Uznání Jakubu Patočkovi: Literárky jsou sektářským plátkem
Jan Čulík
Pročítal jsem si po delší době zase Literární noviny a musím uznat, klobouk dolů, Jakubu Patočkovi se za ani ne půl druhého roku podařilo z tohoto týdeníku udělat opravdu sektářský plátek několika kamarádů. Pozoruhodný úspěch. (Jestlipak tento sektářský list ještě dotuje z peněz daňových poplatníků ministerstvo kultury ČR?) Vím, že chtěl Jakub Patočka z Literárek vytvořit něco jako Guardian: ano, ten je mírně nalevo od politického středu, i když otevírá své stránky všem názorům - podařilo se mu však vytvořit pěknou karikaturu na noviny. Tomáše Pecinu na Literárkách velmi baví otázky, jaké týdeník dává pravidelně Václavu Havlovi, konec konců jistě proto zařídil Havel u Kocába jejich financování, já jsem se ale nahlas rozesmál nad článkem Břetislava Rychlíka "Podceňovaná manipulace", který se v čísle 18 z 2. května 2001 ještě vrací k tiskové konferenci "Držte hubu, Čulíku" (ta tisková konference musela stoupence televizních vzbouřenců opravdu ranit, když se o tom píše znovu ještě víc než po měsíci) a stěžuje si, že televize Nova podle jeho názoru hrubě zkreslila televizní reportáž z této tiskové konference, v níž proslula výše zmíněným výrokem Jiřina Šiklová. Prý by se tou neobjektivností měla zabývat RRTV. A jak to tedy Břetislav Rychlík v Patočkových novinách objektivně napravuje? Tím, že dlouze cituje Dekoje, nikoliv však Čulíka:
Antonín Dekoj řekl ve skutečnosti toto: "...já začnu (Čulík skáče do řeči), nechte mne domluvit. Já jsem vás taky nechal domluvit (Čulík skáče do řeči). Já vám jenom chci říct, že pokud byste řekli, že si volíme své kamarády, tak já jsem na to hrdej, protože pan doktor Grygar, kterej byl kdysi dávno v té radě, tak pokud by byl mým kamarádem, jsem na to pyšnej." (Atd.)
Tak televize Nova prý zkreslila Dekoje, Rychlík zase, jak se zdá, v Literárkách potlačil Čulíka. Televize Nova skutečně odvysílala před zmíněnou reportáží poněkud subjektivně zaujatý úvod, kde si přihřála svou podnikatelskou polívčičku, ovšem informace o tom, že na tiskové konferenci vystupovali lidé, kteří, jak uvedla, "přímo zneužívali veřejnoprávní televize pro své zájmy nebo toto počínání otevřeně podporovali", byla přesná, to Vladimír Železný zkreslovat nemusel. Lidé kolem pana Rychlíka by si měli dávat pozor, aby mu svým jednáním sami nenahrávali, (podobně jako paní Šiklovou nikdo nijak nenutil, aby do televizní kamery říkala "Držte hubu") - pak si nemohou dost dobře stěžovat - a celkově potom působí jejich chování komicky. Objektivně musím konstatovat (už jsem to jednou psal), že tisková konference "Držte hubu, Čulíku" byla ve vysílání televize Nova prezentována navzdory krátké stopáži relativně velmi přesně. Přesto je pravda, že tu došlo ke střetu dvou "lží", dvou subjektivních interpretací - jednu virtuální realitu prezentovali pořadatelé tiskové konference (a když jim ji Čulík právem narušil, obvinili ho z nezdvořilosti, Ladislav Smoljak dokonce spekuloval, že Čulík musel být asi opilý!), druhou, hlavně svým úvodem k reportáži z TK, televize Nova. Obě subjektivní verze se střetly a došlo tak k jejich vzájemnému roztříštění. Díky alespoň za to. Břetislav Rychlík, který vnímá jen "svou pravdu", to nechápe. Nechápe taky, že i kdyby měl on a jeho spojenci tisíckrát pravdu, když kritizují prodloužení licencí Nově a Primě, už jim nikdo nebude nikdy věřit, že Železného a parlament nekritizují z osobního, lobbistického zájmu - protože se televizní rebelií ve své věci navždy zdiskreditovali. O dobré televizní zákony se v ČR bude muset zasazovat někdo jiný. Lidé kolem pana Rychlíka už to budou těžko.
Je pro mě zdrojem obrovského zklamání, že v sice ČR po pádu komunismu nastala svoboda, ale čeští "intelektuálové" jako Jakub Patočka či Břetislav Rychlík nechápou princip objektivity a nestrannosti: svoboda projevu je v jejich pojetí svobodou šířit vlastní, subjektivní manipulace ve prospěch vlastních zájmů. Bojují usilovně za vlastní lobbistickou skupinu, skálopevně přesvědčeni, jak někdejší stalinisté, o své pravdě. (Patočka loni 16.8., poté, co otiskl v Literárkách čtyři útoky na Čulíka a odmítl zveřejnit jeho odpověď: "Honzo, skutecne se nedokazu prinutit, abych otisteni Tveho textu na jedne a tretine tiskove strany v Literarkach pokladal za svou moralni povinnost.") Chápeme, že by Břetislav Rychlík chtěl v brněnské televizi zase natáčet a že mu v tom zřejmě brání jeho kritika ředitele brněnského studia Drahoše, který je asi právem obviňován z korupce. Rychlík a jeho přátelé ovšem tuto závažnou kauzu sami zkompromitovali tím, že se přidali k pofidérní vánoční rebelii Kavčích hor proti Jiřímu Hodačovi. Dalo se ovšem čekat, že po svém dočasném vítězství hodí pražští televizní rebelové brněnskou kauzu Zdeňka Drahoše z politických důvodů přes palubu. Břetislavu Rychlíkovi nezbývají tedy než oči pro pláč, případně možnost publikovat zaujaté články v Literárních nebo Lidových novinách. Tiskne sice v plné verzi rozmyslného filozofa Dekoje, ale cenzuruje nevychovaného primitiva Čulíka. Je to panoptikum. Doufám, že ty noviny už nejsou financovány z veřejných peněz ministerstva kultury.
