IDET 2001 - Obchod se smrtí

Zvykli jsme si vnímat válku tak, že existuje agresor a ten, kdo se brání. Zbrojařské firmy nás učí, že toto dělení na dobro a zlo je nesprávné. Podívejme se na válečný konflikt z jejich perspektivy. Jsou striktně nestranné, čehož praktickým výsledkem je vyzbrojování obou stran konfliktu. A tak je ve válkách již téměř běžné, že z obou stran fronty na sebe míří zbraně jednoho výrobce a až se navzájem zničí, výrobce rád dodá nové. Dokud je ovšem alespoň jedna ze stran schopná za jejich zbraně platit a dodávat k nim obsluhu. Vítězem je, ať válka skončí jakkoli, zbrojařská firma. Kolem dodávek zbraní se točí obrovské peníze. Je potom pochopitelné, že pro takový obchod udělá firma úplně vše, včetně korupce. Mnohým firmám není při jejich obchodování cizí ani porušování embarg na dodávky zbraní vyhlašovaných Radou bezpečnosti OSN či zákonů omezujících obchod se zbraněmi v jednotlivých zemích. Při exportu zbraní sledují firmy výhradně cíl zvyšování vlastního vlivu, bez ohledu na důsledky pro zachování mezinárodní bezpečnosti a stability vyjádřené dohodami a embargy. Dodávky do zemí, kde zuří občanská válka, a do zemí s diktaturami, které porušují lidská práva, jsou pro zbrojařské firmy nevysychajícím zdrojem financí. Je jisté, že například v Indonésii, Iráku, Rwandě či Turecku jsou zbraně žádaným obchodním artiklem, a tak s těmito režimy zbrojní obchodníci uzavírají kontrakty, aniž by brali v potaz mezinárodní a vnitřní politickou situaci nebo se snad ohlíželi na úroveň dodržování lidských práv v dané zemi.

Všechny zbrojařské firmy, o kterých se na dalších stranách píše, vystavovaly nebo vystavují (firmy účastnící se veletrhu IDET 2001 jsou uvedeny tučně) své zboží na brněnském veletrhu IDET - největší akci svého druhu ve střední Evropě.

Barma (Myanmar)

Vládnoucí vojenská junta vede genocidní politiku - systematicky vyhlazuje etnické menšiny a brutálně potlačuje lidská práva. Armáda pokračuje v násilném vystěhovávání příslušníků etnických menšin do pracovních táborů pod vojenským dohledem. Vláda se dopouští nezákonného věznění politických oponentů - členů opozičního prodemokratického hnutí. V současnosti je v Barmě přes 1 400 vězňů svědomí. V zemi je zavedena přísná cenzura, vlastnictví počítače či přístup k internetu bez vládního svolení jsou trestány až 15 lety vězení. Pravidlem je mučení při výsleších a ve věznicích, časté jsou mimosoudní popravy. 1

V Barmě je u moci jeden z nejrepresivnějších režimů současného světa, který by se neobešel bez vojenské podpory zvenčí. Zbraně mu dodává čínská státní firma NORINCO. Z nedávné doby se jedná např. o dodávky tanků, děl, Kalašnikovů a jiné výzbroje v hodnotě 400 milionů USD. 9

Další dodavatelem vojenské techniky byla ruská státní firma Rosvoorouzhenie (viz Rosoboronexport), která vojenské juntě prodala v roce 1995 sedm bojových helikoptér MIL Mi-17s. V roce 1996 byl uzavřen s Ruskem kontrakt na dodávku dalších helikoptér MIL Mi-171B.6

Čínská lidová republika (ČLR)

Čínský právní systém je v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv - neobsahuje presumpci neviny, negarantuje svobodu shromažďování atd. Tisíce lidí jsou každoročně uvězněny po nespravedlivých procesech nebo jsou vězněny bez obvinění a soudu. Vězni svědomí jsou mučeni a popravováni.

V “autonomních oblastech” Tibet a Xinjiang jsou tvrdě trestáni ti, kdo volají po větší náboženské a politické svobodě. Komunistická totalitní moc zbavila příslušníky etnických menšin základních lidských práv - na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, volný pohyb. 1

Největším zahraničním dodavatelem čínské lidové osvobozenecké armády je Rusko. Z nedávné doby vzpomeňme jen několik největších dodávek ruské státní exportní společnosti Rosvoorouzhenie (viz Rosoboronexport): od roku 1994 realizovaná dodávka ponorek třídy Kilo 6, 9, 2 letadlové křižníky třídy Kiev prodané v roce 1995 9 a v roce 1997 dodané 2 torpédoborce třídy Sovremenny s vybavením a výzbrojí, systémy S-300 a protiletadlové rakety SA-10 a SA-15. 9 Další dva torpédoborce zakoupila čínská armáda v roce 2000. 6

Francouzská firma Thomson - CSF (přejmenovaná na Thales) prodala ČLR svůj systém Crotale, raketovou zbraň voda - vzduch. 9

Italská firma Alenia Difesa dodala do Číny protiletadlové rakety Aspide. 9 Čína poté zahájila výrobu vlastní verze této rakety. 6, 9

Ruská firma Suchoj Attack Aircraft dojednala prodej letounů Su-27 a Su-30 do ČLR. 9 První dodávka měla proběhnout koncem roku 1998 a v průběhu dalších 15 let se plánuje sestavit v Číně z ruských součástí kolem 200 letadel Su-27. První várku letadel Su-30 si Čína objednala začátkem roku 1999, v roce 2001 bude dodáno prvních 20 ks. 6

Izraelská zbrojovka Israel Aircraft Industries uzavřela s Čínou kontrakt na dodávku “radarů včasné protiletecké výstrahy” tzv. AEW typ EL/M-2075 Phalcon, od kterého však byla nucena na nátlak USA ustoupit.6 Zakázku nakonec zrealizovalo Rusko prodejem zařízení A-50. 6

Etiopie a Eritrea

Roku 1985 začal v Etiopii prosovětský režim Mengistu Haile Mariama, jenž praktikoval politiku systematických čistek etnických a náboženských menšin, realizovat program “povesničtění”, inspirovaný stalinskou kolektivizací. Za jediný rok bylo násilně přesídleno 600 tisíc rodin a zemřelo na 2 miliony lidí. Mezinárodní organizace dokládají, že za Mengistova režimu byli hromadně popravováni civilisté - vyhladovělé je házeli do příkopů a drtili tanky. 11

Etiopie je v současné době v ozbrojeném konfliktu se sousední Eritreou. Dochází zde k masovému pošlapávání lidských práv. Jen v prvních měsících roku 2000 bylo z Etiopie násilně vysídleno 70 000 etnických Eritrejců. 2

Na dodávkách zbraní totalitnímu režimu Mengistu Haile Mariama se podílela firma General Electric, která v letech 1974 - 75 dodala letouny F-5 5, a firma Suchoj, která dodala 4 letouny Su-27. 7 Další ruská firma Rosvoorouzhenie se v roce 1999 podílela na modernizaci stíhacích letadel MIG-21bis a MIG-23 pro etiopskou armádu.

