Zadržení zloděje dat
V jedenácti letech zažil kluk, kterému říkejme J.V., pád totalitního režimu.
V demokratických poměrech nasával atmosféru svobody, a to jak osobní, tak ekonomické. Zkušeností jeho dospívání byla
transformace na český způsob, ve které ekonomové vsadili na rychlost s tím, že na doladění zákonů bude čas později. Útěk
před právníky a myšlenku, že se má každý o sebe postarat sám si J.V. osvojil po svém.
V osmnácti získal místo ve
výpočetním středisku České spořitelny a v jednadvaceti vykradl data o sporožirových účtech klientů, které pak nabídl
k prodeji na Internetu.
Byl zadržen i s CD-ROMem, který by za určitých okolností býval mohl připravit banku o miliardy.
K činu se přiznal, a pro klienty České spořitelny je jistě úlevou, že podle policie zřejmě žádná data neprodal.
S ohledem na
budoucnost společnosti je ovšem zajímavější přemýšlet spíše o tom, co se tomuto mladému muži honí v hlavě, než o tom co
je na zajištěném nosiči.
J.V. je totiž produktem své doby a v atmosféře kdy výzvy ke slušnosti byly nálepkovány jako
trapné moralizování nevyrostl sám.
Zaručeně také nebude pouze on postižen neschopností rozeznat čisté peníze od
špinavých, a nebylo by divné, kdyby se v jeho generaci mělo za jasnou věc že zločin se stává zločinem až ve chvíli kdy je
prokázán.
Nebylo by špatné, kdyby další generace vyrůstala v atmosféře nebízející pro změnu slušné vzory. Takovým by
například mohlo být odstoupení politika, který reklamní agentuře zapomněl vrátit mobil.
Z tohoto mraku ovšem zřejmě
pršet nebude: Stanislav Gross k verdiktu o své politické kariéře vybídl lidi, které telefonní účet na pět a padesát tisíc nemůže
ohromit. Na to, zda zůstane či nezůstane ve funkcích nemá smysl uzavírat sázky.
Samozřejmě zůstane.
Vysílá se v pátek 24. září ráno.
