Co je nového v České republice

Vazeny pane Culiku,

ve vcerejsich BL pise M. Smid ve clanku o V. Zeleznem, ze privatizace sice neprobehla podle pravidel, privatizatori nejsou vetsinou dobri manazeri, ale uz bychom se tim nemeli zabyvat. Hlavni je, aby podniky fungovaly. Prosty clovek by mel prestat zavidet bohacum.

Problem je v tom, ze pokud ve spolecnosti existuje majetkova nerovnost, je treba ji nejak zduvodnit. Treba tim, ze ti bohatsi jsou schopnejsi. (Pokud nechceme, aby lide pripadli i na jina zduvodneni, treba ze "Vlastnictvi je kradez" (J.-P. Proudhon)).

Spolecnost, ktera neni zalozena na obecne prijimanych pravidlech, napr. ze podvadet se nema, je mnohem labilnejsi. Pokud je ekonomika v poradku, tak to jakztakz jde. V dobe vykyvu se pak zpochybnuje uplne vsechno.

V IHT byla na toto tema spousta clanku (bohuzel nemuzu dodat link - spojeni pres telefonni linku nefunguje dobre). Zabyvaly se asijskymi zememi, kde je ted krize. Tamejsi ekonomiky predstavovaly typ obileneho hrobu. Navenek rust, uvnitr korupce (nadprumerna). Pokud se darilo zvysovat spotrebu, lide byli schopni tolerovat korupci, nepotismus i nedemokraticnost urcitych pravidel. Ted, kdyz vse zkrachovalo, je tezke najit konsensus.

Myslim, ze u nas je to trochu podobne jako v Asii. Lide si pamatuji, jak velke majetky vznikaly, a proto budou malo ochotni k nejakemu utahovani opasku.

Vyzvy, abychom prestali zavidet bohatsim a schopnejsim, uz me ani nemuzou nastvat. Kdo jim zavidi? Kazdy cikan podle sve kobyly hada. Poukaz na nelegitimnost ziskani urcitych zisku a privilegii nelze smesovat se zavisti.

Čtenáři Vojtěchu Polákovi se podařilo v  reakci na důležitý článek Daniela Golhagena, zveřejněný v pátek, zformulovat argument, který jsem doposud instinktivně cítil, k jeho artikulaci jsem se však nedostal. Polákovu formulaci by si asi měli čeští novináři zapsat zlatým písmem nad své pracovní stoly:

Zásadní článek harvardského historika Daniela Goldhagena mě nejen zaujal, ale i potěšil. Je to radost přečíst si něco tak inteligentního a poctivého. Docela mě překvapilo, jaké závěry učinil jen na základě analogie. Zdá se mně totiž, že ty závěry odpovídají i psychologické analýze. Ne že bych neměl drobné výhrady, ale vcelku velmi dobře.

Těší mě to zejména proto, že nesdílím úplně Vaši myšlenku připuštění každého názoru. Nemožnost dobrat se jediného správného názoru někteří pochopili jako možnost nesnažit se dobrat ničeho a prostě si myslet co chci, bez ohledu na fakta. Beru i plácání nápadů, ale neberu destrukci diskuse pod plochou záminkou správnosti čehokoli, čili účelový výběr a překrucování k odůvodnění předem daného "závěru" a podobné záškodnické praktiky. Neberu také názory psychopatů, o psychoticích ani nemluvě.

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Neučinit nic by znamenalo podílet se na genocidě (Andrew Stroehlein)

• Kamery nemají přístup ke zvěrstvům v Kosovu (rozhovor s Georgem Robertsonem, britským ministrem obrany)

• Jugoslávie: Tyran ztrácí moc (Observer)

• Válka je ve slepé uličce (Observer)

• Americký Kongres: Republikánská cháska pomáhá Miloševičovi (Sunday Times)

• Jak se dostali Srbové do této války (FT)

• Jak oddělit ve válce o Kosovo pravdu od propagandy? (BBC)

• NATO chce ovládnout Balkán (Jiří Jírovec)

• Jugoslávii je nutno obsadit a zdemokratizovat, jako po válce Německo a Japonsko (Daniel Goldhagen, Harvard University)

• NATO jedná správně, i když ze špatných důvodů (Andrew Stroehlein)

• Srbsko: Co si myslí Rusové (Roj Medvěděv)

• Co si myslí Srbové v Británii (Guardian)

• Dvojí měřítka pro Billa Clintona (Slate Magazine)

• Bombardování srbské televize: Nová kulturní politika NATO (Jan Keller)

• Kosovo a vzpomínka na Čečensko (František Roček)

• Letecké údery na Bělehrad, krize v táborech (BBC)

• NATO válku o Kosovo vyhraje. A co pak? (John Gray)

• NATO připravuje pozemní invazi Jugoslávie z Maďarska

• Role ČR a Maďarska v nynější válce (Andrew Stroehlein)

• Jak Albánci kopali pro sousedy v Izbici hroby (Guardian)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Andrew Stroehlein

An English version of this article is in the current issue of the Electronic New Presence.

České kňourání nad povinnostmi, které ČR ukládá členství v NATO, pokračovalo po celých minulých čtrnáct dní a dosáhlo rekordně nízkého bodu, když premiér Miloš Zeman i ministr zahraničních věcí Jan Kavan otevřeně odmítli poslat česká vojska pro jakoukoliv budoucí ofenzívu proti Bělehradu. Václav Havel, který v této věci zastává odlišný názor než česká vláda a je v této otázce zjevně izolován, řekl ve Washingtonu televizi CNN, že česká vojska bezpochyby budou pozemním operacím NATO pomáhat.

Mezitím se vydala do Albánie rota 140 vojáků pěší brigády polské armády z Podhale. Má tam posílit spojenecké jednotky hlídkovou službou na velitelských stanovištích NATO.

Doufali jsme, že když před čtrnácti dny český parlament schválil rezoluci, povolujících transportům NATO tankovat a projíždět Českou republikou, do určité míry to posílí postoje české politické třídy vůči Severoatlantickému společenství (viz tento článek z minulého týdne). Zdá se však, že to bylo jen přání otcem myšlenky.

Čeští politikové v této záležitosti naprosto nezaujali státnický postoj a neprojevují skoro žádnou podporu pro spravedlivou akci NATO. Asi polovina obyvatelstva stále odmítá letecké údery NATO a ještě zápornější postoj zaujímá vůči užití pozemních vojsk.

Samozřejmě, NATO si v očích České republiky, tohoto nového členského státu bez politického směru a cíle, nevytváří velmi dobrý obraz. Bombardování televizních stanic vytváří dojem, že se NATO něčeho bojí, a pošetilé zásahy střel na nesprávné cíle nepomáhají věci NATO, ani neposilují důvěru občanů v NATO. Tyto události, které, jak doufáme, jsou jen projevem nekompetence, kazí pověst NATO nejen v České republice, ale po celém světě.

A čím déle se politikové z členských zemí NATO budou domnívat, že se budou moci vyhnout pozemní válce - ať už prostřednictvím pomoci KLA, prostřednictvím vítězství ve "válce propagandy", prostřednictvím dalšího bombardování nebo prostřednictvím ruských mírových plánů - tím více bude tento neefektivní způsob vedení války působit další trapné "chyby" a problémy v oblasti public relations pro Brusel a Washington. Smutná pravda je, že čím dříve dojde k pozemní válce, tím méně lidí bude v dlouhodobé perspektivě usmrceno.

