Co udělat s parlamentem?
Jak jsem již napsal v předchozích článcích, nové volby asi nic nespraví.
Vzhledem k důkladnému pojištění moci spolkem z bývalého prognostického
ústavu a s ohledem na roztříštěnost veřejného mínění není možné od voleb nic
očekávat.
Navíc si v parlamentu hřejí svou třešničkovou polívčičku komunisté a zbytek,
jako druhý chod, tvoří kaše bez vůle a názoru. Copak jim nestačí, že táhnou
tuto zem na úroveň Balkánu? To není parlament, to je duševní invalidovna.
Když se člověk podívá na ty zákony, děravé jak cedník, co páni poslanci a
senátoři vyplodili, tak je mu z toho k pláči a líto těch vyhozených peněz.
To už jsou mi milejší Italové, kteří se v parlamentu občas bijí.
Jaká je cesta z bryndy? Začít se zajímat o všechno, co se děje v parlamentu.
Udělat si jasno v tom, kdo tam je, co tam říká, za kolik to říká, za koho to
říká. Jsme občané a daňoví poplatníci a platy poslanců jdou z našich daní.
Oni by měli sloužit nám a ne my jim. Teror novodobých poslanců a úředníků
vůči občanům už trvá deset let. Jak by řekl pan ©imek - stojící se vrhli na
sedící. Zaveďme instrument veřejné interpelace každého poslance a úředníka
každým občanem, například prostřednictvím sdělovacích prostředků. Budujme
veřejné mínění. Podrobujme tomuto mínění činnost poslanců.
Já bych se jako první rád zeptal pana poslance Grebeníčka:
Jaké pohádky Vám četl Váš otec večer po tom, co zmlátil ve věznici v
Uherském Hradišti nějakého nebohého půlláníka, co nechtěl do JZD? Věděl jste
to? Jak se Vám pak usínalo? Stydíte se za to? Nemáte výčitky svědomí? Spíte
dobře? Nestydíte se pobírat poslanecký plat z našich daní?
10.5.1999
Karel V.
Poznámka JČ: Jakkoliv může být mnohým politika dnešních českých komunistů nesympatická, je nepřípustné obviňovat syna z chování jeho otce nebo otce z chování syna. Tohle je právě komunistická a nacistická praxe, kdy byli lidé trestáni za svůj původ. - Kromě toho, pokud se otec pana Grebeníčka dopustil nějakých trestných činů, proč není stíhán? Pokud nemáme důkazy, nemůžeme ani jemu spílat. Presumpce neviny. Co když nikoho nemlátil? Kromě toho je pochybné, když někomu spílá autor, který má pocit, že se musí skrývat pod anonymním jménem.