Třicet tun zbraní, včetně samopalů a munice od české firmy Thomas CZ, bylo skrze gruzínské ministerstvo obrany zařazeno do zásilky pro eritrejskou stranu konfliktu, a to přesto, že na tuto zemi bylo uvaleno zbrojní embargo Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie. 16

Guatemala

Více než tři desetiletí trvající občanská válka znamenala pro Guatemalce systematické používání politických vražd k potlačování opozice. I když oběti represe pocházely ze všech vrstev společnosti, zasáhla svým počtem cíleně především indiánské rolníky, potomky Mayů, kteří představovali více než 60% obyvatelstva země. Stálý tribunál národů v roce 1983 potvrdil obvinění z genocidy. 11 Amnesty International dokumentuje i nyní četné případy mučení, “zmizení” a mimosoudních poprav nepohodlných občanů.

Izraelská státní firma Israel Military Industries (I.M.I.) prodala guatemalské armádě v období občanské války samopaly UZI, útočné pušky Galil a několik druhů pozemních protipěchotních min. Tato armáda ještě několik let po ukončení konfliktu porušuje lidská práva a obchoduje s drogami. 2, 9

Indonésie

V roce 1975 anektovala diktatura generála Suharta nezávislý Východní Timor a po desítky let tam vedla vyhlazovací válku. 680 tisíc obyvatel Východního Timoru utrpělo indonéským vpádem větší ztráty než kterýkoli jiný národ, vystavený po druhé světové válce ozbrojené invazi. 11 Agresor se snažil snižovat počet obyvatel masakry, hladomorem, omezováním porodnosti a deportacemi. V loňském roce se konalo na Východním Timoru referendum o nezávislosti země, provázené terorem ze strany ozbrojených proindonéských milicí podporovaných jak Indonéskou národní armádou (TNI), tak i policií. Indonésie se tak i po odstoupení diktátora Suharta objevuje na čelných příčkách seznamů Amnesty International a Human Rights Watch dokladujících mimosoudní popravy, “zmizení”, mučení a špatné zacházení, zadržování vězňů svědomí, nespravedlivé procesy či věznění bez obvinění a soudu.1,2

Do Suhartovy Indonésie 70. let prodala francouzská firma GIAT 100 lehkých tanků AMX-13 a 200 bojových vozidel pěchoty AMX-VCI. 5

Americká Lockheed Martin Corp. se spolu s General Electric podílela na dodávce 12 letounů F-16 a 14 letounů F-5. Použití nově zakoupených F-16 na okupovaném Východním Timoru vyvolalo dokonce protest Kongresu USA. 9

Indonéské letectvo vyzbrojila 28 letouny Douglas A-4 Skyhawk americká firma Mc Donnel Douglas (ta byla v roce 1997 pohlcena firmou Boeing). 8

Vojenské dodávky přišly i ze Švýcarska - indonéská armáda vlastní mimo jiné kanony Oerlikon. 6, 8

Irák

V podpoře diktátorskému režimu Saddáma Husajna proti “islámskému nebezpečí” se vzácně spojili SSSR, USA a Francie. Lacino získané zbraně použil Husajn nejen proti Íránu během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988, ale i proti iráckým Kurdům usilujícím o nezávislost - vládní jednotky v polovině 80. let ničily kurdské samosprávné území na severu země chemickými zbraněmi - a v srpnu 1990 s nimi okupoval Kuvajt. 10

Díky prodeji protilodních raket Exocet s naváděcím systémem firmy Thomson - CSF (přejmenované na Thales) do Iráku bylo možno srovnávat účinky této francouzské rakety na britské a americké válečné lodě. 9 Během tzv. války v Zálivu v roce 1991 se ještě více vyhrotila (zdánlivě) paradoxní situace: “spojenci” ničili vlastní bojovou techniku na straně nepřítele.

Dassault Aviation prodala Iráku 133 stíhaček Mirage F-1 a Bagdád se také podílel na výrobě Mirage 2000. 9

Ve výzbroji irácké armády jsou také obrněné transportéry švýcarské firmy Mowag. 8

Na dodávce protiletadlových kompletů Roland 1 se podílela francouzská GIAT, vrtulníky Hughes dodala americká Mc Donnel Douglas.

Irák byl mocně vojensky podporován také z Ruska (tanky T-69 a T-72) a Číny (tanky T-59 a T-62). 4

Írán

V lednu 1979 prohlásil ajatolláh Chomejní Írán islámskou republikou v čele s revolučním výborem šíitských duchovních. Odpůrci jeho fundamentalistického režimu byli popraveni jako kontrarevolucionáři. V zemi bylo uzákoněno islámské právo, tzv. šaría, které je v příkrém rozporu s lidskými právy. 10 I přes jisté zlepšení politické situace koncem 90. let dochází v této zemi i nadále k porušování lidských práv. V červenci 2000 byly po rozsáhlých studentských protestech proti vzrůstajícím státním represím uvězněny bez řádného soudu stovky lidí. Čtyři z nich byli koncem roku odsouzeni k trestu smrti.

Po přerušení zbrojních dodávek Íránu v roce 1979 bylo do této země prostřednictvím Izraele prodáno 18 stíhacích bombardérů Mc Donnel F-4 a 46 bitevních bombardérů Douglas A-4, vyráběných už v té době fúzovanou firmou Mc Donnel Douglas. 9

V rámci tajné operace CIA, která vešla v širší známost díky aféře Irangate, bylo prostřednictvím Izraele prodáno do Íránu 235 kompletů raket HAWK, které tehdy vyráběla americká firma Raytheon. 9 Nyní jsou tyto rakety upravovány k použití na letounu F-14. 7, 9

Ve výzbroji íránské armády jsou také tanky T-59 a T-62 firmy NORINCO. 5, 8

Firma Rosvoorouzhenie dodala do Íránu v roce 1993 2 ponorky třídy Kilo a 1 další pravděpodobně v roce 1996. 9 Mezi lety 1991 až 1994 tato ruská státní firma dodala 30 bojových letounů MiG-29, 300 tanků T-72 a nezjištěný počet protiletadlových raket SA-5. 6, 9 Rusko ve svých dodávkách pokračuje dodnes prostřednictvím nástupnické firmy Rosoboronexport. “Rusku připadne největší podíl v realizaci 25 letého programu přezbrojování íránské armády. Moskva může do Íránu vyvézt 600 tanků T-72, 1000 obrněných transportérů, náhradní díly k MiG-29, prostředky PVO a rovněž licence a technickou dokumentaci k výrobě některých typů zbraní. Příští kontrakt by se měl týkat i námořní vojenské techniky, raketového systému PVO S-300, modernizovaných stíhaček či radiolokátorů.” 13