Avšak česká veřejnost zaujímala vůči NATO relativně záporný postoj od samého počátku a bombardování tento pocit v ČR jen znásobilo.

Je podivné, že v národě, kde se na Mnichov 1938, na nechvalně známý políček mezinárodní komunity, uštědřený Československu, stále vzpomíná, jako by to bylo včera, to, že Bělehrad potlačuje právo Kosovanů na sebeurčení, lidi v České republice příliš nevzrušuje. Zdá se, že to jsou nyní Češi, kdo nemají zájem - jak to řekl ve třicátých letech o Československu britský premiér Neville Chamberlain - "o tu vzdálenou zemi, o níž nevědí nic".

Stále vládne politika jediného muže

Už téměř tři roky se Česká republika potácí politicky bez většinové vlády a nynější sociálně demokratická vláda zcela absurdně má pouhých 74 z 200 křesel v důležité dolní komoře českého parlamentu. Vláda existuje pouze v důsledku podpory od Občanské demokratické strany, s níž si sociální demokraté domluvili po loňských červnových volbách pochybnou "opoziční smlouvu". Vzhledem k tomu, že po bratrovražedném rozštěpu z konce roku 1997 není dnes Občanská demokratická strana skoro ničím jiným, než kultem osobnosti kolem jediné osoby, tato dvoustranická dohoda v podstatě znamená, že další rozvoj České republiky velkou měrou závisí na bývalém premiérovi Václavu Klausovi, na člověku, který se daleko více zajímá o vlastní moc než o tragický osud Kosova nebo o pokračující politickou krizi v České republice.

To, že na začátku Klaus obvinil NATO z vytvoření uprchlické krize, bylo pro něho jen začátek. I když nebyl pozván na nedávný washingtonský summit NATO, Klaus si dal záležet na tom, aby ho tam bylo vidět v různé přidružené tříšti kolem vrcholné schůzky. Přičlenil se k tolika západním pochybovačům, které dokázal nalézt v zákulisí, aby ospravedlnil doma v ČR vlastní protiintervenční stanovisko. Václav Klaus je klíčovou postavou české politiky, ať už sedí na jakékoliv židli, a tento jeho postoj zavání cynickým, oportunistickým populismem.

Je to asi takové, jako když britští konzervativní euroskeptikové vždycky jaksi zapomínají, že to byla Margaret Thatcherová, která podepsala Maastrichtskou smlouvu se všemi přísliby, že vznikne jednotná evropská měna a společná obranná a zahraniční politika.

Stejně tak nyní zapomínají stoupenci nové Klausovy linie, skeptické vůči NATO,, že to byly Klausovy vlády z let 1992- 1996 a 1996-1997, které připravily veškerou půdu pro vstup České republiky do Severoatlantického společenství.

"Ano, ale to bylo v době, kdy jsme mysleli, že bychom se mohli stát obětí útoku a potřebovali jsme ochranu," je téměř slyšet odpověď. "Nemysleli jsme si, že to bude znamenat, že budeme muset pomáhat jiným, kteří jsou obětí útoků."

Klaus, neslavně známý hrdina "populistické privatizace" prostřednictvím kupónů, které začátkem devadesátých let přislíbily, že milióny jednotlivých českých občanů zbohatnou, nyní využívá populisticky co nejvíce ve svůj prospěch veřejné pochybnosti a obavy z NATO.

Smíšené signály

Naštěstí je situace v Praze o něco složitější - ale jen o málo. Lehce lze rozeznat v přístupu českých politiků smíšené signály.

Poté, co Václav Havel otevřeně podpořil českou účast v nynější akci NATO, sociálně demokratická vláda reagovala rychle a oslabila prezidentovy výroky. Ministr zahraničí Jan Kavan prohlásil, že se české jednotky nebudou podílet na pozemní invazi a zoufale se pokusil interpretovat Havlova slova tak, že Česká republika poskytne podporu mírovým sborům až po uzavření příměří. Posléze o  víkendu Havel promluvil, ke Kavanově úlevě, kompromisničtějším jazykem a Kavan, který nechce zdůrazňovat žádné rozpory, doufal, že se celá věc o víkendu ujasní.

Opoziční strany, včetně ODS, se rychle postavily v kontroverzi na Havlovu stranu, i když mnozí jejich členové kritizují možnost pozemní invaze už týdny. Podle ČTK souhlasila většina poslanců s Havlem. Avšak ODS, Unie svobody a KDU-ČSL jsou pravděpodobně hlavně motivovány svou nedůvěrou vůči Kavanovi a automaticky zápornou, opoziční reakcí vůči vládě, než autentickou podporou Havlovu postoji.

A Havel skutečně zastával morální postavení. Projev, který pronesl ve čtvrtek 29. dubna před společným zasedáním kanadského parlamentu, ať už se ukáže v dlouhodobější perspektivě, že měl pravdu nebo ne, vstoupí bezpochyby do historie jako jeden z nejdůležitějších projevů konce tohoto století.

Havel konstatoval, že bombardování Jugoslávie společenstvím NATO zahájilo novou éru mezinárodních vztahů. Nová filozofie je založena na etickém postoji, kdy je možno porušit národní suverenitu jménem ochrany lidí.

Podle zprávy tiskové kanceláře Reuter Havel uvedl: "Tato válka dává přednost lidským právům před právem států... Vidím to jako důležitý precedens pro budoucnost... Bylo nyní řečeno jasně, že není přípustné masakrovat lidi, vyhánět je z domovů, zacházet s nimi špatně a zbavovat je majetku... Je to pravděpodobně první válka, která kdy byla vedena nikoliv jménem zájmů, ale jménem určitých principů a hodnot."

Česká vláda nebyla ochotna zaujmout tak vizionářský postoj: navzdory Kavanovu úsilí zahladit nejednotu, využil neomaleně 1. května premiér Miloš Zeman konfliktu s prezidentem před pochybující českou veřejností ve prospěch vlády. Zeman tvrdil, že Havel věděl o tom, že česká vláda odmítá vyslat vojáky pro pozemní ofenzívu do Jugoslávie, už před cestou do Washingtonu a pokusil se vytvořit dojem, že prezidentova slova byla jen idealistickou rétorikou.

Trvalé pochybnosti

Čeští politikové jednají na základě populismu, chybí jim směr a jsou obklopeni pochlebovači. Snaží se prodat národu iluzorní "jednosměrnou alianci", v jejímž rámci údajně dostanou Češi výhody ochrany od Severoatlantického společenství, ale nebudou muset za to nic platit.

Havel, i když zůstává daleko populárnější než vláda, je z mnoha hlasů, ozývajících se z ČR, jen jediný rozumný hlas.

Minulý týden jsme vyjádřili naději, že široký parlamentní souhlas s tím, aby NATO mohlo využívat pro svůj transport české území, bude snad bodem obratu a že vznikne v otázce zahraniční politiky mezi českými politickými představiteli jednota. Nyní se zdá, že to hlasování bylo spíše jen netypickou výjimkou a nikoliv začátkem jasného uvažování v Praze.

Při přípravě na vyslání polských vojsk, které budou pomáhat spojeneckým operacím, konstatoval polský ministr obrany Janusz Onyszkiewicz: "Tím, že se Polsko stalo 12. března členem NATO, vstoupilo do aliance, jejímž cílem není pouze sebeobrana, ale také vytváření míru v Evropě."

