Bylo by lepší zavést profesionální armádu?
Autor si přeje zůstat v anonymitě.
V poslední době se stále častěji objevují spekulace o vhodnosti zrušení všeobecné branné povinnosti a zavedení profesionální armády. Snášejí se nejrůznější argumenty:
1. Moderní techniku nemůže zvládnout amatér během krátké služby.
2. Profesionální armáda je výkonnější.
a mnoho dalších.
K bodu jedna.
Například k obsluze ( přípravě mezi přistáním a novým vzlatem) prvního stíhacího letounu čtvrté generace - Grippen ( výrobce konzorcium Saab + British Aerospace) je plánovaná skupina 5 vojáků základní služby po 8-12 týdenním školení, v čele s jedním profesionálním poddůstojníkem.
Pilot je profesionál, ale...
Například v izraelském letectvu nastupují letci na F-16-ky na 6 letý kontrakt. Pak jdou do zálohy. ( Pokud nejsou povýšeni do vyšších štábních funkci v letectvu.)
Izraelská armáda má dokonce i generály v záloze, kteří nastupují v případě mobilizace do čela kompletně zmobilizovaných brigád a divizí.
Nikdo jen trochu soudný a informovaný jistě nebude tvrdit, že Izraelské ozbrojené síly jsou nekvalitní.
Moderní vojenská technika dnes a v minulosti by se dala s velkou dávkou zjednodušení
přirovnat k obsluhování počítače s dnešním standartem Windows 9X a používáním složitých příkazů Dosu a jiných stejně starých operačních systémů.
Co se nezměnilo, a co se nezmění ani v budoucnosti, je nutná kvalitní fyzická příprava a pilné cvičení se zbraní.
V čem je nevýhoda profesionálních armád.
Náklady
U armád na profesionálním základě tvoří personální náklady největší položku vojenského rozpočtu. Je nutné vojáky nejen platit, ale zaplatit jim adaptaci na civilní život, platit jim penze a další nadstandartní požitky, aby se vůbec dali naverbovat.
Dá se říct - opět se značnou nadsázkou- že můžeme mít plně profesionální armádu, pokud vystačíme s výzbrojí papežských gard - halapartny.
Nedostatek záloh
Velký problém - armády na profesionálním základě - jich vždy mají nedostatek - s výjimkou USA, které jsou tak velké, že to malé procento populace ve zbrani jim stačí.
Obtížný nábor
Ani USA neplatí své vojáky nejlépe. V poslední době ( asi 2 roky) jsou problémy s náborem. I v MFDnes vyšel článek o neplnění náboru. V době konjunktury je možné stejné peníze vydělat mnohem snadněji a bezpečněji.
I tak se ozbrojené síly stávají stále více útočištěm mladých mužů z chudých hispánských a černošských vrstev, kteří jinak nemají velké šance dostat se k vyšší kvalifikaci nebo kvalitnější zdravotní péči.
U nás dosud nejsou tak velké sociální rozdíly, které by vedly k takovéto motivaci.
Navic, při našem, "českém" přístupu k armádě pochybuji, že by se našlo dost "dobrodruhů", aby se z toho dala postavit nějaká armáda.
Zkušenosti z minulosti
Ve skutečné válce nikdy profesionální armáda nestačí. I státy, které měly profesionální armády mezi válkami, musely zavést všeobecnou vojenskou povinnost zavést. Toto zavedení v časové tísni vedlo k nedokonalému výcviku nových branců a tím ke zbytečně velkým ztrátám.
Etická hlediska
Považuji za nemravné, aby někdo dostal zaplaceno za to, že bude místo mě umírat, pokud dojde k tomu, že můj stát bude napaden. Nejsem proti vojenským profesionálům, ale mají být placeni za to, že pracují, a ne pro to, aby se nechávali zabít.
Pokud má tento stát a národ pro nás nějakou cenu, měli bychom být ochotni riskovat všichni, ať profesionálové nebo záložníci.
Jiná věc už je, zda naši politici a vlády opravdu dělají dost pro to, aby si alespoň většina občanů myslela, že se pro tento stát vyplatí riskovat zdraví a život.
Z některých prezentovaných názorů vyplývá přesvědčení, že dnes k žádnému konfliktu nemůže dojít, a pokud ano, stačí spojenectví NATO.
I po první světové válce si lidé mysleli, že už k ničemu takovému nemůže dojít. T o samé si mysleli i po válce druhé. Jak víme, ždy se mýlili. A Nato bude chtít, abychom nejen brali, ale i dávali. A je to tak spravedlivé.
Přesto se nedivívím názorům dnešní mládeže, a zvláště vysokoškolákům. Dnešní situace je taková, že za plnění této povinnosti je člověk spíše trestán než odměněn.
Dnešní branec nastupujíci prezenční službu musí mít zákonitě pocit naprostého pitomce, protože je mnohem výhodnější nenastoupit , než nastoupit.
Pokud nebude absolvování vojenské služby znamenat zvýhodnění i v civilním životě ( jak je tomu třeba v onom zmiňovaném Izraeli ) proti těm, kteří se vojenské služby z nějakého důvodu nezůčastnili, situace se nezlepší.
Také společná služba 24-25 letých absolventů VŠ společně s 18-letými kluky je nesmysl první třídy.
Porevoluční reformy v armádě by byly spíše hodny postavení příslušných politických činitelů před vojenský soud ( za ty průšvihy by se ve slušném státě nějaký ten paragraf našel, a ani by se nemusel křivit). Je zbytečné se o nich jen zmiňovat. Každý, kdo má třeba jen amatérský zájem o vojenství, o nich ví.