Írán vlastní ruskou licenci na výrobu protitankové střely Konkurs, které vyrábí od roku 2000. 6

Írán vyrábí v licenci německé firmy Heckler & Koch (na IDETu 2001 zastoupena polskou firmou PHU CENREX) útočné pušky G-3. (viz též Súdán). 2

Kambodža

Po pádu Pol Potovy genocidní diktatury docházelo v zemi k postupnému nárůstu napětí mezi armádou postkomunistického establishmentu a Rudými Khmery projevujícímu se ojedinělými ozbrojenými střety. Krize vyvrcholila v roce 1997 otevřenou válkou mezi oběma tábory a ani volby v roce 1998 situaci nevyřešily. 9 V březnu 1999 vydala OSN zprávu o porušování lidských práv za období vlády Rudých Khmerů, kambodžská vláda tuto zprávu odmítla. K porušování lidských práv v této zemi dochází i nadále a dopouštějí se ho zejména policejní složky. Amnesty International sleduje četné případy mučení, mimosoudních poprav a nespravedlivých procesů zejména s vězni svědomí.

Česká firma Aero Vodochody uzavřela v roce 1994 kontrakt a v roce 1996 sem dodala první 2 cvičné a lehké bojové letouny L-39. 6, 9 Další dodávky 8 ks těchto letounů se uskutečnily v roce 1997 skrze firmu Israel Aircraft Industries. Stejná firma se podílela na modernizaci stíhacích letounů MIG-21 pro kambodžskou armádu. 6 ČR krátce před vyhrocením krize v roce 1997 prodala do Kambodže 40 tanků T-55 a 26 obrněných transportérů OT-64 . 9

Korejská lidově demokratická republika

Severní Korea zůstává uzavřena mezinárodním organizacím monitorujícím dodržování lidských práv - o stavu v této oblasti nejlépe vypovídá fakt, že vláda usilovala v roce 1997 o vystoupení z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech s odůvodněním, že se o práva svých občanů nejlépe postará sama, což OSN odmítla. 1 V zemi, kde umírají miliony lidí v důsledku hladomorů, jde 35% výdajů státního rozpočtu na zbrojení. 4

Koncem osmdesátých let dodala do KLDR firma Suchoj svá letadla Su-25 a Su-27. 9 Také firma Rosvoorouzhenie (dnes Rosoboronexport) dodala Severní Koreji několik bojových letounů MiG-29. Navíc tam prodala i licenci na jejich výrobu, 9 takže nyní KLDR vlastní 48 těchto strojů. 4

Paraguay

Až do roku 1989 byla země pod diktaturou generála Stroessnera. Za 35 let uprchlo ze země na jeden a půl milionu obyvatel a 360 tisíc jich prošlo vězením. 12 Hlavní obětí se ale stal indiánský kmen Acéů. Ten totiž “brzdil plán hospodářského rozvoje země” - představoval překážku pro ropné společnosti, které se rozhodly těžit na jeho území. Proto se vláda, podporovaná Spojenými státy a nadnárodními společnostmi, rozhodla pro “konečné řešení” indiánské otázky. Acéové byli brutálně nahnáni do rezervací - koncentračních táborů podle nacistického vzoru, kde byli mučeni a vyvražďováni. Mnoho mužů, žen a dětí bylo prodáno do otroctví. 11

V době vlády diktátora Stroessnera dodávala izraelská firma Israel Military Industries do Paraguaye samopaly UZI. 6, 9

Rwanda

V polovině 90. let ve Rwandě zuřila občanská válka mezi vládnoucími Hutuy a 10% menšinou Tutsiů. Vládou podporované milice vyvražďovaly všechny Tutsie bez rozdílu, odhaduje se, že při hromadných jatkách přišlo o život na 800 tisíc lidí, milion obyvatel musel ze země uprchnout. 11 Armády i ozbrojené opoziční skupiny vraždily neozbrojené civilisty včetně dětí a nemluvňat. Běžné bylo mučení a kruté zacházení, “zmizení” či věznění bez soudního procesu. 1

Rwandskou armádu vyzbrojovala a finančně podporovala Francie; Komise OSN pro lidská práva dále dokládá, že také zajišťovala její výcvik. 3 Poté, co pod tlakem embarga OSN z května 1994 byla oficiální spolupráce kvůli probíhající genocidě přerušena, docházelo nadále k dodávkám zbraní francouzské firmy GIAT přes prostředníky. 2

Ve výzbroji rwandských Hutuů byly zjištěny také pozemní miny italské firmy Tecnovar, na jejichž výrobě se podílí americká General Electric. 2, 9

Část dodávek ručních zbraní, dodaných rwandským Hutuům v době občanské války, přišla z Číny od firmy NORINCO. 9

Súdán

Islámský fundamentalistický režim Umara al-Bašíra, který nastoupil v roce 1989, provádí plánovitou politiku etnických a náboženských čistek, projevující se masovými deportacemi a masakrováním civilního obyvatelstva armádou a kmenovými milicemi. Vojenská junta uplatňuje program hromadného vraždění a přesunů obyvatelstva: celé vesnice byly srovnány se zemí, muži povražděni nebo odvlečeni jako pracovní síla, ženy jsou znásilňovány kvůli “arabskému potomstvu”, děti jsou podrobovány vojenskému výcviku v táborech s islámskou výukou. 11 Komise OSN pro lidská práva informovala o popravách a rozsudcích smrti za odpadlictví od víry, o masakrování, mrzačení a deportování civilního obyvatelstva do otroctví. Jen během roku 1999 uprchlo ze země 200 000 lidí.

Súdánskou vojenskou juntu vyzbrojila svými tanky T-59 a T-62 firma NORINCO. 5, 8

Ve výzbroji súdánského námořnictva jsou také švýcarské kanony firmy Oerlikon 6, 8, súdánská armáda vlastní také útočné pušky G-3 vyrobené v licenci německé firmy Heckler & Koch (zastoupené na IDETU 2001 firmou PHU CENREX) v Íránu. 2

Súdánská vojenská junta po svém nástupu k moci nakoupila 20 tanků M-60A3 americké firmy Allison, která je součástí General Motors. 5

Česká republika dodala v roce 2000 106 tanků T-55 do Jemenu i přesto, že v průběhu dodávek vzniklo důvodné podezření, že výzbroj je dále prodávána do Súdánu. Ten byl konečným adresátem předchozí dodávky dvaceti tanků stejného typu, která do Jemenu dorazila z Polska v roce 1999.

