Evoluce je v našich rukou, varují vědci

Dnešní evoluční vědci varují, že vzniká globální životní prostředí "plevele a škůdců". Šíří se totiž zvířata a rostliny jako krysy, švábi, kopřivy a bodláčí, a to na úkor specializovanějších organismů.

Vědci poukazují na to, že během následujících pěti milionů let bude krátkodobá evoluce dávat přednost těm přírodním druhům, které budou schopny prospívat na okrajích lidské civilizace.

Také varují, že rozhodnutí, která budou učiněna v nadcházejících několika desetiletích, ovlivní navždy osud 500 000 miliard lidí v budoucnosti. Podle toho, co nyní lidstvo učiní pro ochranu životního prostředí, se bude ubírat budoucí evoluce.

V alarmujícím článku, který zveřejnila skupina amerických, afrických a britských vědců v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, srovnávají nynější hromadnou likvidaci přírodních druhů k dřívějším hromadným likvidacím přírodních druhů, k nimž dosud došlo na Zemi. Trvalo to vždy přibližně pět milionů let, než se zase prosadila biologická rozrůzněnost.

"Předpokládejme, že průměrný počet obyvatel Země během takového období regenerace bude 2,5 miliardy osob - ve srovnání s nynějšími 6 miliardami," uvedli dva z těchto vědců, Norman Myers z Oxfordské univerzity a Andrew Knoll z Harvardu.

"Za těchto okolností bude celkový počet lidí, ovlivněný tím, co budeme dělat teď, asi 500 trilionů, 10 000 krát více lidí, než kolik dosud žilo na této planetě. Podílíme s tedy nyní na největším a nejzásadnějším rozhodování, které činí jedna lidská komunita jménem budoucích společností, jichž se na to, co uděláme, nikdo neptá."

David Woodruff z University of California v San Diegu konstatoval, že každoročně přestává existovat 3000 - 30 000 přírodních druhů z celkového počtu 10 milionů biologických druhů na této planetě.

"Žijeme v geologickém momentě, kdy je globální rychlost ničení přírodních druhů nejvyšší za posledních 65 milionů let a dále se zrychluje," uvedl.

"Biosféra bude obsahovat méně přírodních druhů, bude se v ní vyskytovat více plevele, škůdců a nemocí, bude lehčeji destabilizována a bude z estetického hlediska nudná."

Vědci nyní uvažují, že by se měli soustředit na budoucnost evoluce a nikoliv na studium její minulosti. Například podle dr. Myerse by se měl dát daleko větší důraz na ochranu rostlin a hmyzu, aby byl zachován zdroj evolučního pokroku, a nikoliv na ochranu tygrů či slonů, jichž je příliš málo na to, aby jejich evoluce mohla pokračovat. Ekologové se budou muset zamýšlet nejen nad úkolem zachránit existující přírodní druhy, ale i nad tím, jak ochránit schopnost planety v budoucnu vytvářet nové přírodní druhy.

"Spousta lidí možná řekne, ´Ne nechceme hmyz´, ale kdybychom přišli o polovinu savců, pořád bychom ještě přežili," řekl dr. Myers. "Jenže kdybychom přišli o polovinu hmyzu, s jeho opylovací schopností, za pár let by bylo naše zemědělství v obrovském průšvihu.

Žijeme v době, kdy máme možnost v následujících dvou desetiletích zachránit některé velmi základní procesy. Jestliže to učiníme, budou nám vděčny statisíce budoucích generací, jestliže ne, budou nás po miliony let kritizovat."