Je obtížné si představit, že by nějaký český politik přijal tak vážnou politickou odpovědnost tak nekompromisně.

Jiří Jírovec

Andrew Stroehlein napsal podivuhodně rozporný článek. Na jedné straně v něm opakuje svoji podporu akci NATO - a proč ne, jestli to je jeho názor - ale místo toho, aby svým oponentům dokázal, jak vojenská akce situaci vyřeší, nepředkládá víc než propagandistické fráze.

Výjimkou je jeho odvážné, byť nepřímé obvinění amerických presidentů z komplicity na všech genocidách, které ve světě proběhly od prosince 1948, protože stáli z rukama složenýma v klíně a nedělali nic. Není totiž pochyb o tom, že Spojené státy byly vojensky i ekonomicky dost silné, aby zakročily kdekoli ve světě.

Uchylovat se, tak jak to Andrew Stroehlein dělá, k argumentům o pomoci ženě, kterou bije soused, je primitivní. V Kosovu nejde o rvačku v domácnosti nebo v baru, při níž se prostě oddělí dvě strany.

Tvrzení, že neexistovalo lepší řešení kosovského problému než vojenská akce vedená Američany, odráží primitivnost americké zahraniční politiky, jež svými důsledky vyvolává antiamerikanismus. Andrew Stroehlein bohužel používá adjektivum "primitivní" na nesprávném místě.

Je jistá možnost, nikoli příliš povzbudivá, že Andrew Stroehlein má pravdu, a jiné řešení nebylo. Nikoli ovšem objektivně, ale proto, že si je Američané a jejich spojenci nepřáli. To naznačuje diktát z Rambouillet.

V tom případě Andrew Stroehlein vskutku je, jak tón jeho článku odpovídá, jediný chytrý mezi českými blbci, kteří jsou proti válce v Kosovu.

Jiří Jírovec

PS Já blbec jsem věřil, že to Clinton myslel se svým tvrzením o setrvání Kosova (ať již v jakékoli formě) v Srbsku vážně. Proto je mi nepochopitelné proč Bělehrad nedostal garance, že Kosovo je bez ohledu na etnické složení od Srbska neoddělitelné. To mohl Západ udělat dávno před Rambouillet.

O nic jiného bělehradské vládě nemohlo jít, zejména když si uvědomíme, že jejím problémem nebyl poměr Albánců a Srbů - s tím žila velmi dlouho - ale snaha o jeho využití pro odtrhnutí Kosova od Srbska. Znamenalo by to samozřejmě odstavit nacionalisty, z nichž se posléze vytvořila KLA. Existuje jediný důkaz, že by takovou garanci bělehradská vláda nepřijala?

To je ovšem minulost. Budoucnost naznačuje například bývalý konservativní premiér Británie, Sir Edward Heath: "Musíme využít možnosti, které postupně vznikají (v kontextu jeho delšího výroku jde o uvědomění si, že zbraně nic neřeší - poznámka JJ) a vytvořit řádné mírové narovnání. A ne jen absolutně tvrdošíjně požadovat to, co NATO formulovalo jako svoje požadavky. Když to učiníme (když bude NATO na oněch požadavcích trvat), nedostaneme se nikdy nikam a situace se bude zhoršovat. Musíme zkoumat, co je nejlepší narovnání, abychom mohli válku ukončit a dospět k trvalé dohodě. Nebude to jednoduché, ale udělat se to dá."

Pokud Andrew Stroehlein nepovažuje Sira Edwarda za senilního pablba, nechť jeho uvážlivý postoj srovná s tímto citátem z článku novinářky Maggie O'Kanové:

"Jeden americký novinář, působící v Itálii, hovořil o informacích (získaných od nejmenovaného velvyslance) ohledně toho, co se odehrálo mezi italským premiérem Massimem D'Alemou, presidentem Clintonem a Clintonovým poradcem pro národní bezpečnost Sandy Bergerem, čtrnáct dní před tím než začala válka. "Co budeme dělat," ptal se D'Alema, "jestliže se přes hranice začnou valit tisíce uprchlíků a Miloševič se odmítne vzdát?" President Clinton prý pokrčil rameny a obrátil se na Bergera a zeptal se, "Sandy, co budeme dělat pak?".

"Dál bombardovat", řekl Sandy. Clinton se obrátil zpátky k D'Alempovi a řekl, "Dál bombardovat."

To je vskutku velmi názorná ukázka úrovně americké zahraniční politiky. Ještě, že ji dostáváme po troškách. Nemyslíte, pane Stroehleine?

Poznámka JČ:Je realistické, aby většinové jinonárodnostní obyvatelstvo určité země, které by pravděpodobně v referendu hlasovalo pro přičlenění k zemi svého jazyka, ještě někdy důvěřovalo správě té první země, která ho začala vyhánět a masakrovat?

Karel V.

Podnikatelé a živnostníci, o kterých jsem mluvil ve svém minulém článku, to znamená ti, kteří si své postavení museli vybudovat poctivou každodenní prací, považují za své přirozené spojence všechny poctivě pracující lidi této země.

Potíž je v tom, že většina slušných lidí má čím dál tím větší potíže přežít, proto se chovají stále více apoliticky a nechávají tak místo darebákům, kteří tuto zemi systematicky ničí.

Je zajímavé, že opět se města vylidňují jako za komunistů, lidé utíkají před nefungujícím systémem na svá malá království - chaty a chalupy. Lidé preferují rodinné domky před jakýmikoliv byty, protože tam si mohou udělat pořádek po svém.

Je pravdou, že heslo Sametové revoluce "V jednotě je síla", které jsme tak s chutí křičeli v listopadu 1989 na ulicích, mezi tím vyčpělo pod zkušeností s tisíci darebáků, kteří se rozlezli všude jak mor a vysávají tuto zemi. Přesto si myslím, že bychom toto heslo měli zvednout z prachu, oprášit a začít znovu používat.

Chtěl bych Vás všechny ostatní požádat o podporu. Je mi jasné, že bez lékařů, učitelů, vojáků, policistů, dělníků, zemědělců a všech ostatních (promiňte, pokud jsem na někoho zapomněl) se nedá vyvinout patřičný tlak, kterému se říká veřejné mínění, které má tu moc prosadit požadované změny. I dnes vláda a parlament sklouzli k tomu, že občan je hlupák a musí být veden za ruku. Žijeme v zemi s nejtužší a nejhloupější byrokracií snad v celé Evropě.

2.5.1999

Karel V.

Antifašistická akce

Trebaže neměla ultrapravice nikdy nic společného s tradicí 1. máje, uspořádali letos její stoupenci demonstraci na Střeleckém ostrově. Toto shromáždění však nebylo pouze provokací směrem k anarchistickému hnutí, které si na tomto místě po deset let prvomájovými demonstracemi pripomínalo boj pracujících za sociální práva.

Sobotní shromáždění vypovídá zejména o změně taktiky ultrapravice. Je nebezpečným eufemismem nazývat jeho účastníky "příznivci hnutí skinheads" - pro jeho aktéry již nejsou dlouhou dobu prioritou pouhé koncerty skinheadských rasistických kapel pro uzavřenou společnost, na než si média i policie již zvykla, jsou to skuteční neonacisté, kteří se netají ambicemi založit politickou stranu a snaží se využít tragických sociálních problému zpusobených soucasným systémem a vrátit se na veřejnost jako opravdové neonacistické politické hnutí.

