecky (autor uvádí hned čtyři příklady razantní cenzury v deníku Mladá fronta Dnes; docela pikantní mj. také je, že o konferenci pod názvem "Konec národních médií", která se konala na Univerzitě Karlově začátkem roku 2001 a kde konstatoval Jaroslav Veis, že, kromě Práva a Haló novin, české celostátní deníky už jsou, nebezpečně, v rukou německých majitelů, žádné noviny v ČR nereferovaly - pročpak asi?), a pak rozsáhlou korespondenci s českými politiky, poslanci a vzdělanci, jimž první vydání své knihy Čelovský v září 2001 rozeslal.

Odpověděla mu jen asi pětina z 1340 lidí, na něž se obrátil, a i když mnozí s jeho varováním souhlasili, skoro všichni reagovali zcela bezmocně. Proto, píše Čelovský v úvodu druhého vydání své knížky:

Ohlasy na knížku Konec českého tisku? mě přesvědčily, že na českém strništi už nikdy nevzejde obilí s tučnými klasy - všude vidím růst plevel. Prodali jsme vodu, kterou pijeme, plyn, na němž vaříme, a zítra prodáme cizincům telekomunikace, které nás spojují, i elektřinu, jíž svítíme. Na prodej toho zbývá už jen málo, snad jenom špitály a kriminály.

Prodali jsme také naše noviny, které se dnes přestaly pohoršovat nad tímto zločinným výprodejem národní podstaty, a dokonce se ani netáží, jak se uživíme, když už nebudeme mít vůbec nic na prodej.

Proto jsem z názvu této knížky odstranil otazník.

30. 4. 2002
"Striktně podle volnotržních principů by měl Volkswagen udělat bankrot. Vyrábí osobní a nákladní auta v drahém Německu, má zaměstnance, kteří jsou silně organizovaní v odborech, pracují jen 28,8 hodin týdně, jejich plat dosahuje až 1100 Kč za hodinu a největším akcionářem firmy Volkswagen je vláda Dolního Saska, která vlastní 18,6 procent akcií této automobilky. Ředitelé firmy Volkswagen mají jen malý počet tzv. share options a plat ředitele firmy Volkswagen je 1,6 milionu dolarů ročně - je to zlomek platu ve výši 37 milionů dolarů ročně a 25 milionů dolarů ročně, které vydělávají generální ředitelé firem Ford a General Motors. Každý zaměstnanec firmy Volkswagen si může koupit akcie až v hodnotě 2 miliony dolarů; když Jacques Nasser přišel o místo generálního ředitele u firmy Ford, nashromáždil jen on sám nerealizované share options v hodnotě celých 18 milionů dolarů. A hlasovací práva firmy Ford jsou omezena jen na 20 procent, takže firma má právo zanedbávat hodnotu akcionářských akcií, má právo stát se sklerotickou a bez schopnosti konkurence. Firma Volkswagen ovšem porušuje skoro všechny základní články konzervativní ekonomické víry." - Kniha The State We're In, explozivní analýza britské ekonomiky od známého komentátora Willa Huttona, se před sedmi lety stala v Británii bestsellerem a ovlivnila hospodářskou politiku britské vlády. Nyní vydal autor novou ekonomickou studii, v němž hodnotí situaci z globálního hlediska. Kniha se jmenuje The World We're In a listy Observer a Guardian z ní přinesly úryvky. (Tento je zde.) Autorovu argumentaci shrnujeme.
29. 4. 2002

"Nejbohatších dvacet procent Američanů vydělává devětkrát více než nejchudších dvacet procent, je to o polovinu větší nerovnost než v Japonsku, v Německu a ve Francii. V Americe žijí asi tři miliony milionářů a nejbohatší jedno procento národa vlastní 38 procent amerického bohatství; je to koncentrace bohatství, která je větší než v jakékoliv srovnatelné zemi. Tato nerovnost je nejbrutálnějším faktem amerického života. Neomlouvá ji ani větší mobilita obyvatelstva a větší množství životních příležitostí pro obyvatele. Skutečností je, že americká společnost se polarizuje a její sociální tepny tvrdnou." - Shrnujeme argumentaci z nové ekonomické studie Willa Huttona, viz zde.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 5. 2002 Volit či nevolit? K článku pana Haičmana Pavel  Trtík
2. 5. 2002 Shromažďovací zákon do finále Tomáš  Pecina
2. 5. 2002 Za nejhloupější článek týdne (nebo měsíce?) dostává cenu MFD   
2. 5. 2002 Táhne mě to k rasově čisté společnosti   
2. 5. 2002 Miláček L. P. 1885 Radek  Mokrý
30. 4. 2002 Přežijí alespoň některé poslední nezávislé regionální české listy? Petr  Klukan, Daniela Pilařová
30. 4. 2002 Evropa má lepší model podnikání než Amerika - a on funguje   
30. 4. 2002 Izrael znovu odmítl vpustit inspektory OSN do tábora Dženín   
30. 4. 2002 Prague on Film: Festival českého filmu v Londýně a v Edinburku