pátek 24. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky:
  • Něco osvěty ve věci TV NOVA (Milan Šmíd) Česká společnost:
  • Zadržení zloděje dat z České spořitelny (Ivan Hoffman) Česká pošta:
  • Poplatek 11,90 Kč za doručení 196,10 Kč je lichva (Martin Madera)
  • Znovu ublížená dušička (Ladislav Pavlič)
  • Pane Pavliči, musíte počítat s odpovídající reakcí od České pošty (Ladislav Vančura, mluvčí České pošty)
  • Pan Pavlič napadl Českou poštu neoprávněně (Ladislav Vančura)
  • Omluva čtenářům (Ladislav Vančura) V Británii je přísně:
  • Zpěvačka Diana Rossová (55) byla na pět hodin zadržena policií kvůli scéně na letišti Česká společnost:
  • Jak je tomu s vlivem komunistů v dnešní České republice (Jindřich Pařík) Česká politika:
  • Volme strany taky záporně. Velké strany nejsou navždy (Václav Pinkava)
  • Co by se stalo, kdyby nebyl Klaus (Vlasta Leporská) Ochuzený uran:
  • Američané přiznali nebezpečnost ochuzeného uranu, ale... (Jan Charvát, Česká televize) Počítačový problém roku 2000:
  • Zdeněk Šinkora nemá tak úplně pravdu (Jiří Ludvík) Populační exploze:
  • 12 října dosáhne počet obyvatel na Zemi šesti miliard Reakce:
  • Jiří Jírovec: Levicový intelektuál s měkkými dolary (Jan Vincent) Oznámení:
  • První městská banka - nástroj tunelování hl. m. Prahy? (Petr Šafránek)
  • Call for papers: Old Czech Literature and Culture (Saint Louis University)
  • Co nabízí konsorcium Crystel, uchazeč o mobilní licenci v ČR



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Volme politiky taky záporně

    Velké strany nejsou velké navždy

    Václav Pinkava

    Pani Cihelkova,

    To co jste napsala v BL, je velice trefne az varovne. Postrada to snad jen jeden aspekt.

    Takzvane velke strany nejsou velke navzdy (viz KSC) Je na volicich, aby z vice demokratickych stran udelali strany velke, a z nedemokratickych zase mensi. Bohuzel, ma vlastni zkusenost potvrzuje, ze vetsinovy system je neskutecne odolny proti narustu preferenci stredne velkych stran. Britsti Lib-Dem maji uz delsi dobu tech u nas 'velkych' dvacet procent, a je jim to k nicemu. Ale v Britanii alespon plati, ze opozice je opozice, a ne smluvni partner. Pak se da volicsky kormidlovat, doleva, doprava, a drzet stredni kurs dlouhodobe.

    Kdyz se ostatni perou, KSCM se smeje. Neni zpusobu, jak tomu celit, jinak nez danim preferenci nekomu jinemu, ktery udajne broji proti komunistum.

    Udajne, pak s nimi treba pude do opozicni smlouvy, pokud budou oni ti velci, co 'vyhrali volby'.

    A pritom 'vitez' pristich voleb bude porad jen relativni. Prvni mezi zucastnenymi, i kdyby byly vsechny strany malicke. Ve vetsinovem systemu s presidentskou loutkou v cele by mohl byt jmenovan premierem nekdo, kdo ma byť o pid vetsi podporu nez ostatni, i kdyby mel celkovou podporu malickou.

    Nejvetsi nebezpeci na nasi politicke scene je drobeni na male stranicky. Ale proc?

    Protoze se tim odvadeji hlasy do ruznych bezvyznamnych koutu, a nejvetsi strany budou ty z nejvetsim pevnym jadrem, ty petrifikovane, jejich stoupenci povazuji loajalitu strane za absolutni klad.

    Cili extremiste, zmanipulovatelni velkym vudcem. Obratme se k cili a hledejme vychodisko, nikoli likvidaci malych stran a nazorovych seskupeni. [Vzdyt kazdy z nas je nejprve sam sebou, stranou o jednom hlasu, da se rict.]

    Chceme-li zajistit, aby se k moci nedopatrenim nedostali ti, kdo jsou nejmene zadouci, musi existovat zpusob, jak dat najevo kdo je nezadouci, primo, jasne, adresne.

    Momentalne si politici mysli, ze je volici u moci chteji, kdyz pani nabubrelci takzvane (ac jen relativne) "vyhrali volby". Pritom je narod nucen volit mezi danymi uchazeci o moc, cili volit ty nejmene neschopne, taktizovat, aby se k moci nedostali ti jeste horsi nedopatrenim.

    Taktizujeme tak, ze svou podporu davame jinam, ne tam kde bychom chteli, (neni takovy kandidat) ale tam kde to nejmin uskodi.

    To je negativismus povysen do role positivismu. Simulujeme podporu a citime odpor. Prevladne li vsak odpor, nejdeme k volbam vubec.

    Schazi nastroj, jak opravnene znechuceni vyjadrit a k dobremu obratit.

    Kdysi davno mi vysel clanecek v LN (posledni slovo), kde jsem navrhoval snad dost jednoduchy volebni system, kde by volic mohl volit svym jednim hlasem ale vybrat si ze dvou zpusobu. Bud nekoho podporit (+1), nebo naopak volit proti (-1), cimz by jaksi anuloval podporu jineho stoupence (+1-1=0).

    Vyhodou meho systemu je, ze by slo primo dat najevo, jake preference kdo ma ve skutecnosti, jak stoupaji ci klesaji od jednoho volebniho obdobi k druhemu, pro celou politickou garnituru.

    Nyni toto nahrazuje jen volebni neucast, coz lze vykladat, jak kdo chce. Ale v mem navrhu by se k moci dostala treba strana s nejmin zapornym souctem, (coz predpokladam).

    Bylo by to dost jasne! A politika by nepritahovala jesity, kterym jde o vehlas a moc na prvnim miste. V "dvojsmernem" volebnim systemu bych sice nezabranil relativnimu zvyhodneni tech, kteri stoji opodal, kteri nijak nedrazdi pozornost, ale ti nebudou zas tak nebezpecni jako extremiste. Proste v nejhorsim to bude takova ta urednicak vlada bez duse. Nic dobreho, ale take nic nebezpecneho.

    Takova zmena volebniho systemu by stala za podporu, i kdyby to byl svetovy unikat. Nemyslite?

    Václav Pinkava



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|