Co je nového v České republice

Vazeny pane Culiku,

ve vcerejsich BL pise M. Smid ve clanku o V. Zeleznem, ze privatizace sice neprobehla podle pravidel, privatizatori nejsou vetsinou dobri manazeri, ale uz bychom se tim nemeli zabyvat. Hlavni je, aby podniky fungovaly. Prosty clovek by mel prestat zavidet bohacum.

Problem je v tom, ze pokud ve spolecnosti existuje majetkova nerovnost, je treba ji nejak zduvodnit. Treba tim, ze ti bohatsi jsou schopnejsi. (Pokud nechceme, aby lide pripadli i na jina zduvodneni, treba ze "Vlastnictvi je kradez" (J.-P. Proudhon)).

Spolecnost, ktera neni zalozena na obecne prijimanych pravidlech, napr. ze podvadet se nema, je mnohem labilnejsi. Pokud je ekonomika v poradku, tak to jakztakz jde. V dobe vykyvu se pak zpochybnuje uplne vsechno.

V IHT byla na toto tema spousta clanku (bohuzel nemuzu dodat link - spojeni pres telefonni linku nefunguje dobre). Zabyvaly se asijskymi zememi, kde je ted krize. Tamejsi ekonomiky predstavovaly typ obileneho hrobu. Navenek rust, uvnitr korupce (nadprumerna). Pokud se darilo zvysovat spotrebu, lide byli schopni tolerovat korupci, nepotismus i nedemokraticnost urcitych pravidel. Ted, kdyz vse zkrachovalo, je tezke najit konsensus.

Myslim, ze u nas je to trochu podobne jako v Asii. Lide si pamatuji, jak velke majetky vznikaly, a proto budou malo ochotni k nejakemu utahovani opasku.

Vyzvy, abychom prestali zavidet bohatsim a schopnejsim, uz me ani nemuzou nastvat. Kdo jim zavidi? Kazdy cikan podle sve kobyly hada. Poukaz na nelegitimnost ziskani urcitych zisku a privilegii nelze smesovat se zavisti.

Čtenáři Vojtěchu Polákovi se podařilo v  reakci na důležitý článek Daniela Golhagena, zveřejněný v pátek, zformulovat argument, který jsem doposud instinktivně cítil, k jeho artikulaci jsem se však nedostal. Polákovu formulaci by si asi měli čeští novináři zapsat zlatým písmem nad své pracovní stoly:

Zásadní článek harvardského historika Daniela Goldhagena mě nejen zaujal, ale i potěšil. Je to radost přečíst si něco tak inteligentního a poctivého. Docela mě překvapilo, jaké závěry učinil jen na základě analogie. Zdá se mně totiž, že ty závěry odpovídají i psychologické analýze. Ne že bych neměl drobné výhrady, ale vcelku velmi dobře.

Těší mě to zejména proto, že nesdílím úplně Vaši myšlenku připuštění každého názoru. Nemožnost dobrat se jediného správného názoru někteří pochopili jako možnost nesnažit se dobrat ničeho a prostě si myslet co chci, bez ohledu na fakta. Beru i plácání nápadů, ale neberu destrukci diskuse pod plochou záminkou správnosti čehokoli, čili účelový výběr a překrucování k odůvodnění předem daného "závěru" a podobné záškodnické praktiky. Neberu také názory psychopatů, o psychoticích ani nemluvě.

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Neučinit nic by znamenalo podílet se na genocidě (Andrew Stroehlein)

• Kamery nemají přístup ke zvěrstvům v Kosovu (rozhovor s Georgem Robertsonem, britským ministrem obrany)

• Jugoslávie: Tyran ztrácí moc (Observer)

• Válka je ve slepé uličce (Observer)

• Americký Kongres: Republikánská cháska pomáhá Miloševičovi (Sunday Times)

• Jak se dostali Srbové do této války (FT)

• Jak oddělit ve válce o Kosovo pravdu od propagandy? (BBC)

• NATO chce ovládnout Balkán (Jiří Jírovec)

• Jugoslávii je nutno obsadit a zdemokratizovat, jako po válce Německo a Japonsko (Daniel Goldhagen, Harvard University)

• NATO jedná správně, i když ze špatných důvodů (Andrew Stroehlein)

• Srbsko: Co si myslí Rusové (Roj Medvěděv)

• Co si myslí Srbové v Británii (Guardian)

• Dvojí měřítka pro Billa Clintona (Slate Magazine)

• Bombardování srbské televize: Nová kulturní politika NATO (Jan Keller)

• Kosovo a vzpomínka na Čečensko (František Roček)

• Letecké údery na Bělehrad, krize v táborech (BBC)

• NATO válku o Kosovo vyhraje. A co pak? (John Gray)

• NATO připravuje pozemní invazi Jugoslávie z Maďarska

• Role ČR a Maďarska v nynější válce (Andrew Stroehlein)

• Jak Albánci kopali pro sousedy v Izbici hroby (Guardian)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.