Britské listy


středa 9. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Dnes začíná brněnský zbrojařský veletrh IDET 2001:
  • Obchod se smrtí: v Brně jsou firmy, které podporují vražedné režimy (podrobnou dokumentaci sestavili Nesehnutí)
  • Výzva: Umlčme zbraně: V Brně vystavují podniky, které prokazatelně porušují lidská práva (Nesehnutí) Proti Romům:
  • Británie má nový rasistický zákon (Guardian) Ekologie:
  • Další evoluce přírody je v našich rukou, varují mezinárodní vědci Novinářský aktivismus:
  • Uznání Jakubu Patočkovi: vytvořil z Literárek úspěšně sektářský týdeník (Jan Čulík) Česká televize:
  • Robert Buchar Jiřímu Balvínovi: Proč jste potlačili film Sametová kocovina? Reakce:
  • Od obránce vzbouřenců v ČT: Nactiutrhačství Britských listů (Tomáš Jurčík) Reakce:
  • Jak Britské listy zkreslují (Milan Šmíd) Reakce:
  • Rozdělení Československa: Argumentace Petra Jánského je neuvěřitelně hloupá (Vít Tomis) Na obranu lidí, jako je Jiřina Bohdalová:
  • Reaguji na plivanec pana Ruska (Tom Fuk)
  • Za komunismu jsme kolaborovali všichni (Patrik Sládeček) Tak jak je to s marxismem?
  • Brazilský marxismus (Fabiano Golgo)
  • Kotrba o marxismu - upřesnění (Petr Bradáč)
  • Marxista, leninista, anarchista, terorista ... (Jan Nekovář) Postskript:
  • Kvůli Marxovi na hranici? (Štěpán Kotrba)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Kotrba o marxismu - upřesnění

    Petr Bradáč

    Dovoluji si reagovat na  text Štěpána Kotrby o marxismu, trockismu, anarchismu…

    Pánové, všechny pojmy mají své dějiny a v jejich kontextu je radno je používat, jinak to budou paralelní monology. Navíc zařazování do jakýchkoli -ismů vede buď k povrchní sociologické kategorizaci, nebo k ideologizaci diskursu, tedy pokaždé do pekel.

    Marx sám odmítal být zařazován mezi "marxisty" - odmítal, aby výsledky jeho vlastního myšlení se staly pro něho dopředu a provždy závaznými. Jeho životní zásadou bylo "De omnibus dubitandum" (volně: Lze pochybovat o čemkoli).

    Marxisty se na přelomu devatenáctého a dvacátého století zvali jeho následovníci, zejména z řad Druhé internacionály - sociální demokraté, socialisté, fabiáni.

    Po První světové válce a schizmatu v internacionalistické levici se řada i docela politicky protikladných proudů pokládala za autentické marxisty. Jedněmi z nich byli stoupenci Lenina a ruské říjnové revoluce 1917.

    Po Leninově smrti se v Rusku stoupenci Stalinovy cesty vlasteneckého budování nekapitalistického řádu v jedné zemi prohlásili za leninovce (leninisty); své extrémní odpůrce nazývali většinou trockisty, prosazujícími světovou revoluci za jakoukoli cenu.

    Leninismus jako systém vytvořili tvůrci postavy Stalina jako myslitele - akademici, jako Pjotr Nikolajevič Pospělov, kteří jsou pravými autory teoretických děl, podepsaných Stalinovým jménem.

    Nicméně vlastenecké a internacionalistické tendence existovaly vedle sebe nadále a dělily se o moc v Rusku, přičemž vrchu nabývala tu jedna, tu druhá. Silnou mocenskou pozici měli internacionalisté vždy například ve vojenské rozvědce GRU.

    S návratem internacionalistů do čela v Rusku a odsouzením Stalina jako autora všeho zla začaly rehabilitace jeho obětí - politicky začasté z řad internacionalistů. Podobně tomu bylo i v zemích závislých, především ve střední a východní Evropě.

    V teorii a ideologii mezinárodního prosovětského hnutí druhé poloviny padesátých let byla snaha vrátit se k pojetí marxismu z doby předválečné, oživil se pojem marxismus-leninismus, interpretující leninismus jako marxismus nové epochy, termín nyní již odděleně a samostatně nepoužívaný (viz porady v Moskvě 1957 a 1960).

    Tento pojem později různě interpretovali jak internacionalisté Pražského jara, brzy cynicky plující na vlně vlastenecké hysterie před a zejména po srpnu 1968, tak pozdější ideově sterilní normalizátoři, kteří ve službě velmocenskému zájmu, kontrolovanému za pozdního Brežněva vojáky a GRU, zcela vyprázdnili pojem marxismu-leninismu, takže se stal vymlácenou slámou.

    Vlastenecké levicové síly, prosazující vedle internacionalismu i národní hrdost a zájmy, však od začátku šedesátých let už nikdy nedostaly v Československu šanci, přes podporu Andropova a jemu podobných lidí, a to i mimo sféru sovětského vlivu.

    V Evropě nyní politicky vládnou většinou sociálnědemokratičtí fabiáni, spříznění s americkými demokraty. Fabiánský socialismus vítězí.

    S pozdravem "Dnešek je váš, zítřek bude náš!"


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|