• Účelové polopravdy o televizi Nova: Poznámky k deseti poznámkám Petra Štěpánka (Milan Šmíd)

• Česká televize: Přemlynářováno - Kamarádšoft Romana Proroka? (Jaroslav Plesl)

• Nepřijatelně liberální publikační praxe BL: Rasismus Františka Ročka (Petr Uhl)

• Jak to skutečně bylo s revolucí v roce 1989: Kostlivci na slavnosti (Jan Čulík)

• Svědectví o průběhu demokratické revoluce 1989 - a debata o údajné dohodě Havel - Dubček (Stanislav Milota, Petr Pithart, Vladimír Hanzel, Radim Palouš, Ivan Gabal, a jiní, 15. 10. 1999)

• Václav Havel: S Dubčekem jsem dohodu (asi) neměl (15. 10. 1999)

• Co číst z české literatury: Česká polistopadová próza (Lubomír Machala, Univerzita Olomouc)

• "Píchat Havla do zadku" - rozhovor s politologem Johnem Keanem o jeho nové knize o Václavu Havlovi

• Česká policie ignoruje tísňové volání (Robert Izák)

• Překážky feminismu v Čechách na konci 20. století (Bohuslav Blažek)

• Příchod konkurence do pojišťovnictví - možnost pro pár jedinců zbohatnout: (pracovník pojišťovny)

• České školství - ještě jednou profesoru Uličnému:Za vzpurnost a surovost dětí může také škola! (Ondřej Hausenblas)

• Velká Británie: Na co byste vydali ve školství 5 miliard liber?

• K ožebračování českých intelektuálních elit (Otázka týdne, Radiožurnál, Jan Čulík)

• Zpověď tajemníka Dagmar Havlové (Petr Jánský)

• MFD a informovanost o mediální problematice: Kdy se konečně pan Kruml seznámí s českou legislativou? (Milan Šmíd)

• Lidi o stávce lékařů nevědí nic (Michal Sojka, ČLK)

• Otevřený dopis lékařů vládě ČR

• Špatné protilékařské argumenty (Petr Hájek)

• Útok LN a MfD na členy telekomunikační komise ČSSD je nepodložený (Jiří Kofránek)

• Ruský mediální magnát koupil 17,5 procent CME (Milan Šmíd)

• Britské školství v krizi, část III.:Politický převrat vytvořil katastrofu ve školství (Guardian)

• Co je horší: major Zeman anebo genitálie v Počasíčku? (Jan Čulík)

• Pohnutá historie mých synů v českých školách: Jsem pro výběrové školství (Oldřich Madera)

• Chirurgové v  ČR mnohdy operují nevyspalí znovu po operaci při noční službě (MUDr. Michal Sojka)

• Česká společnost a Česká televize: Na okraj (major)zemanovské hysterie (Milan Šmíd)

• Debata o drastické situaci v britském školství, část druhá: Krize v britských školách: Zaujatost, která usmrtila sen o rovnosti (Guardian)

• Oldřich Uličný: Zoufalství vystrašeného elitáře (Ondřej Hausenblas)

• Přístup k minulosti: Major Zeman, Rada pro televizní vysílání a komunistické nebezpečí (Jaroslav Plesl)

• Krizi v britských školách způsobuje chudoba (Guardian)

Václav Pinkava

Matiční ulice,

verbální bzdění,

nezazdíš, nezapřeš,

zdroj tajnej není;

Co sejde s očí,

to nesejde s uší -

moudrej si připustí: -

Machři jsou hluší.

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Není-li aktuální rozdělovat si nově křesla, vůbec to neznamená že nelze pracovat ku prospěchu občanů.

V tomto směru mohou politici překvapit pouze příjemně, protože téměř osmdesát tři procent občanů je přesvědčeno, že politici usilují především o moc, přičemž problémy obyčejných lidí je příliš nezajímají.

Dokázat opak je snad slušná výzva.

Pokud nevědí kde začít, k disposici je například včerejší návrh Mezinárodního měnového fondu.

Podle něho by Unie svobody, KDU-ČSL a ODS mohli vládě nezištně pomoci v zajištění dobrého fungování bankrotového procesu.

Přijetí odpovídajícího zákona o konkursu a vyrovnání by výrazně zlepšilo právní prostředí.

Další prioritou je restrukturalizace průmyslu a do třetice by měla být reformována rozpočtová sféra, domnívá se měnový fond.

A proč by měly strany, které nevládnou, vládě pomoci? Jednoduše proto, že je to vláda menšinová. ¨

Jít s ČSSD do koalice se nikomu jednotlivě nechce, předčasné volby politici také nechtějí a občan se tedy právem může ptát, co tedy vlastně všichni chtějí?