Na sobotním verejném shromáždení se neonacisté, v souladu se svou novou taktikou, zdrželi fyzického násilí - bylo by však osudnou chybou zapomenout kvuli tomu na samotnou agresivní podstatu jejich ideologie a na neverejné násilné aktivity stoupenců neonacistického hnutí.

Mnohem případnější než označovat neonacisty nic nevypovídající nálepkou "skinheadu" je připomenout existenci české skupiny Combat 18, jejíž anglická centrála dala najevo svou zvýšenou aktivitu dvěma nedávnými bombovými útoky v londýnské čtvrti Brixton. Pozornosti by neměl ujít ani fakt, že 1. květen byl výročím založení Národní obce fašistické Radoly Gajdy.

Sobotní události zároven vážne vypovídají o upřímnosti tolik proklamované snahy státu potírat projevy fašismu. Nedávný zásah proti neonacistickému koncertu na Plzensku byl jen divadlem pro média, který neonacisté nijak nepocítili. Ač policie byla informována o tom, že pozvánka v nemeckém jazyce na sobotní shromáždení byla šírena na internetových stránkách neonacistu, policie akci nerozpustila - umožnila a sama aktivně napomohla jejich neohlášenému pochodu Prahou, při nemž neonacisté skandovali hesla jako "Nic než národ", "Čechy Čechům", "White Power" (Bílá síla).

Policie, místo aby znemožnila průvod neonacistů, zasáhla proti do té doby zcela aci antifašistu a nájezdy koní zcela logicky vyvolaly obrannou reakci antifašistů. Zatímco z řad antifašistů policie zadržela 21 osob, účastník neonacistického shromáždení nebyl zajišten ani jeden. Policie se tak stala přímým pomocníkem neonacistů - a vážným varováním pro společnost by měl být fakt, že neonacisté poděkovali na Náměstí Míru policii za  spolupráci pri potlačování antifašistů a anarchistů.

Pozitivní v tomto ohledu potom byla skutečnost, že ve Spálené ulici již veřejnost dávala jasně najevo svůj nesouhlas s postupem policie, která neonacistům zajištovala jejich pochod a zatýkala protestující antifašisty.

Nebezpečné zkreslující je mediální podání, které hovoří o vzájemné nevraživosti a souboji dvou "gangů" - nacistických skinheadů a  antifašistů. Takováto záměrná marginalizace a znehodnocování protifašistických postoju se muže stát osudným celé společnosti. Je nepochopitelné, po historických zkušenostech, nazývat "kriminálním gangem" tu část pracující třídy, která nebezpečí zvrácené nacistické ideologie včas rozpoznala a  měla odvahu proti neonacistům vystoupit, být za cenu střetu s policií, která říšsko-německou vlajkou a skandující heslo "Nic než národ" chrání.

Proti neonacistickému shromáždení v sobotu protestovali antifašisté, kterí se problémem neonacismu zabývají již léta a kteří, zdůrazněme, na něj upozorňovali již na počátku devadesátých let - ješte předtím, než média začala brát rasistické násilí vážně a než se k němu začala vyjadřovat "demokratická" politická elita.

Radikální antifašisté i pres logický nezájem státu bojují proti oživování nacistického hnutí. Kromě každodenního monitoringu neonacistických aktivit a boji proti příčinám nárustu stoupenců neonacismu, které vytváří samotný státní, kapitalistický systém, je metodou boje také vytlačování neonacistů z veřejnosti a pádná reakce na  jejich shromáždení. Neonacistům při veřejné propagaci jejich ideologie přímo napomáhá policie, jako tomu bylo i v Itálii a Německu 20. a 30. let. Nacismus a kapitalismus jsou jen dvě strany jedné mince - třídní společnosti, založené na útlaku a vykořistování. Ukázalo se to i v Praze 1. května 1999. My však chceme bojovat za odstranění skutečných příčin vzniku nacismu, bojujeme za samosprávnou a svobodnou společnost.

V Praze 2. kvetna 1999

Antifašistická akce (AFA)

AFA, P.O.BOX 81, 100 21 Praha 105

afa_cz@hotmail.com

Konfrontace - noviny odporu

Ceskoslovenska anarchisticka federace

Federace socialnich anarchistu

Poznámka JČ: Pachatel tří nedávných atentátů hřebíkovými bombami v Británii byl už zatčen a přestože se k atentátům přihlásily nejrůznější neofašistické skupiny, britská policie konstatuje, že atentátník neměl žádné vazby na žádné extrémistické či neonacistické organizace.

Jiří Kouba

Je sobota. Dcerka si pustí přihlouplé dětské TV seriály a já se pokouším marně psát přednášku. Co chvíli mne totiž vytrhne stylizovaně tvrdý přízvuk a ruská jména. Není divu - má-li hrdinnná veverka s někým bojovat , musí to být ruský špion, pokud možno parodující některé ze jmen známých (Boris Bodunov se jmenoval ten z dětského seriálu) - no zkrátka, ohromná švanda.

Namítáte, že seriál je z doby studené války ? Obnovení Profesionálové (dokonale sterilní a vyloužení oproti starým) Bojují s teroristy českých jmen a točili je v letech 90. A nejsou sami.

Mediální obraz Středo- a Východoevropana v západních prostředcích je bondovsky stupidně negativní, co když to ale má hlubší kořeny a vyjadřuje něco hlubšího?

Pro úplnost musíme poznamenat, že ve francouzských válečných komediích jsou zase Němci líčeni značně nelichotivě. Temný pocit neznámého ohrožení však spolehlivě vyvolá nějaký ten ?Dvorak? nebo ?Novak?. A Nataša, abych nezapomněl.

Pan Čulík žije na západě a  silně vnímá občanskou společnost . Jak správně vidí, je třeba vycestovat na určitou dobu na Západ. Lidé mající zkušenost se západními firmami na našem území , jako autorka článku v Britských listech z 28.dubna 99, vnímají z celého západu především rasistické chování západních průmyslových subjektů. Abych jen necitoval její zkušenost, tento týden jsem náhodou mluvil se skupinou programátorů z typického pražského softwarehousu.

Poté, co vyvinuli na počátku 90. Let SW pro distribuované zpracování dat (velmi progresivní řešení) a prodali ho významné stavební firmě, byla tato zprivatizována do Německa a SW byl vyhozen a nahrazen dražším, starším a  méně schopným. Sám jsem zakusil věc navlas podobnou a určitě by takových zkušeností byla celá řada.

Západní podnikatel je často latentní rasista. Jelikož Slované nemají fialovou nebo zelenou pokožku, špatně se to vyjadřuje verbálně a zůstává to déle skryto (jinou a častou kapitolou je, že i Čech je často rasista a antisemita) Přesnější by bylo hovořit o kulturním rasismu.

Jeho typický projev, s kterým jsme se jsme díky otevřenosti BL mohli seznámit, byly výlevy lektorů angličtiny vůči českému jazyku, zabíhající místy do otevřeného pohrdání.

