Britské listy

Nepopírám, že Y2K je v současné době módní záležitostí, na které se spousta lidí snaží vydělat peníze. Na druhé straně to, že celá věc je jednoduchá tak, že ji dokáže vyřešit každý "alespoň napůl kompetentní správce systému" je druhý extrém, který je stejně škodlivý jako ten první.

Obyčejný správce by dokázal čelit problému, pokud by platily zhruba následující podmínky:

a) Síť, kterou spravuje není příliš velká

V malé síti, za jejíž provoz má správce plnou zodpovědnost může jít opravdu jenom o kontrolu jednotlivých počítačů a případné opravy. Problém ale nastane, když má podnik, řekněme 3000 stanic propojených pronajatou datovou sítí v 50 lokalitách je tu problém způsobený už jen omezeným časem a počtem stanic.

b) Existuje jednoznačná odpovědnost za správu a provoz technologické infrastruktury

Varianta předchozího. V praxi u rozlehlejších systému není výjimkou, že není přesně určeno, kdo má co na starosti. Kdo tedy odstraňuje problémy v jedné lokalitě, kdo v druhé, kdo má na starosti aktivní prvky a síťovou infrastrukturu a podobně.

c) Nepoužívají se zastaralé nebo specializované technologie (hardware, operační systémy, aplikace)

Pokud se využívají obvyklé technologie (např kombinace Wintel - Windows/Intel) je vše relativně v pořádku. Co když je ale třeba funkčnost postavená na specializovaném hardware, jehož výrobce už neexistuje? Co když se v podniku používá 60 nejrůznějších aplikačních programů vyvinutých během posledních 15 let a co když u poloviny z nich nejsou k dispozici zdrojové kódy? Myslíte, že bude jednoduché nalézt ty, které mohou způsobovat problém? Myslíte, že bude jednoduché je opravit? Nebo naprogramovat všechny znovu? Tato nebo podobná situace vedla k tomu, že řada podniků v USA nebo západní Evropě raději nahradila celý informačí systém za nový drahý podnikový informační systém (což je samozřejmě náročné také časově).

d) Počítače se nevyužívají k řízení systémů pracujících v reálném čase (řízení technologických procesů, výroby apod.)

Pokud fungování podniku není postaveno na počítačích nebo obecněji automatizaci, je všechno v pořádku. Když nebude fungovat server v malé obchodní firmě den, dva, nebo týden, nikdo neumře. Stalo se vám ale někdy, že netekla delší dobu voda? Pokud jste neměli vyloženě smůlu, přistavili vám cisternu. Představte si, co by se stalo, kdyby rozvod vody (třeba v Praze) byl řízený počítači, které by přestaly fungovat. Netekla by voda v celém městě - den, dva...týden. Cisternu by vám nepřistavili. No a kromě toho by taky třeba nešel plyn a elektřina - den, dva. Jak to vypadá v bytě, kde týden neteče voda, kde nemůžete vařit a kde máte zimu (je leden).

Třeba je to jen zbytečné sýčkování, možná se to nestane, třeba všechny vodárny, teplárny, plynárny, elektrárny , banky apod mají problém vyřešený, je také možné že nemají řídící systémy pracující v reálném čase, nicméně následky, které by v těchto oblastech mohly nastat, jsou impozantní.

Stejný problém jako u počítačů, je v tomto případě obecně u jakýchkoliv elektronických zařízení, která pracují s časovou informací.

e) Dodavatelé mají ošetřený problém roku 2000

Každý podnik je do značné míry závislý na svých dodavatelích. Může se stát, že vy budete mít vše bezchybně ošetřené všechny počítače, ale váš jediný dodavatel klíčových komponent ne. A problém má nejen on, ale i vy.

Po technické stránce má tedy problém roku 2000 širší dopad, než jen na samotné počítače. Zejména u větších podniků a organizací není jeho řešení jen technický, ale hlavně organizační problém, který bude zvlášť obtížný ve stavu organizačního chaosu, který leckde v Česku vládne. Tuto situaci umocňuje ještě provázanost informatiky a činností v podniku, závislosti mezi hospodářskými subjekty a celková komplexnost těchto vztahů. Obecně tyto problémy jako celek leží daleko za pravomocí a možnostmi správců systémů, ať už jsou tito jakkoliv kompetentní.

Přes všechny současné snahy ÚSISu, Česká republika s řešením roku 2000 zaspala. Nemyslím, že by objektivně bylo možné stihnout to, co jinde trvalo tři roky, za rok jeden. Jediné, co nás může zachránit, je fakt, že fungování naší společnosti není zatím závislé na informačních technologiích do té míry, jako ve v jiných vyspělých zemích.

Co by to ovšem vypovídalo o stavu (nebo efektivnosti) využívání informačních technologií v Česku, to si domyslete sami.