Není to luxus mít čtyři opoziční strany a pouze jednu, která na sebe vzala nepopulární úkol něco dělat?

Z toho, co se včera stalo, je bohužel nejzajímavější skutečnou událostí to, že se v husté bytové zástavbě brněnských městských částí Královo pole a Žabovřesky procházel vzrostlý daněk.

Zpozorován byl v Botanické ulici. Svědci tvrdí, že procházkou městem byl viditelně unaven. Na chvíli ulehl u studentských kolejí v Kounicově ulici, aby si odpočinul. Později se pak srazil s automobilem a otřesen opustil Brno.

(Vysílá se ve středu 20. října ráno.)

K tomu Petr Jánský podotýká:

Jistě, ale je celkem snadno pochopitelné, že když nás jeden cikán okrade, druhý zmlátí, třetí pase prostitutku a čtvrtý na nás z televize volá, že Češi jsou svině, jinými slovy, když se 60 - 80 procenty etnika máme špatné zkušenosti, automaticky tuto zkušenost přenášíme na etnikum celé. Předpokládáme zvýšený výskyt kriminality a držíme si peněženky. Když náhodou narazíme na vzdělaného a slušného Roma, jsme příjemně překvapení, ale nic to na našem úsudku o většině nezmění.

Jan Čulík poznamenává:

Petr Jánský ve výše uvedeném odstavci velmi výstižně definoval rasismus. Hodnotit lidi podle barvy kůže, protože se tak chovají jiní lidé s touto barvou kůže, je nelogické a nespravedlivé. Rasistické. Potíž je už v tom, rozdělovat lidi podle etnické příslušnosti. Lidi je nutno posuzovat individuálně. Dělíte také Čechy podle vlastností na to, zda jsou z Budějovic nebo z Kolína? Petr Jánský pokračuje:

V Chebu máme více Vietnamců nežli Romů. Vietnamci jsou slušní lidé, při styku s nimi si peněženky nedržíme, naopak když mají dobré zboží, chlup pustíme. Lidé berou Vietnamce na podnájmy a mnohé ženy hlídají jejich děti. Děti jsou to chytré, nemají problémy s jazykem a chodí do normálních škol.

Je si tedy Petr Jánský jist, že se mezi Vietnamci nemůže vyskytnout žádný individuální podvodník nebo zloděj? A dále: snad Petr Jánský netvrdí, že romské děti - na rozdíl od dětí vietnamských - jsou hloupé? To ani není možné - každá populace má svou inteligencí tendenci k normálu. Co když se Romové prostě nechtějí přizpůsobit většinové české společnosti. Neměli bychom zkoumat, z jakých je to důvodů?

Co jinak s tím?

Příspěvek Bohuslava Blažka uveřejněný v Britských listech je rozsáhlým zdůvodněním, proč se u nás nedaří feminismu.

Na můj vkus, a spíše ještě vzhledem k chabému rozsahu mých vědomostí o feminismu, si neumím dát takové množství argumentů do souvislosti s tímto hnutím. Anebo to není hnutí? Co je vlastně feminismus?

Romantismus, psychoanalýza, výtvarné umění, česká povaha. Křesťanství, totalita, pokrytecký útlak žen, posttotalita, takhle zeširoka na to autor jde. Dovozují se vadné existenciální postoje plynoucí z těchto skutečností, zejména postoje mužské. Chybí snad jen úvaha o údělu žen v židovské společnosti, snad proto, že odtud se volání po feminismu tolik neozývá.

Ale co to vše má společného s feminismem?

Určitě nebylo Blažkovým úmyslem vysvětlovat, co je feminismus. Jenomže mně takové vysvětlení chybí. Mluví se zde o tom, co feminismus nabízí: přirozenou, nenákladnou a nepopiratelně hlubokou cestu k existenciální opravdovosti: nahlédnout radikální neúplnost své osoby ve vztahu k druhému pohlaví. To je pěkné. Následuje i malá výtka feminismu: neměl by být militantní. To jsou závažné věci, avšak co je to feminismus? Ani dokonce nevím, zda vedle maskulinistů (taktéž zmiňovaných v textu) existují i feministé (mužského rodu), nebo jen feministky, jak o nich píše Blažek.

Opravdu, moc rád bych se dozvěděl, co je feminismus. Aby mi někdo poskytl vysvětlení ve stravitelném rozsahu a pomocí srozumitelného výraziva, je-li to možné. (Odkaz na knihu raději ne, určitě by mi v tak rozsáhlém textu unikla základní myšlenka).