Jednomu se zdá, že dobrým důvodem pro další existenci čeština je fakt, že jen málokteří obyvatelé české kotliny umí dobře anglicky. Svět bez cimrmanovských slovních hříček, v němž by navíc existovalo stejné slovo pro "tele" i "lýtko", by mne nebavil. Cítil bych se asi nesvůj, kdyby tele rozbolelo lýtko. Naštěstí latina dodala angličtině také medicinský tvar přídavného jména (fibular) , takže bych se se zvěrolékařem domluvil.

A mimochodem, tele nemám (čímž jsem zamotal dokonale hlavu příznivcům čistého anglosaského argumentačního stylu, a mohu jít dál).

Nejvýznamnější, ale obyčejnému českému člověku nejvzdálenější není ani západní lektor, ani podnikatel, nýbrž politik. Ten je pociťován jako bytost nevýrazná, zabývající se problémy světa, v kterém pořád nejsme dosti doma -( až do začátku jugoslávské krize, která je v tomto směru významnou proměnou. Sterilní a upjatí pánové a dámy jsou najednou nabiti horečnatou energií a hýří válečnou rétorikou).

Jestli ale o nich něco šlo říci i předtím, pak je to pozorování, že prvky občanské společnosti vznikají ne díky, ale spíše navzdory úsilí politiků a politických stran, kterým jde vposledu jen o koncentraci moci -u nás viz odmítání vize občanské společnosti ODS.

Ti chytřejší si uvědomí, že rozdělit ji může být výhodné, jde-li o velké, významné a komplexní problémy, takže například zapřažení ekologů do expertiz vyjde levněji než posudky profesionálních agentur. Ti idealističtí zase po celou dobu své kariéry zápasí s tlaky přejít k pragmatičtějším názorům - u nás viz vývoj KDU ČSL.

Tuzemec vnímá na západě podnikatele, duchovníky a politiky. Náznak hodnot občanské společnosti nesdělí žádný z nich.

Takové jsou asi hlavní prameny utváření si dojmu o společnosti a hodnotách. Jednoznačně převažují lidé, kteří přišli za byznysem , průmysloví pragmatici, mezi něž řadím i jazykové lektory - prodávají služby, ne zboží. Obé se dá exportovat, ale občanská společnost ne. V tuzemci proto nutně musí převládnout pocit, že západ je místo šlechetných ideálů a odlišných praktických řešení - ta druhá pociťuje dnes a denně a tedy vnímá jako dominantní.

Antislovanský rasismus je asi významnou municí Miloševičovy propagandy , ale nemusí být jen paranoidní obavou. Také v ústech ruských intelektuálů zřejmě je legitimním vyjádřením strachu z nového světového pořádku. Problém je v tom, že cosi jako "kulturní rasismus" existovalo vždy a dnes by mohl mít na mušce jazykově a kulturně nepřehledný terén od Aše na východ s velmi viditelnou balkánskou odbočkou.

Když jsem v únoru v BL vyjádřil naději, že osud Kosova nezůstane světu lhostejný, myslel jsem spíše na obtížný, ale v jádru spravedlivý proces pozemního oddělení všech, kdo porušují zákon, od jejich obětí, oproštěný od prizmatu národního vidění problému. Asi jsem nevyléčitelný romantik.- Přijaté řešení je nesportovní, vychází z premisy kolektivní viny a snaží se zastavit jednu nemorálnost nemorálností té prvé velmi podobnou.

Problém je redukován na polaritu hodní Albánci a ďábelští Srbové, načež je srbský národ trestán jako celek. Od lidí odkojených zmíněnými TV seriály se více čekat nedá.

Závěr: člověk východní zjistil, že některá slibná slova byla jinak vyslovena a jinak naplněna. Někteří ovšem ujišťují, že byli v pohádkové říši, zvané "občanská společnost" , ti , kteří tam nebyli, ale namítají, že se tomu nedá věřit, že by vůbec existovala, třebaže by to bylo pěkné, kdyby byla. Zato se člověk východní z celého západu setkal hlavně s "homo industrialis" a pochopil, že pro člověka západního je v podstatě jen druhem mluvícího zvířete, a tak poznal jemný a zároveň militantní kulturní rasismus.

Proto se i s nedůvěrou dívá na válku vedenou na jihovýchodě. Rozhodně mu nejsou lhostejní KA, má ale podezření, že Západ chce ve skutečnosti něco jiného, nežli jim pomoci. Protože pocit ponižování vlastní kultury , rostoucí směrem k východu, převládá nad vírou v ideály, které nikde neviděl uplatňovat, obává se, že ve válce jde o jeho vlastní životní styl, jazyk a snad i celou identitu.

Nelze mu vytýkat nedostatek Čulíkova idealistického vidění západních motivů vedení války, neboť to je možné jen za předpokladu formující zkušenosti s občanskou společností.

A to je po mém soudu podstata procesu, který navenek vypadá jako kříšení panslavismu, lhostejnost k jinojazyčnému etniku, zápecnictví, nedostatečná lojalita a ...- dál stačí jen otevřít současný tisk.

Jiří Kouba

Jiří Kouba

Nečinit nic by znamenalo podílet se na genocidě, říká Andrew Stroehlein.. V příběhu-podobenství z ulice však chybí pár důležitých postav. Pokusil jsem se o rekonstrukci.

Dobrý den,

jmenuji se Andrew a v ulici Národů 357 bydlím jen krátce. Zažil jsem však toho už dost a řeknu Vám, jsou to věci!

Sousedi odnaproti se jmenují Srpovi a je to divná rodina, pořád samé hádky. Vedle nich bydlí nalevo pan Charvát, vysloužilý voják. S nikým se moc do řečí nedá, ale je dobrý kamarád s Němcovými, co bydlí na konci ulice. Lidé říkají, že kdysi měli Němcovi opletačky se zákonem a  pan Charvát je nějak podržel, či co.

Napravo Srpů bydlí pan Turek, co má ve městě trafiku, vím jen to, že je to vášnivý chovatel králíků.

Mezi domem pana Charváta a Srpových je takový kus trávníku a ohrádka na kolo a pan Srp si ho tam léta dával.

Asi před týdnem pan Turek měl spor o ten kus se Srpem, chtěl ho pro králíky, že prý je tam hezká tráva a nemělo by se to nechat ladem. A opravdu - druhý den tam kolo nebylo, tak silně pan Turek na Srpa tlačil. Ale hned další den tam bylo zas a tak se vám chytli a když pan Turek viděl, že to tak nepůjde, šel na to mazaně: v noci si podřezal králíky a krev nakapal až k Srpům. Pak šel na policii a Srp musel solit. Moc mne to pobavilo a pana Turka jsem poplácal po rameni, jaký je to pašák.

A před 4 dny se vám zase strhla mela! Pan Charvát řek, že Srp musí s kolem odtáhnout z toho pozemku, a tak se vám na něj obořil, až mu zlomil ruku.

Smál jsem se, až jsem se za břicho popadal. Večer mne p. Chorvát pozval na kávu a tam jsme se tomu všemu ještě jednou v klidu zasmáli.

A teď zas ti Srpovi. Každý večer slyšíte z jejich domu děsivé výkřiky, při nichž stydne krev.Srpova manželka má, když jde nakupovat, velké podlitiny na obličeji a kulhá. Dvě jejich děti nebyly už dlouhé týdny ve škole.

