Jiří Jírovec: Levicový intelektuál s měkkými dolary
Tak to zde mame znovu. Levicovy intelektual s patrnym socialnim citenim,
pochopitelne vydelavajici dolary, byt ty mekke, kanadske, pokracuje ve sve
autoterapii a poskytuje sve neoriginalni a skutecnosti ne prave dobre
postihujici videni veci.
Jeho obsahla odpoved na - ne vzdy v zaverech presny, ale snad v ceskych
pomerech pochopitelny clanek Petra Palety - nabizi svuj dil perel a perlicek.
Hned na zacatku, aby nasadil ton a nenechal nikoho na pochybach co ho ceka,
Jirovec pise:
"Hnaci silou ekonomiky uz neni spotrebitel (tedy trh), ale Dzin majici
nejruznejsi podoby lidske chamtivosti, ktereho jsme vypustili z lahve, a
ruznymi ulitbami se ho snazime primet k tomu, aby neskodil u nas, ale radeji
u sousedu."
Wow! To je vseobecna analyza hodna marxisty a zavistiveho Cecha, ktery byl
vychovan v kulture prani o chipajicich sousedovych kozach! Bohuzel, ale ne
neocekavane, pan Jirovec bude "dukazy" toto sve videni sveta podporovat,
nebot, pochopitelne, do nej investoval tolik let a boji se, ze nejaka
radikalni zmena by mu nezarucila, ze pote uvidi svet tak hezky "logicky" a
smysl davajici.
Jirovec by mel poslat sve CV na predni skoly ekonomie a marketingovym sefum
vsech firem, nebot ma pro ne tak prevratnou novinku, ze spotrebitel uz neni
panem, ktereho je treba uspokojovat. Lituji Jirovcovi deti ze jsou,
nepochybne, takovymto videnim sveta po leta syceni. To neni nejlepsi zacatek
do zivoita, ac ziji v jedne z nejlepsich (podle OSN nejlepsi) zemi sveta.
Po uvodnim salvu s Dzinem to jde s Jirovcovymi analyzami sveta dale s kopce.
Neni prekvapenim, jako clovek zijici v Kanade, ze se otre o praktiky "hochu v
USA a UK". Ale je smutne, ze v dojemne obave o limitach modre planety a
jejich 6 miliard vzprimenych lidoopu, varuje pred tim, ze "maximalizace zisku
ma realna omezeni v pristupu k surovinam, levne pracovni sile, zatizeni
zivotniho prostredi".
Nejenze je to nepravdivy a neobjektivni popis skutecnosti (nebo ma dojem, ze
vsech 1.2 mld Cinanu v CLR, 1 mld Indu v Indii, a dalsi miliardy lidi ve
tretim svete jsou jiz dostatecne zamestnani, zvlaste pak firmami vyspeleho
sveta hledajicimi levnou pracovni silu?). I plno lidi a politiku,
narodohospodaru v mnohem drazsi zemi jakou je CR by dnes jiz sakra moc radi
ve svych okresech a mestech uvitali jakehokoliv zapadniho zamestnavatele a
platice dani.
Jirovec take ve svem tezopadnem pohledu zda se nepostrehl, ze se potreby (at
jiz skutecne, nebo ty, ktere se stanou skutecnymi diky kulturnim tlakum a
trosku pomoci reklamy) neustale meni a vytvareji se nove. Pred 100 lety
Graham Bell stezi prodal svuj prvni telefon, protoze mu vsichni rikali, na co
telefon, kdyz mame poslicky. Dnes ma dcera hodiny klabosi na telefonu s
kamaradkami a uspokojuje potrebu, o ktere jeji babicka ani nevedela, ze muze
existovat.
Pak nam Jirovec sdeli, ze "na zemekouli jiz neni dost vseho pro vsechny". No
muj typ je, ze USA tak jak jsou, bez Aljasky a Havaje, budou jednoho dne
schopne ne spatne uzivit a poskytnout zajimavy zivot ne dnesnim 280 milionum,
ale 600 milionum lidi. A nebojim se, ze to bude pridelovy komunismus ci
environmentalismus.