V žádném případě nechci klást poťouchlé otázky, na které jsem si už dávno sám odpověděl. Myslím to upřímně a přeji si být poučen.

Aleš Kastner

Vážený pane Čulíku,

z Vaší poznámky ke článku p. Houši dne 19.10.99 mne zaujal tento odstavec:

Kdyby se ptali ve veřejném mínění občanů tradičních západních demokracií, zda by dali přednost bohatství v zotročení anebo bídě ve svobodě, mám pocit, že by asi mnoho z nich volilo spíš tu svobodu, jako příležitost, a asi by namítali, že v zotročení nemůže existovat dlouhodobé bohatství.

Připomíná mi to staré dilema, zda je lepší být šajbou mezi lejny nebo lejnem mezi šajbami.

Já sám jsem pro druhou variantu, protože jsem-li mezi šajbami, mám na očích vzory a mohu postupně dorůst na šajbu; ovšem dá to práci. Obávám se ale, že mnoho obyvatel ČR dává přednost variantě první. Proč to tak je, to je zřejmě téma na historickou monografii. Byl bych ale rád, kdybychom si to přestalidávat za vinu. Většina nás se přece narodila a vyrostla v úplně jiném systému, než v jakém teď žije, a ti všichni se teď učí plavat, jsouce vhozeni do hluboké vody.

Jak to udělat, aby naše populace získala takový náhled, jaký uvádíte v citovaném odstavci?

Snad by bylo vhodné začít s jeho výkladem už ve školách, ve vhodném předmětu, například občanské nauce.

Petr Souček

Řekl bych, že pan Uhl opět ukázal, že je rasismem prosycen tak, že už není schopen logické úvahy.

Myslím, že tvrzení "plné nepravdivých informací o Romech a zdi v Matiční" by bylo možné snadno doložit na faktech - pokud ovšem taková fakta existují.

Myslím, že se pan Uhl nejvíc umazal soustavným rozdmýcháváním rasové nesnášenlivosti a asi mu vadí, že na to někdo nechce přistoupit.

Ale i viděno očima pana Uhla, neměl by být problém, aby obhájil svá tvrzení o tom, že se jedná o černou stavbu.

Pan Roček podle mě poměrně přesvědčivě citací příslušných zákonů ukazuje, že je ústecká (neštěmická?) radnice v právu. Jenomže málo čtenářů BL je tak právně vzdělaných, aby mohli posoudit, jsou-li tyto argumenty pravdivé či ne. Řada právníků se ovšem vyjádřila v podobném smyslu. Pan Uhl ale svůj názor žádným podobným způsobem dosud neobhájil.

Celá situace má myslím dva aspekty, které pan Uhl nepřípustně směšuje. Prvním aspektem je morální či ideová stránka věci. O té je možné diskutovat a snažit se přesvědčit o svém pohledu na věc.

Druhý aspekt je právní, a právo je (do jisté míry) exaktní, tedy pokud podle práva nemůže zasahovat do rozhodování stavebního úřadu či místní samosprávy vláda nebo parlament nebo jiné orgány, tak všechny pokusy o tyto zásahy musí skončit fiaskem - buď nebudou k ničemu, nebo bude politickou vůlí ohnuto právo, oboje je špatně.

Pan Uhl vsadil na právo a zdá se, že vsadil na špatnou kartu.

Pokud bude s Vámi pan Uhl ochoten komunikovat, možná by bylo dobré znát jeho pohled na to, proč šířil do světa nepravdivé informace (snad je doložitelné, že byly nepravdivé) a proč vždy odmítal jakoukoliv diskusi s lidmi, kteří znají místní podmínky.

Mám pocit, že se pan Uhl velmi bojí jakékoliv věcné a neideologické diskuse.

Také mi není jasné, proč se v poslední době mluví jen o Romech - alespoň ze začátku tam bydleli i "bílí" neplatiči, to už jsou pryč? Nebo oni za tím plotem nejsou?

Petr Souček

"Pozitivni diskriminace Petra Uhla..?"

Vladimír Myslík

Hmm, doted jsem si myslel, ze u nas se posuzuji ciny, a ne myslenky. I kdyby pan XXX vyzyval k masovemu vyvrazdeni jakekoliv skupiny lidi, myslim ze na to ma pravo protoze to neni cin, pouze projev nazoru (i kdyby to prezentoval jako vyzvu).

Mit ty krasne zakazy omezujici svobody projevu, mohli jsme mit dnes jeste placatou Zemi, ze pane Uhle?

Osobne si myslim ze prave toto evropske pokrytectvi jeste pridava paru pod kotel, kdyz nekdo nekoho nenavidi tak at si ulevi tim ze to rekne otevrene. Jak jinak se o tom dozvedet? Jak jinak mu pomoci?