Turecko

Turecko, ačkoli je členem NATO, figuruje zároveň na seznamech Amnesty International coby země porušující lidská práva. Témeř dvě destiletí trvá válka mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty, při které obě strany porušují lidská práva. Boje si vyžádaly přes 4 500 obětí z řad civilistů a Ankara je kvůli svému postoji ke Kurdům, největšímu národu bez vlastního státu, často terčem kritiky západních zemí. V samotném Turecku jsou lidé zatýkáni za nenásilné politické aktivity, mučeni na policejních stanicích, častá jsou “zmizení” a mimosoudní popravy, bez skrupulí je potlačována svoboda projevu. 1

Od roku 1987 se podílí na vyzbrojování tureckého letectva americké firmy General Electric a Lockheed spoluprací na licenční výrobě letounů F-16, používaných v bojích s Kurdy. 5 Na výrobě komponentů pro tyto bojové letouny spolupracuje americká firma Litton s tureckou firmou Aselsan. 14

Zbrojařský koncern Raytheon dodal mezi lety 1992 - 98 přes 3 000 ks raket typu TOW, Sidewinder, AMRAAM, Seasparrow a v rámci tzv. Euro-Stinger project prodal licenci na výrobu protiletadlových raket. V roce 1999 pak dodala rakety typu Patriot.14, 15

Další americká firma United Defense (na IDETu zastoupena českou firmou M.P.I. Trading) se formou společných podniků podílí na vyzbrojování turecké armády.

Modernizaci tanků M-60A3 provádí izraelská firma I.M.I. Jiná izraelská firma Israel Aircraft Industries se podílela v roce 1999 na modernizaci letounů F-4E Phantom.

V rámci umoření dluhu ruské vlády dodalo Rosvoorouzhenie (dnes Rosoboronexport) 17 vrtulníků Mi-17, transportéry BTR-80, ruční zbraně a munici. 9

Firma Oerlikon rozběhla v Turecku v roce 1988 licenční výrobu protiletadlových kanonů. 9 Munici dodává německá firma Dynamit Nobel (na IDETu 2001 zastoupena Thomas CZ).

Turecká armáda využívá k bojům s Kurdy i tanky Leopard-1 německé firmy Krauss-Maffei. 9

Česká zbrojovka vyvezla v roce 1995 pistole vz. 75 do Turecka, kde jich využívá policie kritizovaná za porušování lidských práv. 9

Na výrobě zbraní pro tureckou armádu (raketomety, samopaly, protiletadlové zbraně, munice apod.) spolupracuje turecká firma Makina ve Kimya Endüstrisi Kurumu (MKEK) se zbrojovkami Oerlikon, GIAT a Heckler & Koch. 14

MKEK vyrábí také protipěchotní miny používané zejména proti kurdským obyvatelům v hraničních oblastech jihovýchodního Turecka. 2

Nekalé praktiky některých zbrojařských firem vystavujících na IDET 2001

Zbrojařské firmy patří ke společnostem s největším ročním obratem. Často dochází k fúzím či prodejům pouze určité části výroby, získávání majoritních podílů v mnoha různých firmách a distribuci výrobků pod jejich názvem. Zachytit všechny pochybné aktivity je tudíž prakticky nemožné.

Zahraniční společnosti

Rosoboronexport

Firma vznikla na podzim roku 2000 sloučením ruských státních exportních společností Rosvoorouzhenie a Promexport. Tyto firmy tedy realizují kontrakty uzavírané ruskou vládou. 6

Rosvoorouzhenie současně vyzbrojovalo řeckou Republiku Kypr i Turecko, které jsou od turecké invaze v roce 1974 v neustálém konfliktu.

V době války na území bývalé Jugoslávie docházelo vedle dodávek do Srbska také k dodávkám zbraní do Chorvatska. 9

Ruská letadla byla nedávno prodána jak Etiopii, tak Eritreji, které jsou ve vleklém válečném konfliktu. 9

V době hrozby leteckých úderů NATO dodalo Rosvoorouzhenie Miloševičově Jugoslávii protiletadlové zbraně včetně vylepšených systémů SA-6. 9

Rusko skrze dodávky těchto firem podporuje také nedemokratické režimy typu Číny, Barmy a Íránu (viz výše).

Rosvoorouzhenie má za sebou nejméně jedno vyšetřování na základě podezření z daňových podvodů a korupčních praktik, které bylo zahájeno v květnu 1995. 9 Výsledky dosud nebyly publikovány v dostupných zdrojích.

Firma Promexport uzavřela v říjnu 2000 objednávku na dodání 22 bombardérů Suchoj Su-24 do Alžírska, sužovaného náboženským a etnickým násilím. 6

I.M.I. (Israel Military Industries)

Firma I.M.I. vyrábí dva typy pozemních protipěchotních min. Izrael jako jedna z mála zemí nepodepsal mezinárodní dohodu o zákazu výroby a používání této zákeřné zbraně. 2 Miny byly dodávány do zemí jako Guatemala, Zair, Nigérie, kde zabíjí jak vojáky, tak civilisty. 2

Společně s další izraelskou firmou Israel Aircraft Industries modernizují zbraně pro tureckou armádu, která bývá nasazována proti vlastním občanům.

I přes platnost embarga OSN uvaleného na Jihoafrickou republiku v době apartheidu tam firma I.M.I. prodala licenci na útočné pušky Galil. Další pušky byly dodány do Guatemaly v období občanské války a do Paraguaye v době diktatury generála Stoessnera. 6,9

Raytheon

Stejně jako další americké zbrojovky (Rockwell - na IDETu zastoupena Omnipolem, Alliant Techsystems - zastoupena firmou MAX MERLIN) odmítl koncern Raytheon výzvu organizace Human Rights Watch a nadále vyrábí protipěchotní miny. 2

Turecké ozbrojené síly zasahující proti kurdské menšině jsou nezřídka vyzbrojeny raketami této zbrojařské společnosti. 14

V minulosti se Raytheon zapletl do aféry Irangate dodávkou raket typu HAWK autoritářskému režimu šáha Rezy Pahlavího. 9

české společnosti

Česká zbrojovka vyvezla v roce 1995 pistole vzor 75 do Turecka, kde jich využívá policie ostře kritizovaná za porušování lidských práv. 9

