V tomto týdnu bude Poslanecká sněmovna znovu projednávat správní řád, téměř identický s tím, který na své předchozí schůzi - rozdílem pouhých čtyř hlasů - zamítla. Předloha připravená ministerstvem vnitra neprošla prvním čtením, nebyla řádně projednána a přikázána výborům, ale na správní řád byl pozměňovacím návrhem transformován jiný zákon, který pak byl - ve spěchu a velmi nedbale - projednán v Ústavně právním výboru.

Poslanecké kluby ODS a KSČM se vyslovily proti tomuto postupu a bez ohledu na obsahovou stránku předlohy chtějí hlasovat pro jeho zamítnutí, poslanci ČSSD (včetně ještě nedávno odbojného Stanislava Křečka) a klub KDU-ČSL správní řád podporují; lidovec Miloslav Výborný září nadšením a jak o zákonu, tak o postupu, jímž má být přijat, hovoří v superlativech (v parlamentních kuloárech se šušká, že právě on s tímto nápadem přišel a ministru vnitra ho doporučil).

Rozhodnutí je nyní v rukou poslaneckého klubu Unie svobody a posléze prezidenta republiky, jehož veto by zřejmě bylo, vzhledem ke krátkosti času, který zbývá k projednání zákona, absolutní (veto senátní by Sněmovna mohla ještě přehlasovat). Unionista Pavel Němec zákon podporuje, jiní poslanci, jako např. Vladimír Mlynář nebo Ivan Pilip, jsou rezervovaní a proti návrhu správního řádu hlasovali již při jeho řádném projednávání.

Další na řadě by byl Ústavní soud. Protože předloha byla podána bez důvodové zprávy a neprošla prvním čtením, bude schválena v rozporu s jednacím řádem Sněmovny (což je zákon) a Ústavní soud by mohl z tohoto důvodu správní řád zrušit. Málokdo totiž ví, že Ústavní soud může rušit i právní předpisy, které byly přijaty v rozporu se zákonem, přestože tyto předpisy samy o sobě nejsou protiústavní; vychází se přitom z principu legality veřejné moci, tj. z toho, že že občan má právo, aby mu povinnosti byly ukládány pouze zákonným způsobem. Povinnosti vyplývající z takto přijatého správního řádu tuto podmínku nesplní a nelze je vynucovat. Přísně vzato se tedy mýlí Pavel Černý (EPS), když tvrdí, že zákon bude protiústavní, protiústavní však bude jeho uplatňování.

Kauza "správní řád" není prvním případem, kdy Poslanecká sněmovna z důvodů okamžité výhodnosti jedná legislativně nekorektním způsobem, v porovnání s předchozími případy jde však o vůbec nejzávažnější precedens. Přeměna již projednávaného zákona v jiný totiž zcela popírá účel prvého čtení, tedy rozhodnout, které výbory zákon projednají. Zákon o automobilismu se tak teoreticky může octnout na jednacím stole zemědělského výboru, anebo může být jeden zákon použit k "vygenerování" dvaceti zákonů jiných, ze zcela nesouvisejících oblastí.

Nyní bude záležet především na médiích, zda budou schopna vysvětlit občanům, co se ve Sněmovně chystá, proč je správní řád, který by citelně omezil jejich práva, tak důležitý pro budoucí podobu správy věcí veřejných, a jak nebezpečné by bylo přijmout tento nebo kterýkoli jiný zákon v rozporu s jednacím řádem Sněmovny. Nabude-li k prvnímu lednu příštího roku nový správní řád skutečně účinnosti, bude to velmi neblahá zpráva nejen pro občana, který se ve vztahu k úřadům stane opět o něco bezprávnějším poddaným, ale i obecně o stavu demokracie a právního státu v této zemi.

"Nechcete právní stát? Volte sociální demokracii!" - s tímto volebním slibem ČSSD určitě do voleb nepůjde, přestože její počínání ve věci rekodifikace správního řízení nasvědčuje tomu, že právě ten slib by mohla nejspíše splnit.