Jsou zakony omezujici rasismus rasismem rasisticke? Zakon ktery vyclenuje lidi podle rasy, je NUTNE rasisticky. Zakon by mel merit kazdemu stejne.

Mame sanci dozvedet se objektivne proc dochazi k rasove polarizaci? Asi ne diky pokrytcum a lidem, co si delaji kariery na pripadech, jako je Maticni ulice, typicky priklad zneuziti tech "genialnich jiste humannich" protirasovych zakonu.

A vubec, na Evropu mam takove nazory, ze snahou potlacit zevni projevy lidske povahy a prirozenosti dela z lidi otroky "antirasistickych" zakonu, obira lidi o pravo branit se a nadrzuje tak prave tem, kteri techto zakonu zneuzivaji. Je to zbran otocena proti obyvatelstvu ktera muze vystrelit, protoze lide maji strach vystoupit s nazory proti "zakonnemu" utlaku. No ostatne i v USA to Vam tady asi potvrdi zahranicni dopisovatele.

Ale souhlasim s tim ze ackoliv nikomu neupiram pravo na jakykoli nazor (a jeho prezentaci) s nekterymi lidmi se domluvit neda a ani nema smysl s nimi polemizovat, pokud jsou zaslepeni (a to plati pro obe strany - zaslepenost pokrytcu ci rasistu).

Jen takova myslenka, co se stane kdyz si nechame podkopat svobodu projevu - zezacatku treba zakazem rasistickeho projevu? Dalsi krok bude zakaz pospinit cisarpana, pak poslance a mame tu zase nejakou diktaturu lidi, kterym se to hodi a kteri se obali imunitou. Takhle vlastne zanika demokracie...

Vladimír Myslík

Při náhodném setkání s Janem Čulíkem se pan Petr Uhl zeptal, zda je vydavatelem Britských listů, a vyjádřil nespokojenost nad tím, že v nich zveřejňuje články Františka Ročka z Ústí nad Labem, plné nepravdivých informací o Romech a zdi v Matiční, viz tento článek.

Na to mohu odpovědět za sebe: informace, které podával pan Uhl byly mnohdy zkreslené, ačkoli měl prokazatelně podklady, z kterých mohl vycházet. Viz např. otázka velkých nájmů v Matiční? nemluvil pravdu, ač měl podklady o realitě.

Pokud si pan Uhl stěžuje, že přímé zákony, omezující svobodu slova zákazem rozšiřování nenávisti vůči příslušníkům nějaké etnické skupiny a zákazem výzev k omezování jejich práv jinde platí a zde ne a mé články jsou nepochybně za hranicí tohoto zákazu, potom je otázka, kde stojí pan Uhl. Zda není za touto hranicí již dávno.

Škoda že takový zákon zde již není, protože jsem si mohl odpustit polovinu psaní kolem Matiční, protože by i tzv. aktivisté museli vážit svá slova a skutky.

Píši o Matiční a v článcích přímo označuji problémy a mechanismy, které vedou k eskalaci problému. Od nezaměstnanosti k sociální deprivaci atp.

Pokud jsem napsal něco kolem pana Uhla, vždy jsem dokumentoval, proč nemá pravdu, vypsal jsem přesně proč.

Že by "účast na polemice s mými články mohla autora podnítit k dalším protiromským výpadům"? A proč? I v nedávném popisu incidentu o Velikonocích 1998 jsem psal o tehdejší rvačce s porozuměním o hlubších příčinách psychologickém kontextu agresivního postoje, který sžírá sociálně slabé Romy. Jestli to je rasismus ?

Mezi Romy a Vietnamci mám kamarády a např. s manželkou jsme byli na romsko-vietnamské svatbě, manželka byla svědkem.

Jsem stejný rasista asi jako můj pes je kočkou nebo houpacím koněm. Rozumní Romové byli smutní z toho co aktivisté a jejich oficiální pomocníci z Matiční udělali.

Psal jsem o tom konkrétně v novinách, že např. invalidní romský důchodce, který důchod nefixluje, protože ono se bez nohy těžko něco fyzicky dělá, musí myslet na to, že rodina musí zaplatit nájem a všechny poplatky a musí si propočítat kolik mu zůstane na pivo, je to normální slušný člověk a proto považuje chování Romů v Matiční a aktivistický humbuk kolem neplatičů za ostudu.

Den po zveřejnění neutrální zprávy ČTK o opatření v Matiční ulici 15. 5. 1998 např. mluvčí ROI prohlásila, že 350 tisíc korun na zeď by se dalo využít účelněji - třeba na úklid nepořádku v ulici, přistavení kontejnerů a případně posílení policejních hlídek.