Aero Vodochody dodalo v roce 1996 letouny L-39 do válkou zmítané Kambodže. 6,9

V krvavé občanské válce na Srí Lance bylo od roku 1983 zabito 70 000 osob, 800 000 civilistů uprchlo ze svých domovů a 600 000 osob se uchýlilo do zahraničí. Komise OSN dokumentují případy 12 000 osob, které zmizely po zadržení vládními bezpečnostními složkami. Amnesty International poukazuje na trvající případy mučení a mizení osob zadržených vládními silami. V roce 2001 byly z České republiky vyvezeny na Srí Lanku tanky, raketomety a munice české výroby v celkové hodnotě 2,5 milionu dolarů. Dodávky na Srí Lanku v letech 2000 a 2001 realizovaly za souhlasu ministerstev zahraničí, obrany a průmyslu a obchodu firmy M.P.I. Trading, Poličské strojírny (na IDETu 2001 zastoupena Omnipolem), ZVI, VOP 026 Šternberk a VOP 025 Nový Jičín. 6, 15, 16, 17

Válka na Srí Lance je navíc dalším případem časté praxe, kdy obě bojující strany konfliktu používají zbraně téhož výrobce. Povstalecká organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE), v jejíchž řadách bojují i dětští vojáci, je vyzbrojena českými raketomety. Podle agentury Reuters velká část civilních obětí zahyne během dělostřeleckých soubojů, při nichž obě strany používají právě české raketomety. 7, 16

Dalším z řady problematických zbrojních kontraktů je vývoz zbraní (různé zdroje uvádí, že šlo o děla, náboje a samopaly) realizovaný firmou Thomas CZ. Přesto, že oficiálním cílem měla být Gruzie, během přepravy vyšel najevo záměr dopravit zásilku do Eritreje, která je pod mezinárodním embargem OSN a EU na dovoz zbraní. Nešlo o první zbrojní dodávku firmy Thomas CZ oficiálně určenou do Gruzie. 6, 16

Donucovací prostředky

Na veletrhu IDET 2001 jsou vystavovány také donucovací prostředky (plastikové projektily, elektrické obušky a paralyzéry, pouta atd.), které jsou často zneužívány státními represivními složkami k mučení a týrání zadržených. Přes ujišťování výrobců o jejich bezpečnosti řada z nich může způsobit vážná zranění, či dokonce smrt. 1

Firma Poličské strojírny vyrábí zbraň zvanou Kraken, která slouží k zneškodňování nechráněných osob střelami podobnými tenisovým míčkům. Při zásahu citlivých míst (hlava, krk, srdce) může dojít i k zabití. 9, 13

Česká zbrojovka Sellier & Bellot vyrábí plastikové projektily, kterými zásobuje ozbrojené složky v zahraničí. Při použití do třiceti metrů mají tyto projektily stejný účinek jako běžné střelivo. Jen v Izraeli zemřelo od roku 1993 na následky zásahu plastikovým projektilem přes padesát lidí. 9

Další česká firma Harpia Praha pro Českou republiku zastupuje mimo jiné americkou firmu TASER International vyrábějící elektrošokové paralyzéry. Americké firmy často dodávají elektrické donucovací prostředky například do Turecka, Indonésie a Saúdské Arábie, kde bývají používány k mučení politických oponentů. 1

Amnesty International cituje svědectví saúdskoarabských vězňů, na kterých byla používána pouta americké firmy Smith & Wesson (na IDETu 2001 zastoupené firmou PHU CENREX). Přitom americká vláda tvrdí, že při udělování vývozních povolení zohledňuje otázku dodržování lidských práv v cílových zemích. 1, 14

Zdroje informací

1 Amnesty International

2 Human Rights Watch

3 Komise OSN pro lidská práva

4 The 1998 - 1999 World Defence Almanac (Military Technology)

5 Kongresová knihovna USA

6 Publikace společnosti Jane‘s

7 Reuters

8 Military Balance

9 Internet (konkrétní adresy na vyžádání u NESEHNUTÍ)

10 Moderní oxfordský slovník 20. století, Praha 1994

11 Genocidy XX. století, Praha 1997

12 Pečínka, Pavel: Od Guevary k zapatistům, Brno 1998

13 IDET Newsletter, IDET NEWS 6/2000

14 FAS - Federation of American Scientists

15 Stockholm International Peace Research Institute

16 ČTK

17 Bonn International Center For Conversion

...skutečnou šanci dostane mír teprve tehdy, až dostane šanci člověk. Totiž až všechny vlády světa pochopí, že lidé, kteří nechtějí válku, odsuzují násilí a vyslovují se proti zbrojení, musí být přinejmenším slyšeni; že každá poctivá touha po lepším společenském uspořádání a spravedlivějším a důstojnějším životě musí být respektována - bez ohledu na to, zda její projev je či není v souladu s oficiálními stanovisky. Myslím, že velikost šance, kterou má v dnešním světě mír, nezávisí jen na armádách či vládách. Daleko víc závisí na odvaze všech lidí dobré vůle dávat své mínění najevo bez ohledu na následky, které to pro ně může mít. (...) Očekávat odzbrojení jako nějaký dar, který nám dříve či později padne do klína, bylo by pošetilé. Těžko dají míru šanci nějaká tajná jednání vládních expertů, nedá-li mu ji samo obyvatelstvo této planety. (...) Dejme šanci míru!

(Z dopisu Václava Havla mírovému shromáždění v Hannoveru, srpen 1985)

© Copyright NESEHNUTÍ

Informace (velmi pracně) shromážděné v tomto materiálu jsou ověřené a platné k 1. květnu 2001. V případě čerpání údajů či citací z textu uvádějte prosím NESEHNUTÍ jako zdroj.

Výzva: Umlčme zbraně - Veletrhu IDET se účastní firmy, které porušují lidská práva

První aktivitou upozorňující na nesmyslné plýtvání finančními prostředky na zbrojení bude akce ve stylu mezinárodní iniciativy Food Not Bombs (FNB). FNB je skupinou dobrovolníků, která byla založena v roce 1980 v americkém Bostonu a která dnes má více než 200 samostatných skupin po celém světě. Rozdáváním veganského nebo vegetariánského jídla vystupuje proti ničení Země, proti válkám a zbrojení, sociální nespravedlnosti, chudobě a za práva zvířat. Rozdávat jídlo budeme společně se zástupci bratislavské skupiny Jedlo namiesto zbraní, která během své roční čínnosti rozdala více než 10 000 porcí. “Dokud si společnost neuvědomí, že důležitejší než nesmyslné zbrojení je pomoc chudým, jsou takovéto akce nezbytné” říká organizátor Dušan Rosenbaum.

