čtvrtek 27. ledna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Volba ředitele České televize: Ředitelem ČT je Chmelíček - spadl nám kámen ze srdce oprávněně? (Jan Čulík) Sláva televizním odborům (Vlasta Leporská) Rozhovor s Jakubem Puchalským Jany Ciglerové: Byl o ničem (Jan Čulík) Česká politika: Koaliční obchod ODS-ČSSD (Ivan Hoffman) Rozdíly mezi českým a americkým školstvím: Evropan na americké univerzitě (Ota Ulč) Politika a ekonomika pohledem z Kanady: Pro a proti (The North Renfrew Times, Deep River) Český telecom: Malá, ale letitá legrace s Českým Telecomem (Ondřej Hausenblas) Ještě jednou odpověď z Českého telecomu (Vladan Crha, mluvčí Českého telecomu) Co si počít v demokracii: Co si počít v demokracii? Úvaha k otázce Martina Hrbka (Vlastimil Obereigner) Je či není Bůh? Reakce nejsou o Bohu, reakce jsou o lidech (Jan Kyncl) Je nám třeba víry v Boha? (Vlastimil Obereigner) Oznámení: SVU World Congress, Washington, DC, August 9-13, 2000, CALL FOR PAPERS Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Slovu koalice a slovu obchod.

Přitom se ani v jednom případě nejedná o slovo neslušné.

Z nejasných důvodů se pro jasnou a přehlednou dohodu o tom, jak se v této zemi bude příští dva roky vládnout, hledá nějaký pracovní název, a podobně se úplně zbytečně zamlžuje fakt, že v politice je pochopitelně vždycky něco za něco.

Chtěl-li Miloš Zeman setrvat ve Strakově akademii, potřeboval podporu. A nechtěl-li Václav Klaus opustit kancelář předsedy sněmovny, nemohl mu tu podporu odepřít.

A jako při každé riskantní transakci šlo o to, kdo má lepší nervy, kdo je lepší vyjednavač a kdo se víc obává neúspěchu.

Na tyto tři otázky pak včera podepsaná dohoda dává srozumitelnou odpověď: Lepší nervy měl Václav Klaus, který se ukázal být také lepším vyjednavačem.

Miloš Zeman pak z obavy, že neuspěje, zaplatil za dohodu víc, než musel. Neplatil ovšem ze svého. Pro ČSSD nevýhodnou dohodou zatíží firmu.

Jasné je to asi v ČSSD kdekomu, srozumitelně to ovšem demonstrovala Petra Buzková, když oznámila, že nemíní být místopředsedkyní svého předsedy.

Ale zpět k těm nepopulárním slovům. Nemá-li se dohodě ČSSD a ODS říkat koaliční, nemohou se její signatáři divit, že ji politolog Michal Klíma označil za "kartelovou".

A jestliže odmítli mluvit o politickém obchodu, že se ujalo jadrné "politický handl". To, že si ČSSD a ODS písemně upřesnily vzájemné vztahy, je třeba ocenit, nicméně to, jak se za to sami hezky pochválili, je dobré brát s velkou rezervou.

Za dva roky mohou společně hodně udělat, ale také společně leccos zavinit. Pro ten první případ se hodí přísloví "ve dvou se to lépe táhne" pro druhý pak metafora "společně chyceni, společně oběšeni".

Vysílá se ve čtvrtek 27. ledna ráno.

Poznámka JČ: Často uvažuju o postoji Václava Žáka, který zdůrazňuje, že má-li politika v zemi fungovat, musí být založena na umění kompromisu, a že právě opoziční smlouva ODS-ČSSD je základem takového kompromisu. Václav Žák má možná pravdu, jenže, jak poznamenal jeden náš pražský pozorovatel, není si vědom dostatečně silně, jak velký odpor mají voliči právě proti této opoziční smlouvě. A proč? Domnívám se, že je to právě proto, že před volbami v červnu 1998 i dlouho předtím byla česká politika založena na ostře konfrontačním stylu. Obviňuje-li Klaus Zemana z komunismu a Zeman Klause z politiky spálené země a po volbách se pak dají dohromady, není divu, že mají lidé pocit, že si někdo z nich udělal legraci.