Britské listy

Už několik dní se chystám přidat k diskusi, která se nedávno rozběhla v Britských listech. Mezitím paní Leporská ve svém příspěvku vyjádřila většinu mých názorů, a to lépe, než by se to podařilo mně; proto se připojuji jen několika drobnými poznámkami. Zdá se mi totiž, že často je dost podivně interpretováno tvrzení "muži jsou v matematice lepší než ženy", a že by stálo za to věnovat tomu pár odstavečků.

Nejdřív zkusme rozebrat tvrzení "muži jsou vyšší než ženy", které má podobný charakter, ale přitom je názornější, měřitelnější a méně kontroverzní.

Věta "muži jsou vyšší než ženy" platí v tom smyslu, že průměrná výška muže, dejme tomu 175 cm, je větší než průměrná výška ženy, řekněme 165 cm. Výška žen je rozložena v jakési "Gaussově křivce" kolem hodnoty 165 - pro jednoduchost uvažujme, že 16% žen má výšku od 165 do 170, 14% od 170 do 175, 10% od 175 do 180 a 10% nad 180 a že podobně jsou rozloženy i výšky menší než 165. Pro výšku mužů platí podobné rozložení, jen je posunuté o 10 cm. Přesná čísla neznám, ale jistě by se dala někde vyhledat.

Platí-li hodnoty uvedené v předchozím odstavci, znamená to, že muž průměrné výšky (175) je vyšší než 80% žen a menší než zbývajících 20% žen. Že ženy vyšší než 175 cm, kterých je 20%, přijdou-li do nějaké běžné společnosti, třeba na ples, musí počítat s tím, že aspoň polovina přítomných mužů bude menší než ony.

Platí-li, že rozdíl mezi průměrnou výškou mužů a žen není 10 cm, ale 5 cm, pak muž průměrné výšky je menší než třetina žen. A kdyby ten rozdíl byl třeba jen centimetr nebo méně, byl by muž průměrné výšky menší než téměř polovina žen. Ale stále by platilo tvrzení "muži jsou vyšší než ženy" a deset nebo dvacet nejvyšších lidí na světě by pravděpodobně byli samí muži. Podobně jako menší rozdíl mezi průměrnými výškami se projevuje i větší rozptyl výšek jednotlivých lidí kolem těchto "středních hodnot".

A teď prosím účastníky diskuse, aby si podobným způsobem zkusili promyslet taky větu "muži jsou v matematice lepší než ženy". Aby si uvědomili, že toto tvrzení může platit, a zároveň třetina (nebo třeba téměř polovina) žen může být v matematice lepší než průměrný muž. Aby si uvědomili, že fakt, že mezi pár desítkami nejoceňovanějších světových matematiků nejsou skoro žádné ženy, není v žádném rozporu s tvrzením, že průměrná žena je v matematice lepší než třetina nebo skoro polovina mužů. A že už vůbec z toho neplyne, že potěšení z matematiky je v rozporu s ženskou přirozeností.

Moc si vážím toho, že přístup k matematickému (i jinému) vzdělání není komplikován barvou pleti, národností, pohlavím, náboženským vyznáním nebo třeba výškou postavy, alespoň dnes a v naší zemi. A hlavním důvodem, proč se k této diskusi přidávám, je mé přání, aby nám to vydrželo i do budoucna.