Je nám třeba víry v Boha?
Docela jsem přivítal střet názorů o této věčné otázce. Nemám zde (v
Oregonu) v širém okolí nikoho, kdo by se do takovéto debaty pustil. Patřím
k pěti procentům Američanů, kteří na tu otázku mají jasnou odpověď a nebojí
se ji vyslovit. Naposledy pamatuji vášnivé diskuse mezi spolubojovníky na
vojně v roce 1954 až 1956. Vím, že jsme jeden druhého nepřesvědčili.
Na nelibost nad poznámkami ateistů pana Lipšanského jsem napsal
poznámku, ale než mělo dojít k odeslání, pan Čulík uveřejnil brilantní
reakci pana Jana Kyncla, která to vyjádřila v podstatě stejně, ale mnohem
lépe, než to zvládám já. Tudíž jsem od odeslání upustil. Mezitím však se
ozvali pan Ferdinand, Pinkava, Lipšanský a Juliana a to ve mě vzbudilo pár
myšlenek.
Je jasné, že musíme souhlasit s tím, že pokud někdo věří, že nějaká
vyšší moc existuje a věří tak silně, že mu není třeba důkazů - které
ostatně neexistují ani pro ani proti - že tam jakákoli diskuse končí.
Diskutovat je možné ale o jiných aspektech příbuzných této otázce. O
logice víry v různé legendy a všelikých pověr, které obsahuje Svaté písmo,
o zázracích a dogmatech, na kterých církve staví, o fanatické disciplíně
mnohých věřících, o mnohdy kriminálních důsledcích tohoto fanatismu, o jeho
krvavé historii a tak dále... prostě o naprosto nevyvratitelném negativním
působení existence náboženství. Pan Lipšanský píše, že ateisté mají
"jedinou berličku - vědu..." Tak to je rána! Věda je berlička? Věda, na
rozdíl od náboženství, se neopírá o berličky legend, vymyšlených a
nepodložených pověr. Věda, než něco prohlásí za zákon, pečlivě si jej
ověří, aby to mohl skeptikům dokázat! Pokud důkazů nemá, nebojí se říci, že
se jedná o teorii.*
Co měla Juliana na mysli, je projev snah vtěsnat náboženství do
prostoru politiky státní moci, což odporuje demokratickým zásadám.
Náboženství musí zůstat soukromou záležitostí jedince a jakékoli
prosazování a předurčování by nemělo být připuštěno, naopak by mělo být
odsouzeno. Pro mě je hrůza si představit život v islámské republice, nebo
ve státě, kde by ortodoxní židé prosadili své archaické zákony, ale i vládu
tzv. Křesťanské koalice, která zde, v USA usiluje o znásilnění
demokratických principů podsouváním myšlenky fiktivní "křesťanské Ameriky."
Je zábavné slyšet názor, že víry v Boha je třeba k udržení morálky a
dobrých vztahů. Ústup od těchto hodnot je prý důsledkem zvýšené
kriminality. Všimněme si, že v každé věznici je kaple s pravidelnými
bohoslužbami, dám za to krk, že človíček, než vejde do banky, aby ji
vykradl, se řádně napřed pomodlí, na opascích Wehrmachtu bylo "Gott mitt
uns" , pamatuji i plakáty "Gott strafe England". Čteme každou chvíli, co se
ve jménu Boha děje a činí. Desatera je nám třeba! Často slyším, že je jej
třeba vyvěšovat ve školách, úřadech, domácnostech... Není třeba "Desatera"!
Ostatně, těch přikázání je moc a lidi si jich tolik nepamatují. Na
neštěstí, ještě k tomu těch prvních 5 je nejméně potřebných a těch
nejpodstatnějších si lidi nestačí v rychlosti vzpomenout. Já tvrdím, že by
byl mír a pokoj, kdyby lidé do puntíku dodrželi jen jedno : "Nečiň druhému,
co by se nelíbilo tobě samému!"
* Tu se musím pozastavit nad tvrzením pana Ferdinanda c/o Kurta
Goedela, že každé tvrzení je možné zároveň dokázat i vyvrátit. Chápu na
příkladu holiče, ale je možné vyvrátit fysikální zákony, či matematické
poučky? ( Archimedův zákon, nebo Pythagorovu větu) Podařilo se mi teď toto
tvrzení právě vyvrátit?
