Rozumí Dušan Chmelíček podstatě novinářské práce?

Pár obecnějších poznámek nad rozhovorem s Tomášem Pecinou

Jan Čulík

Na jedné straně oceňuji, že Dušan Chmelíček zvedl "hozenou rukavici" a poskytl rozhovor Britským listům, i když věděl, že jejich otázky budou nekompromisně kritické. To je nutno kvitovat - posílil si tím autoritu, kterou mu jeho PR oddělení předtím oslabilo, když se rozhovoru s  BL chtělo vyhnout.

Na druhé straně je zklamáním, že většina odpovědí Dušana Chmelíčka v rozhovoru s Tomášem Pecinou je vyhýbavá. Většinu Pecinových otázek mohl přece Chmelíček očekávat a mohl mít na ně připraveny přemýšlivé, racionální, vyargumentované odpovědi. Bohužel se tak nestalo. Čtenář si povšimne, že Chmelíčkovy odpovědi jsou převážně defenzivní. Z rozhovoru má člověk dojem určité razance a tempa především v důsledku otázek Tomáše Peciny: bohužel, při bedlivějším studiu textu narazíme na prázdnotu: skoro nikde nepřišel Dušan Chmelíček s ničím konkrétním či objevným. Dokumenty o financování, o strategii a budoucí práci ČT budou vypracovány a zveřejněny, jakmile to bude možné, pořad V pravé poledne se zlepšuje, generální ředitel ČT se nemůže skrývat před politiky a musí jim říct ne...

Zásadní chyba, která fatálně ovlivní kvalitu zpravodajství ČT v nadcházejících měsících

Kdybych byl kandidátem na funkci nového šéfa zpravodajství České televize, zřejmě bych po přečtení Pecinova rozhovoru s Chmelíčkem svou kandidaturu stáhl.

Z rozhovoru totiž vyplývá, že Dušan Chmelíček má takové pojetí řízení České televize, v jehož rámci je nezávislá novinářská práce nemožná.

Chmelíček v rozhovoru s Pecinou obhajoval své rozhodnutí propustit Zdeňka Šámala proto, že neuposlechl jeho příkazu, aby bylo odvysíláno v Událostech komuniké managementu České televize ohledně skandálu týkajícího se odvolání Romana Proroka. Chmelíček argumentuje, že Šámal byl jeho podřízený, a podřízený musí poslouchat.

Obávám se, že to je nepochopení principu nezávislé novinářské práce. Jakmile vejde ve známost, že šéfredaktor Událostí ČT nemá právo rozhodovat o obsahu zpravodajství České televize podle své profesionality, podle svého vědomí a svědomí, ale musí obsah vysílání, když na to přijde, přizpůsobovat příkazům generálního ředitele, nejenže to ochromí důvěryhodnost zpravodajských pořadů ČT, ale povede to k tomu, že se přece žádný slušný novinář na konkurs na tuto funkci nepřihlásí.

Pane Dušane Chmelíčku, novinářská integrita je křehká a závažná věc. Měl jste právo propustit Zdeňka Šámala za jeho dlouhotrvající novinářskou neprofesionalitu, která byla prokazatelná studiem libovolného výběru pořadů Události za poslední dva roky. Neměl jste však právo zasahovat do jeho editoriální integrity, ať říká zákon cokoliv. Zákon totiž může být nedokonalý a poškozená reputace se napravuje těžko.

Abych to ujasnil: vy můžete propustit šéfa zpravodajství ČT pro zanedbání povinností, když nepřijde do práce, anebo když třeba vám do očí řekne: "Já dnes Události redigovat nebudu, udělej si to sám!" Jeho povinností je řídit zpravodajství - avšak nikoliv činit taková editoriální rozhodnutí, jaká chcete vy.

V tomto smyslu skutečně existuje rozdíl mezi řadovým zaměstnancem ČT a jejím novinářem.

Novinář, kterého si občan může vážit, musí být nezávislý. To je jeho nejvyšší deviza a tu musí chránit.