Večer 9. května se uskuteční od 17:30 na Fakultě sociálních studií MU projekce protiválečných dokumentárních snímků, které vypovídají o utrpení obyčejných lidí ve válce. Po promítnutí filmů bude následovat diskuse s Angelinou Nadou Radevic ze Sigurna ženska kuća z Černé Hory a  Marií Kirjakovskou z Union of Womens´Organizations of Macedonia (UWOM) z Makedonie.

Ve čtvrtek 10. května se uskuteční v Moravském zemském muzeu Diskusní fórum na téma “Militarismus a válka v současném světě”. Účast na diskusním fóru přislíbili např. Sauro Scarpelli (pracovník londýnského ústředí Amnesty International, koordinátor kampaně AI proti zneužívání vojenské, bezpečnostní a policejní techniky), Neil Corney (pracovník Nadace Omega zabývající se prevencí obchodu se zbraněmi), Jan Keller (profesor sociologie), Angelina Nada Radevic (představitelka azylových domů pro ženy Sigurna ženska kuća z Černé Hory) a Marija Kirjakovska z UWOM. “Diskutující dokumentují negativní dopady militarismu a obchodních praktik zbrojařských společností na lidská práva” dodává organizátorka diskusního fóra Andrea Rezková.

V poslední den (11. 5.) konání veletrhu zbraní proběhne od 15:00 před hlavní branou brněnského výstaviště demonstrace proti militarismu. Její součástí bude happening poukazující na kruté praktiky spojené s užitím mučících (tzv. donucovacích) prostředků vyráběných firmami vystavujícími na letošním IDETu. V přednesených projevech zazní exkluzivní informace o nekalých praktikách zbrojařských koncernů (jak zahraničních tak českých), které se při své honbě za ziskem neštítí dodávat zbraně totalitním a diktátorským režimům, porušovat mezinárodní úmluvy a embarga či vydělávat na krvavých ozbrojených konfliktech.

“Je vrcholem bezohlednosti, pokud české zbrojovky se souhlasem české vlády vydělávají na vyzbrojování obou stran válečného konfliktu, jak se to stalo např. se zbraněmi prodanými na Srí Lanku” uvedl koordinátor antimilitaristické kampaně NESEHNUTÍ Pavel Alexa. Protesty budou ve stejný den zakončeny dvěma hudebními vystoupeními, a to koncertem známého pražského písničkáře Jana Buriana a jeho kolegy Jan Amose v kavárně Podobrazy na nádvoří Místodržitelského paláce od 19:00 a taneční párty v Klubu Záhrada od 20:00.

Jídlo místo zbraní

Jídlo místo zbraní - Food Not Bombs (FNB) je název, kterým se označují skupiny dobrovolníků po celém světě. Hlavní náplní jejich činnosti je poskytování vegetariánského či veganského jídla sociálně slabým lidem zdarma. Myšlenka FNB vznikla v roce 1980 v americkém Bostonu a dnes existuje více než 200 samostatných skupin po celém světě. FNB není klasická charita. “Prioritou FNB není jen řešení důsledků, ale i poukazování na příčiny stavu společnosti. Rozdáváním jídla bojují proti ničení Země, proti válkám a zbrojení, sociální nespravedlnosti, chudobě a za práva zvířat,” dodal Rosenbaum. Aktivisté FNB se také zapojují do kampaní za snížení rozpočtů armád, vyzývají k solidaritě s chudými a bezdomovci a vaří též na řadě protestních akcí alternativního hnutí.

Iniciativa FNB se v posledním roce rozšířila zejména na Slovensku, kde v současné době pravidelně rozdávají jídlo skupiny v Bratislavě, Košicích, Nitře, Popradu, Rožňavě a Trnavě (bližší informace na http://www.jedlo.sk). V České republice zatím FNB funguje pouze v Praze, kde obědy pravidelně rozdává každou neděli na Střeleckém ostrově. V Brně je akce FNB jednou z prvních, a určitě ne poslední.

Kontakt: Dušan Rosenbaum 0605 / 442 308

Proti Romům

Británie má nový rasistický zákon

Když se labouristé dostali k moci, zdálo se, že jeden princip nikdy neporuší - měli nepřekonatelný odpor k rasové diskriminaci. Rovnost rasové spravedlnosti a odmítání rasové diskriminace - to byly ideály, na nichž se shodovala stará Labouristická strana i Blairova Nová labouristická strana. Pro muže, jako je premiér Tony Blair anebo ministr vnitra Jack Straw šlo o naprosto zásadní věci, které vedly například k rychlému zrušení předpisu, který zavedli konzervativci, podle něhož museli manželští partneři přistěhovalců pracně dokazovat, že mají právo na pobyt v Británii. Zdálo se, že pro Blaira i Strawa je nepředstavitelné, že by mohli připustit cokoliv rasistického.

A přesto to však připustili. Před čtrnácti dny jsem tu psal o novele zákona o rasových vztazích, která zakazuje etnickou diskriminaci od státních úřadů, ale činí výjimku pro imigrační úřad. Objevil jsem ministerský příkaz, který poskytuje imigračním úředníkům (cizinecké policii) právo zacházet s příslušníky určitých národností - dosud neurčených, ale ministři to měli konkretizovat později - hůře než s jinými lidmi. Když na můj článek reagoval ministra vnitra Straw, charakterizoval ho jako "bizarní".

Ale tenhle příkaz byl jenom začátek. Mezitím byl vydán další příkaz, datovaný 23. dubna, který rozšiřuje pravomoci prvního příkazu tak, jak to charakterizuje vlastním titulkem, jako "diskriminaci na základě etnického či národního původu". Tentokrát jsou národnosti, o něž jde, vyjmenovány: 1. Kurdové, 2. Romové, 3. Albánci, 4. Tamilové, 5. Pontští Řekové, 6. Somálci, 7. Afghánci.

Všechny osoby tohoto národnostního původu budou nyní předmětem "přísnějšího zkoumání než jiné osoby za stejných podmínek". Mohou být zadržovány, vyslýchány, tito lidé mohou být odmítnuti jako třída, lehčeji než jiní lidé, protože jsou nyní prima facie považováni za pravděpodobnější ilegální přistěhovalce nebo falešné žadatele o azyl.

Mají ale společného ještě něco jiného. Neexistuje žádný kurdský pas, neexistuje žádný romský pas. Tito lidé tedy budou identifikováni jen podle toho, jak náhodou vypadají, případně podle toho, jakou přijedou lodí či jakým přiletí letadlem. Takže nejen že byl zrušen zákaz kolektivní diskriminace, ale byla zavedena zvlášť zlovolná forma této diskriminace, kdy mají nyní právo britští imigrační úředníci zadržet každého, kdo náhodou vypadá jako Kurd nebo Tamil nebo pontský Řek, bez ohledu na to, jestli pocházejí, jako Tamilové, ze Srí Lanky nebo z Canady, z Indie nebo dokonce z Británie - a podrobit je zvláštnímu režimu útlaku.

