Nový věk klonování pro nové léčebné metody
Vědci v Edinburku zveřejnili ve středu informace o dramatické nové technice, jejímž prostřednictvím lze provádět u velkých savců precizní genetické inženýrství. Umožní to chování patentovaných, předem "vyprojektovaných" zvířat, jejichž tělesné orgány budou upraveny tak, abych jim bylo možno používat v lidském lékařství.
Prostřednictvím této techniky byli dosud vyklonováni dva beránci, Daisy a Cupid, kteří mají ve svých buňkách uzamčen lidský gen a tento gen bude přítomen i ve všech jejich potomcích.
Lidské geny byly včleněny do zvířecích organismů už dříve, ale tentokrát se edinburským vědcům podařilo umístit lidský gen na jedno konkrétní místo v ovčím chromozomu, což znamená, že budou brzo schopni dodávat, odstraňovat či nahrazovat geny podle toho, jak to bude zapotřebí.
Dosud bylo něco takového možného jen u myší. Nyní však přichází doba, kdy bude možno geneticky modifikovat ovce, krávy, prasata, šimpanzy a snad i lidi, i když to vytváří podstatné etické a právní problémy.
V komentáři v časopise Nature k této záležitosti se praví: "Jsme zjevně na úsvitu nové éry genetické technologie, uplatňované u savců".
Edinburská firma PPL úzce spolupracuje s tamějším ústavem Roslin Institute, kde byla v roce 1997 vyklonována ovce Dolly.
Daisy a Cupid se narodili už loni, ale firma PPL odložila zveřejnění informací o svém vědeckém úspěchu až na teď, protože si nejprve chtěla svou techniku, zvanou jako "gene targeting" patentovat.
Firma se nyní zaměří na chovatelství speciálně geneticky konstruovaných prasat, jejichž orgánů by bylo možno užít při lidských transplantacích. Je nutno jim dodat několik genů a neutralizovat jeden prasečí gen, který způsobuje, že by prasečí orgán byl odmítnut lidským organismem.
PPL také plánuje chovat krávy, jejich vlastní imunitní systém bude zrušen a nahrazen lidským imunitním systémem. To by umožnilo získávat gamaglobulin, skupinu plasmových bílkovin, užívaných při léčbě a při očkování, od krav - dosud se gamaglobulin získává z lidské krve.
Po celém světě se vědečtí podnikatelé nyní snaží rychle vytvářet komerčně využitelná "transgenická zvířata: kuřata s lidskými bílkovinami ve vajíčkách, ovce které shazují kožich v době, kdy je člověk potřebuje stříhat. Jenže všichni tito vědci užívají tradičních, náhodných metod včleňování cizích genů do zvířat, což je nákladná a nespolehlivá záležitost.
Technika edinburských vědců je jiná. Nyní je totiž možné přesně změnit určitý gen a nikoli ho jen tak "někam" v genomu vsunout.
Je relativně lehké manipulovat s myšími geny, neboť vědci vědí, jak vyčlenit a pěstovat myší kmenové buňky, totiž embryonické buňky, z nichž pak rostou všechny ostatní buňky v organismu.
Vědci však dosud neumějí stejným způsobem zacházet s kmenovými buňkami větších savců, jako jsou ovce, krávy či lidé. Avšak při "genovém zaměřování" (gene targeting) se vědcům z edinburské firmy PPL podařilo modifikovat DNA v buňce dospělého zvířete.
Ron James, ředitel firmy PPL, konstatoval, že bude zřejmě možné využívat "genového zaměřování" při lidské genové terapii. Lidské buňky by mohly být odebrány z lidského organismu, chybný gen by mohl být opraven a zase by mohly být vráceny.
James uvedl, že teoreticky by bylo možno této techniky využít pro vytváření zdravých lidských potomků od rodičů s poškozenými geny, ale bylo by přitom nutno obětovat velké množství lidských vajíček, než by se takové klonování podařilo.
"Zatím by to bylo protizákonné a zároveň i neetické, protože další krok - proměnění modifikované buňky v člověka - zatím vůbec není technicky dokonalý, ale při práci, kterou děláme, lze eticky ospravedlnit nutnost obětovat 10 až 12 zvířat k tomu, aby vzniklo úspěšně jedno," uvedl James a dodal: "Byl bych velmi rád, kdyby se pořád nemluvilo o možnosti klonovat lidi. Je možné, že vznikne celá řada zcela eticky přijatelných technik, kterých bude v budoucnosti možno používat u lidí, ale teprve, až bude tato technologie zdokonalena."
Jako mnoho jiných malých biotechnologických firem, i PPL je kótována na britské burze, i když dosud jen prodělávala.