Tak jsem vzal hůl a šel na Srpa. Jednoduchý to nebylo, nějak se do toho připletlo jedno z těch mlácených dětí, hrálo si moc nízko při zemi s autobusem, no tak přišlo k úrazu. To víte, jak se člověk dívá z vejšky, nemůže vidět všechno.

Zato Srpa jsem zřídil, že si jaktěživ netroufne. Ani nemá na koho, Srpová dávno říkala , že to nevydrží, že půjde z domu, a teď odešla opravdu i s tím zbývajícím děckem , jo, a to druhý už odvezli v bílej rakvičce.

Nechápu, proč se na mě lidé z ulice dívají nějak divně. Říkám jim:

"No, ale vy argumentujete, že bychom do toho neměli zasahovat, protože to není vaše rodina a není to váš dům. Takový názor je krátkozraký, nepraktický a nelidský.? Kamarád Čulík mi taky říkal:" Člověče, proč si z toho děláš hlavu, jednou se začít musí s napravováním křivd.?

Jenže tuhle v krámě jsem zaslechl, jak si říkají manželé Čechovi:"Co je tohle za člověka. Jednou mu nevadí vůbec nic a pak zas vyletí." A dpbře si pamatuju, jak odpověděl pan Čech paní Čechové:"Jó, to musí být nějaká vyšší spravedlnost".

Příběh Andrew Stroehleina v ulici Národů zrekonstruoval

Jiří Kouba

Ludvík Vavřina

Vážený pane,

článek pana Goldhagena mě velmi zaujal. Vidím v něm ale tři háčky.

1. Udělejme si nejprve pořádek před vlastním prahem - tj. v Turecku. Pak mťžeme poučovat ostatní.

2. Jak docílit toho, aby na každém srbském domě vlál bílý prapor - kobercovým bombardováním srbských měst ? Jedny Drážďany snad stačily.

3. Na koho dalšího si takhle troufneme - kdo bude vybírat další kandidáty na  demokracii? Nebo to budeme dělat jako revizoři MHD v Praze, kteří kontrolují toho, o kom si myslí, že ho přeperou.

Ludvík Vavřina

Vladimír Wagner

Vazeny pane Culiku,

je nesporne, ze je treba chranit zivotni prostredi a kdyz se s vyhlasenim ceny Ropak zacinalo, tak jsem to povazoval za docela dobry napad. Myslel jsem, ze se bude jednat o jednoznacne pripady poskozeni zivotniho prostredi a takova verejna prezentace techto pripadu umozni v budoucnu se jich vyvarovat a oceneny Ropak se bude za sve oceneni opravdu stydet. Ovsem uz prvni seznam navrhu u me vzbudil znacne rozpaky a podezreni, ze ve velke casti pripadu jde o pripady velice sporne a casto jde spis o osobni konflikty, kdy je sporne rozhodnout, ktera ze stran konfliktu vice zivotnimu prostredi skodi ci pomaha.

Letosni Ropak je v tomto smeru vrcholem. Dovolim si to dokumentovat na castech, ktere jsou hlavnim zduvodnenim navrhu pro prvni dva kandidaty na cenu. Tyka se to tematu jaderne energetiky, ktere dost sleduji. O schopnostech ministra M. Gregra na vladnim postu mam velmi negativni mineni, ovsem jeho navrzeni na cenu Ropak s timto hlavnim zduvodnenim je velice sporne ne-li primo cenu diskreditujici:

V tomto totiz se nehodnoti prime ekologicke prinosy ze zastaveni vystavby ci skody s jeji dostavby (tam by byla jaderna elektrarna ekologictejsi nez spalovaci) ale ekonomicke, ktere jsou ovsem pomerne nejiste a vysledky (i vladni Temelinske komise) jsou sporne a daji se vykladat ruznymi zpusoby. Takze i existence neprime ekologicke vyhody ze zastaveni stavby Temelina presunem prostredku do jine oblasti je sporna (a uz vubec ne jista). Nejistota terminu spusteni se stale snizuje a napriklad prodlouzeni dostavby a prodrazeni zeleznicnich koridoru (novych vuzu metra ......) je stejneho radu. Nevim proc je otazka terminu dostavby zminovana ve zduvodneni antiekologickeho Ropaka.

Odkaz na bezpecnost elektrarny v tomto zduvodneni je uz vubec nekorektni, nebot pochybnosti o bezpecnosti Temelina nevyjadruji v seriozneji vedene diskuzi ani ti nejradikalnejsi ekologicti aktiviste a vsechny seriozni studie je vyloucili. I ekologicti aktiviste se dnes ohaneji pouze ekonomikou.

Nevim cim je podpora jaderne energetiky v rozporu s udrzitelnym zpusobem zivota. Z tohoto hlediska jsou tyto zdroje daleko vyhodnejsi nez zdroje zalozene na spalovani. Co je jaderne energetice vytykano je jaderny odpad, ale jak uz jsem tady psal drive, tak uz dnes jsou znamy metody, ktere umoznuji tento odpad pouzit jako palivo a jeho vliv na zivotni prostredi plne eliminovat. Nevim jake zdroje se v budoucnu ukazou nejslucitenejsi s koncepci udrzitelneho rozvoj. Ostatne je vec diskuze, ktera koncepce udrzitelneho zivota je nejvodnejsi. Ale odsoudit podporu jaderne energii jako neekologickou a odporujici udrzitelnemu zpusobu zivota je jemne receno velice sporne.

U .J Hanzlicka pak:

Odkud je to znamo a komu? Pokud vim, tak je rada studii, ktere ukazuji pravy opak. Vysledek studii zavisi na rade budoucich tendenci (treba spotreby elektricke energie), ktere se tezko odhaduji a jednotlive skupiny si je vybiraji velice ruzne.

Jak je videt, tak kolem uplatneni jaderne energetiky, je rada velice ruznorodych nazoru. A nerekl bych, ze ekologicti aktiviste v teto diskuzi postupovali fundovaneji nez jejich oponenti. Mym nazorem je treba, ze ekologickym zajmum lidsta i jeho udrzitelnemu zivotu skodi daleko spise fundamentalni zavrhovani jaderne energetiky v jejich podani. Presto by me nenapadlo navrhovat je na Ropaka, prave z duvodu, ze diskuze je nyni daleko od ekologie. Spise jde o politickou zalezitost a stret ruznych zajmovych skupin.

Vsiml jsem si jen otazek jaderne energetiky, kterou vice sleduji, ale takovych spornych pripadu jako je treba likvidace kurovcove kalamity na Sumave ci stavby dalnicniho obchvatu okolo Plzne bylo a je v navrzich na Ropaka vice.

Nevim jak dopadne letosni finale Ropaka, ale zpusob vyberu kandidatu a prubeh do jakeho je soutez formovana ji alespon v mych ocich uplne zdiskreditoval. Zda se mi, ze vice slouzi k jednostranemu osoceni oponentu s rozdilnym nazorem. Jak uz jsem rikal je problematicke urcit, ktera ze stran sporu skodi zivotnimu prostredi vice. Mam obavy, ze za daneho stavu veci se klidne muze ukazat, ze "oceneny" Ropak, prosazoval daleko ekologictejsi reseni, nez navrhuji ekologicti aktiviste, kteri ho cenou oznacili.