Ministři, kteří připravovali tento zákon, prošli dvěma etapami. V první z nich, když to bylo schvalováno, předstírali, že je účel zákonné novely pozitivní. Má být umožnit, aby bylo možno lehčeji poskytovat výhody, řekněme, uprchlíkům z Kosova. Když je v této věci interpelovali v parlamentě liberální demokraté, jako to činil lord Lester, toto opakovaně vysvětlovali. Lhali. Z příkazu datovaného 23. dubna je zjevné, že od samého začátku bylo účelem poskytnout imigračním úředníkům pravomoci k tomu, aby prováděli státem sponzorované hromadné vylučování určitých etnických skupin, bez ohledu na individuální spravedlnost, a to v tak obrovském rozsahu, jakého jsme dosud v této zemi nikdy nebyli svědky.

Etapa číslo dvě byla zahájena tento týden. Účelem nového zákona, vysvětlila Barbara Rochová, Strawova podřízená, která je odpovědná za imigraci, bylo jen učinit legální praxi, která se už provádí dlouho. Byla téměř drzá ve svém překvapení, že by si někdo mohl stěžovat na dlouho prováděnou praxi etnické selekce. Hovořila o potřebě "objektivních důkazů" proti každému přistěhovalci. Nikdo ale nevysvětlil, jak má být Rom schopen překonat etnické důkazy proti němu, zejména vzhledem k této větě v příkazu, která praví, téměř neuvěřitelně: "Pokud nejsou informace pro žadatele [potřebné k tomu, aby zažádal o vstup do Británie] k dispozici v jazyce, jemuž žadatel rozumí, není nutné je poskytovat v jazyce, jemuž rozumí."

Z toho lze učinit tři závěry. Zaprvé, ať už docházelo či nedocházelo k etnické selekci dříve, nyní byla systematizována. Jestliže se nestane člověk, který vypadá jako Kurd, nebo potenciální Rom, nebo možný pontský Řek na britských hranicích v důsledku přehmatu terčem etnické diskriminace, ministři se mohou dožadovat vysvětlení a nápravy.

Imigrační úředníci nyní dostali oficiální příkaz, jaký etnický a národní původ je v Británii zvlášť nevítaný.

Zadruhé, jako příspěvek Blairovy vlády k nynější diskusi o azylu je tohle politické zbabělství v obrovském měřítku. Nikdo nezpochybňuje nutnost imigračních kontrol. Ale Straw a Blair se bojí konzervativní stínové ministryně vnitra Ann Widdecombové - obávají se, že je voliči při volbách potrestají, jestliže se nedokážou vyrovnat její rétorice o celonárodním znepokojení nad přistěhovalci vlastními opatřeními etnického nepřátelství. I když všichni tito politikové pořád opakují, že autentickým žadatelům o azyl bude azyl udělen, jsou to kecy. Straw spolupracuje s Widdecombovou na diskursu, na němž se nepodílí jen liberální demokraté, třetí britská politická strana, a tento diskurs stigmatizuje azyl jako falešný koncept, který plýtvá zdroji Británie, páté největší ekonomiky na světě.

Zatřetí, labouristům u moci se stalo něco docela hnusného. Z mnoha různých důvodů potřebují vyhrát nadcházející všeobecné volby. Doufám, že je vyhrají. Jsou nyní v Británii jedinou realistickou stranou a brání několik důležitých politických konceptů, které snad, během času, učiní tuto zemi lepším místem k životu. Avšak jejich imigrační politika dokazuje nejen, že se stali v životně důležité politické oblasti tak špatnými, jako jsou konzervativci, ale i to, že labouristé přišli o své intelektuální a morální schopnosti. Zdá se, že nevědí, co činí. Upřímně se domnívají, že nepodporují etnickou diskriminaci. Straw, který se veřejně vydává za "antirasistu", se zmůže jen na to, že prý je kritika jeho zákona "bizarní". Je obklopen členy strany, kteří, jak se zdá, si myslí totéž - skoro nikdo neprotestoval, když se tento zákon schvaloval.

Takhle, právě, korumpuje moc. Nejde ani tolik o spiknutí ve vlastní prospěch, ale o vybudování zdi svatouškovského přesvědčení, že to, co děláme, je správné. Vznikne přesvědčení, jehož katalyzátorem je moc, že protože přece zastáváme tak vysokou funkci, nemůžeme - už z definice - udělat nikdy nic špatně. Tento zákon o etnických trestech je skandál. Možná jen strana, která je skálopevně přesvědčena, jak je antirasistická, mohla mít tu drzost, že ho propašovala přes hranici, která odděluje slušnou zemi od země hanebné.

Evoluce je v našich rukou, varují vědci

Dnešní evoluční vědci varují, že vzniká globální životní prostředí "plevele a škůdců". Šíří se totiž zvířata a rostliny jako krysy, švábi, kopřivy a bodláčí, a to na úkor specializovanějších organismů.

Vědci poukazují na to, že během následujících pěti milionů let bude krátkodobá evoluce dávat přednost těm přírodním druhům, které budou schopny prospívat na okrajích lidské civilizace.

Také varují, že rozhodnutí, která budou učiněna v nadcházejících několika desetiletích, ovlivní navždy osud 500 000 miliard lidí v budoucnosti. Podle toho, co nyní lidstvo učiní pro ochranu životního prostředí, se bude ubírat budoucí evoluce.

V alarmujícím článku, který zveřejnila skupina amerických, afrických a britských vědců v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, srovnávají nynější hromadnou likvidaci přírodních druhů k dřívějším hromadným likvidacím přírodních druhů, k nimž dosud došlo na Zemi. Trvalo to vždy přibližně pět milionů let, než se zase prosadila biologická rozrůzněnost.

"Předpokládejme, že průměrný počet obyvatel Země během takového období regenerace bude 2,5 miliardy osob - ve srovnání s nynějšími 6 miliardami," uvedli dva z těchto vědců, Norman Myers z Oxfordské univerzity a Andrew Knoll z Harvardu.

"Za těchto okolností bude celkový počet lidí, ovlivněný tím, co budeme dělat teď, asi 500 trilionů, 10 000 krát více lidí, než kolik dosud žilo na této planetě. Podílíme s tedy nyní na největším a nejzásadnějším rozhodování, které činí jedna lidská komunita jménem budoucích společností, jichž se na to, co uděláme, nikdo neptá."

David Woodruff z University of California v San Diegu konstatoval, že každoročně přestává existovat 3000 - 30 000 přírodních druhů z celkového počtu 10 milionů biologických druhů na této planetě.