Ale to vše již bylo tehdy realizováno. Nevěděla nic a moudře mluvila, podobně jako někteří další aktivisté a politici. V kritice byli tehdy aktivní honiči hlasů, politici malých stran.

Pokud vás uráží má fakta, uveďte stejně konkrétní a ověřitelná, jak je uvádím já. Fakta nejsou rasistická ani aktivistická, ale jen reálná.

Vítězslav Novák

Studie paní/slečen Heitlinger a Trnka samozřejmě je neprůkazná, ale stejně samozřejmě ze zcela jiných důvodů, než uvádí Marek Houša. Ono je sice pravda, že ženy myslí jinak než muži přinejmenším v tom smyslu, že ženský mozek zapojuje při řešení (některých) stejných úkolů jiné oblasti než mužský, to ovšem nemusí znamenat - a většinou neznamená - že se budou lišit i výsledky. Nereprezentativnost studie H+T nevyplývá z faktu, že jejím objektem jsou pouze ženy, a už vůbec ne z toho, že ji ženy vytvořily. "Hříchy", které ji znehodnocují, jsou typické pro práce mnoha humanitních vzdělanců bez ohledu na pohlaví, rasu, třídní původ či náboženství.

Především je vzorek populace, z něhož studie vychází (14 osob), příliš malý. Za druhé několik absolventek středních zdravotních škol netvoří reprezentativní vzorek. Jediné závěry, které by bylo možno ze zkoumaného vzorku oprávněně vyvodit, jsou na úrovni výsledků dvou zmatených kosmických průzkumníků z filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule (hráli je Lasica a Satinský): "Některé předměty v obydlí pozemšťanů jsou nerozbitné." "Některé předměty v obydlí pozemšťanů jsou rozbitné." Takže v našem případě asi "Některé mladé ženy v Praze si myslí, že ...". Vše další je nepřípustná extrapolace. Je na pováženou, že se jí dopouštějí lidé vysokoškolsky vzdělaní; dokonce lidé, kteří chtějí zkoumat něco tak komplexního, jako je lidská společnost a fungování lidí v ní.

Navíc, pokud chtěly H+T zkoumat reakce na společenské změny po r. 1989, vybraly si vzorek snad nejméně vhodný. No, to je přehnané, kojenci by byli přece jen ještě nevhodnější... Všechny ženy, jež se zúčastnily výzkumu, prodělaly kolem r. 89 obrovskou změnu svého společenského statutu: ukončily studium a začaly se samy živit. Je málo tak převratných změn v lidském životě: nástup do školy a první povinnosti, konec studia a začátek samostatného života s odpovědností za sebe, narození dítěte a tedy první odpovědnost za jiného, konec práce a odchod do penze. Je pochopitelné, že tato obrovská osobní změna překryla změny společenské. Co mohly ty mladé ženy/dívky porovnávat? Předlistopadovou dobu znaly v jedné pozici, polistopadovou v jiné, úplně odlišné.

Ostatně to, co ze studie H+T otiskly Britské listy, naznačuje, že obě vědkyně postupovaly podivným, leč dosti obvyklým způsobem. Přijely si potvrdit své přesvědčení, že mladé ženy ve východní Evropě se po pádu komunismu začaly emancipovat. Zjistily, že několik žen ve východní Evropě, tedy v Česku, vlastně v Praze, je emancipovaných a tedy sláva, teze je dokázána. To, že ženy v ČSSR byly emancipované a mnohem emancipovanější, než je obvyklé třeba v USA, už dávno před pádem komunismu, je ani nenapadlo. No, a protože jeden závěr je málo, vyvodily ze získaného materiálu (který nestačil ani na původní studii, měla-li být seriózní) ještě další naprosto neoprávněné závěry, třeba ten o obecné politické apatii. Možná, že ty závěry jsou i pravdivé, ale nevyplývají ze zjištěných faktů.