Opatrnost rozsirovani EU s nedostatkem zdroju nema co do cineni. Zapadni
Evropa byla opatrna kdyz se SSSR zozpinal a choval se ve vychodnim bloku jako
vsemocny stepni pan. Tato Evropa, podle pana Jirovce asi rozumne a prozirave,
skandovala v ulicich "Better Red Than Dead" (Lepsi je byt rudy nez mrtvy),
kdyz se zajiste ne oblibenec Jirovce, jisty Reagan a kruhy za nim stojici,
snazili o umistovani raket v Evrope a "zlovolne bicovali" zbrojni zavody az
na uroven hvezdnych valek. Abych ale odpovedel na otazku udajne zdrzenlivosti
EU se rozsirovat do zemi tradicne nehostinnych zapadoevropske civilizaci,
hodnotam a pravnimu radu, mam dojem, ze nemaji duvodu spechat. V Cesku a
jinde bude treba nekolika generaci aby se nazorove prostredi zmenilo, aby se
ceska burzoasie ujala sve nezastupitelne role a radne kultivovala politickou
a medialni scenu, jakoz i ramec "sdilenych" hodnot spolecnosti. Poustet si
tolik barbaru naraz a naplno do daneho spolecenstvi neni zadouci a mohlo by
to byt jenom skodlive. Plus, s porazkou komunismu netreba zvlastniho usili
jako bylo poskytovani dolozek nejvyssich vyhod Ceauceskovu Rumunsku jenom
proto, ze povolilo emigraci do Izraele a hlavne ze se nestavelo vzdy po bok
hlavnimu protivnikovi Zapadu, SSSR.
Je smutne, ze, jak rikaji Americane v "polosocialisticke" Kanade, existuji
uvedena omezeni na investice v zahranici. Chapu, ze Kanada nema tolik
obyvatel a stale obrovske prirodni zdroje a tedy potrebu investovat do nich
ci do novych technologii. Je take smutne, ze se Jirovec neciti dost silnym,
aby odolal populistickemu "na chudy lid musi byt prisnost" a v zapeti to
sichruje tak ceskym brumlanim o tom, jak jeden miliardar dostal setrne
placnuti pres ruce za svoje poruseni zakona. A podle vkusu lidi, ktere
representuje, Jirovec se docela tradicne otre o pravniky, ktere si tento
clovek muze dovolit. jak neoriginalni a jak neobjektivni. Budme si ale jisti,
ze Jirovec neni pravnik a nikdo z jeho blizkych take ne. Protoze ikdyby mu
stale schazely schopnosti relevantni analyzy, pud sebezachovy by mu branil
uvadet nesmyslna obvineni timto smerem.
To, ze ma, jako prosty clovek "pifku" na pravniky, dokazuje i tim, ze, v
rozporu se svym levicovym zalozenim a laskou ke kolektivnimu vyjednavani pro
zbidacovane delniky, napada i "monopol" kanadskych lekaru a pravniku. Kdyz to
clovek cte, tak ma dojem, ze se nam z levicaka stane novy Reagan ci alespon
Thatcherova, kteri nemeli odbory a kolektivni vyjednavani vubec v lasce.
Nepovsimuto v jeho Manifestu nemohlo zustat ani zdravotnictvi, tato zlata
hrivna populistu a socialnich inzenyru. Ac spravne rika, ze skutecnost, ze
zdravotnictvi stoji hodne penez nema co delat s komunismem, zase upadne do
svych tridne zavistivych pohledu na veci.
Pise: "mocne fakmaceuticke spolecnosti si napriklad vymohly dvacetiletou
patentovou ochranu, coz jim umoznuje diktovat ceny podle sveho". To je jeste
vetsi zaslepenost, nez od "znalce Zapadu", prof. Klause. Jak pan Jirovec
doporucuje vest at jiz spolecenske ci firemni financni prostredky na vyzkum
leku, kdyz bez patentove ochrany, nebo - zda tusim z jeho moudreho vykriku -
s podstatne kratsi patentovou ochranou?
