středa 5. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby ČR a NATO:
  • Jaderný deštník pro spojence do dobrého počasí? (Andrew Stroehlein)
  • Primitivnost americké zahraniční politiky (Jiří Jírovec) Česká republika:
  • Podnikatelé, živnostníci a ti ostatní (Karel V.)
  • Zastavme neonacisty, dokud je čas! (Antifašistická akce) NATO a válka o Kosovo:
  • Jak se chovají Spojenci (Guardian)
  • Jak NATO vede v Jugoslávii jadernou válku (John Pilger) Čechy a Západ:
  • Arogance západních "nadlidí" (Jiří Kouba) K Stroehleinově článku:
  • Podílet se na genocidě? (Jiří Kouba) Goldhagen:
  • Tři háčky pana Golhagena (Ludvík Vavřina) Ekologie:
  • Cena Ropák je dnes rozporná (Vladimír Wagner) Děti Země:
  • Výsledky ankety Ropák roku 1998 a Zelená perla roku 1998



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • O prezentačních možnostech občanské společnosti

    Jiří Kouba

    Je sobota. Dcerka si pustí přihlouplé dětské TV seriály a já se pokouším marně psát přednášku. Co chvíli mne totiž vytrhne stylizovaně tvrdý přízvuk a ruská jména. Není divu - má-li hrdinnná veverka s někým bojovat , musí to být ruský špion, pokud možno parodující některé ze jmen známých (Boris Bodunov se jmenoval ten z dětského seriálu) - no zkrátka, ohromná švanda.

    Namítáte, že seriál je z doby studené války ? Obnovení Profesionálové (dokonale sterilní a vyloužení oproti starým) Bojují s teroristy českých jmen a točili je v letech 90. A nejsou sami.

    Mediální obraz Středo- a Východoevropana v západních prostředcích je bondovsky stupidně negativní, co když to ale má hlubší kořeny a vyjadřuje něco hlubšího?

    Pro úplnost musíme poznamenat, že ve francouzských válečných komediích jsou zase Němci líčeni značně nelichotivě. Temný pocit neznámého ohrožení však spolehlivě vyvolá nějaký ten ?Dvorak? nebo ?Novak?. A Nataša, abych nezapomněl.

    Pan Čulík žije na západě a  silně vnímá občanskou společnost . Jak správně vidí, je třeba vycestovat na určitou dobu na Západ. Lidé mající zkušenost se západními firmami na našem území , jako autorka článku v Britských listech z 28.dubna 99, vnímají z celého západu především rasistické chování západních průmyslových subjektů. Abych jen necitoval její zkušenost, tento týden jsem náhodou mluvil se skupinou programátorů z typického pražského softwarehousu.

    Poté, co vyvinuli na počátku 90. Let SW pro distribuované zpracování dat (velmi progresivní řešení) a prodali ho významné stavební firmě, byla tato zprivatizována do Německa a SW byl vyhozen a nahrazen dražším, starším a  méně schopným. Sám jsem zakusil věc navlas podobnou a určitě by takových zkušeností byla celá řada.

    Západní podnikatel je často latentní rasista. Jelikož Slované nemají fialovou nebo zelenou pokožku, špatně se to vyjadřuje verbálně a zůstává to déle skryto (jinou a častou kapitolou je, že i Čech je často rasista a antisemita) Přesnější by bylo hovořit o kulturním rasismu.

    Jeho typický projev, s kterým jsme se jsme díky otevřenosti BL mohli seznámit, byly výlevy lektorů angličtiny vůči českému jazyku, zabíhající místy do otevřeného pohrdání.

    Jednomu se zdá, že dobrým důvodem pro další existenci čeština je fakt, že jen málokteří obyvatelé české kotliny umí dobře anglicky. Svět bez cimrmanovských slovních hříček, v němž by navíc existovalo stejné slovo pro "tele" i "lýtko", by mne nebavil. Cítil bych se asi nesvůj, kdyby tele rozbolelo lýtko. Naštěstí latina dodala angličtině také medicinský tvar přídavného jména (fibular) , takže bych se se zvěrolékařem domluvil.

    A mimochodem, tele nemám (čímž jsem zamotal dokonale hlavu příznivcům čistého anglosaského argumentačního stylu, a mohu jít dál).