Vítězslav Novák

Poznámka JČ: Studie obou amerických autorek je z přísně sociologického hlediska zřejmě neprůkazná, neboť je vzorek příliš malý. Je to ale zajímavá sonda a zdá se potvrzovat postoje a názory, s nimiž se - i průzkum Britských listů je jen namátkový a nevědecký, není založený na reprezentativním širokém vzorku - kupodivu jaksi setkáváme všude. Autorky si nešly do ČR potvrdit, že se mladé ženy ve východní Evropě po pádu komunismu začaly emancipovat. Naopak tam šly zkoumat tvrzení některých autorů, že se po pádu komunismu české mladé ženy deemancipovaly, rozhodly se samy vrátit se do domácností, mýt podlahu, vařit a starat se o děti. Zjistily, že to tak není, ale už se neptaly například jejich mužských partnerů, co si myslí o postavení žen - vzhledem k tomu, že v ČR o všem rozhodují muži, je to klíčové. Představa, že v ČSSR "byly ženy už před pádem komunismu emancipované a mnohem emancipovanější než v USA" je samozřejmě nesmysl, jak potvrdí každá česká dívka, která vycestuje načas z ČR do USA či západní Evropy - a pak se nerada vrací do Čech. (Tuhle mi jedna takto navrátivší se dívka poznamenala: "Já když vidím v pražském metru ty mladé klacky, ty kluky, co tam arogantně-ledabyle sedí s doširoka rozkročenýma, rozcapenýma nohama, je mi to doslova odporné.") Neemancipovanost českých žen vidíte v Praze už jasně z toho, jak se mladé dívky musejí oblékat a šminkovat - připravit se na trh masa. - To jsou samozřejmě jen dvě povrchní poznámky, příkladu o neemancipovanosti českých žen by se dalo snést mnoho, mnoho.

Pavel Tic

Pane Plesle,

zavery vaseho clanku jsou prinejmensim pochybne, protoze jsou pochybna vychodiska.

Pokud je mi znamo, a predpokladam, ze i vam, Mlynar nema v tydeniku Respekt zadnou funkci uz temer dva roky, takze vyvozovat z jeho peti ucasti ve zminenem diskusnim poradu a ze tri ucasti sefredaktora Respektu Holuba, ze celkem byl Respekt v tomto poradu zastoupen osmkrat, ve mne vyvolava dojem, ze bud jste na tom na stiru s  elementarni algebrou (aneb scitam baby jabka petrolej) nebo je to vase revnivost jako redaktora maleho tydeniku (priznam se, ze -- mozna mne na skodu -- nazev vaseho magazinu vidim poprve) vuci znamemu konkurentovi a nestitite se pritom ani (zlovolne) manipulace s fakty.

(Zajimave ovsem je, ze v sumaci uvedene v odstavci nasledujicim po vyctu hostu a jejich frekvenci m.j. uvadite, ze se objevili _dva_ novinari (Respekt, Pravo), takze jste do teto sumace Mlynare nezapocetl (naopak jste ho zapocetl jako politika). Jak se tedy mohl jako novinar objevit v nasledujici fabulacni sekci?)

Protoze se nepohybuji v medialnim svete, nevim, zda je moderator poradu V prave poledne kamaradem nekoho, koho si opakovane zve do televize (jak pisete v poznamce) a ani nevim o koho by melo jit -- v clanku pana Plesla o takovem propojeni neni zadna konkretni zminka, takze nevim, proc se objevila ve vasi poznamce k tomuto clanku, byla-li to poznamka k tomuto clanku. Ale protoze se pan Plesl ve svem clanku zminuje o clanku Erika Taberyho, ve kterem autor neprimo obhajuje zpusob vyberu hostu do diskusnich poradu CT, usuzuji, ze  nejspise pujde o Taberyho...

Uprimne receno, predvadite velmi zajimavou verzi kritickeho a  nezavisleho premysleni.

Pavel Tic

Mike Jarolím

V nekterych vecech trva tato bezradnost od dob sametoveho Kocourkova. Rikate tomu slusne "Monolitni mysleni v Praze po 10 letech".

Take predchozi clanek - svedectvi o prubehu demokraticke revoluce byl pichnutim do vosiho hnizda.

To monolitni mysleni je jeste horsi nez uvadite, proste tam rezignovali, o nekterych vecech se nemluvi, protoze mimo jedine positivum, ze komuniste byli oficialne odstaveni, to v mnoha oblastech vypada jako z deste pod okap, (a rostouci preference komunistu to dokazuji) a garnitura tech, kteri byli na konferenci a nataceli kormidlo podle svych tehdy nejlepsich predstav, byla odstavena rafany s  ostrejsimi lokty.

Musel jste jim pripadat trochu divny, kdyz videli, jak je nutite stourat do 10 let stareho neuspechu.

I Havlovy male politicke pletichy se jim jiste jevily jako jejich vlastni.

A jestlize mezi radou vyhrad byla i  obava z poskozeni povesti presidenta, je to svym zpusobem priznani, ci ne ?

To je ovsem ponekud stara" story" a pripomnela mi to vlastne debata v TV zde v Klokanii.

Myslim ze to zasluhuje zminky strucne: diskuse na tema budeme republikou, anebo budeme pokracovat s kralovnou?