"Žijeme v geologickém momentě, kdy je globální rychlost ničení přírodních druhů nejvyšší za posledních 65 milionů let a dále se zrychluje," uvedl.

"Biosféra bude obsahovat méně přírodních druhů, bude se v ní vyskytovat více plevele, škůdců a nemocí, bude lehčeji destabilizována a bude z estetického hlediska nudná."

Vědci nyní uvažují, že by se měli soustředit na budoucnost evoluce a nikoliv na studium její minulosti. Například podle dr. Myerse by se měl dát daleko větší důraz na ochranu rostlin a hmyzu, aby byl zachován zdroj evolučního pokroku, a nikoliv na ochranu tygrů či slonů, jichž je příliš málo na to, aby jejich evoluce mohla pokračovat. Ekologové se budou muset zamýšlet nejen nad úkolem zachránit existující přírodní druhy, ale i nad tím, jak ochránit schopnost planety v budoucnu vytvářet nové přírodní druhy.

"Spousta lidí možná řekne, ´Ne nechceme hmyz´, ale kdybychom přišli o polovinu savců, pořád bychom ještě přežili," řekl dr. Myers. "Jenže kdybychom přišli o polovinu hmyzu, s jeho opylovací schopností, za pár let by bylo naše zemědělství v obrovském průšvihu.

Žijeme v době, kdy máme možnost v následujících dvou desetiletích zachránit některé velmi základní procesy. Jestliže to učiníme, budou nám vděčny statisíce budoucích generací, jestliže ne, budou nás po miliony let kritizovat."

Uznání Jakubu Patočkovi: Literárky jsou sektářským plátkem

Jan Čulík

Antonín Dekoj řekl ve skutečnosti toto: "...já začnu (Čulík skáče do řeči), nechte mne domluvit. Já jsem vás taky nechal domluvit (Čulík skáče do řeči). Já vám jenom chci říct, že pokud byste řekli, že si volíme své kamarády, tak já jsem na to hrdej, protože pan doktor Grygar, kterej byl kdysi dávno v té radě, tak pokud by byl mým kamarádem, jsem na to pyšnej." (Atd.)

Tak televize Nova prý zkreslila Dekoje, Rychlík zase, jak se zdá, v Literárkách potlačil Čulíka. Televize Nova skutečně odvysílala před zmíněnou reportáží poněkud subjektivně zaujatý úvod, kde si přihřála svou podnikatelskou polívčičku, ovšem informace o tom, že na tiskové konferenci vystupovali lidé, kteří, jak uvedla, "přímo zneužívali veřejnoprávní televize pro své zájmy nebo toto počínání otevřeně podporovali", byla přesná, to Vladimír Železný zkreslovat nemusel. Lidé kolem pana Rychlíka by si měli dávat pozor, aby mu svým jednáním sami nenahrávali, (podobně jako paní Šiklovou nikdo nijak nenutil, aby do televizní kamery říkala "Držte hubu") - pak si nemohou dost dobře stěžovat - a celkově potom působí jejich chování komicky. Objektivně musím konstatovat (už jsem to jednou psal), že tisková konference "Držte hubu, Čulíku" byla ve vysílání televize Nova prezentována navzdory krátké stopáži relativně velmi přesně. Přesto je pravda, že tu došlo ke střetu dvou "lží", dvou subjektivních interpretací - jednu virtuální realitu prezentovali pořadatelé tiskové konference (a když jim ji Čulík právem narušil, obvinili ho z nezdvořilosti, Ladislav Smoljak dokonce spekuloval, že Čulík musel být asi opilý!), druhou, hlavně svým úvodem k reportáži z TK, televize Nova. Obě subjektivní verze se střetly a došlo tak k jejich vzájemnému roztříštění. Díky alespoň za to. Břetislav Rychlík, který vnímá jen "svou pravdu", to nechápe. Nechápe taky, že i kdyby měl on a jeho spojenci tisíckrát pravdu, když kritizují prodloužení licencí Nově a Primě, už jim nikdo nebude nikdy věřit, že Železného a parlament nekritizují z osobního, lobbistického zájmu - protože se televizní rebelií ve své věci navždy zdiskreditovali. O dobré televizní zákony se v ČR bude muset zasazovat někdo jiný. Lidé kolem pana Rychlíka už to budou těžko.

Je pro mě zdrojem obrovského zklamání, že v sice ČR po pádu komunismu nastala svoboda, ale čeští "intelektuálové" jako Jakub Patočka či Břetislav Rychlík nechápou princip objektivity a nestrannosti: svoboda projevu je v jejich pojetí svobodou šířit vlastní, subjektivní manipulace ve prospěch vlastních zájmů. Bojují usilovně za vlastní lobbistickou skupinu, skálopevně přesvědčeni, jak někdejší stalinisté, o své pravdě. (Patočka loni 16.8., poté, co otiskl v Literárkách čtyři útoky na Čulíka a odmítl zveřejnit jeho odpověď: "Honzo, skutecne se nedokazu prinutit, abych otisteni Tveho textu na jedne a tretine tiskove strany v Literarkach pokladal za svou moralni povinnost.") Chápeme, že by Břetislav Rychlík chtěl v brněnské televizi zase natáčet a  že mu v tom zřejmě brání jeho kritika ředitele brněnského studia Drahoše, který je asi právem obviňován z korupce. Rychlík a jeho přátelé ovšem tuto závažnou kauzu sami zkompromitovali tím, že se přidali k pofidérní vánoční rebelii Kavčích hor proti Jiřímu Hodačovi. Dalo se ovšem čekat, že po svém dočasném vítězství hodí pražští televizní rebelové brněnskou kauzu Zdeňka Drahoše z politických důvodů přes palubu. Břetislavu Rychlíkovi nezbývají tedy než oči pro pláč, případně možnost publikovat zaujaté články v Literárních nebo Lidových novinách. Tiskne sice v plné verzi rozmyslného filozofa Dekoje, ale cenzuruje nevychovaného primitiva Čulíka. Je to panoptikum. Doufám, že ty noviny už nejsou financovány z veřejných peněz ministerstva kultury.

Robert Buchar Jiřímu Balvínovi: Proč jste potlačili film Sametová kocovina?

Od obránce vzbouřenců v ČT: Nactiutrhačství Britských listů

Čulík-ČT-Evropa

(Anatomie jednoho zkreslení)

Rozdělení Československa

Argumentace Petra Jánského je neuvěřitelně hloupá

Reakce na plivanec pana Ruska

Za komunismu jsme kolaborovali všichni

Kotrba o marxismu - upřesnění

Marxista, leninista, anarchista, terorista ...

Kvůli Marxovi na hranici?