A, uz vim, firmy by se mely spokojit s mnohem mensi cenou akcii (k cemuz by
hospodareni s kratkou ci neexistujici patentovou ochranou vedlo). Prodejem
takto levnouckych akcii (pokud by firmy nezbankrotovaly vubec) by firmy moc
penez na dalsi vyzkum neziskaly. Ale pan Jirovec to ma "dobre promyslene",
bezpochyby. Jiste je jedno: nejenze vecem nerozumi, ale ani on ani jeho
nejblizsi ve vyzkumu leciv, atp. nedelaji a zda se, ve svem portfoliu moc
akcii farmaceutickych firem nema.
Ve sve radoby vystizne kritice a snad i zamyslene analyze pomeru ve
zdravotnictvi opomel jasne rici, ze zlotrile farmaceuticke firmy a vyrobci
neustale drazsich pristroju vlastne umele vytvareji potreby (nebot skutecni
spotrebilete vlastne nechteji lecit sve rakoviny, AIDS, spatne klouby, atp.,
atp.). Co nesezerou zli vyrobci leku a pristroju, shrabnou stejne zli lekari
na svych platech. Ano, hadate dobre, Jirovec neni MUDr. ani MD, ani jim neni
jeho zena a nekdo blizky. Takze, spolu s zase s neznalost veci, je vedle jako
jedle. Ale s gustem trefneho analytika!
V USA neni 35 milionu lidi bez zdravotniho pojisteni, ale jiz 43 milionu. To
je hruza, ze, pane Jirovec. tak zly je ten anglo-sasky kapitalismus,
nekontrolovany alespon trosku dojemnym kanadskym socialismem (ze ktereho
pacienti i lekari prchaji na jih, do USA).
Lidem v Cesku musim rici, ze po 18 let, s zenou a detmi jsem take nemel zadne
zdravotni pojisteni a prezili jsme to v pohode, dekuji. Kdyz jsem si, jako
pracovnik ve smlouve o dilo spocital a vynesl na grafu co by me to stalo a to
i po danich (zdravotni pojisteni i vydaje jsou odecitatelne), rekl jsem si,
ze to nedava smysl. Meli jsme 2 detske hospitalizace, zadnou autonehodu (ta
hradi nemocenskou), zuby jsme si platili za hotove. No jo, ale CO KDYBY se
vam neco vazneho stalo, ptaji se socialne bazlivi. Stava se, stava, ale
mnohem mene nez si lide a prodavaci pojistovny mysli. Mimoto, kazda nemocnice
musi vzit a prislusne osetrit kazdeho pacienta, ktery u nich vykvete at jiz
na pohotovosti ci je tam dovezen. Pochopitelne se ptaji, zda ma clovek
pojistku a kdyz ne, tak mu daji splatkovy rozvrh. Kdyz nemuze platit? Kazda
nemocnice ma na toto fondy (asi 15% rozpoctu). Dostava penize od federalni
vlady a ... pocita o neco vic za ukony tem, kteri maji soukrome pojistky ci
federalni nemocenske pojisteni. Tedy ... pokud nejsme Clintonovou ci
politikem a nepotrebujeme popularni tema kampane a/nebo nehajime zajmy
lekarske komory a zdravotnickeho prumyslu (nic proti nim, mysli to dobre),
tak se nemusime obavat o osud nemocensky nepojistenych v USA.
Ale nepotrebujeme, zda se, Clintonovou nebo jine politiky, sam Jirovec staci
presedlat z jednoho kone na druheho. Rychle a bez toho, aby si toho sam
vsiml. Na jedne strane tepa monopoly, na druhe strane place po zrusenych
monopolech (elektrina v Ontariu).
A jedeme dal z kopce, s vetrem o zavod. Ze Paleta vola po tom, aby si cesky
obcan mohl nakladat s majetkem jak uzna za vhodne, "treba investovat do
zahranici nebo majetek do zahranici prodat"? Jirovec, nebot je to vse
pozorujici encykloped na to odpovi prikladem ze zivota: u nich mistni organy
treba nepovoli rozpalcelovat pozemek na male kousky, aby to neohrozilo ceny
nemovitosti. Nevidite souvislost s prodejem nemovitosti cizinci? Nevadi,
alespon vidite co vsechno autor vi a ze tedy ma kvalifikace na analyzy. Moc
rad bych ale od nej slysel jediny priklad, kdy i polosocialisticka Kanada at
jiz na narodni, provincni ci mistni urovni zakazala bohatemu kupci, at je to
Amik nebo petrolejovy sejk, koupit si nemovitost s tim "nebezpecim", ze se
pro mistni zvedne cenova hladina nemovitosti.