Bourliva diskuse, na podiu mezi mnoha Vam neznamymi 2 politicti velikani minulosti: byvaly predseda vlady Hawk a  zastupce kralovny gen.guverner Hayden.

PS: spor jde o to, zda president voleny parlamentem ci lidmi, a soucasna verze navrhu je pro parlamentni volbu.

Z utkani techto dvou :

Hawk: volme republiku, je to pokrok a jakekoli vyhrady k legislative se daji v budoucnu vylepsit.

Hayden: radeji monarchii nez parlamentni volbu presidenta. Volbu z rukou parlamentu do rukou lidu nikdy v budoucnu nezmenite! Chcete vytvorit situaci jako v CR ? Kdy byl president zvolen jen proto, ze jeden poslanec byl ve vezeni a nemohl volit proti ?

Tak to pan Hayden rekl!

What a shame ! Pro nas vsechny obcany CR..!

Po tolika letech se tohle vytahne a pusobi to jako velmi silny argument v diskuzi o to, jakou formu volby presidenta zvolit!

Proboha jen ne Ceskou, kdy parlament zvoleny lidem vubec nevyjadruje vuli lidu !

K priznani k  tomuto Kocourkovu jste vlastne nutil pany na konferenci svymi dotazy jakze to vlastne delali (manipulovali) jejich sametovou revoluci!

Pouze v jedne veci jste nepresny.

"Nikdo z porazenych nebyl prizvan".

Dovoluji si povazovat komunistu, i kdyz toho nejumirnenejsiho jako je vami citovany Venek Silhan za predstavitele porazeneho komunismu (, i kdyz byl pro komunisty u vlady neprijatelny.)

Diky za oba clanky

Vice takovych

Sincerely

Mike Jarolím

Poznámka JČ: Věnek Šilhan byl politicky zlikvidován jako reformátor a člověk roku 1968 hned počátkem Husákovy normalizace a v žádném případě nebyl v letech 1969 - 1989 součástí vládnoucího komunistického establishmentu. Patřil v té době k utlačovaným.

Jiří Soler

Vazeny pane,

rad bych reagoval na Vas clanek v Britskych listech. Jsem prirodovedec (vzdelanim fyzik) a mam hrozne nerad, kdyz lide do otazek prirodovedy pletou argumentaci, ktera nema s prirodovedou nic spolecneho. Mezi takovy zpusob argumentace pocitam i citaci bible ci jinych dogmat.

Priznejme si. ze oba asi vime o paleontologii a podobnych oborech prilis malo, abychom mohli objektivne posoudit kvalitu vecnych dukazu - to predpoklada nekolikalete soustavne studium oboru, vcetne praktickeho "osahani" problemu jak v terenu, tak v muzeich. Na nasi urovni muzeme spise diskutovat filosoficke otazky spojene s tematem (predpokladam, stejne jako pani Juliana).

Podobne pohledy jsem nasel v materialech "Svedku Jehovovych" - silne dogmaticke a netolerantni, a tedy nepusobici duveru. Ale priznavam, ze to neni dukazem nespravnosti - jejich dogmaticke pojeti by mne asi dokazalo zosklivit i jinak zcela spravnou teorii.

Jako prirodovedec se musim pri otazce o existenci Boha ptat: co presne myslite existencí Boha. Pokud pojmete tento pojem dostatecne abstraktne (a napr. puvodni semitska koncepce Boha ze stareho zakona se tomu znacne priblizuje, na rozdil od Noveho zakona), potom zjistite, ze mezi pojmy "priroda" a "Buh" je jediny rozdil: prvy je nezivotny, druhy zivotny. To je ovsem rozdil gramaticky, a gramatika je umely lidsky vytvor (pravda, velmi stary). Souhlasim, ze pri dostatecne obecnem a abstraktnim pojeti Boha asi tezko najdete logicky ci empiricky (a tedy pro prirodovedce prijatelny) dukaz o jeho existenci ci neexistenci. To je pripad clanku Ondreje Kadlece.

V prirodnich vedach je zvykem vytvaret teorie na zaklade pozorovani, casto s vyuzitim slozitych logickych (a ve fyzice matematickych) konstrukci. Teorii lze napadnout bud na zaklade nesouhlasu s pozorovanim nebo poukazanim na jeji vnitrni nelogicnost. Proto mne napriklad vadi, kdyz nekdo napada Teorii relativity proto, ze autor byl zid.

