Nacionalismus, ČR a Evropská unie:
Proč se posmíváte Ludvíku Vaculíkovi?
Vážený pane šéfredaktore,
k příspěvku nazvanému "Nacionalismus a úroveň Lidových novin a
Ludvíka Vaculíka" a obsahujícímu úryvky z článků Ludvíka Vaculíka
jste přičinil závěrečnou poznámku v tom smyslu, že jste se jim dost
smáli.
Mě by zajímalo s kým a proč. Váš smích, jestli jej správně chápu, má
zřejmě být nejen vyjádřením nesouhlasu s obsahem citovaného textu,
nýbrž i projevem soucitu nad hloupostí jeho autora. Dokonce jste
nakousl i důvod nesouhlasu s textem: "hodně velké neporozumění
Evropské unii".
Mohu vás požádat o obšírnější vysvětlení vašeho názoru na uvedený
text? Smích jím rozhodně není.
S úctou,
Lubomír Ptáček
Vážený pane Ptáčku,
komukoliv, kdo trochu zná provoz v Evropské unii, přijde tato Vaculíkova naivně dětská formulace směšná. Proto se tomu usměje či směje každý, kdo tady pár měsíců či let žije, nebo když to přeložím do angličtiny
Vaculík má ovšem pravdu, (pokud to tak myslí), že čeští politikové mnohdy zaujímají k nyní "spřáteleným mocnostem" (zejména USA) obdobně servilní postoj, jaký za komunismu zaujímali vůči Sovětskému svazu.
Pane Ptáčku,
Evropská unie nemá v podstatě zájem o své rozšíření do střední Evropy. Inteligentních a prozíravých politiků, kteří by chápali, že intenzivní infrastrukturní i ekonomická pomoc středo a východoevropským zemím by vedla dlouhodobě ke stabilizaci evropského kontinentu, je dost málo: většina politiků je motivována krátkodobým, sobeckým, nacionalisticko-ekonomickým zájmem. Kromě toho, kdyby skutečně zahájili intenzivní pomoc žadatelským zemím, odpůrci by to jistě kvalifikovali jako imperialimus.
Vyjednávání v Evropské unii je založeno na střetu jednotlivých sobeckých zájmů. Ten, kdo křičí nejvíc, dostane nejvíc. Žádný obecný standard neexistuje. Bude-li se nějaká země naoko tvářit jako zhrzená, obávám se, že Evropská unie ji prostě pomine.
Jediným možným způsobem, jak se může ČR stát členem EU - zdůrazňuji, že si myslím, že by to bylo pro ČR nesmírně výhodné, už proto, že by vznikla pro české studenty možnost - zřejmě zadarmo - studovat na západmích univerzitách (i když tato možnost už v podstatě existuje v Německu a pro určitý počet postgraduálních stipendistů ve Velké Británii)- je, že se ČR intenzivně a rychle efektivními strukturními změnami právního systému a státní správy a oživením ekonomiky připraví na vstup, bude se o něj velmi energicky a velmi věcně na všech úrovních ucházet, a zároveň velmi tvrdě vyjedná podmínky vstupu - ne že se čeští politikové úslužně skloní před Západem, to by mohlo mít drsné ekonomické následky.
Ale předstírat o EU nezájem a myslet si, že Bruselu začne Česká republika chybět?
Obávám se, že mnoho lidí v západní Evropě ani neví, kde Česká republika je. Je to "někde na Východě".
S pozdravem,
JČ