Vladimír Wagner

Děti Země

Vysledky anket "Ropak roku 1998" a "Zelena perla roku 1998"

V casopise ALTERNATIVA, ktery vydava ekologicke sdruzeni Deti Zeme, byly v roce 1992 poprve publikovany materialy "Spolku podkrusnohorskych ropaku" (od M.W.Mlcocha), z nichz vyplyva, ze na Zemi dochazi k dichotomii dvou vysoce vyspelych druhu - Homo sapiens sapiens (cloveka moudreho) a Petroleus mostensis (ropaka bahnomilneho).

Celkem 94 clenu nezavisle Komise ze 119 rozhodlo o vitezi 7.rocniku ankety "ROPAK ROKU" (osoba, ktera se prosazovanim nejake stavby ci myslenky, vydanim nejakeho rozhodnutim ci budovanim nejake stavby nejvice zaslouzila o poskozeni zivotniho prostredi) a 4.rocniku ankety "ZELENA PERLA ROKU" (o antiekologicky vyrok). Cleny Komise jsou napr. ekologove Ivan Dejmal a Antonin Bucek, sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohak, pisnickari Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimir Just atd.

Titul Ropak roku 1998 ziskal

1) Ing.Miroslav Gregr, poslanec a ministr prumyslu a obchodu .....293 bodu

- za tvrde prosazovani dostavby jaderne elektrarny Temelin, ktera spolykala cca 65 miliard korun a jeste spotrebuje dalsich 47 miliard korun, pricemz termin jejiho spusteni je zcela nejisty, stejne jako potrebnost temelinske elektriny pro cesky stat ci jeji proklamovana bezpecnost,

- za mareni sestaveni mezinarodni komise, ktera zkoumala ekonomickou vyhodnost, bezpecnost a smysluplnost dostavby JETE, a za oklesteni naplne jeji prace,

- za zamer vybudovat dalsi jaderne elektrarny v CR jako napr. na Ostravsku, vcetne zbyvajicich dvou bloku v arealu JETE,

- za vyrazne posileni tlaku na dostavbu JETE pri obmene clenu predstavenstva a.s. CEZ,

- za nekompetentni pristup pri vytvareni energeticke politiky, ktera je v rozporu s udrzitelnym zpusobem zivota, nebot napr. podporuje vyssi rozvoj jaderne energetiky,

- za zpochybnovani procesu utlumu tezby uranu, prestoze napr. cena vytezeneho uranoveho koncentratu v CR je asi dvakrat vyssi nez ve svete,

- za podporu zameru vybudovat kanal Dunaj-Odra-Labe, prestoze ekologicka, dopravni i ekonomicka hlediska tento projekt jednoznacne zpochybnuji, kvuli cemuz o neho ceska vlada oficialne nejevi zajem.

Na dalsich dvou mistech se umistili tito kandidati:

2) RNDr.Jiri Hanzlicek, poradce ministra prumyslu a obchodu a predseda dozorci rady s.p. Diamo (StC, JC) ..................261 bodu

- za prosazeni obnovy mleti cementu v Beroune bez posouzeni vsech vlivu na  zivotni prostredi, cimz dojde k pokracovani tezby vapence v Ceskem krasu, pricemz odpad z uvedeneho provozu jiz nyni naplnuje cernou skladku u Vraze blizko Berouna,

- za vehemenci pri prosazovani dostavby jaderne elektrarny Temelin, prestoze je znamo, ze jde nejmene z energetickeho a financniho hlediska o neefektivni stavbu,

- za podporu znovurozsireni utlumove tezby a zpracovani uranu v CR, prestoze krajina v jejim okoli je silne postizena.

3) Ing.Jiri Drda, poslanec a byvaly primator Liberce (SC) ........168 bodu

- za snahu zmenit zakon c.125/1997 Sb. o odpadech tak, aby mohl byt do CR dovazen ke spalovani i odpad ze zahranici,

- za podporu budovane velkokapacitni spalovny odpadu v centru Liberce a v zatopovem uzemi reky Nisy s financni zarukou mesta bez dioxinoveho filtru, prestoze jeji zprovozneni zabrani rozvoji programu recyklace a minimalizace odpadu v regionu,

- za prosazovani projektu SKI 2003 na usporadani mistrovstvi sveta v klasickem lyzovani v CHKO Jizerske hory na Mezinarodnim kongresu FIS v Praze a na zasedani ceske vlady, coz by vedlo k vykaceni a naslednem ohrozeni nekolika hektaru jiz tak oslabeneho lesa a k poskozeni mokradnich ekosystemu,

- za navrh usporadat MS v klasickem lyzovani v roce 2005 v CHKO Jizerske hory bez predchozi dohody s mistnimi predstaviteli obci,

- za politickou podporu vybudovani prehrady ve veseckem udoli u Liberce, prestoze se jedna o ekonomicky mrtvy projekt, pricemz jeji vystavbou by doslo k likvidaci ekologicky a rekreacne hodnotneho uzemi.

Zelenou perlu roku 1998 ziskal

1) Libor Rehak - pracovnik odboru statni spravy lesu a myslivosti MZe CR a byvaly prezident Asociace profesionalnich myslivcu ...180 bodu

"Nekontrolovane sireni rysa je v rozporu se zakladni Listinou lidskych prav a svobod." z konference "Celoplosne rozsirovani nekterych druhu zivocichu na uzemi CR se zamerenim na rysa ostrovida" (Zdar nad Sazavou, 17.2.1998)

Na dalsich dvou mistech jsou tyto vyroky:

2) Martin Riman - byvaly ministr dopravy a spoju CR, nyni stinovy za ODS ...........................................134 bodu

"Na prknech konstrukteru jsou navrhy automobilu, ktere vypousteji temer cistsi vzduch, nez nasavaji." z clanku Zvoni ceskym motoristum hrana? (Pravo, 7.12.1998)

3) Vaclav Klaus - predseda Poslanecke snemovny a ODS .............130 bodu

"Prezident republiky po celych osm let usiloval o dost podstatne jiny politicky, ekonomicky a vubec spolecensky system nez dominantni politicke sily zeme, aby chtel - misto spolecnosti svobodnych obcanu - ponekud elitarsky a cloveka podcenujici system, ktery nazyva obcanskou spolecnosti." z clanku Zrekapitulujme si to (Lidove noviny, 10.1.1998)

Poradi zbyvajicich kandidatu ankety Ropak roku 1998:

4) Ing.Zdenek Kovarik, radni mesta Prahy pro uzemni rozvoj a bytovou politiku (Praha) ...................................138 bodu

5) profesor MUDr.Jaroslav Kotulan, CSc., Ustav preventivniho lekarstvi LF MU v Brne (Praha, StC, JM) ..106 bodu

6) Jan Fencl, ministr zemedelstvi CR a senator (CR) .............96 bodu

7) Ing.Ivan Zlabek, reditel Narodniho parku Sumava (JC) .........74 bodu

8) Jiri Kinsky, pracovnik Spravy CHKO Ceske stredohori (SC) .....57 bodu

9) Ing.Josef Hojdar, poslanec (SC) ..............................54 bodu

10) JUDr.Frantisek Mikes, prednosta OkU v Ceskem Krumlove (JC) ...51 bodu

11) Ing.Vaclav Kosacky, provozni reditel a.s. Povodi Moravy v Brne (JM) ...............................39 bodu

12) JUDr.Milan Duda, vedouci pravniho odboru MM Plzne, drive predseda pravni komise Rady m.P. a pravni zastupce spolecnosti GEBO Immobilia, s.r.o. (ZC) ......................36 bodu