Pritom jako prirodovedci mi nevadi moralni nepripustnost takove argumentace (ta mi vadi jako cloveku), ale nepripustnost napadat fyzikalni teorii napadanim osoby jejiho autora; stejne by mi vadilo napadani teorie oznacenim autora napr. za zlocince, i kdyz jako clovek bych s odsouzenim takove osoby (ne teorie) zcela souhlasil.

Slozitejsi uz je pojem "stvoritel"; na argumenty, ze nekdo musel svet stvorit, odpovidam otazkou: A kdo stvoril toho stvoritele? Tady je moje vseobjimajici priroda univerzalnejsi, zadneho stvoritele nepotrebuje. Alespon z meho pohledu.

Ovsem stejne jako pani Juliane mi vadi casta argumentace vericich o jakesi jejich moralni nadrazenosti; praxe nekterych cirkvi, jak v minulosti tak dnes, svedci spise o opaku.

S radosti se odvolavaji na Prikazani, aby je jejich cirkev vzapeti porusila. Napr. prikazani "jednoho boha svetiti budes", vychazejici z puvodni semitske tradice, nahrazuji Otcem, Synem a Duchem svatym, dvanacti apostoly a posleze spolecenstvim mnoha svatych.

Tim se stava jejich vira vnitrne rozpornou a tedy pro mne tezko prijatelnou.

Verim, ze tolerantni krestane typu Ondreje Kadlece by nasli i uspokojivejsi vysvetleni tohoto logickeho paradoxu (ve stredoveku o tom cirkevni ucenci dokazali bezvysledne diskutovat staleti, podle zjevneho postupu: pravda je takovato, musite ji dokazat).

Takovy postup hledani pravdy je pro mne tezko prijatelny. Bohuzel neexistuji pouze tolerantni krestane, praxe minulych i tohoto stoleti to mnohokrat dokazala.

Konecne teorie neodarwinistu o vyvoji probihajicim spise ve skocich (ovsem jeden "skok" trva mnoho generaci) neni v rozporu s puvodnim darwinismem, kde vyvoj probihal neustale; mezi obema pojetimi dokonce existuje prakticky spojity prechod.

Rozpor je mensi nez treba mezi Newtonovou a Einsteinovou fyzikou, presto Einstein nezatracuje Newtona, pouze jeho teorii rozviji do oblasti, o kterych Newton nemel predstavu. Z ryze formalniho matematickeho hlediska je Newtonova fyzika limitnim pripadem fyziky Einsteinovy.

Jiří Soler

Novela zákona o občanství

Jiřina Fuchsová

Zasláno do Senátu, Praha, ČR.

Novela zakona o "nabyvani obcanstvi" je PASKVIL.

Rodili Cesi dosud v zahranici zlocinne BEZ OBCANSTVI CESKEHO jsou nuceni konzularnimi uredniky podepsat PROHLASENI, ze sve ceske (csl, csflr, cse etc etc) OBCANSTVI "POZBYLI" v den sve americke naturalizace.

Cesi v USA by tak byli Cechy pouze DO SVE AMERICKE NATURALIZACE a opet nyni, 'OD DATA "UDELENI" SVEHO! CESKEHO OBCANSTVI (se kterym se NARODILI.)

Vzhledem k tomu, ze vetsina obyvatel CR doma i v zahranici nijakym DOCASNYM "ceskym obcanstvim" nijak netrpi, i dosud diskriminovani Cesi v USA trvaji na tom, ze CECHY NIKDY BYT NEPRESTALI.

Ani nase OBCANSTVI NENI PRERUSOVANE.

Souhlasime proto s vice-premierem Lanskym, ktery 14. rijna 1999 prohlasil cesky zakon o obcanstvi za "PASKVIL."

2. zari 1999 prijata novela opet udeluje VYJIMKY ze SPATNEHO ZAKONA.

Maji li dnes tisice a tisice Cechu DVOJI (vicenasobne) statni obcanstvi, zakon, ktery zastava princip jeden Cech =jedine statni obcanstvi (prevzaty z komunisticke ery!) je lzivy.

Jirina Fuchsova

P.S. Nase organizace zadaji vladu USA, aby zmrazila veskery majetek Ceske republiky v USA do te doby, nez cesky parlament zpusobem ustavni nouze okamzite, celoplosne a RETROAKTIVNE navrati ceske obcanstvi vsem dosud zlocinne (obstrukce spravedlnosti, zadrzovani identity, nasilne odpirani obcanskych prav) diskriminovanym "nekterym" dnesnim obcanum USA.

USA je smluvnim partnerem Ceske republiky v NATO. Je ostudne, ze CR se k OBCANUM USA chova zpusobem, jakym se nechovaji ke svym mensinam v USA ani napr. Polsko, Madarsko, nebo i dokonce Slovensko...

19. X. 1999