    Nejvýznamnější, ale obyčejnému českému člověku nejvzdálenější není ani západní lektor, ani podnikatel, nýbrž politik. Ten je pociťován jako bytost nevýrazná, zabývající se problémy světa, v kterém pořád nejsme dosti doma -( až do začátku jugoslávské krize, která je v tomto směru významnou proměnou. Sterilní a upjatí pánové a dámy jsou najednou nabiti horečnatou energií a hýří válečnou rétorikou).

    Jestli ale o nich něco šlo říci i předtím, pak je to pozorování, že prvky občanské společnosti vznikají ne díky, ale spíše navzdory úsilí politiků a politických stran, kterým jde vposledu jen o koncentraci moci -u nás viz odmítání vize občanské společnosti ODS.

    Ti chytřejší si uvědomí, že rozdělit ji může být výhodné, jde-li o velké, významné a komplexní problémy, takže například zapřažení ekologů do expertiz vyjde levněji než posudky profesionálních agentur. Ti idealističtí zase po celou dobu své kariéry zápasí s tlaky přejít k pragmatičtějším názorům - u nás viz vývoj KDU ČSL.

    Tuzemec vnímá na západě podnikatele, duchovníky a politiky. Náznak hodnot občanské společnosti nesdělí žádný z nich.

    Takové jsou asi hlavní prameny utváření si dojmu o společnosti a hodnotách. Jednoznačně převažují lidé, kteří přišli za byznysem , průmysloví pragmatici, mezi něž řadím i jazykové lektory - prodávají služby, ne zboží. Obé se dá exportovat, ale občanská společnost ne. V tuzemci proto nutně musí převládnout pocit, že západ je místo šlechetných ideálů a odlišných praktických řešení - ta druhá pociťuje dnes a denně a tedy vnímá jako dominantní.

    Antislovanský rasismus je asi významnou municí Miloševičovy propagandy , ale nemusí být jen paranoidní obavou. Také v ústech ruských intelektuálů zřejmě je legitimním vyjádřením strachu z nového světového pořádku. Problém je v tom, že cosi jako "kulturní rasismus" existovalo vždy a dnes by mohl mít na mušce jazykově a kulturně nepřehledný terén od Aše na východ s velmi viditelnou balkánskou odbočkou.

    Když jsem v únoru v BL vyjádřil naději, že osud Kosova nezůstane světu lhostejný, myslel jsem spíše na obtížný, ale v jádru spravedlivý proces pozemního oddělení všech, kdo porušují zákon, od jejich obětí, oproštěný od prizmatu národního vidění problému. Asi jsem nevyléčitelný romantik.- Přijaté řešení je nesportovní, vychází z premisy kolektivní viny a snaží se zastavit jednu nemorálnost nemorálností té prvé velmi podobnou.

    Problém je redukován na polaritu hodní Albánci a ďábelští Srbové, načež je srbský národ trestán jako celek. Od lidí odkojených zmíněnými TV seriály se více čekat nedá.

    Závěr: člověk východní zjistil, že některá slibná slova byla jinak vyslovena a jinak naplněna. Někteří ovšem ujišťují, že byli v pohádkové říši, zvané "občanská společnost" , ti , kteří tam nebyli, ale namítají, že se tomu nedá věřit, že by vůbec existovala, třebaže by to bylo pěkné, kdyby byla. Zato se člověk východní z celého západu setkal hlavně s "homo industrialis" a pochopil, že pro člověka západního je v podstatě jen druhem mluvícího zvířete, a tak poznal jemný a zároveň militantní kulturní rasismus.

    Proto se i s nedůvěrou dívá na válku vedenou na jihovýchodě. Rozhodně mu nejsou lhostejní KA, má ale podezření, že Západ chce ve skutečnosti něco jiného, nežli jim pomoci. Protože pocit ponižování vlastní kultury , rostoucí směrem k východu, převládá nad vírou v ideály, které nikde neviděl uplatňovat, obává se, že ve válce jde o jeho vlastní životní styl, jazyk a snad i celou identitu.

    Nelze mu vytýkat nedostatek Čulíkova idealistického vidění západních motivů vedení války, neboť to je možné jen za předpokladu formující zkušenosti s občanskou společností.

    A to je po mém soudu podstata procesu, který navenek vypadá jako kříšení panslavismu, lhostejnost k jinojazyčnému etniku, zápecnictví, nedostatečná lojalita a ...- dál stačí jen otevřít současný tisk.

    Jiří Kouba



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|