Poradi zbyvajicich autoru vyroku ankety Zelena perla roku 1998:

4) Vaclav Klaus - predseda Poslanecke snemovny a ODS ............................107 bodu "Pan Bursik mne nepresvedcil, ze je zarytym ekologem. Presvedcil mne o sve neuveritelne demagogii a aroganci. Chran nas Buh pred generaci Bursiku, Grossu a Lobkowiczu." z clanku Temelinska jaderna elektrarna a demagogie ministra Bursika (Lidove noviny, 2.5.1998)

5) Jaroslava Pavlovska - pravnicka odboru statni spravy lesu a myslivosti MZe .....103 b. "Chtit nadrazovat zakon o ochrane prirody zakonu o myslivosti je jako kdyby zakon o ochrane pulcu mel byt nadrazen zakonu na ochranu zab." z jednani o navrhu novely vyhlasky c.134/1992 Sb. k zakonu o myslivosti, ktery predlozili Hnuti DUHA, ZO CSOP Veronica a Ekologicky pravni servis pracovnikum ministerstva (Ministerstvo zemedelstvi CR, 30.4.1998)

6) Roman Joch - lekar a spolupracovnik Obcanskeho institutu .....................94 bodu "Ekologicky uvedomela a anarchisticka mladez, jez radila a rabovala, ma plna usta tolerance a svobody. Ve skutecnosti je vsak velice netolerantni a nerespektuje svobodu ostatnich... Misto vyzev k rozchodu mela ona posahana mladez uslyset jiny zvuk - zvuk nabijeni policejnich pusek." z clanku Zvuk nabijeni pusek - aneb jak se patricne zachovat k rabujici luze (Lidove noviny, 1.6.1998)

7) Dalibor Hampejz - prednosta Banskeho uradu v Liberci .........................81 bodu "... tezar je tu od toho, aby tezil... a Bansky urad rozhodne, ze to rozhodnuti bude kladne..." odpoved na dotaz, zda Bansky urad v Liberci prodlouzi firme Beron povoleni k tezbe kamene z vrchu Tlustec v Ceskem stredohori na 50 let (CT, porad NEDEJ SE, 12.3.1998)

8) Petr Karas - byvaly predseda predstavenstva a.s. CEZ .........................60 bodu "Nenalezli jsme ani my, ani nasi dodavatele takove problemy, ktere by signalizovaly, ze Temelin neni dokoncitelny. Zbyvaji samozrejme otazky, kdy bude dostaven a za jakou cenu." z clanku Predseda predstavenstva CEZ: Temelin ano. Kdy a za kolik je otazka (Mlada fronta Dnes, 10.1.1998)

9) Jaroslav Poupe - pracovnik odboru zemedelske vyroby MZe CR ...................59 bodu "Chovani nekterych ochrancu prirody je zelenym terorem. Aktiviste z organizaci Hnuti DUHA nebo Deti Zeme se prosadili na ministerstvu zivotniho prostredi a ve statni sprave. Brani regulovat kormorany, vydry, rysy i dalsi predatory, jejichz pocty jsou v prirode neunosne." z clanku Opereni rybari (Tyden, 14.4.1998)

9) Jaroslav Kubera - starosta mesta Teplice .....................................59 bodu "Ta dalnice (D8) se da i do toho prostredi (CHKO) umistit tak, ze dokonce to bude vypadat hezky." verejna diskuse v Teplicich s ministrem zivotniho prostredi Milosem Kuzvartem na radiu Frekvence 1 o tom, zda vybudovat dalnici D8 pres CHKO Ceske stredohori (Frekvence 1, 11.12.1998)

10) Bohumil Svoboda - autorizovany geotechnik ...................................53 bodu "Ekologie je chapana v definici stanovene CH.Darwinem, jako veda popisujici prirodni spolecenstvi, v souladu s prislusnymi ustanovenimi zakona 17/92 a 244/92 a nikoliv jako filozoficky smer, nebo ekologicke nabozenstvi ci podobne intelektualni ci jine extremy." z geologickeho posudku o vlivech trhacich praci na zivotni prostredi pro planovanou tezbu kamene u Rtyne nad Bilinou v CHKO Ceske stredohori (Znalecky posudek c.24/98: Komplexni popis a zhodnoceni vlivu trhacich praci na zivotni prostredi, 24.10.1998)

11) Josef Nemec - predseda Ceskeho mysliveckeho svazu v Litomericich ............48 bodu "Je to pohrebiste zvirat, za chvili tu nebude co lovit." komentar k situaci, kdy na novem useku dalnice D8 Doksany - Lovosice, ktery je jiz v provozu, neni postaven plot z clanku Zvirata umiraji, nebot na novem useku dalnice zatim nejsou ploty (Mlada fronta Dnes, 18.11.1998)

12) Ivan Zlabek - reditel Spravy Narodniho parku Sumava .........................47 bodu "Takove ty metody, setrne vyklizovani a vyberovy zpusob reseni otazky kurovce, to je v podstate takovy nesmysl, to je takova blamaz pro verejnost." z poradu CT Tady a ted (Ceska televize, 26.11.1998)

13) Jaroslav Jirat - ekonom .....................................................38 bodu "K posouzeni cistoty (jejich) motivu by bylo vhodne znat organizacni a financni pozadi jednotlivych hnuti. O Duze je znamo, ze je financovana ze zahranici. O Prazskych matkach se muzeme jen dohadovat." z clanku Mysticti ekologove bojuji proti malomestactvi (Lidove noviny, 10.9.1998)

14) Jaroslav Balek - pracovnik firmy ENEX Tabor .................................28 bodu "Pri rostouci politizaci programu nekterych iniciativ a jejich natlaku na organy statni spravy muze vzniknout obava, zda postupne nedojde v ochranarske politice k jakesi obdobe cinnosti cinskych Rudych gard..." z clanku Jak dal s ochranou ohrozene prirody (Slovo, 6.1.1998)

14) Rut Bizkova - kozultantka odborne skupiny ODS pro zivotni prostredi .........28 bodu "Pokud jde o bezpecnost Temelina, na to mame v Cesku samostatny urad, ktery na rozdil od ekologickeho ministerstva oplyva odborniky." z clanku Nehazejte Kuzvartovi klacky pod nohy! (Lidove noviny, 12.8.1998)

15) Libor Rehak - pracovnik odboru statni spravy lesu a myslivosti MZe CR a byvaly prezident Asociace profesionalnich myslivcu ........................26 bodu "Pocet jezevcu vzrostl natolik, ze to zacina ohrozovat cloveka. V Nemecku a v Rakousku uz na echinokokozu zemrelo nekolik lidi." z clanku Premnozeni jezevci mohou na lidi prenest tasemnici (Mlada Fronta Dnes, 27.6.1998)

16) Rut Bizkova - kozultantka odborne skupiny ODS pro zivotni prostredi .........25 bodu "Pokud jde zainteresovanym, mezi nimi i nevladnim organizacim, skutecne o zivotni prostredi, bylo by dobre nehazet novemu ministrovi Kuzvartovi klacky pod nohy... Nenutit ho k vymezeni se vuci zbytku sveta a Zemanove vlade do role nesmlouvaveho ochrance colku a bylin." z clanku Nehazejte Kuzvartovi klacky pod nohy! (Lidove noviny, 12.8.1998)