A ze by to, ze po Sametu vyletely ceny nemovitosti v Cesku do stratosfery
bylo diky skupovani techto Germany? I ted, kdyz je pritomnost zapadnich
investoru v Cesku ve vsech oblastech, vcetne nemovitosti, minimalni, tak
stale cizinci "zenou ceny nahoru"? A je to, kdyby to bylo pravda,
celospolecensky skodlive? Kdyz domek stal za totality 100 tis. Kcs a dnes
stoji 3 mil. Kc, a Klausova inflace mezd byla 3000%, vsichni majitele domky
jsou milionari a danova zakladna zajiste potesene roste, coz vitaji mistni
samospravy, ktere tak maji vice penez na zlepsovani ruznych stranek zivota
vsech obcanu.
Ja si myslim, ze ceny nemovistosti v CR jsou obrazem neefektivnosti
hospodarstvi, vcetne danoveho systemu a bankovnictvi, socialisticke bytove
politiky a dalsich pokriveni zadouciho stavu. Kdyz takovy domek neni dana
ekonomika a hypoytecni trh schopny postavit novy za jistou cenu ale jen za
mnohem vyssi cenu, cena existujiciho domku se zacne tim smerem pohybovat.
Strach z cizincu je pohodlnou vymluvou, zduvodnitelnou mozna u vybranych a
velice lokalizovanych zalezitosti, ale ne velkoplosne.
Diskusi o zdravotnictvi a prijmove sile muzeme uzavrit jistym zaverem: pan
Jirovec je starsi a i pres (doufam ze slusny) prijem si neni zase tak jisty v
kramflecich, rozhodne ne jako ti lide z farmaceutickych firem, lekari a
pravnici.
A dale: "statni molochove", pry hraji, udajne uzitecnou, roli "jakehosi
setrvacniku, ktery udrzuje ekonomiku v dobe krize." Tak nevim, zda je problem
v tom, ze Jirovec prisel z Ceska, nebo ze se usadil v polosocialisticke
Kanade, nebo zda je problem pochopeni fundamentalnich veci nekde jinde.
Zustanu tedy u toho, ze je vec nepochopena.
A dale: ..."jaky model vytvorit aby korporace braly pri svem rozhodovani
ohled na mistni komunitu." Diagnoza: pan Jirovec nikdy nepracoval na urovni
vedeni firmy a je to videt, protoze by takove lacine slehy jinak nevypoustel.
Potesilo mne, ze v Kanade "cas od casu" probihaji debaty, ze by hrda Kanada
mela prijmout US$ jako platidlo. Jiste je, ze by to vetsine a dlouhodobe
prospelo, ac by bylo dost tech, ktere by to, nektere kratkodobe, jine
nadobro, poskodilo.
Zaverem. Dozvedeli jsme se neco o Kanade a o tom, ze "vsude je chleba o dvou
kurkach", coz je nepochybne zamysl Jirovcova clanku. Dozvedeli jsme se ale
hlavne hodne o autorovi samotnem: neni nejmladsi a tak realnost toho, ze by
si progresivni karierou ci dlouhodobym manazmentem investicniho portfolia, ci
dobrou zenitbou, atp. zasadne vylepsil svoje postaveni - a tim i pohled na
svet - neni.
Soucasti toho, co jsme se z tohoto i z jinych prispevku autora dozvedeli je
to, co tam palcive schazi, tedy hodnotovy a filozoficky zaklad toho, proc si
kanadska ci jina spolecnost pocina lepe ci ne tak dobre, zvlaste v porovnani
s jinymi. Je to stale jen to povrchni, radoby ekonomicke a statne-spravni
videni spolecnosti. Jakoby se uspesne zeme, at jiz mereno jakkoliv, nelisily
od tech mene uspesnych ci neuspesnych predevsim a primarne v necem jinem.
Jan Vincent