Jak je to s poznáním a boží existencí: slíbená nudná odpověď
Juliana
Vazeny pane Culiku,
jak jsem slibila, odpovidam na teisticky clanek Jana
Lipsanskeho.
Nyni k jednotlivym bodum:
A) Ateisticka nabozenska fanaticka
Muj oponent nema pravdu, kdyz argumentuje, ze ateiste a teiste se od
sebe lisi jen tim, ze jedni tvrdi (bez dukazu), ze Buh neni, druzi (tez
bez dukazu), ze Buh je. Nikoliv. Rozdil spociva v rozdilnem pristupu k
teorii poznani. Ateiste tvrdi, ze nejsou opravneni prijmout existenci
nejakeho jevu, pokud ho nemuzou s dostatecnou pravdepodobnosti prokazat.
(John Locke to nazyval centralni epistemickou povinnosti.) Coz uz jsem
psala minule, ale J. Lipsansky to patrne neregistroval.
Sila dukazu, kterou jednotlive smery pozaduji, se lisi.
Internaliste vyzaduji, aby vsechny faktory, potrebne k potvrzeni,
byly pro pozorovatele dostupne (nemusi to byt presne osoba, ktera
provadi verifikaci, ale musi byt schopna ty dukazy pochopit).
Externaliste se domnivaji, ze nektere z potrebnych faktoru jim
dostupne byt nemusi.
Toto byvala prevladajici linie zapadni teorie poznani, i kdyz se cas od
casu objevily nazory, ze existence Boha by mela byt z centralni
epistemicke povinnosti vynechana (i externalismus by mohl vest k
teismu). L. Wittgenstein navrhl, ze by mel byt z verifikacni
povinnosti vynechan vyrok: Vsichni lide maji rovna prava.
Z hlediska teorie poznani (i selskeho rozumu, tj. naivniho realismu) je
Lipsanskym uvadeny priklad s prirozenim advokatky nespravny. S velkou
pravdepodobnosti se jeho existence jiste prokazat da. (Mozna tento
priklad autor nemyslel vazne a ja jen nepochopila jeho oblibeny druh
humoru.)
Nejde tedy o to, zda verim nebo neverim na existenci zelenych muziku,
mentionu ci na ucinnost homeopaticke lecby. Proste prijimam jen to, co
bylo s dostatecnou pravdepodobnosti prokazano. Existence atomu neni veci
viry, ale experimentalnich dukazu.
Odbocka: Vy citujete ve svem textu Umberta
Eca, ze urcite pravdy jsou dany. Opravdu myslel pravdy (pokud
ano, tak jake?), anebo zastava nejakou formu realismu a
predpoklada, ze predmety poznani realne existuji? Podle textu
se domnivam, ze jde spise o tuto moznost. (Ale recenze knihy ve me
vzbudila nadeji, ze uz snad konecne Derrida a spol. zacinaji vychazet z
mody.)
B) Omylna veda
Vedecke poznani se vyviji. A vedecke omyly nejsou prekonavany intuici
nebo pomoci nejakych zjevenych pravd, ale zase vedeckymi metodami.
Autor byl ale laskavy a v dukazech o omylnosti vedy uvadel jen
priklady mene zavaznych omylu, jako je popirani kabelu mezi Evropou a
Amerikou, kamenu padajicich z nebe atd. Mohl nasadit tvrdsi
kalibr. Co je popreni nejakeho kabelu pod morem proti vedeckym dukazum
menecennosti nekterych lidskych ras nebo celych socialnich skupin?
Coz netvrdili jenom nejaci psychicky uchylni maniaci, ale renomovani
vedci, ozdobeni mnoha tituly. Privatizace v Rusku byla take provadena
podle rad odborniku z prestiznich universit. A co je tam ted? Bida,
hlad a valka. Chyby v teoriich se opravi, ale mrtve lidi uz nevzkrisi
nikdo.
Takze se dostavame k uskalim pouzitelnosti "nejlepsich moznych
reseni". Racionalni analyza ma svoje uskali a muze (ale
nemusi!) vest do propasti. Ale nic lepsiho nemame. Iracionalni
pristupy, ktere se ridi zjevenymi pravdami, vedou do baziny
vzdycky.
Myslim, ze nejmene nebezpecny je pristup: pri zkoumani problemu pouzit
racionalni metody, pri rozhodovani o tom, jak postupovat, ma kazdy
svoji pravdu - a mel by mit stejne pravo rozhodovat o vecech, ktere
ovlivnuji jeho zivot. Pri diskusi o jaderne energii nebo geneticky
modifikovanych potravinach me samozrejme budou vic zajimat nazory
odborniku nez to, co mi rekne popularni zpevacka nebo herec. Ale pri
rozhodovani, zda nejakou potencialne nebezpecnou technologii zavest, by
mel mit stejny hlas kazdy, jehoz zivot bude tato technologie ovlivnovat -
tedy se nepodivuju, ze zpevaci a herci podepisuji petice proti JETE
(clanek V. Novaka).
C) Neinformovana fanaticka
J. Lipsansky si poradne neprecetl moji poznamku. Psala jsem, ze v
ceskem tisku prevladaji ruzne formy teismu, prevazne katolickeho, a ze
pocet teistickych a ateistickych clanku neodpovida rozlozeni vericich a
nevericich osob v populaci. A neinformovana fanaticka jsem proto, ze J.
L. se domniva, ze katolicke clanky neprevazuji, ze media propaguji i
dalsi cirkve. To, ze prevlada teismus, nevyvratil - a ani nemuze.
Protoze si nepamatuji, ze bych napr. v priloze Orientace cetla krome
clanku o vire take nejake filosoficke zduvodneni ateismu. Chci se
orientovat ve vsech myslenkovych smerech, nejen v teismu.
A kdyz uz jsem u prezentace cirkvi. J. Lipsansky je s nim patrne
spokojen, pro me ale ty clanky myslenkove stimulujici nejsou. Je to asi
tim, ze jsem ateistka a ocekavam od nich neco jineho nez verici. Zajima
me treba, jak resi ruzne cirkve (nejen v Cechach, ale i ve svete) problem
svobodne vule, socialni nerovnosti, ruzne eticke otazky, jenze nachazim
prevazne plytke moralizovani, informace o svatorecenich, ruznych
cirkevnich organizacnich otazkach. Nadsena tim nejsem a tyto stranky
sleduji stale mene.
Juliana
PS Ve svem minulem